Eurozóna jednala celou noc, Řecku se odpustí půlka jeho dluhu

Japonské akcie uzavřely dnešní obchodování mírným poklesem, smazaly ale počáteční silné ztráty vyvolané obavami o osud dnešního evropského summitu. Investoři se během dne začali připravovat na to, že z Evropy by mohly přijít příznivé zprávy.

Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v závěru klesl o 0,2 procenta na 8748,47 bodu a zpočátku se propadal až o 1,4 procenta. Vedle nejistoty před summitem byl japonský trh pod tlakem silného kurzu jenu, který je na nových maximech k dolaru.

Flash Player 9 or higher is required to view the chart
Click here to download Flash Player now

Před evropskými státníky stojí vyřešení tří klíčových problémů. Jde o rekapitalizaci evropských bank, rozšíření a využití fondu EFSF a vyřešení insolvence Řecka.

PODROBNOSTI KE VŠEM BODŮM SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

Patří k hlavním českým odpůrcům zvyšování pravomocí Evropské unie a brojí proti zavedení eura v Česku.

Hrozí podle ekonoma a předsedy Strany svobodných občanů rozpad eurozóny? Proč se staví proti evropské integraci? Jaká by byla podle něj alternativa integrované Evropy? Má podle něj členství v eurozóně i výhody?

Petr Mach začne na otázky čtenářů odpovídat ve středu ve 14.30 hodin.

Otázky můžete pokládat ZDE

Nerozhodnost evropských politiků je rozkolísává trhy, což tvrdě dopadá zejména na bankovní sektor. Investoři se v posledních měsících odklání od finančních titulů, které jsou vysoce vystaveny dluhu problémových ekonomik eurozóny. Mezi takové tituly patří i nejstarší banka světa, italská Banca Monte dei Paschi di Siena.

Ta v poslední době trpí nedostatkem základního kapitálu a má vůči němu vysokou míru držení dluhopisů vlád problémových ekonomik, jak ukazují přiložené grafy ze serveru Wall Street Journal.

Samotní evropští politici odhadují, že banka bude potřebovat navýšit kapitál o minimálně 2 miliardy eur. Jestli taková částka bude stačit na ochranu před jejím kolapsem, je ale otázkou.

CELÝ TEXT V ANGLIČTINĚ SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

Julie Hrstková, komentátorka HN

,,Do boje s krizí už vytáhl i Vatikán. V pondělí papežská Rada pro spravedlnost a mír vydala dokument, v němž požaduje vytvoření celosvětového regulačního orgánu, který by prováděl dohled nad finančními trhy a nutil je jednat eticky.

Horentní zisky by byly tabu, na svět by se vrátila majetková rovnost. Výsledkem by měla být vláda duchovna a etiky, ekonomický růst by nahradil světový blahobyt. Vatikán dále prosazuje zdanění finančních institucí. Z vybraných peněz by se financoval světový rozvoj a obnovitelné zdroje."

CELÝ KOMENTÁŘ JULIE HRSTKOVÉ SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

Evropské akciové indexy od začátku obchodování hledají svůj směr. Dá se tak říci, že zatím vyčkávají na jakékoliv další zprávy ohledně pokračujících jednáních evropských lídrů.

Britský index FTSE 100 spolu s německým DAX se tak od úterního závěru zatím téměř vůbec nemění, francouzský CAC 40 oslabuje o 0,45 %.

Zde je přehled přesných časů nejdůležitější momentů dnešního dne:

•12.00 - Kancléřka Angela Merkelová vystoupí v Bundestagu (německý parlament) a znovu ho vyzve, aby posvětil záchranné plány

•17.15 - Lídři EU se začnou sjíždět, čekají se i jejich vyjádření pro média

•18.00 - Lídři všech 27 zemí EU začnou diskutovat o záchranných plánech

•19.15 - Lídř 17 zemí eurozóny začnou jednat na pracovní večeři

Německé kancléřka Angela Merkelová vystoupí před tamním parlamentem za účelem získání mandátu pro vyjednávání ohledně rozšíření záchranného fondu EFSF. Očekává se, že získá silný mandát.

