Juncker: Řecko se musí upsat písemně, jinak peníze od eurozóny nebudou

Americké akcie začaly týden oslabením čtvrtý den po sobě a jejich hlavní indexy se propadly o zhruba 2 procenta. Dow Jonesův index v závěru klesl o 2,11 procenta na 11.547,31 bodu. Širší index S&P 500 ztratil 1,86 procenta a index technologického trhu Nasdaq se snížil o 1,92 procenta na 2523,14 bodu.

Akciový trh se celý den připravovaly na to, že "supervýbor" Kongresu oznámí, že jeho jednání o snížení deficitu v příštích dvou letech o 1,2 bilionu dolarů (22,8 bilionu Kč) selhaly. To také předsedové výboru po uzavření newyorské burzy potvrdili. "Ta zpráva byla v podstatě venku už včera. Nikdo od toho nic nečekal," řekl agentuře Reuters Kevin Kruszenski z clevelandské firmy KeyBanc Capital Markets.

Panují obavy, že nezdar v jednáních, po němž přijdou automatické škrty vládních výdajů, ztíží snahy o prodloužení některých stimulačních opatření jako nižších zaměstnaneckých odvodů. Trh se také obává reakce ratingových agentur, i když ty se později vesměs vyjádřily, že na krach jednání o deficitu reagovat nebudou.

Graf: Vývoj Dow Jones v pondělí 21.11.

Do Bruselu dnes na jednání s představiteli Evropské unie zavítá nový italský premiér Mario Monti, jehož země se potýká s vážnými hospodářskými problémy. Řím musí přistoupit k rozsáhlým úsporám a reformám, pokud se chce vyhnout tomu, aby se dostal do podobných potíží, jaké nyní sužují Řecko.

Monti, který Brusel dobře zná ze svého dřívějšího působení na postu člena Evropské komise, se už nechal slyšet, že bude s unií na reformách úzce spolupracovat. Jeho kabinet by měl zůstat u moci do voleb v roce 2013, přičemž hlavním úkolem nových ministrů bude právě zabránit rozšíření dluhové krize do Itálie.

Eurozóna sice nedávno rozhodla o posílení kapacity svého záchranného fondu až na zhruba bilion eur, jenže ekonomové i mnozí politici se obávají, že k záchraně Itálie by fond nemusel mít dost prostředků. Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny.

Takzvaný supervýbor amerického Kongresu v pondělí večer po spekulacích opravdu oznámil, že nenašel dohodu o způsobu, jak snížit deficity a zastavit prudký růst federálního dluhu Spojených států. Jakékoliv významnější snižování zadlužení se tak odkládá až na rok 2013, po prezidentských volbách.

Vzhledem k tomu, že se krach čekal, tak se tři přední světové ratingové agentury k sitauci postavily spíše zdrženlivě. Negativní dopad na hodnocení úvěrové bonity největší světové ekonomiky signalizovala jen Fitch, jediná agentura, která ještě udržuje rating USA na nejvyšší příčce se stabilním výhledem.

Fitch uvedla, že neschopnost dosáhnout politické dohody patrně povede u jejího ratingu k "negativnímu zásahu". "S největší pravděpodobností" to ale nebude snížení samotného ratingu, ale jen zhoršení jeho výhledu, "které naznačí vyšší než 50procentní pravděpodobnost snížení ratingu během příštích dvou let".

S&P pak po oznámení kongresového výboru sdělila, že tento krok odpovídá jejímu srpnovému rozhodnutí snížit americký rating a že na nynější známku nebude mít už žádný vliv. Moody´s uvedla, že krach jednání sám o sobě ke změně ratingu nepovede a že je pro ratingovou analýzu "pouze informativní, nikoli rozhodující".

Japonský akciový trh v úterý dál klesal, nakonec ale zmírnil počáteční ztráty, v nichž se jeho index propadl až na osmiměsíční minimum. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v závěru klesl o 0,4 procenta na 8314,74 bodu, na počátku dne ale spadl až na 8261 bodů. Širší index Topix oslabil o 0,1 procenta a oživil z původního propadu na minimum za dva a půl roku.

