Designovaný premiér Mario Monti představí dnes prezidentovi Giorgimu Napolitanovi seznam členů nové vlády, pro kterou získal po dvoudenních vyjednáváních podporu hlavních politických stran napříč parlamentem. Poté bude formálně jmenován premiérem a společně s vládou složí přísahu.

Nová vláda by měla dovést zemi k řádným volbám v roce 2013 a prosadit přitom nezbytné ekonomické reformy. Monti si proto vyjednal podporu především doposud nejsilnější opoziční formace levého středu Demokratické strany (PD) a doposud vládní strany Lid svobody (PDL) pod dosluhujícím premiérem Silviem Berlusconim. Naopak Liga severu, jeden z hlavních Berlusconiho spojenců, podpořit Montiho kabinet odmítá.

O důvěře italské vládě by zákonodárný sbor měl hlasovat v pátek.

Británie musí dát více evropské unii a nesmí stát mimo v tom smyslu, že by nepřispělo do zácrhanného balíku eurozóny, zní od vládních představitelů Německa.

Německá vláda věří, že Británie se může záchrany eurozóny zúčastnit tím, že zavede daň z finančních transakcí. Tento krok by mohl podpořit společnou evropskou měnu.

Britský premiér David Cameron a tamní ministr financí George Osborne zablokovali zavedení daně, protože je to podle nich kulka, které míží přímo do srdce Londýna. Británie naopak volá po tom, aby Německo souhlasilo s kroky ECB, které mají podpoit zadlužené ekonomiky.

David Cameron v pátek poletí do Berlína, kde se setká s německou kancléřkou angelou Merkelovou.

Jak je možné zastavit šíření dluhové krize v Evropě? Je jediným řešením vytvoření nové eurozóny, nebo existuje ještě možnost na zachránění společné měny v té podobě, v které ji známe? A proč jsou evropští politici tak nerozhodní v řešení krize?

Na to vše se můžete už teď ptát člena Národní ekonomické rady vlády a vedoucího Kanceláře pro Evropskou Unii České spořitelny Petra Zahradníka, který bude hostem online chatu serveru IHNED.cz Odpovídat na vaše dotazy začne ve středu v 10:00.

DOTAZY POKLÁDEJTE ZDE

Japonské akcie přerušily růst a jejich hlavní index za relativně slabé obchodní aktivity zamířil dolů. Zůstává ale v pásmu, v němž se pohybuje už několik dnů. Na trhu je zřejmá nervozita kvůli vývoji v eurozóně, zvlášť po tom, co se výnosy klíčových italských dluhopisů vrátily nad kritickou úroveň. Na devizových trzích dál klesá euro.

Hlavní index Nikkei 225 odepsal 78,77 bodu a den uzavřel slabší o 0,92 procenta na hodnotě 8463,16 bodu. Podobně širší index Topix oslabil o 0,93 procenta a uzavřel na 724,11 bodu.

Podle futures na evropské hlavní indexy by měla i Evropa dnes otevřít v záporu. Obchodování začíná od 9:00.

Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

,,Kolébka evropské civilizace dnes nezažívá právě veselé chvíle. Přesto se vyplatí rozlišovat. I když všudypřítomná panika svádí k černobílému vidění světa, je jasné že Řím je na tom dnes výrazně lépe než Athény a jeho pád by byl fatální chybou.

Italský dluh je na rozdíl od řeckého splatitelný. Již v tomto roce skončí rozpočet v primárním přebytku, který se při dalších opatřeních příští rok může vyšplhat nad dvě procenta HDP. Co to znamená?"

CELÝ BLOG SI PŘEČTĚTE ZDE

Finská ministryně financí Jutta Urpilainen novinářům řekla, že cítí velkou nedůvěru trhů v evropské státy. Zároveň dodala, že Finové jsou proti vydávání společných evropských dluhopisů. Raději by viděli takové obrysy záchranného fondu EFSF, které by zabránily šíření krize skrz Evropou.

Americký prezident Barac k Obama novinářům na své oficiální cestě po Austrálii sdělil, že je silně znepokojen tržními otřesy, které zachvátily Evropu.

