Řecko požaduje, aby se nové rozhodnutí ohledně odpisu části dluhového břemena týkalo všech dluhopisů se splatností až do roku 2035, sdělil vládní zdroj agentury Reuters.

Uniklá zpráva mezinárodních inspektorů v Řecku uvádí, že druhý balíček pomoci na úrovni 109 miliard eur již není dostačující, pokud soukromí držitelé neodepíšou až 60 procent pohledávek.

Bez této účasti by Řecko k zajištění solventnosti prý potřebovalo více než 250 miliard eur.

„Sledujeme celý řecký dluh se splatností do roku 2035. Tento model nekončí s rokem 2020 jako ten předchozí,“ uvedl zdroj Reuters v Bruselu, kde probíhají jednání mezi představiteli Řecka a Unie. K dohodě, v tomto i ostatních bodech plánu pro záchranu eurozóny, musí dojít do zítřejšího dalšího summitu Evropské rady, který má podle slibů politiků přijít s finálním řešením.

Nový pat?

Možnost vzniku další patové situace si zřejmě zcela uvědomují evropští vyjednávači, kteří podle listu Financial Times zaujali v otázce seškrtání řeckých dluhů soukromým sektorem tvrdý postoj.

Po bankách chtějí, aby namísto v červenci dohodnutých 21 procent odepsaly 60 procent dluhů. Mezinárodní institut pro finance (IIF), sídlící ve Washingtonu a patřící ke klíčovým globálním asociacím v sektoru finančních služeb, přitom podle zdrojů agentury Bloomberg za banky nabídnul jen 40% odpisy řeckého dluhu.

Podle zdrojů FT byl o víkendu italský ministr financí a také vyjednávač eurozóny Vittorio Grilli pověřen, aby bankám tlumočil pozici počítající se seškrtáním o 60 procent. Podle listu je to vítězstvím "severní koalice" v čele s Německem, které prosazovaly mnohem zásadnější zapojení soukromého sektoru do druhého záchranného balíku pro Řecko.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se