Trh reagoval na to, že v USA zkrachovala politická jednání o snižování rozpočtového deficitu. V eurozóně pokračuje dluhová krize, která zvyšuje výnosy státních dluhopisů a zvyšuje vládám náklady na úvěry. Agentura Moody´s varovala Francii kvůli tomu před negativním vývojem jejího prestižního ratingu. Akcie v Evropě v pondělí klesly o více než tři procenta a hlavní indexy Wall Street se snížily o zhruba dvě procenta.

Investoři v Tokiu se však během dne vzhledem ke středečnímu svátku stahovali z obchodování a přestali prodávat. To na trhu snižovalo ztráty a vracelo kurzy akcií zpět.

Prezident Václav Klaus v dnešním Právu kritizoval ratingové agentury. "Považuji jejich produkt za slabý, povrchní a analyticky neobhajitelný a nikdy jsem nechápal, že se podle nich někdo může orientovat," napsal.

Reagoval na vyjádření sociologa Jana Kellera, že pro Klause "je hlas ratingových agentur hlasem božím". "K ratingovým agenturám nevzhlížím... Horší (ale ) budou ´nové´, postmoderní, společensky korektní ratingové agentury, které si k obrazu svému hodlá vytvářet Evropská komise," napsal prezident.

Západoevropské akciové burzy zahájily oživením po pondělním výprodeji. Index FTSEurofirst 300 zahájil vzestupem o 0,8 procenta na 926,84 bodu. Při pondělním výprodeji se propadl o 3,3 procenta na nejnižší úroveň za téměř sedm týdnů.

Zisky však byly pouze omezené, protože na trhu přetrvávají obavy z prohlubování dluhové krize v eurozóně. Těsně před 11. hodinou tak již trhy korigují svůj růst.

Index FTSE 100 roste o 0,38 procenta, když se hodnota pohybovala až na 1,1 procenta; francouzský index CAC přidává 0,28 procenta, když hned po ránu vyšplhal až na 1,6 procenta a německý DAX roste o 0,59 procenta, když byl až na 1,3 procenta.

Výnosy na španělských dluhopisech dnes opět rostou. Tamní vláda pořádala aukci krátkotodobých dluhopisů - tzv. pokladničních poukázek. Z prodeje tříměsíčních poukázek získala 2,98 miliardy eur (cíl byl 3 miliardy), jejich výnos se ale od poslední aukce více než zdvojnásobil na 5,11 %. U půlročních pokázek výnos vzrostl z žíjnových 3,3 % na 5,2 %.

Reakce trhů na sebe nenechala dlouho čekat. Výnosy na španělských 2letých obligacích rostou na 5,62 % a u 5letých na 5,94 %.

Česká měna dnes dopoledne korigovala pondělní ztráty a posílila vůči oběma hlavním světovým měnám. V 11:10 byla koruna proti předchozímu závěru k euru o devět haléřů silnější na 25,50 Kč/EUR a k dolaru si polepšila o 12 haléřů 18,87 Kč/USD.

Koruna podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka využívá korekce trhů. "Po včerejších výprodejích rizika začal dnešek korekcí a hlavní akciové trhy mažou část ztrát. Středoevropské měny díky tomu lehce posílily a polepšilo si také euro vůči dolaru," konstatoval Vlk s tím, že silnější jsou i okolní měny. Euro se obchoduje silnější na 1,3520 USD/EUR.

Na programu je dnes další španělská aukce. "Část pozornosti se pak přesune za moře, kde vyjde zpřesněný HDP za třetí kvartál. Večer Fed zveřejní zápis z posledního jednání, ve kterém trh bude hledat náznak, jak pravděpodobné je další uvolňování měnové politiky. Největší potenciál ovlivňovat trhy ale nadále mají případné zprávy z eurozóny," podotkl Vlk.