,,Kancléřka pojede dnes do Bruselu s jasnou a širokou podporou," řekl jednomu německému radiu Peter Altmaier, parlamentní lídr konzervativní strany CDU Angely Merkelové.

Německá kancléřka by podle úterních vyjádnávání měla získat silný mandát i bez podpory opozice.

Německý parlament zahájí hlasování kolem 12:00 našeho času.

Jan Schiller, portfolio manažer společnosti Conseq

,,Jak je vidět z navržených opatření, lídři EU si dozajista uvědomují závažnost problémů a na stole mají řadu možností. Ve středu 26. října 2011 se tak dle mého po dlouhé době dočkáme určitého hmatatelného řešení. To sice nenaplní vysoká očekávání trhu a ani v nejmenším nevyřeší současnou situaci, ale namísto slibů posledních měsíců à la „uděláme vše co je třeba“ a „naše úsilí směřuje k potřebnému řešení“..., přinese alespoň konkrétní výsledek, na kterém se dá dále stavět."

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

,,Ovšem. Má-li mít Evropa vůbec budoucnost, musí v úspěšné integraci pokračovat. "Demokratický deficit" odstraní právě vytvořením federace."

DALŠÍ ODPOVĚDI SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

Situace po neuspěšném schvalování dalších úsporných opatření itaslkou vládou má pokračování. Italský deník La Repubblica napsal, že Berlusconi uzavřel dohodu se svým opozičním rivalem Umbertem Bossim, podle které by měl v lednu příštího roku odstoupit z funkce. Politik tak chce uvolnit cestu k předčasným volbám, které by se mohly v zemi konat v březnu příštího roku.

,,Nedělejte ze mě v Bruselu blázna a já vám slíbím, že volby budou v březnu," cituje deník italského premiéra.

Italy ale tato zpráva příliš nezajímá, protože o odstupu Berlusconiho z funkce se hovoří už několik měsíců. Navíc webové stránky deníku La Repubblica si případného konce italského premiéra nevšímají.

Jean Pisani-Ferry,  ředitel mozkového trustu Bruegel pro mezinárodní ekonomii

,,Už od července stoupá rozpětí mezi sazbou, za kterou banky půjčují, a sazbou při nulovém riziku. Finanční instituce stále častěji ukládají svou hotovost u Evropské centrální banky, která musí obnovit své půjčky bankám. Stejný jev nastal během krize v letech 2007-2008, a tentokrát je zatím méně častý a omezuje se jen na eurozónu.

Zadruhé přeshraniční banky předepisují firmám v jižní Evropě vyšší úrokové sazby než srovnatelným firmám v Evropě severní, což zhoršuje situaci v ekonomikách postižených krizí a současně to drobí údajně jednotný evropský trh."

CELÝ KOMENTÁŘ SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace

,,Evropu by od bankovní krize měla ochránit povinnost bank navýšit svůj kapitál. A velké banky začaly oznamovat, že jsou připraveny tak učinit ze svých zisků, případně odprodejem aktiv. Raději, než aby do nich kapitálově vstupovaly vlády (viz http://byznys.ihned.cz/trhy-a-investice/c1-53284360-slepa-ulicka-evropskych-bank-nechteji-pad-akcii-radeji-spali-cast-svych-bilanci).

Z hlediska nejednoho občana to může vypadat zcela nepochopitelně. Vždyť co může být lepšího, než mít stát za majitele? A učinit ho tak spoluzodpovědným za svůj osud, tedy zajistit si jeho „přízeň“ pro případ nějakých problémů?"

CELÝ KOMENTÁŘ SI PŘEČTĚTE ZDE

Evropští politici se dohadují, jakým způsobem podpoří banky, které jsou silně ohrožené dluhovou krizí. Své si o tom myslí redakce amerického deníku Chattanooga Times Free Press, která situaci vyjádřila kresleným "vtipem".

Hlasy, které volaly po tom, že by evropská centrální banka měla pokračovat v "nestandardních opatřeních" se s největší pravděpodobností nesetkají s úspěchem. A to kvůli Německu, které stojí zásadně proti, řekl Guardianu vysoce postavený úředník eurozóny.

