Itálie požádala Čínu o investici do jejích státních dluhopisů, případně do jejích společností. Informují o tom listy Financial Times (FT) a The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. O případných výsledcích jednání se však nezmiňují.
Předseda čínského státního investičního fondu China Investment Corp. (CIC) se podle zdrojů měl minulý týden setkat v Římě s italským ministrem financí Giuliem Tremontim.
Před dvěma týdny pak zástupci Itálie byli v Pekingu, kde se setkali s představiteli CIC a čínské State Administration of Foreign Exchange (SAFE), která spravuje většinu čínských devizových rezerv.
Čína již v dubnu naznačila, že by mohla nakoupit více dluhu slabších států eurozóny. K dispozici nejsou přesné údaje, ale Čína uvedla, že již koupila dluh za miliardy eur.
Není jasné ani kolik z italského dluhu je v čínských rukou, i když FT se odvolává na italského úředníky, podle nějž jsou to zhruba 4 procenta.
Nicméně již minulý rok čínská delegace navštívila Řecko a další zadlužené evropské ekonomiky vyvolaly naděje, že investice Pekingu jim přinesou záchranu. Žádná obří nabídka investic, o kterých se tehdy hovořilo, se však nikdy neuskutečnila, uvádí list WSJ.
Čína: panika v Evropě je zbytečná
Wu Siao-ling, bývalý náměstek guvernéra čínské centrální banky, dnes v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že panika investorů kvůli dluhové krizi v Evropě je zbytečná. Čína je podle něj připravena na spolupráci s ostatními, aby se zvýšila důvěra na trhu.
Asijští analytici v reakci uvedli, že zpráva má nádech věrohodnosti s tím, že čínská záchranna periferních zemí eurozóny podpoří postavení Pekingu v Evropě. Zároveň podle nich mohou touto cestou pomoci jednomu z mála trhů, který nabízí alternativu k americkému dolaru.
"Je to pro ně výhodné a samozřejmě to vylepšuje postavení Číny vůči Evropě," uvedl analytik Brian Jackson ze singapurské pobočky Royal Bank Canada.
Zpráva přichází v době, kdy italští zákonodárci jednají o vládním plánu škrtů, které mají snížit rozpočtový deficit a stabilizovat dluh. Již minulý týden italská vláda přes odpor veřejnosti protlačila Senátem druhý úsporný balíček, jenž má přinést úspory v celkové výši 54,2 miliardy eur (přes 1,3 bilionu korun).
Itálie patří mezi nejvíce zadlužené země eurozóny, její dluh činí téměř 120 procent hrubého domácího produktu. Vláda rovněž uvažuje o prodeji podílů ve velkých státních společnostech, jako energetická firma Enel a ropná a plynárenská Eni.
Euru Čína věří
Devizové rezervy Číny činí rekordních 3,2 bilionu USD (57,5 bilionu Kč). Zhruba čtvrtinu z nich by mohl tvořit eurový majetek. Čelní představitelé Číny opakovaně vyjádřili podporu eurozóně.
Premiér Wen Ťia-pao na počátku tohoto měsíce uvedl, že Čína má důvěru v euro a evropskou ekonomiku, ale vlády regionu by měly zajistit bezpečnost čínských investic v regionu.
CIC vznikla v roce 2007 s cílem investovat část z devizových rezerv země. Majetek fondu činí zhruba 409,6 miliardy USD a zahrnuje akcie široké škály západních společností. CIC investuje na základě komerčních principů a obvykle kupuje jen malé podíly v zahraničních společnostech, aby se tak vyhnula politickému napětí, napsaly agentury AP a Reuters.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