Pokud sledujete vývoj krize, určitě jste si všimli, že se zejména v Evropě vždy objeví pořádbá dávka vzrušení, pokud se některé výnosy dluhopisů problémových států přiblíží k 7% hranici. Ta je totiž odborníky považována za dlouhobodě neudržitelnou, protože se státům prodražuje financování dluhu, takže při budoucích splátkách by už na něj nemusely mít peníze. Po překročení této hranice tedy například u Řecka následovala už jen mezinárodní pomoc.

Šéf finančního domu Banca d´Italia Fabrizio Saccomanni ale dnes odmítl, že by tato 7% hranice značila bod, odkud není návratu. Člen rady italské centrální banky novinářům v Paříži řekl, že Itálie je schopna ufinancovat svůj dluh, i když náklady na půjčky silně rostou.

Jestli se to Itálii podaří, je otázkou. Že je ale hranice udržitelnosti relativní a v čase se mění, dokládá i příklad článku z roku 2010. Tehdy totiž bylo za kritickou hranici považována 5% úroveň.

PŘÍKLAD ZDE - Spain’s 10 Year Bond Yield Held Below Critical 5% Level - Don’t Be Too Relieved

Jan Bureš, hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny

Sebelepší vláda by asi Španělům v dnešní době nepomohla. Přes přesvědčivé vítězství pravicového středu a technokratické pro-reformní vlády v Itálii a v Řecku má eurozóna ke klidu tak daleko jako Nicolas Sarkozy k Davidu Cameronovi.

Napětí na evropských dluhopisových trzích se dostalo do fáze, ve které se hraje o samotný rozpad eurozóny. Do cen španělských ale i  italských, francouzských a belgických dluhopisů se čím dál tím víc dostává riziko rozpadu měnové unie a prudkého oslabení všech nových měn vůči německé marce - jinak řečeno investoři se nebojí, že by Francie nebyla schopna splatit všechny své dluhy, ale mají strach, že to bude ve franku, který vůči marce prudce oslabí. Proto se na trzích začalo znatelně rozevírat výnosové rozpětí mezi francouzskými a německými dluhopisy

Tento strach není schopna smést ze stolu žádná z národních vlád, i kdyby byla složená z laureátů Nobelových cen a měla masivní politickou podporu. Aby byli Italové a Španělé schopni v nadcházejících týdnech prodávat na trhu nové dluhopisy, musí jim pomoci ECB.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn sdělil, že Evropská unie zaslala dopisy s předběžným varováním pěti členským státům, kterým v příštím roce hrozí porušení fiskálních pravidel. Jedná se o Belgii, Kypr, Maďarsko, Maltu a Polsko. Rehn dodal, že očekává, že tyto státy přijmou příslušná opatření.

Podle Rehna také musí státy eurozóny s vysokou úrovní zadlužení provést úsporná opatření ve svých rozpočtech, aby znovu získaly důvěru trhu, s tím, že upozornil na Řecko a Itálie.

"Hlavním důvodem turbulencí na dluhopisových trzích je, že na trhu neexistuje žádná důvěra v to, že některé členské státy provedou nezbytné fiskální a strukturální reformy, aby snížily své dluhů," řekl Rehn při projevu v Berlíně.

"Ty země, které se ocitly pod tlakem, musí zvýšit své úsilí, aby znovu získaly důvěru trhu. A musí se k tomu také zavázat," řekl Rehn. Řecka vlády národní jednoty pod vedením premiéra Lucase Papadimose by měla podle eurokomisaře pokračovat ve snížování deficitu rozpočtu, stejně jako v ekonomicko-politických změnách zaměřených na podporu růstu.  "Především musí Řecko učinit  rozhodný a rychlý pokrok v transformaci," řekl Rehn. 

Na adresu Itálie Rehn prohlásil, že i nadále bude EK "v následujících týdnech a měsících pozorně sledovat" fiskální konsolidaci země, kde se změnila vláda, kterou nově vede premiér Mario Monti. "Celkově současná situace v Itálii představuje příležitost pro pozitivní změnu," řekl Rehn. "Jsem přesvědčen, že se správnou politikou může Itálie překonat současnou ztrátu důvěry na trhu."

