Řecký premiér Jorgos Papandreu v posledních dnech šokuje Evropu, Řecko a finanční trhy. Jeho postup může být mnohem promyšlenější, než se na první pohled zdá.
Až doposud řecká opozice všechny plány na úsporná opatření bombardovala. Papandreu referendem způsobil, že opozice otočila a žádá, aby byl záchranný plán přijat. Přináší s sebou odpuštění dluhu 130 miliard eur, ale také povinnost schválit řadu reforem, proti kterým opozice dosud brojila.
Proto ve čtvrtek Papandreu prohlásil, že referendum být nemusí pokud bude dohoda mezi vládou a opozicí. A ta podle zdroje HN blízkého Papandreovi nastala. Výměnou za to se budou konat předčasné volby, ač patrně budou až za delší čas.
(Podrobnou analýzu situace v Řecku se dočtete v pátečních Hospodářských novinách)
V pátek Papandreův kabinet čeká klíčové hlasování o vyslovení důvěry a premiér kvůli referendu ztratil většinu.
Středeční dění v Cannes jsme sledovali on-line - čtěte ZDE
Během celého čtvrtka se spekulovalo o odstoupení Papandrea, on sám to však vyvracel. Po večerní dohodě už je jasné, že Papapandreu v zájmu záchrany své strany nabídne svůj post, ale jen pokud zákonodárci podpoří v pátek jeho současnou vládu.
Rychle se rozhodněte, co vlastně chcete
Záměr uspořádat referendum rozčílil téměř všechny představitele EU, zejména pak Německa a Francie.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se nechal slyšet, že dokud Řecko nevyjasní svůj postoj vůči další finanční pomoci, nemůže počítat s další tranší záchranného úvěru ve výši 8 miliard eur. Řecko má peníze jen do půlky prosince.
Itálie: Berlusconi chce hlasování o důvěře, ač prý ztratil většinu
Situace se komplikuje i v Itálii. Premiér Silvio Berlusconi oznámil svým kolegům na summitu G20, že ekonomické reformy spojí s hlasováním o důvěře vládě. Přitom italská média píší, že ztratil většinu.
HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE
On-line reportáž
Dow Jones uzavřel středeční obchodování v zisku 1,53 % (na 11836,04b.). Nasdaq rostl o 1,27 % (na 2639,98b.) a S&P 500 připsal 1,61 % na 1237,90b.
Společné prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho o tom, že Řecko neuvidí do referenda (4. prosince) ani cent z evropských peněz způsobí další propad na akciových trzích, míní experti. V šesté tranši má být Řecku vyplaceno 8 miliard eur. Řecko má podle premiéra j. Papandrea peníze do poloviny prosince.
"Jakmile referendum skončí a všechny nejistoty budou odstraněny, doporučím exekutivě Mezinárodního měnového fondu uvolnit další půjčku na podporu řeckého ekonomického programu," uvedla v noci na dnešek ředitelka MMF Christine Lagardeová.
Už dva členové řecké vlády - ministr financí Evangelos Venizelos a ministr místního rozvoje Michalis Chrysochoidiss - se postavili proti plánu premiéra Jorgose Papandrea uspořádat referendum o členství v eurozóně.
Z průzkumu otištěného týdeníkem To Vima ale vyplývá, že 7 z 10 Řeků naopak setrvání Řecka v eurozóně podporuje. Byla-li by tedy otázka v referendu položena v tomto směru, dá se předpokládat schválení.
Řecký premiér Jorgos Papandreu varoval, že pokud jeho země brzy po konání referenda nedostane slíbenou pomoc, nebude moci vyplácet mzdy státních zaměstnanců nebo penze.
Italská vláda na mimořádné schůzi ve středu večer dohodla na opatřeních pro boj s krizí. Podle nejmenovaného italského vládního činitele citovaného agenturou AP se týkají především záměrů rozprodat státem vlastněné nemovitosti, podpořit investice do infrastruktury nebo liberalizovat pracovní trh.
