Finsko schválilo navýšení záchranného fondu eurozóny. Řeckých záruk se nevzdá

Finský parlament ve středu schválil rozšíření záchranného fondu eurozóny (EFSF) jako devátá země ze 17 členů EU používajících společnou měnu. V praxi to znamená, že finské záruky ve fondu stoupnou z dosavadních osmi miliard eur na 14 miliard. Pro zvýšení hlasovalo 103 poslanců, proti bylo 66, 30 se zdrželo hlasování.

Finsko jako jediná země eurozóny podmiňuje zvýšení EFSF poskytnutím dodatečných záruk od Řecka. Uzavřelo s Řeckem dvoustrannou dohodu, která byla ostře kritizována zbývajícími členy bloku.

V dubnových volbách ve Finsku získala euroskeptická strana Praví Finové 19 procent hlasů a jen dodatečné podmínky pomohly překonat její odpor proti "plýtvání prostředky finských daňových poplatníků", jak strana uvedla v médiích.

Po vytvoření prvního fondu ve výši 110 miliard eur, který měl zachránit k bankrotu se řítící Řecko, se 17 zemí eurozóny letos v červenci rozhodlo EFSF rozšířit na 440 miliard eur( asi 10,8 biliónu korun). Taková by měla být kapacita fondu, kterou by bylo možné použít například k nákupům dluhopisů ohrožených zemí. Celkové záruky za fond EFSF mají být navýšeny na 780 miliard eur.

EFSF je součástí silnějšího stabilizačního mechanismu, kde se zaručil dalšími 250 miliardami eur Mezinárodní měnový fond a 60 miliardami Evropská komise z rozpočtu EU.

Zpravodaj BBC uvádí, že Brusel ve spolupráci s Evropskou centrální bankou plánuje navýšení záchranného fondu na 2 biliony eur, podle dřívější informace bankéře z ECB by mělo jít o 1,5 bilionu eur. Podle španělské ministryně financí Eleny Salgadové se ale o ničem takovém nejedná.

Aby mohl fond fungovat, je třeba výslovného souhlasu každé země eurozóny, přičemž v případě řady členských států je potřeba schválení v parlamentu.

Kromě Finska zvýšení EFSF už schválilo devět zemí eurozóny - Slovinsko, Belgie, Španělsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko a Portugalsko. Německý parlament by měl větší EFSF schválit ve čtvrtek, rakouský ještě tento týden. Kypr pak příští týden, Estonsko, Malta a Nizozemsko.

Slováci budou hlasovat v říjnu

Slovenský parlament by mohl o změnách v záchranném fondu eurozóny (EFSF) hlasovat 25. října, není však vyloučeno, že rozhodne dřív. Oznámil to předseda Národní rady a šéf druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a solidarita (SaS) Richard Sulík.

Právě liberální SaS však dlouhodobě odmítá podpořit úpravu záchranného fondu včetně zvětšení jeho objemu a bez jejích poslanců nemá zbytek koalice stran pravého středu dostatek hlasů na schválení materiálu. Kabinet premiérky Ivety Radičové se ve sněmovně nemůže spoléhat ani na opozici, která při rozhodování o rozšíření EFSF nechce pomoct nejednotným vládním stranám.

Dvě menší koaliční strany chtějí, aby Slovensko o změnách fondu EU rozhodlo dříve, než stanovil Sulík. "Most-Híd bude navrhovat na koaliční radě, aby se hlasování o eurovalu (EFSF) uskutečnilo ve dnech 13. až 16. října," oznámila dnes mluvčí strany Nora Czuczorová. Podobně se vyjádřil i šéf křesťanských demokratů Ján Figeľ.

Obě strany připomněly, že ve druhé polovině října se koná summit Evropské unie, na němž by se mělo mluvit také o záchranném fondu. "Podle mne slovenská premiérka potřebuje na 17. října jasné stanovisko, protože lídři budou na summitu hodnotit dosavadní stav a přijímat další kroky," řekl Figeľ zpravodajské televizi TA3.

Dřívější hlasování dnes nevyloučil ani Sulík, trvá však na tom, aby parlament změny v EFSF posoudil jako poslední ze sedmnácti zemí eurozóny. "Je dohoda mezi koaličními partnery, že Slovensko bude o eurovalu jednat jako poslední země. Pokud tato podmínka bude splněna, nebráním se dřívějšímu datu," řekl v internetové diskusi na portálu Topky.sk.