Evropský fond finanční stability (EFSF) by podle nových plánů, o nichž se teď v Evropě nejvíce uvažuje, mohl zčásti pojišťovat ztráty investorů z nákupů státních dluhopisů zemí ohrožených dluhovou krizí. Jeho nepřímé zdroje by tak mohly dosáhnout jednoho bilionu až 2,9 bilionu eur (až 72 bilionů Kč). Napsal to ve čtvrtek britský list Financial Times.
Finanční představitelé eurozóny pokládají plán pojistit dluhopisy záchranným fondem za právně a politicky nejschůdnější způsob, jak zvýšit finanční sílu EFSF. Možnost udělat z něj banku pravidla EU nepřipouštějí a plán, podle něhož by se EFSF financoval u Evropské centrální banky (ECB), tato instituce odmítá. Ministři financí eurozóny tak tyto alternativy podle jejich předsedajícího Jeana-Clauda Junckera prakticky vyloučili.
Téměř všechny země eurozóny kromě Slovenska už schválily návrh zvýšit kapitál EFSF ze 440 miliard na 780 miliard eur a výrazně rozšířit jeho pravomoci. Německá pojišťovna Allianz nyní navrhla, aby fond pojišťoval prvních 40 procent ztrát z investic do řeckých, irských a portugalských dluhopisů, zatímco obligace Itálie a Španělska by byly pojištěny proti ztrátě 25 procent. Tím by se síla fondu "pákově" navýšila na 2,9 bilionu eur.
Jako jeden z prvních s návrhem pojištění dluhopisů přišel šéf konzultační firmy Re-Define Sony Kapoor. Ten počítá jen s využitím 440 miliard eur a garancí prvních 20 procent ztrát na jeden rok.
"Vydání částečných garancí by signalizovalo, že země eurozóny jako Španělsko a Itálie jsou v zásadě solventní," řekl Kapoor.
"Na použití garancí je chytré to, že dáváte pouze své slovo, nikoli peníze," řekl Gary Jenkins z firmy Evolution Securities.
Před růstem výnosů z dluhopisů a šířením dluhové krize do Itálie a Španělska zasahuje letos ECB, která jejich dluhopisy nakupuje na trhu. Počítalo se s tím, že tuto roli by po rozšíření svých pravomocí převzal EFSF, který EU původně koncipovala jako dočasného zachránce zemí upadlých do dluhové krize. Nyní jej evropští politici zvažují použít i k rekapitalizaci bank ohrožených ztrátami z dluhopisů.
Analytici odhadovali, že fond by pro nové úlohy potřeboval dva až čtyři biliony eur. To je ale neschůdné, takže způsob "pákového" navýšení zdrojů je zřejmě nejlepší možný. Více peněz členské země do fondu nalít nemohou, protože už by to mohlo ohrozit jejich úvěrové ratingy.
Někteří analytici se ale obávají, že i pro plán pojištění koupených dluhopisů bude EFSF příliš malý. Poukazují na ohromný rozsah trhu italských dluhopisů a na to, že jen rekapitalizace bank bude stát až 200 miliard eur.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