"Dokud nebude na světě konkrétní plán s konkrétní strukturou, který pošle trhům jasný signál, že Evropa stojí za eurem a bude i do budoucna, budeme na trzích k vidění podobný zmatek jako vidíme nyní."

Agentura Reuters zpracovala interaktivní grafiku, která vám umožní vytvořit si své virtuální stress testy evropských bank. Grafika přehledně ukazuje, jak je bankovní sektor konkrétní země exponovaný vůči problémovým zemím eurozóny a jak by ho ovlivnily případné odpisy dluhopisů těchto ekonomik.

- pro vstup do interaktivní grafiky klikněte na obrázek níže -

Podle prezidenta Evropské komise José Manuela Barrosa teď eurozóna čelí opravdové systémové krizi. Dožaduje se tak vyššího zavázku všech zúčastněných zemí. Barroso také chce, aby záchranný fond byl co nejflexibilnější.

,,Opravdu čelíme systémová krizi, která si vyžaduje ještě větší oddanost svému závazku od zemí eurozóny, a která si může vyžádat další velmi důležitá opatření," řekl Barroso.

Plán Evropské unie zpřísnit pravidla pro ratingové agentury je nebezpečný a povede ke zhoršení kvality a nezávislosti práce agentur. V rozhovoru pro francouzský list Le Figaro to řekl prezident a provozní ředitel mezinárodní ratingové agentury Moody's Investors Service Michel Madelain.

"Podle mého názoru je to odrazem posedlosti zpochybnit samotný proces utváření ratingových známek a učinit ratingové agentury zodpovědnými za evropskou dluhovou krizi," řekl Madelain. "Ty návrhy nemohou zajistit, aby investoři znovu nabyli důvěru, a nezajistí ani, aby firmy a evropské země znovu získaly přístup na úvěrové trhy," dodal.

Návrh na zpřísnění dohledu nad ratingovými agenturami předložil komisař EU pro vnitřní trh a služby Michel Barnier. Podle něj bude v odvětví větší konkurence, což si ale nemyslí tři hlavní zástupci odvětví. Těmi jsou vedle agentury Moody's ještě agentury Standard & Poor's a Fitch Ratings. Navrhované změny podle nich naopak povedou k tomu, že investoři budou mít menší výběr.

Stále více světových politiků je velmi znepokojeno současnou situací v Evropě. Posledním příkladem ja kanadský ministr financí Jim Flaherty. Ten je doslova frustrovaný tím, že evropští lídři nedělají příliš pro to, aby vyřešili dluhovou krizi.

,,Myslím, že mi porozumíte, když řeknu, že někteří z nás jsou frustrování absencí jasné a rozhodné akce v Evropě, protože to ohrožuje další světové ekonomiky," řekl Flaherty.

Evropské akciové trhy se vymanily z počátečních ztrát a v průběhu dopoledne otočily do kladných čísel. Index FTSE 100 roste o 0,24 %, DAX o 0,9 % a CAC 40 o 0,9 %.

Tuzemský index PX pražské burzy se pohybuje kolem nuly.

Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen NERV

,,Pokud by tedy k případnému rozpadu nynější euro-zóny došlo, právě vzhledem k relativní nlízkosti a intenzitě vzájemných vztahů jižního křídla EU bych určitě byl pro minimálně úzkou měnovou koordinaci, či novou společnou měnu. To by dávalo větší naději na to, že až se situace s dluhy vyřeší, existuje relativně brzká možnost návratu do celistvé euro-zóny. Obávám se však, kdyby odpadlíků bylo více a vrátili se ke své národní měně, reprezentativní euro-zóna by byla na dlouho minulostí a rizika na rozpad Jednotného trhu v EU, včetně volného pohybu a dalších pro nás výhodných politik by byla velmi vysoká."

PETR ZAHRADNÍK ODPOVÍDÁ ONLINE ZDE

Nákup dluhopisů problémových zemí na sekundárním trhu Evropskou centrální bankou zklidnil trhy. Akcie se obrátily do plusu, výnosy obligací se dostaly ze svých maxim.