Zásadní spor politiků ohledně toho, jestli má ECB pokračovat v nákupech vládních dluhopisů, tak je pro tuto chvíli vyřešen. Kancléřka angela Merkelová navrhuje, že by ECB měla vydat své prohlášení, jakou roli chce v řešení dluhové krize sehrát.

,,Vypadá to jako by teď Německo získávalo nad Francií. Požadavek ohledně intervence ECB se neobjeví v příštím návrhum," řekl listu zdroj.

Angela Merkelová před zaplněným Bundestagem řekla, že "se nacházíme v existenční krizi". Regulace finančních trhů je podle ní přitom jedním z hlavních úkolů, který ještě nebyl prodiskutován. Kancléřka proto bude na summitu zemí skupiny G20 v Cannes v příštím týdnu tlačit na to, aby byla zavedena daň na finanční transakce.

Merkelová dále potvrdila, že jakékoliv návrhy, které do řešení krize zahrnují i Evropskou centrální banku, nejsou na pořadu dne. Dále poslance utvrdila, že současné závazky Německa ve výši 211 miliard eur ve fondu EFSF se nebudou měnit.

Jan Bureš, hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny

Přípravy na zásadní evropský summit eurozóny se zatím nevyvíjejí úplně podle představ hlavních aktérů. Včera vyvolalo prudký výprodej na trzích rozhodnutí ministrů financí EU zrušit své středeční setkání, na kterém se údajně měly připravit podklady pro večerní vrcholnou schůzku. Je tak na dnešním summitu pro trhy zaděláno na pořádné zklamání? 

Skutečně těžko házet dopředu flintu do žita, ale zatím je minimálně ve dvou bodech shoda hodně daleko. První je požadavek na výraznější osekání řeckého dluhu (o 60 %), se kterým soukromí investoři (především banky reprezentované IIF) nechtějí souhlasit. Banky jsou ochotné kývnout na 40%ní snížení dluhu, které by samo o sobě Řekům stěží stačilo. Spekuluje se ale o tom, že obě strany (vyjednavač za eurozónu a IIF) hrají pouze taktickou bitvu a že nakonec za pět minut dvanáct kývnou na kompromisní variantu (odpis dluhu o 50 %).

Druhý problém je složitější a na nadcházejícím summitu pravděpodobně těžko řešitelný. Trhy po právu doufají, že dojde k výraznějšímu navýšení záchranných fondů (EFSF). Poté, co ale padl návrh Francie na tisk peněz do eurovalu z kapes ECB, je Evropa v hledání náhradního řešení bezzubá. Není se ani čemu divit, protože jiná cesta, jak v tuto chvíli rychle a efektivně nafouknout záchranné fondy zkrátka neexistuje. Dokud si to Německo a především sama ECB nepřizná, žádné finální řešení dnešní krize se před námi nerýsuje.

Alan Greenspan, ekonom a bývalý šéf FEDu

,,Příliš velká propast mezi severními a jižními státy Evropské unie odsuzuje celek k nezdaru, uvedl ekonom a bývalý prezident americké centrální banky Alan Greenspan. Prohloubení fiskální krize jižního bloku podle něj povede k úplnému zastavení toku zboží a služeb ze severu a následnému poklesu životní úrovně v regionu. Evropská krize spolu s rozpočtovými problémy na druhé straně Atlantiku navíc může vést k vážné krizi dluhopisového trhu, říká ekonom.

Následky koexistence rozdílných kultur v eurozóně byly hrubě podceňovány, podotýká Greenspan. „Jediná možnost, jak lze dát dohromady více měn různých národů, je situace kulturní blízkosti těchto zemí, jako je tomu u Německa, Holandska a Rakouska. Pokud to nelze, takové uskupení nemůže fungovat.“

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE ZDE

Mluvčí vlády Jan Osúch právě oznámil, že "předseda vlády ČR Petr Nečas se zúčastní jednání Evropské rady v Bruselu. Lídři evropské sedmadvacítky by měli projednávat například současnou hospodářskou situaci EU, otázky řešení dluhové krize, a zejména budoucí podobu fungování eurozony a posílení fiskálního dohledu a disciplíny ve státech eurozóny."

