Evropští lídři chtějí, aby schůzka G20 dál řešila stabilizaci eurozóny

Lídři Evropské unie chtějí, aby nadcházející schůzka skupiny rozvinutých a rozvojových zemí G20 ve francouzském Cannes navázala na jejich snahu stabilizovat eurozónu a podpořit růst celé globální ekonomiky. Prezident EU Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Barroso ve společném dopise zástupcům G20 napsali, že je i nadále nutné uplatňovat jednotný postoj. Věnovat se krizi na schůzce chtějí i Španělé a Portugalci.

Členové eurozóny na svém čtvrtečním summitu stanovili několik kroků, s jejichž pomocí chtějí řešit nynější problémy. Především dohodli, že banky odepíšou polovinu řeckého dluhu, a to dobrovolně. Druhým významným počinem je dohoda o zvýšení efektivní úvěrové kapacity Evropského fondu finanční stability (EFSF). Summit zřejmě splnil očekávání, protože akciové trhy na něj reagovaly silným růstem a zpevnilo také euro.

Některá ujednání ze summitu jsou ale vágní a část expertů se domnívá, že příznivý efekt vrcholné schůzky nepotrvá dlouho. Zmiňována je například právě dohoda s bankami. I když je vydávána za dobrovolnou, není jisté, zda Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) s takovým hodnocením bude souhlasit.

"Pokud ztráta poloviny nominální hodnoty státního dluhopisu neznamená platební neschopnost, tak co potom tedy?" ptal se například časopis The Economist. Ten v obsáhlém článku předpovídá, že výsledek summitu neznamená řešení krize a trhy možná uklidní pouze na čas.

Zapatero: Pomoci musí státy, které nejsou v krizi

Dluhová krize v eurozóně bude hlavním tématem nadcházející schůzky G20 i podle zástupců Španělska a Portugalska. Španělský premiér José Zapatero řekl, že globální ekonomiky je třeba podpořit novým stimulačním opatřením. Poskytnout by jej měly ty země, které jsou krizí zasaženy nejméně. Krize v eurozóně je prý globálním problémem, na jehož řešení by se měly podílet i Spojené státy.

Schůzka zemí G20 se bude konat ve čtvrtek a v pátek v letovisku Cannes na jihu Francie. Část delegátů, kteří tam budou, se účastnila také summitu eurozóny v Bruselu. Vedle dohody o posílení záchranného fondu EFSF a odpisu zhruba poloviny řeckých dluhů v portfoliích bank se tam dohodla i rekapitalizace největších evropských bank. Ty si budou muset do poloviny příštího roku zajistit kolem 106 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč).

"My věříme, že ty dohody, společně s těmi, které se dohodnou na schůzce G20, obnoví důvěru potřebnou k růstu ekonomiky," poznamenal Zapatero na Ibero-americkém summitu v Paraguayi.

"Doufám, že povedou k činům. Spojené státy mají nějakou úlohu, americká centrální banka má nějakou, všechny centrální banky velkých zemí hrají nějakou roli. Je to samozřejmě Čína, Indie, Brazílie, Evropa a Japonsko," řekl Zapatero, jehož citovala agentura Reuters. Ty země, které pracují na konsolidaci fiskální pozice, už ale podle něj víc udělat nemohou. Do této kategorie patří například i Španělsko.

Zapaterův postoj na stejném summitu v Paraguayi obhajoval i portugalský premiér Pedro Coelho. "Je to globální krize. Je to krize, která doléhá na nás na všechny, ať už je to Evropa, Latinská Amerika anebo jakýkoliv jiný kontinent," řekl.