Výnos 10letých dluhopisů Itálie se drží pod 7% hranicí, přesně na 6,85 %. Je tak mimo nejnebezpečnější, dlouhodobě těžko udržitelnou zónu. Stejně tak poklesly i výnosy na španělských dluhopisech, které teď jsou na 6,2 %.

Zajímavý vývoj dnes zažily belgické 10leté obligace. Jerjich výnosy se dnes dostaly nejvýše v rámci současné krize, a to nad 5 %. Teď už jsou zpátky pod touto úrovní na 4,81 %.

Stále častěji se v médiích objevují titulky "Evropa nesmí nechat Řím shořet" apod. Svůj sloupek takto otitulkoval ekonomický komentátot FT Martin Wolf, který k němu připojil i níže publikovanou karikaturu (sloupek převzal i americký server CNBC - ZDE)

"...To, co je dnes v sázce, je nejen stabilita evropské - možná i světové - ekonomiky, ale přežití nejúspěšnější - a jistě nejvíce civilizované - snahy o sjednocení Evropy od pádu západní římské říše před 1535 roky.
Jak Walter Scheidel ze Stanfordské univerzity uvádí ve fascinujícím eseji: "Před dvěma tisíci lety se zhruba polovina všech lidí dostala pod kontrolu dvou mocí - římské říše a říše čínské dynastie Chan."
U obou došlo k jejich zhroucení. Ale čínská říše byla opakovaně obnovována a rozšířována, zatímco římská říše se rozdělila nenávratně. Jenže sen o sjednocení nikdy nezemřel. Předával se plány papežů i "svatých císařů římských." Tento sen si sebou nesl při svém tažení i Napoleon. A je to i úsilí zakotvené v Evropské unii...," píše Wolf ve svém sloupku

Meziroční inflace v eurozóně v říjnu dosáhla tří procent. Zůstala tudíž na stejné úrovni jako v září, uvedl dnes ve zpřesněné zprávě o inflaci Evropský statistický úřad (Eurostat). V celé EU inflace činila 3,4 procenta proti zářijovým 3,3 procenta.

Pro srovnání loni v říjnu inflace v eurozóně byla na 1,9 procenta a v EU 2,3 procenta.

Nejvyšší inflaci statistici zaznamenali v říjnu v Británii (pět procent) a v Estonsku (4,7 procenta), nejnižší naopak ve Švédsku (1,1 procenta) a v Irsku (1,5 procenta). V Česku podle Eurostatu dosáhla 2,6 procenta.

Ondřej Jonáš, investiční bankéř

,,ČR a Polsko zůstávají v regionu relativně atraktivní. Výraznou slabinou je bankovní sektor ve vlastnictví problematických bankovních skupin (Erste, UniCredit, Soc Gen, KBC, RB), které se v minulosti nezdráhaly disproporčně repatriovat tučné zisky a jsou schopny rychle zmrazit nabídku bankovních úvěrů. Financování podnikání v ČR je stále příliš závislé na bankovním sektoru. Začne někdy vláda ČR léčit dysfunkční kapitálový trh?"

Investiční bankéř Ondřej Jonáš pracoval pro Goldman Sachs a americký FED, přednášel na Harvardu a Princetonu. Je účastníkem Macháčkovy výměny, online debaty ekonomů na IHNED.cz.

Německá pojišťovna Allianz, jeden z největších zahraničních držitelů italských obligací, po Itáii chce, aby jasně řekla, že své dluhové problémy ustojí.

Podle člena představenstva pojišťovny Olivera Bätea musí Itálie trhům slíbit, že všechny dluhý do posledního eura splatí.

,,Ideální by bylo, pokud by nová vláda jasně řekla, že nikdy nepřipustí bankrot země," řekl Bäte ve Frankfurtu.

Minulý týden pak Bäte připustil, že Itálie je pro pojišťovnu jako její druhý domov. Allianz totiž ve svém portfoliu drží italské dluhopisy v hodnotě zhruba 25 miliard eur, a proto chce přesvědčit trhy, že země své závazky splatí.

