Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,4 procenta. Vyplývá to z úterních předběžných údajů Českého statistického úřadu. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,2 procenta. Zdrojem růstu zůstává i přes částečné zpomalení zahraniční obchod, opačně působil pokles výdajů na konečnou spotřebu. Údaje odpovídají odhadům analytiků.

Růst blízký nule vykázaly za druhé čtvrtletí také Německo a Francie. Kvůli špatným výsledkům otevřel německý akciový index DAX poklesem o 1,3 %.

"Vývoj poptávkové strany ekonomiky byl stejně jako v předchozích pěti čtvrtletích výslednicí dvou protichůdných tendencí," uvedl ČSÚ. Stabilním zdrojem růstu HDP zůstává i nadále zahraniční obchod, jeho pozitivní příspěvek ke zvýšení výkonnosti ekonomiky se ale postupně snižuje. Vývoj HDP naopak negativně ovlivňují výdaje na konečnou spotřebu domácností a letos také institucí vládního sektoru.

"Na straně nabídky to byl opět zpracovatelský průmysl, který i přes zpomalení meziročního přírůstku nejvýrazněji podpořil růst ekonomiky," uvedl ČSÚ. Opačně působily meziroční poklesy hrubé přidané hodnoty ve stálých cenách v odvětvích zemědělství, tržní a netržní služby.

Zaměstnanost v pojetí národních účtů a po očištění o vliv sezonnosti ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,7 procenta. Od posledního loňského čtvrtletí se prakticky nezměnila a stabilizovala se na úrovni 5,2 milionu zaměstnaných osob, uvedl ČSÚ.

Analytik: Výhled není příliš pozitivní

"Zatímco výsledky za druhý kvartál ve velkých evropských ekonomikách Německu a Francii přinesly značné zklamání, růst české ekonomiky víceméně odpovídal očekáváním. To však nic nemění na skutečnosti, že mezikvartální přírůstek tuzemského HDP byl nejnižší od konce recese v české ekonomice v polovině roku 2009", komentuje čísla analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

"Na jedné straně se objevují známky ochlazení zahraniční poptávky, jak dokazují čísla o vývoji průmyslu či zahraničního obchodu, na druhé straně domácí poptávku tlumí vládní úsporná opatření. Ani výhled není nijak zvlášť pozitivní a čekání na nový katalyzátor růstu se zřejmě protáhne až do druhé poloviny příštího roku. Otázkou ovšem zůstává, co tím katalyzátorem bude. My sázíme spíš na obnovení důvěry tuzemských spotřebitelů posilovanou vyššími mzdovými přírůstky, než na oživení poptávky z Evropské unie, kde většinu zemí budou ještě dlouho sužovat dluhové problémy," komentuje Rožumberský.