Německá kancléřka Angela Merkelová se dostává v eurozóně do stále větší izolace. Blokuje totiž obě řešení, která by mohla současnou dluhovou krizi zemí platících eurem rychle utlumit - vydání společných evropských dluhopisů i zásah Evropské centrální banky.

Mluvčí strany Merkelové ( německých křesťanských demokratů - CDU) Michael Meister dnes ráno novinářům sdělil, že Německo bude prosazovat současný plán na záchranu eurozóny. ,,Nemáme žádnou další zbraň, kterou bychom mohli vytáhnout," řekl Meister.

To znamená, že Německo stále vidí jako nejreálnější řešení krize v krátkodobém horizontu zavádění úsporných opatření v jednotlivých státech (spolu s rekapitalizací bank a snížením řeckého dluhu). V dlouhodobém horizontu pak chce členy eurozóny k sobě svázat vytvořením evropského ministerstva financí.

Rozhodování a náladu investorů aktuálně ovlivňuje především evropská dluhová krize. Naštěstí jsou trhy poměrně optimistické hlavně díky potvrzení další listopadové tranše na pomoc Řecku. Na to, jak se situace vyvíjí konkrétně, a co můžeme ještě čekat, odpovídá Lubomír Spousta ze Saxo Bank.

VIDEO SPUSTÍTE KLIKNUTÍM NA OBRÁZEK

Index Dow Jones se včera z pohledu letošního vývoje (od 1. ledna do 21. listopadu) opět ponořil do červených čísel, když pondělní obchodování uzavřel na 11547 bodech (-2,11 %).

O dnešním vývoji rozhodnou podle odborníků makrodata - konkrétně anualizované HDP Spojených států, které bude zveřejněno ve 14:30 SEČ. Experti očekávají za třetí kvartál 2,5% míru růstu.

Futures na Dow Jones aktuálně +0,36 %; na S&P 500 pak +0,49 % a na NASDAQ 100 +0,12 %.

Řecký premjér Lukas Papadimos na tiskové konferenci v Bruselu po setkání s šéfem Euroskupiny J.C. Junckerem prozradil, že země má méně času na přesvědčení mezinárodních věřitelů, aby mu poslali další část z úvěru ve výši 8 miliard eur.

Původně se očekávalo, že Řecko bude mít čas do půlky prosince. Jenže je vše jinak. Kvůli technickým a administrativním úkonům je potřeba, aby výplaty další tranše probíhaly už od začátku prosince.

Populární miliardář George Soros, který se proslavil svými geniálními krátkodobými sázkami na finančních a kapitálových trzích, se obává, že dluhopisový trh eurozóny čelí podobné situaci jako bankovní systém v roce 2008.

K zastavení sebenaplňující se krize důvěry je podle Sorose zapotřebí zásah ze strany Evropské centrální banky.

Šéf fondu Soros Fund Management napsal pro úterní Financial Times: "S tím, jak regulátoři stále zacházejí s vládními dluhopisy jako s bezpečným základem finančního systému, ohrožují stabilitu finančních institucí, a to nejen v eurozóně, ale i ve zbytku světa. Je to dokonalý bludný kruh."

CELÝ ČLÁNEK NAJDETE - ZDE

Zdroj: Patria

Nejlepším řešením dluhové krize by podle návrhu Evropské komise byla emise eurobondů, která by nahradila dluhové papíry jednotlivých zemí. Komise ale také upozornila, že by si krok vyžádal velké změny ve smlouvě o EU, a tím pádem i pár let na přípravu, které ale Evropa nemá.

Zatím se o stabilitu systému stará především Evropská centrální banka, která intervenuje vždy, když se objeví problém s emisí dluhopisů zadlužené a dostatečně velké země - Itálie, Španělska...

