Když španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero v pátek oznámil, že se v listopadu budou konat volby, rozhodně si nemyslel, že jej čekají snadné čtyři měsíce do konce funkčního období. Na druhou stranu ale asi nepočítal i s tím, že bude kvůli situaci na trzích zrušit svou letní dovolenou.

On-line: Pražská burza už je na dvouletém minimu. Akcie prudce klesají po celém světě - čtěte ZDE

Místo toho už v pátek bude řešit s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou, co lze dělat s masivní vlnou výprodejů a zároveň rapidním růstem výnosů státních dluhopisů.

Když se eurozóna dohodla na záchraně Řecka, politici se snažili proklamovat, že jde o tlustou čáru za dluhovou krizí. Španělští představitelé v duchu doufali, že získají čas právě do voleb a vzniku nové vlády, která by trhům dala jistotu a výnosy by začaly klesat.

Komentátor Wall Street Journal Simon Dixon uvedl, že byl v Madridu zrovna v době, kdy eurozóna dohodu oznámila. Na investorech prý nebylo vidět nějaké velké nadšení. Spíše na nich byla hmatatelná úzkost.

Dixon dále upozorňuje, jak markantně rozdílná je současná situace oproti jeho poslední návštěvě Španělska v červnu 2010. Tehdy všichni byli mnohem optimističtější a věřili, že Španělsko zvládne situaci samo.

Španělskem otřásly německé výroky

Následně Španělsko zahájilo škrty a reformy s cílem snížit rozpočtový deficit z 11 procent v roce 2009 na 2,1 pro rok 2014. Když v lednu bylo Portugalsko nuceno hledat finanční pomoc, španělskými dluhopisy to nepohnulo.

Co důvěrou ve Španělsko otřáslo, byla německá neochota pomoci Řecku a prohlášení, že ztráty by měly nést jen držitelé dluhopisů. To dle Dixona uškodilo nejvíce.

Komentátor se pak řečnicky ptá, zda Španělsko může proti současné situaci vůbec něco udělat. Krize se rychle rozšiřuje do dalších odvětví ekonomiky, španělským bankám už na finančním trhu taky nikdo nechce půjčovat na dýl než na jeden den. Nepomohly ani zátěžové testy.

Podle Dixona navíc nelze od Zapatera už čekat žádné výrazné činy a největší nadějí Španělska tak je opoziční lídr Mariano Rajoy, který by mohl siláckým řeči o uzdravení veřejných financí stejně jako dřív v případě Británie David Cameron uklidnit trhy. Háček je ale právě v tom, že do voleb jsou ještě čtyři měsíce a Rajoy zatím trhy nezaujal. Podle Dixona tak může být 20. listopadu, kdy Španělé půjdou k urnám, o bankrotu jejich země už dávno jasno.