Dnešní večerní mimořádný summit eurozóny sice zřejmě přijme slibovaný balík kroků pro boj se šířením dluhové krize, budou to však asi jen rámcové obrysy bez přílišných detailů a čísel. Ta se budou dopočítávat a vykreslovat až později, naznačil mluvčí Evropské komise Olivier Bailly.

"Evropská rada a lídři eurozóny jsou politici. Potřebují politická rozhodnutí," podotkl k očekáváním závěrů dnešní schůzky Bailly před novináři v Bruselu. "To je také přesně to, co se dnes večer očekává," dodal s tím, že po summitu budou následovat expertní práce na technických detailech s napětím očekávaného balíku. "Evropská rada tady není od toho, aby přicházela s detaily všech čísel o finančních technikáliích," dodal mluvčí.

Libor Akrman, redaktor HN Byznys:

Tak se zdá, že pochybnosti o smyslu summitu (resp. dvou, započítáme-li i neděli)  jako záchranné brzdy pro euro a eurozónu "upící" následkem evropské dluhové krize se naplňují. Ačkoli se již od víkendu všichni těší na konečné řešení, které mají přinést lídři eurozóny v čele s duem Merkozy, tak je jasné, že rozpory jednotlivých zemí jsou natolik silné, že ani dnes se nedočkáme konečného řešení.
Je jasné, že situace je velmi složitá, obavy v provedení ukvapených kroků i obhajoba vlastních zájmů hrají důležitou roli, ale tohle už přeci všichni vědí téměř rok. Takhle je evidentní, že pat bude přetrvávat a absurdní divadlo Made in Brusel pokračuje.
V tomto případě je však hlavních rolích podstatně více, ale obskurnost situace je vystižena stejně jako v Beckettově hře.

Do médií unikla další část připravovaných kroků eurozóny. Jak píše britský list The Guardian - banky by měly mít povinně  9procentní míru kapitálové přiměřenosti již od 30. června 2012. V současnosti je tato míra na 5 procentech.

Podle agentury Reuters by pak banky měly navyšovat svůj kapitál primárně pomocí soukromých zdrojů. Zároveň by měly mít zákaz vyplácení dividend a bonusů do té doby, dokud nebudou dosaženy kapitálové cíle.

Klíčovou otázkou, kteoru má dnešní summit vyřešit je i seškrtání části řeckých dluhů bankami a dalšími privátními investory.

V červenci se dohodlo odepsání 21 procent, v poslední době se začalo hovořit o 50 až 60 procentech. Banky zatím nabízejí "pouhých" 40 procent.

Laťku dnes údajně překonal MMF. Podle listu Telegraph, ktrý se odvolává na Dow Jones, požaduje MMF, aby držitelé dluhopisů odepsali 75 procent.

Ve stejnou dobu pak vydala zprávu americká stanice CNBC, podle níž je již téměř jistá dohoda, že odepisovat budou 50 procent.

Hlasujte na Facebooku v profilu HN Byznys kolik budou věřitelé odepisovat.

HLASOVAT MŮŽETE ZDE

Evropské akcie udržují své zisky v řádech několika desetin procenta.

FTSE 100 (+0,14 %; 5533b.); DAX (+0,37 %; 6069b.); CAC 40 (0,43 %, 3188b.).

Pražská burza se pohybuje v mírném záporu.

Index PX aktuálně ztrácí: -0,05 %, směrem dolů ho táhnou akcie KB a Telefóniky ČR.

Zámořským akciovým trhům by k otevření do černých čísel měly dopomoci především lepší než očekávané výsledky hospodaření Boeingu (+3,1 %), společnosti Sprint Nextel a dobrá makrodata.

Futures na index S&P 500 připisují 0,7 % na 1232 bodů. V úterý tento klíčový index odepsal 2 procenta, když klesaly prakticky všechny segmenty trhu.

Spotová cena zlata pokračuje ve včerejším růstu, aktuálně připisuje +0,65 % (1712,0 USD/unce). Stříbro se se ziskem +0,64 % (33,265 USD/unce). Nejziskovější komoditou je ale měď. Tento kov připisuje +2,54 %.

