Který americký prezident nejvíce přispěl k obrovskému dluhu? Nejrychleji rostl za Bushe

Republikáni a demokraté mají už jen několik dní na to, aby našli kompromis, jak do budoucna snižovat obrovský státní dluh. Ten by měl ke konci fiskálního roku přesáhnout 15 bilionů dolarů a překročit hranici 100 % amerického HDP.

Ministr financí Tim Geithner označil 2. srpen za den, po kterém vláda nebude mít na běžné platby, pokud nebude dluhový strop navýšen. Příznivci demokratů a republikánů se nyní přou nejen o výši škrtů a daňové úlevy bohatým, ale i o to, kdo v minulosti k extrémnímu zadlužení Spojených států více přispěl.

O republikánském návrhu by měla Sněmovna reprezentantů hlasovat ve čtvrtek.

V této souvislosti je zajímavé podívat se do historie na to, jak rostl americký dluh za jednotlivých prezidentů, demokratů i republikánů. Čtenáři si mohou udělat úsudek sami z níže uvedených čísel a grafu.

Jednoduché soudy přitom vynášet nelze, protože jednotliví prezidenti v prvních letech ve funkci sklízeli ovoce politiky svého předchůdce. Důležitou roli hrál také vývoj světové ekonomiky.

Obrovský dopad měly teroristické útoky z 11. září 2011 a následující boj Bushovy administrativy proti terorismu, jejíž součástí byla také válka v Iráku a Afghánistánu.

Ze srovnání naopak dobře vychází demokratický prezident Bill Clinton. Tomu ale za jeho administrativy výrazně pomohl silný růst světové ekonomiky, který posílil výběr daní a ušetřil náklady státního rozpočtu na stimulační ekonomické programy, které později přijal prezident Bush a pokračuje v nich také Barack Obama.

Jak rostl americký dluh za jednotlivých prezidentů od roku 1980

Vývoj státního dluhu Spojených států v době vlády vybraných prezidentů

(uvedená čísla nezohledňují inflaci):

Woodrow Wilson (demokrat, 1913 - 1921)

Dluh v době nástupu do úřadu: 1,2 miliardy dolarů (3,2 procenta HDP)

Dluh na konci prezidentské funkce: 23,2 miliardy dolarů (31,6 procenta HDP)

Na výrazném zvýšení dluhu se podepsalo zejména zapojení Spojených států do první světové války. Po jejím skončení vytvářely USA převážně přebytkové rozpočty, což vedlo k postupnému snižování absolutní výše dluhu.

Franklin D. Roosevelt (demokrat, 1933 - 1945)

Dluh v době nástupu do úřadu: 20 miliard dolarů (20 procent HDP)

Dluh na konci prezidentské funkce: 260,1 miliardy dolarů (117,5 procenta HDP)

Roosevelt převzal úřad na začátku hospodářské deprese. Na rychlém zvyšování státního dluhu se v první části jeho prezidentství podepsaly zejména nově zavedené sociální programy. Další růst zadlužení způsobilo zapojení Spojených států do druhé světové války.

Harry Truman (demokrat, 1945 - 1953)

Dluh v době nástupu do úřadu: 260,1 miliardy dolarů (117,5 procenta HDP)

Dluh na konci prezidentské funkce: 265,9 miliardy dolarů (71,4 procenta HDP)

Nominální výše dluhu se za Trumanova prezidentství změnila jen málo, díky rychlému růstu HDP se ale snížila relativní velikost zadlužení vůči výkonnosti ekonomiky.

Dwight Eisenhower (republikán, 1953 - 1961)

Dluh v době nástupu do úřadu: 265,9 miliardy dolarů (71,4 procenta HDP)

Dluh na konci prezidentské funkce: 292,6 miliardy dolarů (55,2 procenta HDP)

Pokračuje snižování relativní hodnoty dluhu vůči americkému HDP. V absolutním vyjádření se dluh zvyšuje přibližně o míru inflace.