Státům, které nebudou plnit dohodnutá opatření, by měly být kromě odebrání příspěvku ze strukturálních fondů EU také pozastavena hlasovací práva, navrhuje podle španělského deníku El País předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

Ten také navrhuje, aby EU měla pravomoc zasahovat do rozpočtů členských zemí a trvá na zavedení společných evropských dluhopisů.

Bank of England očekává slabší růst ekonomiky v příštím roce než původně prognózovala. Podle nového výhledu by britská ekonomika měla v roce 2012 růst pouze o 1 procento. V roce následujícím pak banka očekává růst od 1 % do 2 %.

,,Výhled pro světový růst se zhoršil, a to platí i pro britskou ekonomiku. Nacházíme se v obtížném ekonomickém prostředí. Růst ekonomiky v následujících čtvrtletích bude značně horší než jsme predikovali v srpnu," řekl novinářům guvernér BoE Sir Mervyn King.

Martin Ehl, vedoucí zahraniční rubriky

,,Až tohle budou číst moji maďarští a slovinští přátelé a známí, tak mě asi proklejí. Ale rozhodně si nemyslím, že srovnávat Maďarsko a Slovinsko s Řeckem není scestné. V případě obou zemí se totiž politická a vládnoucí elita chová vůči krizi eurozóny a počínající hospodářské krizi podobně iracionálně jako ta řecká.

Řecká krize bezprostředně ovlivňuje hlavně dovolenkové plány Středoevropanů, blížící se potíže Maďarska mohou mít na Česko bezprostřednější dopad, jak ukázal propad středoevropských akcií poté, co neuváženě jeden z politiků vládního Fideszu loni po převzetí moci přirovnal stav státních financí k Řecku. Maďarský premiér Viktor Orbán si tehdy myslel, že krizi zvládne bez zahraniční pomoci a rozhádal se s Mezinárodním měnovým fondem, který zemi zachránil půjčkou a tvrdými podmínkami už v roce 2008. Domácí poptávky ale klesá, hlavní trh maďarských výrobků, Evropská unie, míří dolů, takže Maďarsku hrozí recese."

CELÝ BLOG MARTINA EHLA ČTĚTE ZDE

Evropská centrální banka se dnes snaží vší silou udržet výnosy 10letých italských dluhopisů pod "neudržitelnou hranicí 7 %. To se jí dopoledne podařilo, po obědě se ale opět zvedly těsně pod ní, na 6,98 %.

Kolik ale ECB na nákupy dluhopisů periferních ekonomik vynakládá? Do 10:00 to podle americké televize CNBC byla 1 miliarda eur. O hodinu později se toto číslo zvýšilo o polovinu na 1,5 miliardy eur.

Pro porovnání, za celý minulý týden utratila ECB za dluhopisy problémových zemí dohromady 4,5 miliardy eur.

Řecko dnes zahájí jednání s bankami a dalšími soukromými věřiteli o odpisu části svých dluhů. Dohoda se soukromými investory má být klíčovým pilířem druhého mezinárodního záchranného plánu pro předluženou zemi, v níž se zrodila dluhová krize eurozóny.

Nejmenovaný činitel řeckého ministerstva financí agentuře AP řekl, že do Atén dnes přijede Charles Dallara, šéf Institutu mezinárodních financí (IIF), který sdružuje přední světové banky. Se zástupci jednotlivých bank v Londýně nebo v Paříži budou řečtí představitelé vést rozhovory zatím telefonicky a ve čtvrtek by měla řecká delegace předložit ve Frankfurtu svůj protinávrh k návrhům IIF.

Julie Hrstková, komentátorka HN

,,Tuzemská ekonomika zamrzá. Riziko recese se zvyšuje, bude hůř. Přichází druhá krize? Evropa zpomaluje - to je jen náhodný výběr reakcí na stagnaci českého hospodářství a tristní výsledky evropských ekonomik ve třetím čtvrtletí.