Cena zlata vyjádřená v jiných měnách:

EUR 1,230.11

GBP 1,071.37

JPY 129,700

AUD 1,650

CNY 10,864

"Dnes se pravděpodobně nedohodneme na všech detailech, ale měli bychom po dnešku mít vyjasněnou celkovou linii," řekl lucemburský premiér a současně šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker, který do sídla Rady EU dorazil s více než tříhodinovým předstihem.

"Kdybych v to neměl důvěru, tak bych sem vůbec nejezdil. Úplně klidný ale nejsem, to bych nepřijel tak brzo," řekl v reakci na dotaz, zda podle něj dnes lídři opravdu přijdou s kýženou dohodou.

"Jsem přesvědčen, že euro - tak jak je - nepřežije. Řecko sice legálně, dokud je v EU nebo dokud se nezmění smlouvy, nemůže znovuzavést národní měnu. Ale ekonomicky je to pro něj životně důležité. Nejlepší by bylo, kdyby dohoda o znovuzavedení řecké měny byla součástí dohod o odpuštění části dluhů. Mimochodem, pro ČR by rozpad eurozóny byl velmi výhodný. Řecké euro by oslabilo, německé euro by posílilo. Zlevnily by se nám dovolené v Řecku a zlevnily exporty zboží do Německa. Prostě by svět začal zase odrážet normální nepokřivenou realitu. Byla by to vzpruha pro český ekonomický růst."

Celý rozhovor s Petrem Machem - čtěte ZDE

Soukromí investoři, kteří drží řecké dluhopisy, by měli přistoupit na odpis více než 50 procent jistiny. Před odletem na summit Evropské unie v Bruselu to řekla slovenská premiérka Iveta Radičová.

Zástupci EU budou hledat řešení dluhové krize, která ohrožuje nejen eurozónu, ale i zbytek Evropy a mohla by některé ekonomiky uvrhnout do recese.

"Slovensko říká, že odpis musí být vyšší než 50 procent," řekla Radičová novinářům. Její kabinet v polovině října nedokázal prosadit zvýšení pravomocí Evropského fondu finanční stability (EFSF), kvůli čemuž se vláda Radičové rozpadla. Poslanci návrh na posílení záchranného fondu schválili až později, při opakované volbě a za podpory opozičních socialistů.

Vlády zemí EU se s bankami na výši odpisů řeckého dluhu prozatím nedohodly. Po jednání lídrů EU se bude večer v Bruselu konat ještě schůzka ministrů financí eurozóny.

Němečtí poslanci dnes velkou většinou schválili posílení záchranného fondu eurozóny EFSF. Kancléřka Angela Merkelová ho tak může podpořit na večerním summitu Evropské unie a eurozóny v Bruselu, který bude dojednávat balík opatření k řešení současné dluhové krize měnové unie.

Pro návrh se vyslovilo 503 z 596 přítomných poslanců. Kromě vládní koalice mu své hlasy dali i zákonodárci dvou nejsilnějších opozičních stran, sociálních demokratů a Zelených. Proti bylo 89 poslanců, čtyři se zdrželi.

Pokud by návrh neprošel, Německo by se na summitu nemohlo připojit k záchrannému plánu pro eurozónu, což by znamenalo jeho krach a další prohloubení nynější krize.

Index Dow Jones posiluje o +0,30 % na 11.741,55 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 ztrácí -0,31 % a index technologického trhu Nasdaq odepisuje -0,85 % na 2615,9 bodu.

Vývoj v jednotlivých sektorech indexu S&P 500

Soukromí investoři navrhli evropským vládám nový plán odpisu řeckého dluhu, o podrobnostech ale zatím nechtějí mluvit. Podle agentury AP to řekl mluvčí Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Frank Vogl. IIF je lobbistickou skupinou, která hájí zájmy velkých bank a nyní za ně také vede jednání s vládami. Podle mluvčího znamená nový návrh zásadní posun.

Vlády členských zemí eurozóny se snaží soukromé investory přesvědčit, aby přistoupili na mnohem větší odpisy řeckého dluhu, než bylo dohodnuto na červencovém summitu eurozóny. Tehdy se hovořilo o 21 procentech, dohoda už je ale překonaná a eurozóna otevřeně říká, že odepsat bude nutné více než 50 procent dluhu.