AP s odvoláním na prohlášení úřadu italského premiéra Silvia Berlusconiho dále uvedla, že kabinet se rozhodl tyto návrhy připravit v podobě novely k legislativě o rozpočtu, kterou projednává parlament a která musí být schváleny do konce roku.
Nejmenované vládní zdroje agentury AFP uvedly, že kabinet "schválil novelu, která upravuje opatření, která předseda vlády Silvio Berlusconi navrhl ve svých dopisech Evropské unii" minulý týden. Berlusconi prý také ujistil, že návrh zákona, jehož jsou součástí, vstoupí v platnost do dvou týdnů.
Referendum bude 4. prosince. Do té doby Řecko nedostane ani euro
Podstatné jsou dvě informace: Řecko nedostane ani cent, pokud se nepochlapí a v referendu - pravděpodobně 4. prosince - neschválí pomoc se vším všudy. Což je mimochodem velmi rozumné, až na to, že si Evropa a MMF mohly ušetřit přes sto miliard euro, kdyby s podobným nápadem přišly už před dvěma lety v začátcích řecké akce.
Zásadní také je, že se všichni mohli přesvědčit, že plán na rozdělení eurozóny doopravdy existuje. Jestli kancléřka Merkelová řekla, že euro je nad Řeckem, pak musí mít již delší dobu velmi dobře spočítáno, na kolik oddělení této země přijde a jak to prakticky uřídit.
Na rostoucí napětí zareagoval výnos dvouletého řeckého dluhu růstem o 516 bps na 101,8 procenta. Pro euro znamená vývoj další ztráty až k úrovni 1,3654 USD/EUR (aktuálně korigující k 1,3700).
Pokud by Řecku došly peníze a bylo by nuceno vyhlásit státní bankrot, případně pod tlakem okolností opustit eurozónu, je podle analytiků jisté, že dopadům neuniknou ani větší ekonomiky eurozóny.
"Panuje zde obrovská nejistota kolem toho, zda Řecko vystoupí z eurozóny, nebo ne," poznamenala analytička Andrea Williamsová z makléřské společnosti Royal London Asset Management.
"Snažili jsme se neinvestovat v Evropě, o hospodářský růst Evropy jsme tak jako tak měli obavy. Teď je to ale naprosto příšerné," řekla k situaci na trhu.
Řecké vládě se kromě sporů přímo v kabinetu postupně drolí i většinová podpora v parlamentu, který má v pátek hlasovat o důvěře vládě. Podle agentury AFP dnes dva zákonodárci vládnoucích socialistů uvedli, že Papandreovu vládu nepodpoří.
Řecká vláda tak má v současnosti jistou podporu 150 poslanců, což jí k vyslovení důvěry nestačí, celkových počet poslanců totiž dosahuje 300.
Angela Merkelová: "We would rather achieve a stabilisation of the euro with Greece than without Greece, but this goal of stabilising the euro is more important."
Nicolas Sarkozy: "Our Greek friends must decide whether they want to continue the journey with us. It's clear that question has to be on the European future of Greece: does Greece want to stay in the euro? We hope it does, but it's up to Greek people to pronounce on that."
Jorgos Papandreu: „The Greek people want us to remain in the eurozone. We are part of the eurozone and we are proud to be part of the eurozone.“
Evangelos Venizelos: “Greece’s position within the euro area is a historic conquest of the country that cannot be put in doubt. This acquis by the Greek people cannot depend on a referendum.”
V tisku se sice objevují názory, že premiér Papandreu má celou věc dobře promyšlenou a hraje pouze ostrou taktickou hru. Bohužel, zatím nikdo nebyl schopen pořádně vysvětlit, v čem genialita oné taktiky spočívá. Jisté je, že než referendum proběhne, neměli by Řekové dostat ze záchranných fondů Unie a z MMF ani euro.
Je s podivem, že se včera akciovým trhům nakonec podařilo zavřít v plusu. Americký Fed nepřinesl nic nového a z řeckého referenda jde dál všem včetně samotných Řekům hlava kolem.
