Centrální banka znovu podrobně prozkoumala český bankovní sektor a prostřednictvím zátěžových zkoušek si "posvítila" na to, jak by si vedl, kdyby se česká ekonomika dostala do hospodářské recese.
Podle testů je sektor dostatečně odolný vůči případnému nepříznivému vývoji. "Základem stability bank je i nadále jejich vysoká kapitálová přiměřenost, která ke konci června 2011 činila 15,9 procenta," uvedla Česká národní banka (ČNB).
„I velmi nepříznivá situace ve světě a na finančních trzích by tak zatím přinesla nižší zisky či případné ztráty akcionářům bank, český střadatel ale rozhodně nemá důvod k obavám o své úspory,“ říká Jiří Klumpar, odborník na bankovnictví ze společnosti PwC Audit.
Tuzemské banky jsou proti další krizi dostatečně odolné, vyplývá z testů ČNB - čtěte ZDE
Analytici: Banky uspěly i přesto, že zátěžové testy byly skutečně tvrdé - čtěte ZDE
V případě nepříznivého scénáře by podle ČNB několik bank postihl nedostatek regulovaného kapitálu. Podle Martina Prokopa z Next Finance lze sázet spíše na menší banky. "Přesto by v případě nepříznivého scénáře několik bank postihl nedostatek regulovaného kapitálu," uvedl.
Podle něj je také výhoda českých bank v tom, že narozdíl od svých "evropských sester" mají dostatek likvidity.
Jaká jsou největší rizika českého a bankovního sektoru? V čem jsou naopak jejich přednosti? Mohly by se přelít potíže některých evropských bank i do těch českých?
Na tyto a další otázky právě odpovídá Jiří Klumpar, odborník na bankovnictví ze společnosti PwC Audit.
Online rozhovor
Jak velkou vidíte v Česku realitní bublinu. Nejsme žádné Španělsko, ale také čtu o neprodejných nových bytech a že developery drží úvěrující banky...
Dobrý den čtenářům iHned!
Realitní bublina na trhu bytů a prostor určených k bydlení je u nás způsobena jinými faktory než např. ve Španělsku. U nás stále ještě budou doznívat dopady regulace cen nájmů. Očekávám, že s postupem času se na trh nemovitostí dostanou nejen nově dokončené byty, ale také „skrytá“ nabídka bytů, která vznikla dříve ze spekulativních důvodů. Navíc, z pohledu expozice bankovního sektoru tuzemské banky v minulosti byly, pokud jde o přijímání nemovitostních zástav, mnohem obezřetnější než řada zahraničních bankovních domů.
Dobry den,
mohly by evropske matky tuzemskych bank opravdu, napriklad kvuli Recku, zacit vysavat ty "zdrave", mezi ktere se banky v Cesku rozhodne radi?
Pocitaly i s timto zatezove testy nebo braly v potaz jen makroekonomicke parametry?
Dobrý den,
Vlastník má samozřejmě právo inkasovat dividendy vytvořené po zdanění zisku ze svých investic. Pokud jde o vztah mezi tuzemskými bankami a jejich zahraničními vlastníky, existuje řada omezení daná platnou bankovní regulací zabraňující přelévání finančních prostředků mezi bankami a jejich vlastníky.
Můžete skutečeným lidem vysvětlit kde berou banky peníze na úvěry. POkud si ovšem nemyslíte že jsou z vkladů lidí, protože vklady jsou úvěry jiných lidí. Můžete lidem popsat to kouzlo zrození peněz. V roce 1998 GE měla 44 milard uvěrů, dnes 144 miliard , což je 3 násobek. za 13 let tu máme 3x tolik penez. tedy inflace by měla stejně taková.
možná by lidi zajímala moderní mechanika penez, pokud o tom něco víte. můžete to vkrátkosti popsat.
penize přibývají v ekonomice tak rychle jako uvěry lidí protože ty jsou zdrojem nových peněz.
každých 20 let tu je měnová reforma nebo krize, je to dané smotnou podstatnou mechaniky peněz.
mohl by ste lidem prozradit kolik je penez v ekonomice čr typuju na 40 bilionu korun což jsou součet všech uvěrů u banky nebo vkladů, ono je vlastně jedno. protože je to to samé.
dluh lidí je 3.6 bilionu průměrnej urok bude někde přes 15 %. jak je zřejmé začíná to bejt ekonomická scifi, na jedné straně veselé rákosníci a druhé hladomor inflace, miliony lidí bez příjmů, je vám jasné že aby to fungovalo musej mít lidí každý rok lidí platy větší o inflaci a ceny musí být větší o inflaci.
