Strach lidí z nákupů v zahraničí nás stojí miliardy, tvrdí eurokomisařka

Stejné podmínky, pokud nakupujete knihy z Británie, kosmetiku z Francie nebo elektroniku z Německa. Všechna práva a povinnosti uvedeny na jednom listu papíru ve všech evropských jazycích.

I to má přinést nový návrh společné právní úpravy prodeje zboží v EU, jedna z hlavních priorit známé zastánkyně jednotného evropského trhu Viviane Redingové, komisařky pro spravedlnost, základní práva a občanství a místopředsedkyně Evropské komise.

HN: Očekáváte, že se navrhovaná společná pravidla prodeje zboží setkají s odporem v členských zemích? Například státy s tradičními velkými občanskými zákoníky, jako je Francie a Německo, se k těmto zákonům staví velmi ochranářsky.

Nikoliv, protože toto je poprvé, kdy jsme se rozhodli vydat novou cestou, zvolit nové právní řešení, které se nijak nedotkne národního práva. Takže občanské zákoníky v Německu nebo v České republice zůstanou zcela beze změn.

Nebude se do nich nijak zasahovat, protože nepředstavují překážku, kterou se snažíme odstranit. Problém totiž není ve chvíli, kdy kupujete nebo prodáváte zboží ve svém domovském státě. Problém nastane až tehdy, když se rozhodnete nakupovat nebo prodávat za hranicemi. Potom musíte řešit, kterým právem se vaše vztahy řídí a co to pro vás znamená. Z toho vzniká zmatek.

Právě proto jsme přišli s návrhem pravidel, která budou stejná ve všech státech, v Německu i v České republice. Navíc je dostanete na jednom listu papíru ve svém vlastním jazyce.

HN: Častou námitkou, která zaznívá od spotřebitelských organizací, je obava, že právě spotřebitelé na tom budou nejvíc biti. Najednou totiž ochrana jejich práv nebude spadat jen pod národní právní řády.

Podívejte se na to právě z pohledu spotřebitele. Ten má většinou důvěru, když nakupuje ve své vlastní zemi, protože zná svá práva. Nicméně začne být velice nervózní, pokud má nakupovat za hranicemi. Co se stane, když dostane vadný výrobek?

Bude mít stále svá práva? Většinou se rozhodne raději nic nekupovat. Často se proto nevyužívá výhod elektronického obchodu.

HN: Nepřijde mi, že by se na internetu nakupovalo nějak málo. Vám ano?

Podle naší statistiky například 38 procent spotřebitelů v České republice nakupuje on-line, ale jen čtyři procenta v zahraničních elektronických obchodech. A to jen proto, že si nejsou jistí svými právy. Takže jim musíme dát záruky, že jejich práva jsou brána vážně. Proto je budou mít zaručena ve standardní podobě, které se budou moci všude domáhat.
 
HN: Je přeshraniční obchod aktuální téma právě dnes, v době krize?

Dám vám příklad. Třicet devět procent českých prodejců tvrdí, že nechtějí obchodovat přeshraničně – ačkoliv mohou – kvůli možným komplikacím hrozícím z různých úprav smluvního práva v různých zemích. A sedmdesát tři procent z nich říká, že pokud by existovala společná úprava, tak by přeshraničně obchodovali.

To ve výsledku znamená, že celková ztráta pro evropskou ekonomiku z nefunkčního přeshraničního obchodu je dnes kolem dvaceti šesti miliard eur ročně. Čistě ztracené peníze. Nemůžeme si přece během krize dovolit nevyužívat jednotný trh. Nový režim bude stejně důležitý pro spotřebitele jako pro podnikatele.

HN: Návrh je často považován za výsledek dlouhotrvající snahy o harmonizaci smluvního práva v EU. Je to první krok tímto směrem?

Není, protože my jsme zvolili zcela novou cestu, která nejde přes bourání národních právních tradic a zvyklosti, ale budování mostů mezi nimi, než o jejich odstranění a přebudování. Věřím, že pokud jde o právní otázky, musíte být velice opatrný.

Každý si myslí, že to jeho národní právo je to nejlepší na světě. Pokud máte dvacet sedm takových, je velice těžké budovat společné Evropské právo. Tohle je, myslím, velice zajímavé řešení, které zachovává princip subsidiarity. Nedotkne se práva vaší země, to zůstane tak jak je.

Ale abychom zajistil funkční přeshraniční vztahy, funkční elektronický obchod, přidáme alternativu, kterou si lidé budou moci zvolit. Nemusí. Není to nijak nařízené. Je to velice originální způsob jakým se pokoušíme odstranit překážky na společném vnitřním trhu, jak z něj udělat místo pro běžný prodej a nákup pro evropské
podnikatele i spotřebitele. A bez toho aniž bychom zasahovali do legislativy členských států.


HN: Mohl by se tento způsob stát modelem pro další harmonizaci práva v EU?

Mohl by to být model. Problém s tím, když příjdete s něčím zcela novým ale je, že lidé jsou zmateni. Nejsou na to zvyklí. Nejprve musíte začít přemýšlet jiným způsobem. Doteď jsme vždy šli cestou naprosté harmonizace. Odstranění národní právní úpravy členských států v dané oblasti a jejího nahrazení společnými pravidly.

Toto je poprvé, kdy dáváme nová pravidla vedle národních, abychom řešili přeshraniční problémy. Je to ale něco zcela nového, takže lidé tomu nejdříve musí porozumět.

Celý rozhovor s Viviane Redingovou najdete v úterních HN.