V tisku se sice objevují názory, že premiér Papandreu má celou věc dobře promyšlenou a hraje pouze ostrou taktickou hru. Bohužel, zatím nikdo nebyl schopen pořádně vysvětlit, v čem genialita oné taktiky spočívá. Jisté je, že než referendum proběhne, neměli by Řekové dostat ze záchranných fondů Unie a z MMF ani euro.
To může být problém, protože podle původních odhadů Řekům měli dojít peníze v polovině listopadu a referendum bude nejdříve 4.-5. prosince.
Čtyři z ministrů současné řecké vlády se rozhodli bojkotovat odpolední jednání vládního kabinetu. Vyjednávací pozice současného premiéra J. Papandrea se tím výrazně zhoršuje, píše Telegraph.
Zástupce řecké vládní strany PASOK pak uvedl, že premiér Papandreu zřejmě odvolá požadavek prosincového referenda. Opoziční politik Kyriakos Mitsotakis označil Papandrea za řeckou "historii".
Podle zdrojů agentury Reuters pak řecká vládnoucí strana pracuje na novém koaličním kabinetu, který by měl vést bývalý úředník ECB Papademos.
Na řeckého premiéra Jorgose Papandrea se stupňuje na tamní politické scéně politický tlak, který ho má "vyhodit ze sedla vlády". Poslanci vládní strany PASOK údajně trvají na Papandreově demisi a prosazují do čela budoucí koaliční vlády bývalého viceprezidenta Evropské centrální banky Lukase Papadimose.
Papandreu ale prý opustit funkci nehodlá. Podle agentury Reuters s odvoláním na vládního mluvčího prý funkci složit nehodlá. Šéf Papandreovy kanceláře novinářům sdělil, že premiér "nerezignoval a rezignovat nemíní".
Řecká ministryně školství Anna Diamantopouluová reagovala na výroky Angely Merkelové a Nicolase Sarkozyho. "Velmi se mě to dotklo, my Řekové očekáváme vysvětlení," uvedla politička podle agentury Reuters. "Naší prioritou zůstává členství v Evropské unii a euro," dodala.
Agentura Reuters vydala názorný obrázek / graf dění na akciových trzích prostřednictvím vývoje širšího panevropského indexu EuroStoxx 600. (pro zvětšení grafu klikněte ZDE nebo PŘÍMO NA GRAF)
Podle vyššího úředníka G20, kterého cituje Reuters, nyní zástupci skupiny zemí G20 nyní posuzují případné náklady řeckého bankrotu. Zároveň také zkoumají možné důsledky na eurozónu i světovou ekonomiku, pokud by Řecko eurozónu skutečně opustilo.
Podle vyjádření Evropské komise z eurozóny není možné vystoupit bez toho, aby daná země nemusela opustit také celou Evropskou unii.
Italský ekonomický deník Il Sole 24 Ore píše, že Berlusconi odjel do Cannes s "prázdnýma rukama".
Naráží na fakt, že na večerním mimořádném jednání vláda sice schválila nějaká opatření proti krizi, avšak na hlavních reformách se kvůli sporu premiéra s ministrem financí Giuliem Tremontim nedohodla.
Portugalsko chce volnější podmínky čerpání dohodnutého záchranného úvěru. Řekl to premiér Pedro Passos Coelho, podle něhož ale další finanční pomoc není třeba.
"My potřebujeme flexibilnější podmínky pro zavádění záchranného programu, nikoliv nový program," řekl Coelho.
Portugalsko je po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která požádala o zahraniční finanční pomoc. Tu čerpá ve výši 78 miliard eur (asi dva biliony Kč).
Spekulace o rezignaci řeckého premiéra zesilují. Tento krok by měl Papandreu udělat do půl hodiny, píše BBC s odvoláním na zdroje z Atén.
