Řecko požaduje, aby se nové rozhodnutí ohledně odpisu části dluhového břemena týkalo všech dluhopisů se splatností až do roku 2035, sdělil vládní zdroj agentury Reuters.
Uniklá zpráva mezinárodních inspektorů v Řecku uvádí, že druhý balíček pomoci na úrovni 109 miliard eur již není dostačující, pokud soukromí držitelé neodepíšou až 60 procent pohledávek.
Bez této účasti by Řecko k zajištění solventnosti prý potřebovalo více než 250 miliard eur.
„Sledujeme celý řecký dluh se splatností do roku 2035. Tento model nekončí s rokem 2020 jako ten předchozí,“ uvedl zdroj Reuters v Bruselu, kde probíhají jednání mezi představiteli Řecka a Unie. K dohodě, v tomto i ostatních bodech plánu pro záchranu eurozóny, musí dojít do zítřejšího dalšího summitu Evropské rady, který má podle slibů politiků přijít s finálním řešením.
Nový pat?
Možnost vzniku další patové situace si zřejmě zcela uvědomují evropští vyjednávači, kteří podle listu Financial Times zaujali v otázce seškrtání řeckých dluhů soukromým sektorem tvrdý postoj.
Po bankách chtějí, aby namísto v červenci dohodnutých 21 procent odepsaly 60 procent dluhů. Mezinárodní institut pro finance (IIF), sídlící ve Washingtonu a patřící ke klíčovým globálním asociacím v sektoru finančních služeb, přitom podle zdrojů agentury Bloomberg za banky nabídnul jen 40% odpisy řeckého dluhu.
Podle zdrojů FT byl o víkendu italský ministr financí a také vyjednávač eurozóny Vittorio Grilli pověřen, aby bankám tlumočil pozici počítající se seškrtáním o 60 procent. Podle listu je to vítězstvím "severní koalice" v čele s Německem, které prosazovaly mnohem zásadnější zapojení soukromého sektoru do druhého záchranného balíku pro Řecko.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