Jenže, kdo čekal růst, musel víc věřit v zázraky než sledovat skutečnost. Reality show na finančních trzích dovedla svět nejdříve k panice, která krizi prohloubila, a nakonec k postupné likvidaci standardních politik, které nemohou reagovat tak rychle, jak by si trh přál (a to nemluvíme o tom, že s předstihem žádný politik vůbec nereaguje, pokud se tou reakcí rozumí škrtání a úspory)."

CELÝ KOMENTÁŘ SI PŘEČTĚTE ZDE

Největší italská banka UniCredit chce požádat Evropskou centrální banku (ECB), aby italským finančním ústavům dala možnost čerpat další provozní úvěry. Tvrdí to zdroj agentury Reuters, podle něhož chce šéf UniCredit svůj požadavek přednést na dnešní schůzce se zástupci ECB. UniCredit se výrazně angažuje v zemích střední a východní Evropy, včetně České republiky.

Italská banka chce podle zdroje předložit ECB návrh, aby ECB rozšířila seznam aktiv, která lze použít jako zástavu. Díky tomu by italské banky splnily podmínky pro čerpání dalších úvěrů. Zdroj však neřekl, co italskou banku k takovému požadavku vede.

Závislost italských bank na levných úvěrech od ECB se od léta zvýšila. Dluhová krize v eurozóně od té doby Itálii ohrožuje mnohem víc než v létě, což je znát především z výrazného růstu výnosů klíčových dluhopisů italské vlády. Dražší financování teď mají i banky.

Italský statistický úřad nezveřejní předběžné údaje o stavu italského hospodářství za třetí kvartál. S prvními čísly podle vyjádření úřadu přijde až 21. prosince, kdy by měla být potvrzena finální data. S informací přišel web The Financial Times. Můžeme se jen domnívat, co za tímto rozhodnutím stojí.

Trhy v každém případě tuto informaci nepřijaly pozitivně a výnosy na desetiletých dluhopisech Itálie se dostaly opět nad 7 %.

Co teď udělá ECB?

Španělsko připouští, že jeho ekonomika v letošním roce poroste výrazně pomaleji, než tamní vláda očekávala. Náměstek ministryně hospodářství José Manuel Campa řekl, že růst v závěru roku bude podle dosavadních dat zhruba stejný jako ve třetím čtvrtletí, kdy ekonomika podle zpřesněného údaje meziročně vzrostla o 0,8 procenta.

Statistický úřad v revizi dat potvrdil, že ekonomika ve čtvrtletí zcela zastavila růst, její meziroční růst pak činil zmíněných 0,8 procenta.

Ekonomové ale čekají, že Španělsko se ve čtvrtém čtvrtletí jen těžko vyhne recesi. Oficiální prognóza španělské vlády předpokládá, že ekonomika v letošním roce vykáže růst o 1,3 procenta. Mluvčí ministerstva hospodářství řekl, že tato prognóza se nezměnila.

Zhoršení výkonnosti čtvrté největší ekonomiky eurozóny se ale očekávalo. Klesají totiž i ekonomiky dalších členských zemí eurozóny, kam Španělsko vyváží. To se projevilo také na stavu španělské ekonomiky. Vedle zpomalení vývozu byla slabší i domácí poptávka.

Šéf Evropské komise José Barroso v Evropském parlamentu vyzval k posílení integrace. Jen tak se podle něj eurozóna, ale i celá EU vypořádá s hospodářskou krizí. Naznačil také možnost úpravy smlouvy o Evropské unii. Krize podle něj ukázala na vzájemnou závislost zemí EU, když hospodářské problémy v jedné zemi mají přímé dopady na blahobyt obyvatel jiných států.

"Systémová povaha této krize jasně ukázala, že musíme pokračovat ve větší integraci ekonomické vlády, a to především v eurozóně. Krize ukázala slabiny a nedostatky při dohledu, intervencích i při rozhodování," řekl předseda komise.

Barroso se vyslovil pro posílení dohledu nad zeměmi eurozóny, a to zejména v těch případech, kdy čerpají prostředky ze záchranných fondů. Zdůraznil, že očekávaná hospodářská stagnace v příštím roce neznamená, že by státy měly polevit ve snaze o rozpočtovou kázeň.