Gerald Ford (republikán, 1974 - 1977)

Dluh v době nástupu do úřadu: 483,9 miliardy dolarů (33,6 procenta HDP)

Dluh na konci prezidentské funkce: 706,4 miliardy dolarů (35,8 procenta HDP)

V absolutním vyjádření poprvé překračuje hodnota amerického státního dluhu 500 miliard dolarů, zvyšuje se i poměr zadlužení vůči HDP. Na zvyšování dluhu se podepsala recese, která vypukla v důsledku ropného šoku. Ford snižoval daně, a tím i příjmy státního rozpočtu, s cílem zastavit růst nezaměstnanosti.

Ronald Reagan (republikán, 1981 - 1989)

Dluh v době nástupu do úřadu: 994,8 miliardy dolarů (32,5 procenta HDP)

Dluh na konci prezidentské funkce: 2,87 bilionu dolarů (53,1 procenta HDP)

Hodnota amerického dluhu poprvé překračuje hodnotu jednoho bilionu dolarů, na konci druhého Reaganova funkčního období přesahuje i v relativním vyjádření 50 procent amerického HDP a pod tuto hodnotu od té doby neklesne. Na zvýšení dluhu se podepsaly daňové škrty, které pomohly k americkému hospodářskému oživení a ke snížení nezaměstnanosti a míry inflace. Na růst dluhu měla vliv i vrcholící studená válka a závody ve zbrojení se Sovětským svazem.

George H. W. Bush (republikán, 1989 - 1993)

Dluh v době nástupu do úřadu: 2,87 bilionu dolarů (53,1 procenta HDP)

Dluh na konci prezidentské funkce: 4,35 bilionu dolarů (66,1 procenta HDP)

Spojené státy postihla mírná recese spojená s růstem nezaměstnanosti, kvůli němuž Bush podepsal zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Další výdaje znamenala rovněž první válka v Perském zálivu.

Bill Clinton (demokrat, 1993 - 2001)

Dluh v době nástupu do funkce: 4,35 bilionu dolarů (66,1 procenta HDP)

Dluh na konci prezidentské funkce: 5,77 bilionu dolarů (56,4 procenta HDP)

Clintonovo prezidentství se kryje s obdobím celosvětového hospodářského růstu. Spojené státy díky němu snížily relativní hodnotu svého dluhu vůči HDP, v absolutním vyjádření se ale dluh nadále zvyšoval.

George W. Bush (republikán, 2001 - 2009)

Dluh v době nástupu do úřadu: 5,77 bilionu dolarů (56,4 procenta HDP)

Dluh na konci prezidentské funkce: 11,87 bilionu dolarů (84,2 procenta HDP)

Na zvýšení dluhu se podepsaly daňové úlevy, které Bush schválil na úvod svého prvního funkčního období. Další růst zadlužení způsobily zvýšené bezpečnostní výdaje spojené s protiteroristickými programy po útocích na New York a Washington z 11. září 2001. Vyšší výdaje si vyžádaly i války v Afghánistánu a Iráku, které začaly za Bushova prezidentství. Ke konci druhého Bushova funkčního období zasáhla Spojené státy nejhorší recese od druhé světové války, kvůli níž administrativa přijala několik balíčků na podporu ekonomiky.

Barack Obama (demokrat, od 2009)

Dluh v době nástupu do úřadu: 11,87 bilionu dolarů (84,2 procenta HDP)

Očekávaný dluh na konci fiskálního roku 2011 (k 30. září 2011): 15,47 bilionu dolarů (102,6 procenta HDP)

Obama rozšířil programy na podporu ekonomiky, které přijal už Bush. To vedlo k dalšímu růstu výdajů a americký státní deficit tak za jeho prezidentství v každém roce překročil hranici bilionu dolarů. Analytici Bílého domu předpokládají, že ke konci letošního fiskálního roku přesáhne zadlužení Spojených států hranici 100 procent HDP.

Zdroj: www.whitehouse.gov, www.cbo.gov