Politici v USA se konečně dohodli a odvrátili bankrot. Američany čekají škrty

Američtí politici po několika týdnech dosáhli dohody o navýšení státního dluhu ze současných 14,29 bilionu dolarů, a odvrátili tak zřejmě hrozící bankrot země. Dohodu, o níž v neděli večer informoval v televizním projevu prezident Barack Obama, ještě musí schválit Kongres. Podporu jí již vyjádřil republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner i předák demokratické většiny v Senátu Harry Reid. Bez dohody by Spojené státy po 2. srpnu byly bez peněz.

"Chci oznámit, že šéfové obou stran dosáhli dohody, která sníží deficit a odvrátí bankrot," uvedl Obama.

Dodal, že dohoda má dvě části. První podle něj obsahuje úspory jednoho bilionu dolarů během příštích deseti let. Druhá pak zřizuje komisi v Kongresu, která bude hledat další škrty. Své návrhy představí v listopadu, pak o nich rozhodnou zákonodárci. Celkem by úspory měly představovat nejméně 2,5 bilionu dolarů.

Kongres zřejmě o navýšení stropu pro státní dluh začne jednat dnes. Přestože k dohodě z obou stran lze očekávat výhrady, díky podpoře všech špiček Kongresu je pravděpodobné, že projde. "Chci vyzvat zákonodárce z obou stran, aby udělali správnou věc a v následujících několika dnech podpořili tuto dohodu svými hlasy," uvedl Obama.

Daně se zvyšovat nebudou

Američtí politici o navýšení stropu pro státní dluh jednali několik týdnů. Republikáni svůj souhlas s dalším zadlužováním země podmínili dohodou o rozsáhlých rozpočtových úsporách. Obě strany pak dlouho nebyly schopné najít společnou řeč. K řešení se začaly blížit až krátce před hrozícím bankrotem země, jež by bez navýšení dluhu po 2. srpnu neměla peníze na úhradu všech svých účtů.

Od 13:00 hodin bude na otázky čtenářů odpovídat odborník na USA, komentátor HN Daniel Anýž.

Šéf sněmovny Boehner označil dohodu za velké vítězství republikánů. Plán totiž podle něj neobsahuje nové daně, které původně Obama prosazoval a republikáni kategoricky odmítali. Šéf Bílého domu také ve svém projevu naznačil, že dohoda není blízká jeho srdci, ale že více v tuto chvíli nešlo dělat. Republikáni kontrolují sněmovnu, demokraté zároveň v Senátu nemají dostatečnou většinu na to, aby mohli blokovat jejich obstrukce.

Bílý dům nicméně v prohlášení pro tisk označil dohodu za svou výhru. Vyzdvihl například to, že se strop pro státní dluh zvýší nejméně o 2,1 bilionu dolarů. Až do roku 2013 jej tak nebude nutné zvyšovat, a zmizí tak "oblak nejistoty" v americké ekonomice. Většina škrtů pak začne vstupovat do praxe v roce 2013, aby neohrozila oživení americké ekonomiky.

Bílý dům zveřejnil i podrobnosti o chystaných škrtech. Celkem 900 miliard dolarů úspor během deseti let by například měly podle dohody přinést škrty v nemandatorních výdajích. Počítá se i se škrty ve výdajích na obranu, podle Bílého domu prvními od 90. let. Půjde o 350 miliard dolarů. Úspory ale například čekají i zdravotní program Medicare pro seniory.

Burzy rostou

Na zprávy o dohodě již kladně reagovaly trhy. Tokijská burza zaznamenala růst. Termínované obchody pak naznačily posilování amerických akcií i dolaru. Zároveň začalo oslabovat zlato, k němuž se investoři uchylují v dobách nejistoty. Minulý týden politický pat ve Washingtonu přinesl na Wall Streetu nejhorší výsledky v letošním roce. Podle odhadů ztratily firmy na burze na tržní kapitalizaci během týdne 600 miliard dolarů.

Americká politická scéna podobné drama kolem zvyšování stropu pro státní dluh zažila poprvé. Dosud šlo vždy o spíše rutinní hlasování. Jde o důsledek současného rozložení sil ve Washingtonu, kde po loňských volbách každá ze stran ovládá jednu komoru Kongresu. V republikánské straně mají navíc silný hlas konzervativci, kteří odmítají nové daně a další zadlužování země. Hlasování související s rozpočtem jsou tak v současné atmosféře výbušná. Lze přitom očekávat, že tomu tak bude i nadále.