Berlín a Paříž se přou o roli záchranného fondu při rekapitalizaci bank

Německo a Francie se před klíčovým summitem nemohou shodnout na roli Evropského fondu finanční stability (EFSF) v rekapitalizaci bank, které ohrožuje řecká dluhová krize a otřesy na trzích. Podle zdroje agentury Reuters dává Berlín přednost tomu, aby se záchranný fond použil až jako poslední možnost. Paříž by jej údajně naopak chtěla využít k rekapitalizaci svých bank, které jsou řeckou krizí ohroženy v eurozóně nejvíce.

Německá kancléřka Angela Merkelová po schůze s nizozemským premiérem Markem Ruttem potvrdila německou pozici, podle níž by měl být EFSF při rekapitalizaci bank až poslední instancí, "jen pokud si příslušná země nebude schopna poradit sama". Ohrožené banky by se měly nejprve obracet pro dodatečný kapitál na trhy, pak na své národní vlády a až nakonec k evropskému fondu. Ten by si však měl pro svou pomoc klást přísné podmínky, uvedla Merkelová.

Rutte německý postoj podpořil. "Rozhodně se o tom bude diskutovat na příštím summitu," řekla Merkelová na společné tiskové konferenci s odkazem na summit Evropské unie 17. až 18. října. Tuto neděli se Merkelová sejde s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, aby problém rekapitalizace bank předjednali a pokusili se dospět ke společnému stanovisku.

"Francouzi existenci EFSF špatně pochopili. My zastáváme názor, že banky by se měly nejprve snažit zajistit si peníze na trhu. Pak jsou na řadě záchytné mechanismy v jednotlivých zemích, a teprve když není možné peníze si zajistit žádným způsobem, přijde ke slovu podpůrný mechanismus na evropské úrovni," řekl zdroj.

Zdroj z francouzského ministerstva financí však později řekl, že mezi Paříží a Berlínem žádné rozpory ohledně rekapitalizace bank nejsou. "Naše pozice se neliší od německé. Banky potřebují více kapitálu,", řekl zdroj Reuters.

Další evropský činitel navíc upozornil, že Francie, která má stále nejlepší rating AAA, může nyní peníze získat levněji na trhu, než přes EFSF.

Poslední dny ukázaly, že myšlenka rekapitalizace bank má v eurozóně velkou podporu. Evropská komise ve čtvrtek navrhla, aby země EU přistoupily ke koordinované akci na rekapitalizaci bank, která by je ochránila před dopady eskalující dluhové krize v Řecku. Mezinárodní měnový fond (MMF) doporučil ve středu do největších evropských bank napumpovat 100 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč).

Výpůjční kapacita EFSF, za kterou může například kupovat dluhopisy ohrožených zemí, je 440 miliard eur, celkové záruky zemí eurozóny, které nyní schvalují parlamenty, byly navýšeny v červenci na 780 miliard eur. Podle expertů hledá eurozóna řešení, jak pomocí tzv. pákového efektu navýšit tento fond až na dva biliony eur.