Předseda komise také podotkl, že mezivládní přístup, který nyní převládá při řešení situace, je podle něj příliš pomalý. Barroso uvedl, že společné ekonomické vládnutí zrychlí přijímání rozhodnutí, což podle něj zlepší obraz zemí eurozóny na finančních trzích.

"V budoucnosti budeme muset jít v posilování integrace ještě dál. A to bude vyžadovat změnu smlouvy (o EU)," řekl dále Barroso. "Jsem pro změnu smlouvy pouze v případě, že posílí Evropskou unii..., evropské instituce a vnímání společného cíle," zdůraznil.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes potvrdila nesouhlas Berlína s tím, aby Evropská centrální banka (ECB) řešila dluhovou krizi masivními nákupy státních dluhopisů ohrožených zemí. Jedinou cestou z krize je podle ní naplnění již dohodnutých reforem a ozdravných kroků, ochrana bank a v dlouhodobějším pohledu změny smluv o Evropské unii směrem k větší centralizaci.

"Z hlediska našeho chápání smluv (o EU) nemá ECB možnost tyto problémy řešit," řekla Merkelová na tiskové konferenci po setkání s irským premiérem Endou Kennym.

Merkelová uvedla, že Německo je ochotno "přepustit kousek národní suverenity" ve prospěch centralizovaných institucí, které podpoří euro, a chce kvůli tomu změnit evropské smlouvy. Na námitku Kennyho, že takové změny by byly "velmi obtížné" a nemusí být při využití současných možností ani zapotřebí, odpověděla, že jakékoli změny budou jen omezené a budou se týkat dohledu nad národními rozpočty.

Dluhová krize v eurozóně těžce postihla francouzské banky kvůli jejich vysokému napojení na řecký dluh. Banky se nyní snaží obnovit důvěru a posílit svůj kapitál. Snižují proto počet zaměstnanců a prodávají některá aktivita. To se nyní dotokne i největší francouzské banky BNP Paribas.

Ta plánuje propustit 1396 zaměstnanců v divizi firemního a investičního bankovnictví CIB. To odpovídá podílu zhruba 6,5 procenta celkové pracovní síly divize. Uvedli to dnes zástupci odborů po setkání s vedením banky.

BNP Paribas na počátku tohoto měsíce uvedla, že její zisk ve třetím čtvrtletí prudce klesl o 72 procent na 541 milionů eur. Za propadem stály odpisy řeckých dluhopisů v objemu 2,26 miliardy eur.

Z celkového počtu propuštěných jich odejde 1023 ze zahraničních poboček a 373 z poboček ve Francie, dodali zástupci odborových svazů CFDT a SNB. Propouštění se dotkne pouze divize CIB, která má problémy kvůli současné nestabilitě na finančních trzích. Na konci září měla divize 21.400 zaměstnanců.

Komentář Václava Franče, analytika Raiffeisenbank

Dluhová nákaza se začíná šířit i do dalších zemí a neohrožuje nyní už jen státy „jižního křídla eurozóny“. Nárůst rizikových prémií u svých vládních dluhopisů zaznamenaly i Francie, Rakousko či Belgie.

Výnos desetiletého francouzského vládního dluhopisu např. činí 3,7 %, přičemž na začátku října byl výnos o více než jeden procentní bod nižší. Alespoň v případě v Francie je tedy spíše než současná výše dluhopisových výnosů alarmující jejich vývoj.

Při takovémto tempu růstu výnosů by se výnosy v poměrně krátké době dostaly na neudržitelnou úroveň. Dalším indikátorem, jak vážná současná situace je, je včerejší aukce španělských pokladničních poukázek, kde Španělsko muselo nabídnout výnos více než 5 %, což je o 1,4 p.b. více než na předchozí aukci, aby uspokojilo poptávku.

Je tedy otázka, zda-li si v situaci eskalující dluhové krize ECB vystačí jen se sterilizovanými nákupy dluhopisů a nebude si muset také "ušpinit" bilanci podobně jako FED a začít s kvantitativním uvolňováním (tj. s nesterilizovanými nákupy dluhopisů). Dluhová krize však není záležitostí jen eurozóny. Dluhové problémy znovu sužují i nemocného muže střední Evropy, Maďarsko. Degradace maďarských dluhopisů do pásma spekulativních dluhopisů je jen otázka času a Maďarsko tak bude muset nejspíš „oprášit“ vztahy s MMF.

