Šéf ECB Trichet věří v evropskou konfederaci. Nevylučuje ani federaci

Pokud členské země eurozóny v budoucnu neumožní schválit taková rozhodnutí, na nichž závisí stabilita celé eurozóny, měly by případné budoucí reformy pamatovat na to, aby eurozóna mohla v takovém případě zasáhnout centrálně. Řekl to prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet. Naznačil tak, že budoucnost eurozóny závisí na užší spolupráci a hlubší integraci.

"Myslím, že jednoho dne budou mít Evropané konfederaci," řekl Trichet na konferenci v Paříži. "Je možné si představit federální vládu," dodal. Podle Tricheta by měl fungovat mechanismus, aby jednotlivé země mohly být ke schválení určitých opatření donuceny.

Trichet rovněž řekl, že finanční sektor by měl být oddělen od rizika, které pro něj představuje dluhová krize v eurozóně. Ta je podle něj globální dluhovou krizí zasažena obzvlášť tvrdě. Je také nutné, aby Evropa okamžitě zavedla opatření, na nichž se dohodla na červencovém summitu v Bruselu.

"Je jasné, že musí být okamžitě a úplně zavedena všechna rozhodnutí, jak se na nich dohodli šéfové států a vlád," řekl Trichet. Lídři eurozóny se v červenci na summitu v Bruselu dohodli na druhém záchranném úvěru pro Řecko a na posílení záchranných mechanismů, což je hlavně Evropský fond finanční stability (EFSF).

Neúplná evropská struktura

V podobném duchu jako Trichet se k zavedení červencových opatření do praxe na stejné konferenci vyjádřil také guvernér italské centrální banky Mario Draghi, který je v čele ECB Trichetovým nástupcem. Země EU mají podle Draghiho zajistit, že fond EFSF bude mít dostatek peněz, aby byl v případě nutnosti schopen pomoci.

Draghi také řekl, že v důsledku finanční krize se vrátila averze k riziku, která na trzích patrně už zůstane. Evropské země musejí pokročit s reformou konvergenčních smluv a do společných pravidel zakomponovat rovněž fiskální pravidla. Podle něj není tak docela pravda, že finanční systém je podkapitalizovaný, protože mnoho bank si dokázalo potřebný kapitál zajistit normálně na trhu.

"Krátkodobou odpovědí (na krizi) je aplikovat dohodu z 21. července, která ustavuje fond EFSF a dává mu dostatek zdrojů, aby nebyl hned od začátku vnímán jako fond, který nemá peníze," poznamenal Draghi k závěrům dohodnutým na červencovém summitu. V červenci se státy dohodly na navýšení celkových záruk fondu ze 440 miliard eur na 780 miliard eur.

 "To ale není všechno. Nezapomínejme, že krize začíná neúplností evropské struktury," poukázal bankéř na fakt, že v eurozóně existují různé fiskální i regulatorní režimy. "Teď zjišťujeme, že s takovou nekompletností už se žít nedá," dodal.

Trichet také řekl, že s reformou finančního sektoru je Evropa teprve na půli cesty. Křehký stav sektoru by měl podle něj Evropu přinutit k důležitějším reformám, které by zajistily větší stabilitu. Krize, kterou teď eurozóna prochází, podle Tricheta odhalila slabiny celého bloku. Jedním z řešení by mohlo být jedno ministerstvo financí společné pro celou eurozónu.

Největší evropské ekonomiky v minulosti podle Tricheta ignorovaly pravidla, která vyžadovala, že jednotlivé státy budou držet rozpočtové schodky i úroveň zadlužení ve stanovených mezích. V prvních letech po roce 2000 si například Itálie a Německo vynutily, že za nedodržování deficitů v rámci stanovených pravidel nebudou pokutovány.