Překvapivé rozhodnutí řeckého premiéra propustit většinu armádního velení vyvolalo obavy z posilování vlivu armády na politiku v zemi. Vláda ujistila, že krok nemá nic společného s politickou krizí v zemi. Zároveň však nevysvětlila, proč vedení armády vyměnila.
Celý článek si přečtěte ZDE
Kdyby nešlo o budoucnost Evropy, připomínaly by novinky z Cannes zprávy Rádia Jerevan.
Ve zkratce, zatímco šéfové G20 na logaritmických pravítkách (oblíbené to proprietě kosmonautů ze sci-fi 50. let) pracně propočítávají, kolik bude stát odchod Řecka, aniž by bylo přesně jasné, odkud odevšad by Řekové měli odejít, v samotném Řecku se hraje hra "kdo zůstane déle u kormidla".
Těžko se divit, že v takovém chaosu světová zpravodajská televize CNN umístila Cannes na Pyrenejský poloostrov, do Baskicka. I když i to je zatím v eurozóně. Alespoň pro dnešní den.
Evropská centrální banka (ECB) překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 %.
Trh nyní čeká na vystoupení jejího nového šéfa Maria Draghiho, který tento týden v čele banky po osmi letech vystřídal Jeana-Clauda Tricheta.
Ekonom Nouriel Roubini reaguje na Twitteru na snížení sazeb ECB: "Draghi začal prvním nečekaným, ale správným a nutným krokem."
Jana Matesová, ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance, serveru IHNED.cz odpověděla na dotaz "Co se stane v případě, pokud Řekové řeknou NE další finanční pomoci?"
Osobně považuji za pravděpodobnější, že referendum nebude. Premiér, který v tak zlomové krizové situaci nejen pro Řecko, ale do značné míry pro celý vyspělý svět, nedokázal přesvědčit a sjednotit ani politickou scénu, sotva může dokázat sjednotit voliče. Považuji tedy za pravděpodobnější pád vlády premiéra Papandrea.
Když se otázka ohrožení Řecka bankrotem řešila na mezinárodní půdě poprvé, v únoru 2009, měla jsem tu čest být zástupkyní vyjednávače G20 za členské země EU. Už tehdy jsem považovala za nejlevnější a nejméně škodlivé řešení v klidu se připravit na Řecko bez eura, spíše než dávat západoevropským bankám signál, aby nainvestovaly do řeckých dluhopisů ve víře, že jejich vlády je podrží, pokud se státní bankrot Řecka nepodaří dlouhodobě odvrátit.
Ani tehdy už Řecko nebylo klidná a politicky stabilní země, a dokonce i podle tehdejších "růžových" oficiálních dat - před odhalením jejich falšování řeckou vládou - se zdálo nemožné odvrátit jeho bankrot, pokud by krize na světových trzích trvala déle než několik dalších týdnů.
Ani tehdy by takové řešení samozřejmě nebylo vůbec jednoduché, ani levné. Země EU by si patrně neužily krátké ekonomické oživení v roce 2010 a spekulanti by se sázením na vypadnutí Řecka z eurozóny snažili vydělat. Tomu jsme se ale stejně neubránili a pokus udržet Řecko nad vodou se velmi prodražil.
Nyní už bohužel toto úsilí přináší nejen pokračující nestabilitu a další náklady pro eurozónu, ale i dalekosáhlé strategické důsledky pro celou EU a její hlavní obchodní partnery. Evropa např. ztratila vyjednávací pozici při jednání o otázkách budoucího globálního měnového systému, což je otázka ovlivňující životní úroveň nejméně jedné - ale spíše několika - generací.
Myslím, že je pět minut po dvanácté, aby lídři zemí eurozóny s variantou Řecka bez zahraniční pomoci, tj. Řecka bez eura, přicházeli na jednání s Řeky jako s hlavní vyjednávací variantou.
Euro ve čtvrtek smazalo část zisků k dolaru poté, co Evropská centrální banka nečekaně snížila hlavní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 1,25 procenta.
