Zrušit eurozónu? Snazší je rozebrat omeletu na původní ingredience

Znovu rozebrat omeletu a vrátit její ingredience do původního stavu? Přibližně taková je situace v případě lídrů EU, pokud by chtěli ukončit nebo i upravit eurozónu.

Ať už by to bylo formou vyloučení Řecka, nebo vytvořením takzvaného tvrdého jádra, kolem něhož by bylo volnější seskupení ostatních zemí.

Britský euroskeptik Lord Wolfson nabídnul 250.000 liber (asi 7,5 milionu Kč) tomu, kdo předloží plán, jak eurozónu rozložit, ale tak, aby to s sebou nepřineslo chaos. Za něco, co má snadné řešení, se takové peníze většinou nenabízejí.

Riziko, které by proces rozdělení patrně provázelo, je tak velké, že bývá často citovaným důvodem, proč se rozpad nedá očekávat. Ať už je řeč o eurozóně, či o globálním finančním systému.

Sever a jih

Nicméně myšlenka, že by se eurozóna mohla rozpadnout, nebo se alespoň od základů změnit, už nezaměstnává jen euroskeptiky, kteří od začátku říkali, že vznik eurozóny není dobrý nápad. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o tom, že by měnovou unii mohlo opustit Řecko. Zatímco lídři Evropské unie nic takového nechtějí slyšet, šéf takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker připustil, že za každou cenu Řecko v eurozóně udržet nelze.

HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy zase přišel s nápadem, aby některé členské země eurozóny urychlily a upevnily integraci. Větší zbytek, do něhož by patřily i země, které do EU vstoupí později, by zůstal volnějším seskupením. Něco takového lze ale s úspěchem považovat za kacířství, vzhledem k tomu, že myšlenka založení Evropské unie je založena právě na integraci. Možná to není přesně to, co chtěl Sarkozy říct, rozhodně se tím ale vrátil strašák rozdělení eurozóny na sever a jih.

Problém je v tom, že asi nikdo neuvěří, že by se dala eurozóna nějakým způsobem překonfigurovat, aniž by se tím nezničila důvěra veřejnosti. Zkrátka aby investoři neutíkali víc a dopady na banky nebyly větší, než po pádu obří americké banky Lehman Brothers v roce 2008.

Pokud by člověk věděl, že jeho eura mu stát vymění třeba za nové drachmy anebo na nějakou neodzkoušenou měnu, nechal by je tam, kde jsou? "Myslím, že tohle nemá žádné snadné řešení," podotkl profesor britské Cass Business School Andrew Clare. "Skutečný problém je asi v tom, že by lidi mohli vzít banky útokem," dodal.