Průlom v bankovnictví: V USA končí éra bezplatných platebních karet

Na typ spotřebního bankovnictví založeného na poplatcích takřka za libovolnou službu se dosud Američané dívají s nepochopením. Regulace bankovního sektoru přijatá s cílem zamezit opakování finanční krize však v důsledku znamená, že klienti budou platit i za služby, které dosud byly "zdarma".

Končí například doba, kdy se za nákupy běžnými platebními kartami nemuselo nic platit. Jasně to minulý týden dal najevo největší tamní finanční ústav Bank of America, který si za takové používání základní platební karty bude od ledna 2012 měsíčně účtovat pět dolarů. Kdo s platební kartou nepřestane hradit nákupy, tak ročně zaplatí přes 1100 korun.

Peníze z druhé kapsy

Nejde o ojedinělý krok, obdobné - i když vesměs o dolar až dva nižší - poplatky plánují zavést například velké banky Wells Fargo či JPMorgan Chase. Nutí je k tomu nová zákonná úprava, která s platností od 1. října omezuje poplatek za jednu karetní transakci na 24 centů.

Dosud obchodníci bankám za jedno "protažení" karty čtecím zařízením platili v průměru 44 centů (8 korun). Původně dodatek k Dodd-Frankově zákonu prosazený demokratickým senátorem Richardem Durbinem počítal s omezením horní hranice poplatku za transakci dokonce na 21 centů, ovšem Fed nakonec maximum stanovil o něco výš.

Jaké změny čekají platební karty u nás? Jsou nové bezkontaktní karty a platby mobilem bezpečné?

On-line bude ve čtvtek od 11 hodin odpovídat Peter Demjanovič, ředitel útvaru Karty ČSOB. Otázky pokládejte zde.

I po tomto zásahu bude Durbinův dodatek pro banky znamenat roční snížení příjmů o 6 miliard dolarů ročně, uvádí konzultantská firma Javelin Strategy and Research. Už nyní musejí banky ročně oželet 5,6 miliardy dolarů kvůli limitu na poplatky za přečerpání účtu, který začal platit loni v červenci.

Maloobchodníci si levnější placení kartou pochvalují, ale pro zákazníky se ve výsledku mnoho nezmění. Zaplatí prostě za jinou službu než dosud.

"Pokud provozujete restauraci a nemůžete si účtovat za vodu, jednoduše si necháte zaplatit víc za hamburger," cituje deník New York Times analogii Jamie Dimona, šéfa banky JPMorgan Chase.

Naštvaní zákazníci

Z psychologického hlediska jde však o velkou změnu. O jak nepopulární krok jde, je zřejmé z ankety probíhající na webových stránkách amerického deníku Wall Street Journal.

Na otázku "Akceptovali byste měsíční poplatky za užívání platebních karet?" odpovědělo 94 procent čtenářů negativně a jasné ano zaškrtl jen každý čtyřicátý hlasující. Citlivost problému si uvědomuje například Citibank, jedna z mála velkých bank, které k zavedení tohoto poplatku nepřikročily. "Mluvili jsme s mnoha zákazníky a ti nám jasně dali najevo, že pokud jim ,debetku' zpoplatníme, velmi je to rozčílí," neskrývá motivaci šéf oddělení bankovních produktů Citibank Stephen Troutner.

Banka s celoamerickou působností Wells Fargo odhaduje, že ji Durbinův dodatek každé čtvrtletí bude stát kolem 250 milionů dolarů, a proto si troufla loajalitu svých zákazníků otestovat třídolarovým poplatkem. Nepříjemnou novinku však chce zavádět opatrně, začíná jen v pěti státech Unie.

Nové poplatky

Banky hledají další zdroje příjmů. Zdražují například výběry z jiných než vlastních bankomatů či zavádějí poplatky za výpis z účtu. Běžné je také ukončování platnosti programů odměňujících klienta za používání platebních karet.

Americké bankovnictví se tak v mnohém přibližuje tomu známému z Česka, kde poplatky přímo účtované klientovi tvoří velkou část zisku bank.

Senátor Richard Durbion zastupující stát Illinois nářky finančních ústavů odmítá a tvrdí, že malé podniky na změně vydělají: "Regulace výše poplatků stále bankám dovoluje pokrýt skutečné náklady, omezí jen jejich nadměrné zisky."

Ve Spojených státech jsou při platbách tradičně více používány kreditní karty. Poslední roky se však důraz přenesl k platebním kartám, při jejichž využití se zaplacená částka ihned odečítá ze zákazníkova účtu. Projevila se tak snaha Američanů držet v nejistých dobách výdaje na uzdě.

Nové poplatky za platební karty kreditky pro běžného klienta opět zatraktivní. Podle některých studií mají zákazníci tendenci při placení kreditními kartami utrácet víc.

To spolu s úroky za opožděné platby může způsobit, že bankovní sektor na nové regulaci v důsledku vydělá.