Evropská unie žádá Česko: Zdaňte více naftu, nebo zlevněte benzin

Buď se více zdaní nafta, nebo se sníží daň na benzin. Jinak nebude možné splnit požadavky vyplývající z návrhu Evropské komise na úpravu spotřebních daní. Brusel si dal za cíl změnit současnou praxi, kdy je v celé EU určena minimální sazba daně pro jednotlivé energetické produkty a jednotlivé státy si mohou stanovit daň v jakékoli výši nad touto hranicí.

"Členskému státu však i nadále zůstává volná ruka v tom, jaké sazby nad rámec minimálních zavedou," vysvětluje senátor Miroslav Krejča (ČSSD), který se materiálem zabývá v senátním podvýboru pro energetiku.

Náměstek ministra financí pro daně a cla Ladislav Minčič je v hodnocení skeptičtější. "Pokud by návrh prošel v této podobě, znamenalo by to nejen sbližování sazeb u benzinu a nafty v jednotlivých státech EU, ale také by postupně v horizontu let docházelo ke sbližování sazeb i mezi evropskými zeměmi,“ říká Minčič.

Návrh komise nyní projednávají národní parlamenty a Evropské radě se dostane na stůl během podzimu. Pokud bude schválen, začnou se změny projevovat už od začátku roku 2013 a budou postupně nabíhat v průběhu deseti let.

"Zatím nemáme k dispozici přesné propočty, o kolik by se změnily ceny pohonných hmot v Česku, ale z mechanismu, který komise navrhuje, je zřejmé, že by muselo dojít buď ke snížení daně na benzin, nebo naopak ke zdražení nafty," říká Minčič.

Spotřební daň z nafty je nižší než u benzinu ve většině evropských zemí. V Česku si stát bere z litru dieselu 10,95 koruny, z litru benzinu 12,84 koruny.

Česká vláda už k návrhu vypracovala svoje stanovisko, které mimo jiné kritizuje již zmíněné sjednocování sazeb v EU. Celkem však Česko debatu o úpravách zdanění nezavrhuje, a návrh na zavedení dvojsložkové sazby daně dokonce vítá. V postoji k návrhu na omezení státní suverenity ve stanovování sazeb však má vláda jasno.

"Stanovování výše národních sazeb nad úroveň EU minimálních sazeb by proto mělo zůstat ve výhradní kompetenci členských států," stojí v oficiálním stanovisku české vlády.

Podle Krejči se ale dá očekávat velmi dlouhý legislativní proces. "Jelikož se jedná o daňovou problematiku, bude se na Evropské radě rozhodovat jednomyslně,“ konstatuje Krejča.

"Příliš nevěřím tomu, že návrh v současné podobě projde. Česko není jediná země, která má s částmi návrhu problémy. Podle mých informací odmítají některá ustanovení návrhu i další členské země,“ říká Minčič.

Při hlasování na Evropské radě bude přitom stačit jediná země, která by hlasovala proti, a návrh nevstoupí v platnost.