Novely, které souvisejí s unijní reformou dohledu nad finančním trhem, asi získají souhlas sněmovny. Její rozpočtový výbor je dnes jednomyslně podpořil.

Doporučil zároveň uzákonit právo ČNB na informace o emisích dluhopisů kvůli statistickým účelům. Toto doplnění, které navrhla místopředsedkyně výboru Helena Lanšádlová (TOP 09), připravila ve spolupráci s centrální bankou a se souhlasem ministerstva financí.

Novela má do českého práva zavést evropské směrnice, které se týkají hlavně informační povinnosti vůči evropským úřadům, možnosti konzultací a spolupráce i řešení sporů mezi hlídači trhů.

Nový systém dohledu má dva pilíře. Na úrovni ekonomik působí Evropská rada pro systémová rizika a na mikroúrovni hned tři nové úřady dozírající na bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnanecké penzijní fondy, cenné papíry a trhy. Součástí tohoto dohledu je i Česká národní banka.

Pražský index PX před sváteční přestávkou 17. listopadu oslabil o 0,63 %.

"Hlavním hybatelem byly akcie Erste Bank, které oslabily o více než 3 %, což bylo částečně dáno dorovnáním úterního poklesu na vídeňském trhu," uvedl analytik Komerční banky Miroslav Adamkovič.

Zároveň upozornil, že o více než 1 procento oslabila také trojice cyklických titulů CME, Orco a NWR. Akcie těžební společnosti přitom reagovaly na ráno zveřejněné výsledky, které na úrovni čistého zisku zaostaly za očekáváními.

Nejvíce se naopak dařilo KIT Digital, který vymazal větší část dřívějšího poklesu a uzavřel poblíž osmiměsíčního maxima.

Portugalsko plní všechny podmínky mezinárodní pomoci, a to včetně vývoje deficitu a státního dluhu.

Nic tak podle portugalského ministra financí Vitora Gaspara nebrání tomu, aby země mohla čerpat další část peněz od MMF a EU.

Dá se vzít omeleta a její ingredience dát zpět do původního stavu?

Zhruba takový problém by museli řešit lídři eurozóny a zástupci globálních finančních institucí, pokud by chtěli schůdným způsobem eurozónu předělat. Ať už by to bylo formou vyloučení Řecka, nebo vytvořením takzvaného tvrdého jádra, kolem něhož by bylo volnější seskupení ostatních zemí.

Britský euroskeptik Lord Wolfson podle agentury Reuters nabídnul 250.000 liber (asi 7,5 milionu Kč) tomu, kdo předloží plán, jak eurozónu rozložit, ale tak, aby to s sebou nepřineslo chaos. Za něco, co má snadné řešení, se takové peníze většinou nenabízejí.

Riziko, které by proces rozdělení patrně provázelo, je tak velké, že bývá často citovaným důvodem, proč se rozpad nedá očekávat. Ať už je řeč o eurozóně, či o globálním finančním systému.

Hlasujte v anketě HNByznys na Facebooku o tom, co je snazší. Zda dát omeletu do původní podoby, nebo schůdným způsobem přetvořit a uzdravit eurozónu?  

HLASUJTE ZDE

Lídr řecké krajně pravicové strany LAOS (Lidová pravoslavná výzva) Jorgos Karatzaferis prohlásil, že nepodepíše dokument, ve kterém se Řekové zaručí přijetím řady reforem a úsporných opatření výměnou za škrtnutí části dluhů a finanční pomoc.

Vláda tzv. národní fronty je tak ohrožena - jedná se totiž už o druhou  (již dříve pravicová Nová demokracie) ze tří koaličních stran, která odmítá slíbit schvalování reforem.

Dokument, ve kterém se Řekové zaručí přijetím reforem, žádá po Řecku EU.

Sí... sí... sí.. sí!

Podal demisi!