Mezi soukromými investory, kteří mají v portfoliích řecké dluhopisy, jsou hlavně banky. Většina jich je v Řecku, hodně řeckých dluhopisů mají i banky z Francie a Německa. Banky se nejprve zdráhaly odepsat větší část dluhopisů, nyní jsou ochotny přistoupit na odpis až 40 procent dluhu. I to je ale podle evropských politiků málo.

Americký investor Marc Faber přezdívaný Dr. Zkáza tvrdí, že současní politici jsou schopni jen tisknout peníze. Tím se však dle něj současná krize nevyřeší.

"Konec krize se bude stále odkládat, dokud státy nezkrachují," uvedl Faber na americké CNBC.

"Konec této hry můžou (politici) pořád odkládat...řekněme dalších pět až deset let," dodal.

Objemy obchodů na evropských akciových trzích byly nízké. Investoři upínali oči k Bruselu, kam se začali v odpoledních hodinách sjíždět lídři Evropské unie.

Panevropský index FTSEurofirst 300 přidal 0,1 procenta na 983,16 bodu. V průběhu dne přitom přidával i více než jedno procento, o většinu zisků jej ale připravily obavy, že summit EU nepřinese takové výsledky, jaké trh očekával.

Summit EU právě začal, trvat by měl zhruba jednu hodinu. Poté má následovat klíčové jednání zástupců eurozóny.

Zlato připisuje +1,46 % na 1725 USD/unci. Stříbro se pohybuje na 33,61 USD/unci (tj. +1,69 %).

Hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times ve svém textu upozorňuje nového šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, že ECB je z velké části odpovědná za současnou krizi a že taky jako jediná ji dokáže zastavit.

Deník Financial Times získal návrh komuniké, které však neobsahuje žádné konkrétní kroky řešení krize.

Ve zkratce v něm má zaznít:

- na spoustě řádcích bude Španělsko pochváleno za reformy, u Itálie je prázdné místo

- obecné věty o Řecku, dohoda s věřiteli stále není hotová

- euroval bude posílen

FT upozorňuje, že návrh komuniké se vždy mění, není však nějaký větší důvod si myslet, že konkrétní věci budou během jednání vyřešeny.

Server EUobserver.com informuje, že představitelé EU naznačují svolání třetího eurosummitu, který by se mohl konat o víkendu.

V 19:15 mělo začít jednání eurozóny, ale stále jedná celá sedmadvacítka.

Jednání sedmadvacítky skončilo. Na řadě je klíčová schůzka eurozóny.

Lídři zemí EU se shodli na požadavku na navýšení kapitálové přiměřenosti evropských bank na devět procent. Finanční domy by to měly splnit do půlky příštího roku.

Na kolik ale rekapitalizace vyjde, unie neuvedla.

ČTK to po skončení summitu EU řekl český premiér Petr Nečas.

Dosud se mělo za to, že kapitálová přiměřenost by neměla klesnout pod osm procent.

Členské země eurozóny navrhují několikanásobně zvýšit úvěrovou kapacitu Evropského fondu finanční stability (EFSF). Vyplývá to z návrhu usnesení, z něhož cituje agentura Reuters. Podrobnosti ministři financí představí až v listopadu.

Dohoda EU na tom, že kapitálová přiměřenost bank se zvýší z osmi na devět procent, se českých bank nedotkne. Ty totiž dlouhodobě mají vyšší přiměřenost, který ke konci června 2011 dosahovala 15,9 procenta.

EU se dohodla na zvýšení kapitálové přiměřenosti bank. Přečtěte si DOKUMENT v angličtině, jak toho chce EU dosáhnout.

Kurz eura se po zprávě o navýšení eurovalu a zvýšení kapitálové přiměřenosti bank vrátil k růstu a vůči dolaru vystoupil nad 1,39 USD. Vzhůru se vydaly také americké akcie.

V minulých dnech se v souvislosti s rekapitalizací evropských bank hovořilo o tom, že na splnění zmiňovaného devítiprocentního poměru bude třeba něco přes 100 miliard eur.

"Konkrétní číslo tam není, mimo jiné protože jsem přesvědčený, že ho v tuto chvíli nikdo nezná," řekl Nečas.