Společná evropská měna v 14:04 přidávala proti středečnímu závěru 0,1 procenta na 1,3762 dolaru, když předtím posílila až na 1,3834.
Pravděpodobný scénář podle zdroje HN z Atén:
Papandreu dnes odstoupí a vznikne vláda široké koalice, která schválí dohodu z posledního summitu včetně potřebných reforem. Po novém roce pak budou předčasné volby.
Řecký premiér Papandreu řekl řecké státní televizi: "Na stole není žádná premiérova rezignace...není ani žádná rezignace kabinetu.
Italský premiér Silvio Berlusconi oznámil svým kolegům na summitu G20, že ekonomické reformy spojí s hlasováním o důvěře vládě.
Přitom ve středu italská média informovala, že část poslanců z vládní koalice je ochotna se připojit k opozici a vyslovit současné vládě nedůvěru. Berlusconi prý nyní nedisponuje většinou, tudíž by vláda padla.
Spekulacím pomáhá i to, že se ve čtvrtek sešel šéf italské Ligy severu Umberto Bossi, která je klíčovým koaličním partnerem, s prezidentem Giorgiem Napolitanem.
Schůzka přiživila názor, že Berlusconi i Bossi by chtěli udržet nynější vládu až do Vánoc a poté vypsat na jaro předčasné volby. Bossi se v tomto smyslu vyjádřil, že v případě nutnosti řešit italskou krizi ráznými kroky a dává přednost předčasným volbám než vytvoření technokratické úřednické vlády.
Česká národní banka v nové prognóze výrazně zhoršila odhad růstu tuzemské ekonomiky pro příští rok na 1,2 procenta z předchozích 2,2 procenta.
Pro letošní rok centrální banka zhoršila odhad růstu HDP na dvě procenta z předchozích 2,1 procenta.
Odpovědi českých politologů a ekonomů najdete ZDE
Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a další evropští politici by podle deníku The New York Times měli přijmout odpovědnost za řeckou krizi a konečně ji napravit.
List má za to, že úplný kolaps lze ještě odvrátit. Je podle něj ale třeba znovu vyjednat záchranný plán pro předlužené Řecko tak, aby nedusil tamní ekonomiku.
Zpravodaj britského listu Guardian popisuje situaci před řeckým parlamentem:
"Před parlamentem stojí spousta aut, mezi kterými se prodírají lidé na skútrech. Řekové se v ulicích docela nahlas baví o tom, jak úražlivé byly večerní výroky dua Merkozy, které sjednotily a naštvaly celý národ."
Zpravodaj Channel 4 informuje, že řecký prezident Karolos Papulias opustil prezidenský palác a odjel domů. S Papandreem se dnes údajně nesetká.
"Hospodářský výhled nadále provází vysoká nejistota," upozornil Draghi na své první tiskové konferenci ve funkci šéfa ECB. Dodal, že je pravděpodobné, že ECB zhorší výhled ekonomiky.
Přečtěte si, s čím dnes vystoupil šéf ECB Mario Draghi po překvapivém snížení úrokových sazeb - ZDE
Draghi taky prohlásil, že je přesvědčen, že žádné další odpouštění dluhů (tzv. haircut) dalším zemím kromě Řecka nebudou.
Krach Řecka, či dokonce dalších zemí eurozóny se projeví i v České republice. Hrozí vyšší nezaměstnanost, další škrty a růst daní.
Týdeník Ekonom přináší pět základních otázek a odpovědi na ně - přečtěte si je ZDE
Řecký premiér Papandreu ustoupil ze záměru vyhlásit referendum o další pomoci Řecku, zároveň neodstoupí, informuje agentura AP.
Dohodnout se na tom měl se členy své strany i opozicí.
Informují o tom AP, Sky News, Telegraph, Guardian a Financial Times.
Sven Subotic, investiční specialista Best Buy Investments:
"V tuto chvíli je nejdůležitější, aby ECB nepovolila ve své tvrdé politice a další peníze (nákupy vládních dluhopisů) byly puštěny na trh pouze za podmínek splnění proreformních opatření v problémových státech.
