Martin Prokop: Americký Fed už finanční trhy nepodrží

Před včerejším zasedáním americké centrální banky Fed investoři po celém světě přijímali sázky, zda Fed podpoří ekonomiku dalším, tedy již třetím, kolem kvantitativního uvolňování měnové politiky. Většina dokonce zastávala názor, že Fed tak skutečně učiní. A proč to bylo pro investory tak důležité? První dvě kola vždy znamenala růst cen akcií a komodit. A třetí kolo by mělo stejný účinek.

Jenomže nic takového nepřišlo. Fed nové americké státní dluhopisy kupovat nebude. Bude pouze vyměňovat splatné americké státní dluhopisy za nové tak, aby jejich hodnota v portfoliu americké centrální banky zůstala stejná.

S něčím ale Fed přece jenom přišel. Fed dále bude držet signální úrokovou sazbu blízkou nule po další dva roky. To je neobvyklý krok v měnové politice, kdy centrální banka slíbí, že nechá signální úrokovou sazbu na nízké úrovni po stanovenou dobu. Fed již vystřílel veškerou svoji munici při podpoře americké ekonomiky. Kvantitativní uvolňování nemělo žádný dopad na ekonomickou situaci a zavádět tak třetí kolo by bylo ryzý nesmysl. Fedu tak nezbylo nic jiného, než se vydat cestou slibů, že nebude svoji signální úrokovou sazbu zvedat.

Fed již drží signální úrokovou sazbu na úrovni blízké nule od konce roku 2008. To je již více než dva a půl roku. Jestliže na této úrovni mají sazby vydržet ještě další dva roky až do roku 2013. Celkem pak tato sazba bude na minimální úrovni po dobu delší než čtyři a půl roku. Jaké to může mít důsledky?

Dvě možnosti pro Ameriku

Cesty, jakými se USA mohou vydat, jsou dvě. První z nich je, že ani nízké úrokové sazby nebudou mít na vývoj ekonomiky vliv. Banky budou stále opatrnější v tom, komu půjčí. Ale ani spotřebitelé se nebudou chtít tolik zadlužovat, jako tomu bylo v minulých letech. A protože ani spotřebitelé neutrácejí, nebude ani korporátní sektor investovat. Jinými slovy: politika nízkých úrokových sazeb fungovat nebude. USA by se tak vydaly japonskou cestou, kdy v Japonsku jsou takto nízké úrokové sazby nastaveny již po mnoho let, a žádný vysoký ekonomický růst to nepřineslo.

Nebo je zde i druhá možnost. Investice se znovu rozjedou, bude se opět investovat do nemovitostí, protože každý bude chtít využít nízkých úrokových sazeb. Ceny nemovitostí porostou a na tomto trhu se bude opět pomalu tvořit bublina, která dříve či později opět praskne. USA by tak zažily období ekonomického růstu, ten by ovšem po splasknutí bubliny vystřídala opět recese spojená s problémy bankovního sektoru. Vše by se tak znova a znova opakovalo. To je ale ta méně pravděpodobná varianta. Chybí totiž počáteční impuls, který by umožnil roztočení obrátek spekulací.

Ať tak či onak, budoucnost USA příliš růžová není. Tento závazek Fedu může na chvíli uchlácholit investory, na dlouhou dobu to ale nebude, protože investoři si dříve či později uvědomí, že ekonomika je velice slabá. Akciové indexy tak budou dlouhodoběji sledovat klesající trend. A americká ekonomika bude podle všeho dál zpomalovat tempo svého růstu. A s ní totéž čeká i ekonomiku evropskou.