Zpráva po summitu EU hovoří o tom, že banky by se měly nejprve pokusit získat peníze na trzích či od soukromých investorů. Pokud by se jim to nepodařilo, přišla by na řadu pomoc od národních vlád. Až jako poslední krok by přišlo na řadu využití evropských prostředků ze záchranného fondu eurozóny EFSF.

Agentura Reuters informuje, že podle zdrojů se má EFSF zvýšit asi na čtyřnásobek a přesáhnout bilion eur (více než 25 bilionů Kč).

Podrobnosti k samotnému plánu ale ministři financí budou mít až v listopadu.

Dohoda EU obsahuje i to, že banky, které budou rekapitalizovat, omezí vyplácení bonusů manažerům a také dividend.

"Jde to správným směrem, ale trh z toho bude zklamaný. Především kvůli tomu, jak velký důraz na ten summit politici kladli," poznamenala v první reakci analytička devizového trhu Jessica Hoversenová ze společnosti MF Global.

V podobném duchu se nesou i další vyjádření analytiků, v jejíchž výpovědích se opakuje anglický výraz "not impressed".

Tisková konference po jednnání eurozóny měla začít v 22:00. Země platící eurem však stále jednání, ve skluzu byl už summit celé EU, jenž předcházel schůzce eurozóny.

Podle zdroje z jednání má Nicolas Sarkozy na chystané návštěvě Číny přesvědčovat čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, aby se jeho země zapojila do záchranného fondu EFSF.

Ještě během noci se chtějí se zástupci finančních domů v Bruselu setkat prezident Sarkozy a německá kancléřka Merkelová. Podle zdrojů to má být jednání tváří v tvář.

Jednání za soukromé věřitele Řecka s vládami vede Ústav pro mezinárodní finance (IIF), To je lobbistická skupina, která hájí zájmy velkých bank.

Zástupci IIF mají čekat v budově naproti té, ve které probíhá summit.

Zatím není jasné, zda IIF přistoupí na tak velké odpisy, jak by politici chtěli - hovoří se o více než 50 procentech.

Tisková konference po jednání znovu odložena, tentokrát přesně na půlnoc.

Angela Merkelová podle serveru Guardian.co.uk měla vzkázat zástupcům soukromých věřitelů Řecka, že buďto přistoupí na odepsání poloviny dluhu, nebo nastane neřízený bankrot.

Podle analytiků zamířily akcie na Wall Street a euro vzhůru nikoliv kvůli dohodě na navýšení kapitálové přiměřenosti bank, ale díky plánovanému zítřejšímu telefonnímu hovoru mezi Sarkozym a Chu Ťin-tchaem.

Francouzský prezident bude svého čínského protějška přesvědčovat, aby se Čína zapojila do záchranného fondu.

Zástupci bank z řad Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) uvedli, že zatím nenastala dohoda s eurozónou, jsou však prý otevřeni jednání.

Podle předběžné kalkulace Evropského bankovního úřadu (EBA) bude nutné navýšit kapitál evropských bank o 106 miliard eur, aby vyhověly devítiprocentnímu požadavku ze summitu.

Řeckým bankám chybí kolem 30 miliard eur, španělské budou muset sehnat přes 26 miliard eur, italské téměř 15 miliard a francouzské 8,8 miliardy eur.

Další posun tiskové konference - tentokrát na 01:00.

Belgický premiér Yves Leterme řekl, že eurozóna musí se zprávou přijít před otevřením trhů, bohužel neuvedl kterých.

Pro přehled časy, kdy otevírají burzy (SELČ):

Sydney - 1:00

Tokio - 2:00

Singapur - 3:00

Hongkong - 3:20

Šanghaj - 3:30

Frankfurt - 8:00

Londýn, Paříž, Milan, Euronext (Amsterdam), Praha - 9:00

Novináři čekají na tiskovou konferenci, která se pořád odsouvá, tentokrát na 2:00:

Francouzská banka Société Générale, vlastník Komerční banky, bude muset kvůli rekapitalizaci bank dohodnuté na summitu EU navýšit kapitál o 3,3 mld. eur (83 mld. Kč).

Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker momentálně informují své kolegy z eurozóny o tom, co zaznělo na jednání s věřiteli Řecka. Informoval o tom Junckerův mluvčí.

