V Německu se rozhořel spor o kontrolu nad záchranným fondem eurozóny

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble varoval před omezením akceschopnosti Evropského fondu finanční stability (EFSF), pokud poslanci prosadí větší vliv německého parlamentu na EFSF. Záchranný fond má získat širší pravomoci, což se však nelíbí některým německým zákonodárcům i z vládních stran, kteří chtějí mít silnější slovo při jeho rozhodnutích.

Podle Schäubleho by ale v takovém případě nemohl EFSF dostatečně rychle reagovat na vývoj na finančních trzích.

"Při vytváření parlamentních rozhodnutí musíme brát zřetel na to, abychom nerozpálili spekulativní procesy," upozornil ministr v německé veřejnoprávní televizi. Vyjádřil nicméně přesvědčení, že se nakonec najde přijatelné řešení a německý parlament rozšířený EFSF schválí.

Země eurozóny v červnu schválily navýšení celkových záruk záchranného fondu z 440 miliard eur na 780 miliard.

Německo se má podílet zárukami za 211 miliard eur, což je 27 procent celkové sumy a dvakrát víc, než ručí nyní za 123 miliard eur.

Už ve středu příslušný návrh odsouhlasila vláda a poslanci Spolkového sněmu ho mají začít projednávat příští týden. Závěrečné hlasování se očekává 29. září a o den později by se k němu měla vyjádřit horní parlamentní komora, Spolková rada.

Pokud by si Berlín prosadil větší vliv svého parlamentu na EFSF, panují obavy, že se podobných privilegií začnou dožadovat i další státy, což by akceschopnost fondu omezilo asi ještě více.

Záchranný fond EFSF by měl mít větší pravomoci, na nichž se na mimořádném summitu v Bruselu v červenci dohodli lídři eurozóny. Využít jich ale bude smět jen za přesně stanovených podmínek.

Bude se zřejmě moci angažovat v rekapitalizaci bank, nakupovat státní dluhopisy a preventivně obstarávat úvěry zemím, které se ocitnou v potížích. Německo má být jeho největším přispěvatelem.