ECB se za žádnou cenu nesmí podvolit tužbě politiků po levných penězích. Státní sektor v Evropě si po dlouhé době musí projít svojí první recesí, stejně tak jako si jí prochází každých pár let soukromý sektor.
Pokud toto ECB dokáže, z eura se může stát tvrdá měna a eurozóna stát na pevnějších základech."
Hlavní ekonomka Next Finance Markéta Šichtářová:
"Teď tu máme nového šéfa ECB Maria Draghiho, a s ním jako by symbolicky přišla nové éra. ECB se zachovala rozumně! Na finanční trhy jako by přišel konec světa. Považte ten šok ze zjištění, že ECB se najednou chová zcela nepředvídatelně a ještě k tomu napravuje svá špatná rozhodnutí z prvního pololetí! Tehdy totiž ECB zvýšila své signální úrokové sazby, a tímto zdražením úvěrů současně ještě víc zkomplikovala už tak komplikovaný život předluženým evropským zemím. A dnes – ECB svou signální úrokovou sazbu zase snížila. A přiznala tím svou předešlou chybu.
To může znamenat jen jediné: Evropská dluhová krize narostla do rozměrů, ve kterých se zcela vymkla z rukou. Tedy – ne že bychom to nevěděli. Ale nové je, že teď to ví i sama ECB."
"Budu rád, i když nebude referendum, které nikdy nebylo účelem samo o sobě. Jsem rád, že tato diskuze aspoň přivedla spoustu lidí zpět k rozumu."
"Budu jednat se Samarasem (lídr opozice - pozn.red.) a rozhodneme o dalších krocích na základě širší dohody."
Jorgos Karatzerferis, šéf pravicové strany LOAS: "Ve velmi krátké době budeme mít vládu národní jednoty."
Evropa skloňuje jméno Jorgos Papandreu. Politika, který může pohřbít eurozónu
Starý kontinent poslední týdny upírá zrak na krachující Řecko, kterému byla přislíbena pomoc ve výši 130 miliard eur. Lídři eurozóny si po protahovaných jednáních oddechli, v pondělí se ale ukázalo, že nic nebude tak jednoduché - hlavní roli totiž "převzal" řecký premiér Jorgos Papandreu.
Celý článek si můžete přečíst ZDE
"Připomínám vám, že tato dohoda znamená, že dostaneme 130 miliard eur. To je největší balík, jaký kdy nějaká země dostala, s podmínkami, které jsou pro naši ekonomiku a zemi výhodnější."
"Nikdy se nestalo, že by se zemi škrtlo padesát procent dluhu a stále si stěžovala."
Papandreův projev ve sněmovně můžete sledovat ZDE
Papandreu v projevu řekl, že referendum, pokud se bude konat, nebode o setrvání v eurozóně, ale o přijetí záchranného plánu.
Ještě před projevem uvedl, že pokud vznikne dohoda s opozicí na vládě národní jednoty, pak nebude zapotřebí referenda.
Zdroj HN z vládní PASOK: Vláda se s opozicí dohodla, že schválí záchranný plán z eurosummitu. Zítra bude hlasování o důvěře vládě a budou se konat předčasné volby, ale až za dlouho.
Český rozhlas ve svém článku o summitu G20 v Cannes, jenž byl naprosto zastíněn Řeckem, trefně popisuje situaci:
"Evropská unie a Francie chtěly hrát na summitu první housle. Zdá se ale, že na ně zbude asi jen výstup s trianglem."
Šéfové skupiny G20 první den summitu v Cannes diskutují o tom, jak ochránit velké země eurozóny jako Itálii a Španělsko před pádem do hluboké dluhové krize. Agentuře Reuters to řekl jeden z indických delegátů.
Itálie se podle návrhu dokumentu ze summitu zavazuje od příštího roku urychleně snižovat zadluženost a dostat rozpočet do roku 2013 do "téměř vyrovnané bilance".