Euro na burze v Tokiu oslabuje jak vůči dolaru i jenu přibližně o 0,2 procenta. Důvodem je protahující se jednání mezi eurozónou a věřiteli Řecka. 

Atlanta a Oakland se připojily k dalším americkým městům, která ztratila trpělivost s demonstranty, kteří protestují proti sociální nerovnosti.

Policie účastníky hnutí Occupy Wall Street (Okupujte Wall Street) rozehnala slzným plynem a omračujícími granáty.

Desítky lidí pořádkové síly zadržely a jeden člověk v Oaklandu utrpěl vážné zranění.

Summit EU a eurozóny trvá už přes sedm hodin a minimálně ještě hodinu bude pokračovat. Tisková konference je opět odsunuta, tentokrát na 3:00.

Jednání stále pokračují, tisková konference se posouvá na 4:00.

Po devíti hodinách jednání se lídři eurozóny dohodli se soukromými věřiteli na tom, že odepíší půlku řeckého dluhu.

Informoval o tom jeden z představitelů eurozóny, který ale chtěl zůstat v anonymitě.

Dohoda by představovala mnohem výraznější zapojení soukromého sektoru do pomoci Řecku než 21 procent dohodnutých v červenci.

Prezident EU Van Rompuy oznámil, že se eurozóna dohodla na podmínkách záchranného fondu EFSF.

Summit o krizi skončil dohodou, která má zabránit dalšímu šíření dluhové krize, řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Eurozóna se shodla, že výrazně zvýší efektivitu záchranného fondu EFSF. Jakým způsobem, však zatím není známo.

Dohodla se také s bankami na seškrtnutí řeckých dluhů o 50 procent a na rekapitalizaci evropských bank.

Euro okamžitě po zprávě o dohodě posiluje, během chvíle zpevnilo proti dolaru o 0,4 procenta.

Záchranný fond eurozóny by měl podle Sarkozyho pomocí pákového efektu získat "palebnou sílu" ve výši zhruba jednoho bilionu eur, aniž by se ale navyšovaly současné garance od členských zemí. Ty dosahují výše 780 miliard eur a EFSF díky nim má reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur.

Díky odpisům řeckých dluhopisů by se dluh Atén měl snížit o 100 miliard eur, řekl Sarkozy.

Druhý záchranný balík Řecku by mohl být připraven do konce letošního roku, uvedl na tiskové konferenci předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Shrňme si, co přinesl summit EU a následné celonoční jednání eurozóny (DOKUMENT v angličtině):

- Řecku se škrtne polovina dluhu, tedy asi 100 miliard eur. Lídři eurozóny se na tom dohodli se soukromými věřiteli. V případě neshody by totiž podle Angely Merkelové nastal neřízený bankrot.

- Eurozóna se dohodla, ne zvýší "palební sílu" záchranného fondu EFSF na bilion eur, aniž by musela navyšovat vklady nebo záruky. Jak toho dosáhne, představí v listopadu.

- Nicolas Sarkozy bude ve čtvrtek hovořit s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem a přemlouvat ho, aby Čína přispěla do záchranného fondu EFSF.

- Evropská unie se dohodla na navýšení kapitálové přiměřenosti bank z osmi na devět procent. Podle odhadů to vyjde na 106 miliard eur. Banky na to mají přibližně půl roku. (DOKUMENT v angličtině, jak toho chce EU dosáhnout)

- Mělo by být zavezeno tzv. zlaté pravidlo, tedy povinnost respektovat vyrovnanost rozpočtu. Tím by v podstatě stanovily limity pro možné schodky či dluh země.

- Druhý balík pro Řecko by měl být připraven do konce roku.

- Van Rompuy uvedl, že bude potřeba posílit ekonomické vládnutí Evropy a to si vyžaduje změnu smluv. Lídři EU se k tomu vrátí na summitu v prosinci a následně pak i na jaře příštího roku.

Slovensko si na summitu eurozóny podle dnešních slov premiérky Ivety Radičové dojednalo v noci na dnešek výjimku. Jako jediná země se tak prý nezúčastní navýšení účasti veřejných financí na pomoci Řecku. Podrobnosti hodlá premiérka vysvětlit později na tiskové konferenci.