Ministři Francie a Německa jednali o dani z finančních transakcí

Ministři financí Francie a Německa v úterý jednali o detailech kontroverzního plánu daně z finančních transakcí, na jejímž zavedení se minulý týden rámcově dohodli prezident Nicolas Sarkozy a kancléřka Angela Merkeková. Oba ministři mají podrobný plán předložit partnerům v Evropské unii příští měsíc.

Francouzský ministr financí François Baroin se sešel se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem k jednání za zavřenými dveřmi už dopoledne. Žádnou tiskovou konferenci však nenaplánovali a po schůzce nevyšlo ani žádné prohlášení.

Sarkozy se s Merkelovou dohodl na další centralizaci eurozóny v podobě takzvané "ekonomické vlády". Obě země chtějí také harmonizovat daně z firemních zisků, nejprve mezi sebou. Centralizace je podle nich lepší než řešit dluhovou krizi nekonečným vypisován šeků pro země neschopné splácet dluhy.

Není jasné, na jaké transakce by se daň omezovala

Součástí jejich návrhů byla i daň z finančních transakcí, jejíž výnos by posílil rozpočet celé EU. Proti návrhu však ostře vystoupila Británie a řada evropských bank, podle nichž tato daň nebude mít na stabilizaci trhů žádný vliv. Podle kritiků by právě naopak na "desátek" z každého obchodu doplatily burzy, firmy i občané.

Zatím není jasné, na jaké transakce se má daň vlastně vztahovat, řekl ve vysílání Českého rozhlasu Jan Krajíček z ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

„Jestli to budou pouze převody na kapitálovém trhu, nebo jestli to budou i peněžní transakce, platby kartou, platby v rámci EU, a jaká bude jejich výše. Ta předpokládaná výše, která má být 20 až 25 miliard, to znamená hodně,“ řekl Krajíček. (Některé jiné zdroje hovoří i o 50 miliardách ročně). EU podle něj hlavně hledá nové daně, kterými potřebuje pokrýt své ztráty. Krajíček proto považuje zavedení daně v EU nakonec za velmi pravděpodobné, i když nemusí být efektivní.

 „V roce 1984 zavedli daň na obchodování s akciemi Švédové a výsledkem bylo to, že se všechno přesunulo do Kodaně a Londýna. Přestože ta daň z transakce byla stanovena jenom na 2 až 3 tisíciny procenta. Po pár letech s tím skončili,“ upozornil v této souvislosti Jan Krajíček. 

Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet již dříve řekl, že daň z finančních obchodů by fungovala, jen kdyby byla uplatňována celosvětově. To je rovněž postoj Británie, která je proti tomu, aby daň zaváděla EU sama. Vlivné britské makléřské firmy působící v londýnské City už hrozí, že v případě zavedení daně odejdou z Evropy do New Yorku nebo Singapuru.

Španělsko hodlá zavést ústavní limit na státní dluh

Španělsko hodlá do listopadových voleb vložit do ústavy článek, který po vzoru některých dalších evropských zemí zavede limit pro státní dluh. Německo například uzákonilo vyrovnaný rozpočet do roku 2015.

Návrh vlády bude mít plnou podporu opoziční Lidové strany a jeho přijetí prokáže, že země je odhodlána zajistit dlouhodobě udržitelné veřejné finance. V parlamentu to dnes řekl španělský premiér José Luis Zapatero.

"Smysl této iniciativy je v souladu s našimi dosavadními kroky: plyne z ní závazek definitivně konsolidovat měnovou unii a je to krok k posílení důvěry ve střednědobou a dlouhodobou stabilitu španělské ekonomiky," řekl Zapatero podle agentury Reuters.

Socialistický lídr v parlamentu vysvětloval nový krátkodobý vládní plán úspor v rozsahu pěti miliard eur (122 miliard Kč). Ten má pro letošní rok zajistit snížení rozpočtového deficitu na stanovenou úroveň šesti procent hrubého domácího produktu z loňských 9,2 procenta.

Vláda novými opatřeními také reaguje na nedávný útok finančních trhů, v němž počátkem měsíce vzrostly výnosy státních dluhopisů Španělska a Itálie nad kritickou hranici šesti procent. Tento vývoj vyvolal obavy z šíření dluhové krize z malých okrajových zemí jako Řecko a Portugalsko na velké ekonomiky eurozóny.

Zapatero rovněž sdělil, že vláda v pátek schválí nové kroky ke stimulaci trhu práce. Míra nezaměstnanosti v zemi je více než dvojnásobkem průměru EU a práci nemá více než polovina mladých do 25 let.