"Na G20 se mluví o dopadech řecké krize a nyní se diskutuje o vybudování ochranné finanční zdi kolem zemí jako Itálie a Španělsko, které jsou velmi velkými ekonomikami eurozóny," řekl místopředseda indické plánovací komise Montek Singh Ahluwalia.
Evropští lídři nemohou přijmout rozpad eurozóny, protože by to vedlo k rozpadu Evropy. Na tiskové konferenci po prvním dnu jednání summitu skupiny G20 v Cannes to dnes řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Co se týče Řecka, to podle něj musí prokázat, že chce zůstat v eurozóně.
Sarkozy uvedl, že středeční vzkaz Francie a Německa vůči Řecku měl na Atény vliv ve správném směru. ,,Jasně jsme řekli, že chceme, aby Řecko zůstalo v eurozóně, nemůžeme si to ale přát, jestliže to Řecko nebude chtít samo," řekl Sarkozy. ,,Musíme bránit měnu ... Nemůžeme přijmout rozpad eura, to by znamenalo rozpad Evropy," dodal.
Předseda Evropské Komise José Manuel Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy vydali společné prohlášení ohledně dnešního dění na summitu G20. K Řecku si vyjádřili takto:
,,Eurozóna stále zůstává připravena pomoct Řecku, ale to musí přijmout balík schválený na summitu EU z 26. a 27. října a hlavně musí pokračovat s implementací programu od EU a MMF. To musí být zcela jasné. Chceme, aby Řecko zůstalo v eurozóně.
Za současné dramatické domácí politické a sociální situace, je klíčová národní a politická jednota. Řekové si musí uvědomit naději v lepší budoucnost. Věříme v jejich smysl pro zodpovědnost.
Plné přijetí záchranného balíku vyjednaného na říjnovém summitu a podpora zemí G20 nám pomůže překonat současný chaos."
Evropská měna smazala ztráty k dolaru způsobené projevem nového prezidenta Evropské centrální banky a posiluje. Euro podpořila naděje, že referendum o finanční pomoci, které plánovalo Řecko, se zřejmě neuskuteční.
V 18:40 SEČ euro vůči dolaru stouplo o 0,5 procenta na 1,3817 USD, když po projevu nového prezidenta ECB se propadlo až na 1,3675 USD. K jenu euro stouplo o 0,4 procenta na 107,72 JPY. Dolar vůči jenu oslabil o 0,1 procenta na 77,97 JPY.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy k situaci v Itálii:
,,Chci vyjádřit mou důvěru v italskou ekonomiku. Podstatou věci není obsah navrhovaných opatření, ale kdy bude moci být implementován a to je právě to na čem potřebujeme teď více zapracovat. Úzce teď spolupracujeme s italskými představiteli a na problém se díváme zblízka."
Řecký premiér Jorgos Papandreu se podle zdrojů agentury Reuters dohodl s ministry své vlády, že odstoupí a předá moc vyjednané koalici, pokud ho parlament podpoří v pátečním hlasování o důvěře vlády.
Blíže neurčený řecký ministr agentuře Reuters řekl: ,,Byl vyzván ke klidnému odstoupení, aby ochránil svou stranu. Souhlasil s tím. Vše proběhlo velmi zdvořile, nebyla cítit žádná rozhořčenost."
Papandreu rozdělil koalici svým trváním na uskutečnění řeckého referenda o přijetí další pomoci, které se ale s největší pravděpodobností nakonec neuskuteční.
Samotný premiér pak před malou chvílí před poslanci řekl, že není svým postem svázaný. Zároveň vyzval, že jednání s opozicí musí začít bezprostředně, a že rozhodnutí o přijetí další pomoci od mezinárodních společenství musí přijít co nejdříve.
Co přinese zítřek? Kdo ví. Pátek bude ve znamení druhého dne jednání zástupců zemí ze skupiny G20 a hlavně hlasování řeckého parlamentu o důvěře tamní vládě. Loučíme se s vámi známým příslovím: Ráno moudřejší večera.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist