Po desetiletích komunistického ekonomického temna, stagnace, demotivace a izolace vlastně nic jiného než pořádný průvan, místy i tornádo, nebylo možné. Už proto, aby se náš systém opět začal přibližovat tomu přirozenému, spontánně se vyvíjejícímu, jenž nebude kriminalizovat soukromou podnikatelskou aktivitu, nebude nahrazovat přirozené prostředí tržních stimulů a informací rigidním nepružným systémem státního plánování, necitlivě zasahujícího do všeho a všem. A též vlastnické vztahy se vrací po éře znárodňovací hyperloupeže zpět k své podstatě - tedy jednotlivým právoplatným vlastníkům.

I proto se právě 90. léta nesla ve znamení ekonomických superprojektů, na které nyní s nostalgií hledíme jako na střípek ekonomické reformní historie: privatizace vskutku gruntovní, liberalizace cen a zahraničního obchodu, zavedení směnitelnosti měny a jejího funkčního devizového kurzu či totální reforma veřejných financí. Právě radikální změna celkového systému tak představovala nejvýznamnější charakteristiku toho, co se u nás ekonomicky dělo v 90. letech.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se