všiechni víme že banky zkrachují nebo příjde hyperinflace díky kvantitivnímu uvolnování což další forma vzniku pnez, klasicé obježivo je pod 3%, možná dokonce vysvětlíte lidem co je kapitálová přiměřenost. asi ten urok ne tedy rozdíl mezi vkladem a uvěrem. čítám. takže rozdíl mezi splaceným dluhem a nesplaceným, taže pak by to znamenalo že podle vás čím větší urok bude u půjčky to je hlavní příčina stability banky.
Vaše otázka směřuje na vysvětlení makroekonomického efektu souvisejícího s úvěrovou expanzí v rámci bankovního sektoru. Jinými slovy, čím více banky úvěrují, tím více peněz v ekonomice obíhá. Máte pravdu, že zlatý standard (tedy, kdy jsou všechny peníze v ekonomice kryty zlatem) byl už dávno opuštěn a v současné době existence „elektronických peněz“ neexistuje jiný prostředek regulace jejich vzniku než prostřednictvím úrokových sazeb (povinných rezerv a dalších nástrojů centrální banky). Zjednodušeně řečeno, banka Vám půjčí peníze, připíše Vám je na Váš běžný účet, tímto jednoduchým způsobem může narůstat bilance banky téměř bez omezení. Víme, že existuje řada odpůrců tohoto systému, ale nic lepšího zatím nebylo vymyšleno a používají ho všichni.
Proč ČNB sáhla po tak tvrdých testech narozdíl od EBA? Je to tím, že je pod menším lobbystickým tlakem bank, nebo i proto, že české banky jsou natom tak odbře, že si ČNB přísné testy "může dovolit"?
Předně bych rád pochválil ČNB za obezřetný přístup při regulaci a dohledu bankovního sektoru. ČNB se také při plnění své role spíše orientuje na opatření preventivního než restriktivního charakteru, je odpůrcem dalšího prohlubování regulací a restrikcí, a proto raději volí cestu preventivního testování bankovního sektoru. Je to nepochybně známka vysokého stupně „politické nezávislosti“ ČNB. Buďme za to rádi.
Mylsíte si, že by některá větší evropská banka mohla zkrachovat? Nebo jí vždy budou krýt politici?
Přestože princip „too big to fail“ je mezi evropskými politiky stále populární, příklad krachu americké banky Lehman Brothers ukazuje, že trpělivost trhu a sanační prostředky států nemusí být bezedné. V EU jsme již zaznamenali ukončení činnosti bank z kategorie „větší než malé“, a proto nelze zcela představu krachu většího subjektu vyloučit.
Jak hodnotíte úvěrovou politiku českých bank? Nešláply v posledních letech přeci jen na brzdu poněkud více, Nebo je to adekvátní opatrnost, která vyplynulo z finanční krize a i nadále přetrvává?
Chování tuzemských bank v době krize a po ní nelze hodnotit jako nějaký „credit crunch“, pochopitelně došlo ke zpřísnění pravidel úvěrování v jednotlivých peněžních ústavech. Větší pozornost je věnována projektům a podnikatelským záměrům, které mají být financovány, a to především z hlediska jejich očekávané proveditelnosti a návratnost a z pochopitelných důvodů je také požadována větší spoluúčast dlužníků na celkovém riziku. Podle mého názoru se nejedná o tvrdší postup, než byste zvolil Vy sám, pokud byste půjčoval na tyto podniky své vlastní peníze.
Nedávný průzkum PwC mezi řediteli významných tuzemských firem ukázal, že i samy podniky si uvědomily, že měkké úvěry nepřispívají finančnímu zdraví jich samotných, např. z důvodu předlužení, a proto sami pečlivěji zvažují podávání žádostí o nové úvěry od bank. Zjednodušeně řečeno, nyní jsou banky těmi, kdo je nucen proaktivně vyhledávat příležitosti pro vhodné umístění svých volných finančních prostředků.
Dobry den,
byly pri testech ceskych bank zohlednen i stav zahranicnich vlastniku? Jestli budou mit problemy materske penezni ustavy, budou trpet i ceske dcerinne spolecnosti.