--------------------------------------------

PRODÁVÁ SE POLOSTROV S VÝHLEDEM NA MOŘE, SLUNNÝ + ZAHRÁDKA, K POUŽITÍ PASTVINA 60 MILIONŮ OVCÍ OBRAŤTE SE NA MARIO MONTI SKUPINA BILDERBERG Tel. 666.11.11.11

--------------------------------------------

Další vtipy si prohlédněte na blogu Andrease Pieralliho - ZDE

Euro dnes na devizových trzích již třetí den za sebou oslabuje a vůči dolaru klesla nejníže za pět týdnů.

V 17:20 SEČ euro vůči dolaru oslabilo o 0,1 procenta na 1,3522 USD, když během dne se euro propadlo až na 1,3427 USD, nejníže od 10. října.

Vládu podle očekávání podpořila většina poslanců Panhelénského socialistického hnutí (PASOK), konzervativní Nové demokracie (ND) a také zástupci dvou dalších pravicových stran.

Lidová ortodoxní výzva (LAOS), která je označována za krajní pravici, se bude podílet na vládě. Další pravicová strana Demokratické spojenectví (DISY), složená z odpadlíků z ND, vyslovila podporu bez nároků na místa v kabinetu.

Nová vláda má fungovat jen do února, kdy se mají konat předčasné parlamentní volby.

Zda se koalici podaří prosadit reformy, je nejasné. Lídři ND i LAOS totiž odmítají podepsat dokument, ve kterém se Řecko zaváže k reformám a šetření výměnou za finanční pomoc a škrtnutí dluhů.

Nová italská vláda, která má zemi vyvést z dluhové krize, složila přísahu do rukou prezidenta Giorgia Napolitana.

Šestnáctičlenná vláda je tvořena pouze odborníky, a je tak bez politických osobností z jednotlivých stran, jejichž přítomnost sipremiér Mario Monti původně přál. Tento uznávaný ekonom sám přebírá v novém kabinetu ministerstvo hospodářství.

Vláda odborníků, v níž jsou podle agentury DPA tři ženy a několik ministrů bez konkrétního rezortu, složila přísahu téměř v plném počtu. Slavnostního aktu se nemohl zúčastnit pouze nový ministr obrany Giampaolo di Paolo, který je v Afghánistánu.

Evropská centrální banka provozuje netradiční hru - můžete si zahrát na centrálního bankéře eurozóny, řídit inflaci, určovat úrokové sazby, ovlivňovat růst a nezaměstnanost. Vaším cílem je udržet inflaci pod 2%.

Pokud si hru chcete zahrát, stačí si ji spustit na stránkách ECB. Nově je ke stažení i verze pro iPad.

Poznámka redaktora: Bohužel ve skutečnosti to tak jednoduché nebude - během pěti minut jsem obdržel titul "Centrální bankéř roku". A to jsem nemusel ani nic dělat.

Největší italská banka UniCredit vyzvala Evropskou centrální banku (ECB), aby posílila nabídku úvěrů pro italské finanční ústavy. Agentuře Reuters to řekl zdroj blízký společnosti UniCredit.

Západoevropské akcie po dvou dnech poklesu dnes uzavřely téměř beze změny. Index FTSEurofirst 300 skončil na 970,60 bodu.

Schodek řeckého rozpočtu se v období od ledna do října meziročně zvýšil o 11 procent na 20,1 miliardy eur (přes půl bilionu Kč).

Řecké vládě se zatím nedaří zvyšovat rozpočtové příjmy navzdory nedávnému zavedení mimořádných daní.

Předpokládá se, že řecká ekonomika v letošním roce klesne o 5,5 procenta, takže zůstane již čtvrtým rokem v recesi.

Eurozóna potřebuje daňovou a rozpočtovou disciplínu, ale nikoli diktát, řekl předsedům Evropské komise, Rady a eurozóny šéf skupiny Evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil.

Varoval také, že jakákoli případná změna základních smluv EU je podmíněna souhlasem všech sedmadvaceti členských států, přičemž řada zemí mimo eurozónu se členství v dluhové unii brání.