Dekuji
Jak jsem odpovídal výše, ČNB má nastavená zákonná pravidla, aby mateřské společnosti nemohly bezmezně „vysávat“ své dceřiné banky v ČR. Propad ekonomické aktivity a další prohloubení fiskální krize eurozóny byly zahrnuty do zvažovaného scénáře recese. Potenciální problémy mateřských bank z EU byly tedy určitým způsobem ve scénáři zohledněny. Je však nutno vzít v úvahu, že problém konkrétní jedné mateřské firmy by mohl mít dodatečný nepřímý efekt v podobě psychologické reakce trhu na tuto situaci. Tento efekt by ale měl být spíše dočasný, a pokud budou fundamentální ukazatele finančního zdraví v pořádku, nebude se jednat o zásadní problém.
Jak hodnotíte nápady regulace národních bankovních sektorů ze strany Bruselu? (Mám na mysli vznik euroministerstva financí)
Vznik euroministerstva financí je jen dílčím krokem, kterému by mělo předcházet rozhodnutí evropských politiků a hlavně jejich voličů, zda chtějí při integraci evropských struktur až k „metodicky čistému“ vzniku jednotného systému měnové unie, fiskální unie a regulatorní unie. Současný stav, kdy existuje unie měnová, nikoli fiskální, je nepochybně z pohledu makroekonomického „kočkopsem“, který je sám o sobě jednou z příčin současné dluhové krize eurozóny. Na druhou stranu, představa EU jako unitárního státu se všemi doprovodnými atributy centralizace je pravděpodobně nepřijatelná pro většinu Evropanů.
Jak se bude vyvíjet situace v evropském a potažmo celossvětovém bankovním sektoru po vystoupení řecka z eurozony, který je velmi pravděpodobný. Může dojít ke krachu velkých bank v evropě / jako byl v USA Lehman Brothers??
Rozdělení česko-slovenské měnové unie v roce 1993 také nevedlo k žádnému kolapsu bankovního sektoru ani v jedné z uvedených zemí. Pokud by se vyčlenění Řecka z eurozóny provedlo technicky, takticky i politicky správně, neměl by být bankovní sektor EU ani jinde v zahraničí ohrožen. Za určitých okolností by takové rázné a přímočaré řešení vedlo ke zklidnění trhů a obnovení důvěry v politickou reprezentaci EU. Jiná otázka je, co taková odluka způsobí z pohledu samotného Řecka.
Dobrý den,
včerejšími zprávami proběhl prezidentův názor na zavedení eura v ČR. Dle něj je nejlepším řešením opt out. Jak se stavíte k zavedení společné evropské měny, která se ve stínu posledních událostí jeví jako problematická, vy?
Dobrý den,
v současné době je to velmi těžká otázka. Je nutné zdůraznit, že současná společná měna euro byla teritoriálně zavedena za situace, kdy v rozsahu naprosto neoptimální měnové zóny (jednotlivé země potřebovaly jiný přístup k měnové politice-nastavení sazeb, směnných kurzů atd.) a jednalo se spíše o rozhodnutí politické než ekonomické. Současný závazek ČR přijmout euro po splnění maastrichtských kriterií indikuje rok 2016 jako teoreticky první možný okamžik pro zavedení společné měny také v ČR. Pokud by do té doby nebyl problém fiskální dluhové krize vyřešen a nebyla zavedena potřebná disciplina v oblasti rozpočtů členských zemí eurozóny, byl bych rozhodně proti přijetí eura. Zároveň by měla v Evropě existovat jasná politická linie akceptována většinovou voličskou základnou nejen ve smyslu jednotné měnové unie, ale také ve smyslu fiskální a regulatorní.
Dobrý den, bylo by možné zavést přenositelné bankovní číslo? Pokud vím, tak peníze při převodu z jedné banky do druhé musí jít přes clearingové centrum a proč tam nedat databázi, která by mapovala číslo účtu na skutečnou banku klienta?
Dobrý den,
V současné době při stávajícím nastavení fungování clearingového mezibankovního systému nejen v ČR to bohužel možné není. Nedílnou součástí čísla Vašeho účtu je i kód banky, který je naprosto nepřenosný. Bylo by teoreticky možné zachovat individuální část této identifikace při přechodu k jiné bance, např. prostřednictvím centrální evidence těchto čísel, problémy s přesunem trvalých příkazů a dalších náležitostí souvisejících s mezibankovním platebním stykem by však tímto v žádném případě nebyly odstraněny.
Děkuji zároveň všem čtenářům iHNed za zajímavé dotazy a přeji pěkný zbytek dne
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