Ve chvíli, kdy by přišel na svět eurobond, musel by se najít kupec - ten by se (v lepším případě) nechal přemluvit ve chvíli, kdy by se do nákupů vrhla i ECB. Takže tak jako tak by z první emise prvních pár miliard musela skoupit ECB. A ani to by ale nebylo zárukou, že by o eurobond měl někdo zájem.

CELÝ KOMENTÁŘ JULIE HRSTKOVÉ - ČTĚTE ZDE

Společné dluhopisy eurozóny by mohly Řecku i celé eurozóně pomoci překonat dluhovou krizi. Řekl to dnes nový řecký premiér Lukas Papadimos po schůzce s šéfem Euroskupiny a lucemburským premiérem Jeanem-Claudem Junckerem. Ten řekl, že uvolnění nové tranše mezinárodního úvěru pro Řecko vidí optimisticky.

"Eurobondy nebo podobné nástroje by mohly dodat nástroje k překonání krize," řekl Papadimos novinářům. Zavedení společných dluhopisů, z jejichž emisí by mohly čerpat peníze i země jako Řecko, které jsou nyní odstřiženy od finančních trhů, má ve středu navrhnout Evropská komise, proti nim se staví Německo.

Papadimos vyjádřil přesvědčení, že tři strany jeho vlády brzy předloží Evropské unii požadované písemné sliby své podpory dohodnutým úsporným opatřením. EU těmito dopisy podmiňuje uvolnění nové části úvěru v sumě osmi miliard eur (204 miliard Kč), bez nichž by Řekům hrozil bankrot.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dnes učinil v parlamentu v Berlíně kuriózní prohlášení.

Schäuble řekl poslancům, že Německo udělá vše pro to, aby euro zůstalo stabilní, ale nebude tak dělat způsobem, který by ho destabilizoval.

Klíčovou citaci zachytila agentura Reuters: "Uděláme vše pro to, abychom odvrátili nebezpečí ohrožující stabilitu eura jako celek... Ale uděláme to pouze tak, abychom si mohli být jisti, že společná evropská měna zůstává stabilní měnou. To je slib, který jsme dali společné evropské měně - že půjde o stabilní měnu s nezávislou centrální bankou, která nemá fungovat jako finančník státu."

Ministři financí Nizozemska, Německa a Francie se podle lsitu Guardian setkají v pátek, kdy by měli diskutovat, zda by mělo Řecko dostat vyplacenu další část záchranného balíku ve výši 8 miliard euro.

Klíčové je, že všechny tři země jsou členy eurozóny s nejvyšším ratingem AAA - a lze očekávat, že si toto hodnocení budou chtít i nadále udržet.

"Musí být jasné, že k realizaci balíku reforem se zaváže i hlavní lídr opozice. Slov už bylo dost - tuto fázi už máme za sebou. Chceme podpis pan Samarase.  V opačném případě (Řecko) nedostane peníze, rozhodně ne," prohlásil pro nizozemskou televizi Jan Kees de Jager.

Ekonomika Spojených států ve třetím čtvrtletí vzrostla o 2 procenta. Oznámilo to dnes americké ministerstvo obchodu. Opravilo tak svůj rychlý odhad z minulého měsíce, podle kterého ekonomika stoupla o 2,5 procenta. Hospodářský růst nicméně i po revizi zrychlil z 1,3 procenta ve druhém čtvrtletí. Tempo osobní spotřeby pak podle nových dat zpomalilo na 2,3 % z 2,4 %.

Jak uvedl server Patria Online do revize výrazně promluvily zásoby, které firmy v obavách z příchodu další recese snižovaly poprvé za poslední dva roky. Bez jejich vlivu takzvané konečné prodeje rostly 3,6% tempem, nejvýraznějším od posledního čtvrtletí roku 2010.

Údaj je nicméně zklamáním pro trhy, které vyjádřeno konsensem Bloomberg počítaly s potvrzením 2,5% anualizovaného tempa HDP.

Italský premiér Mario Monti se setkal s šéfem Evropské komise José Manuelem Barrosem. Ten Montimu pogratuloval k jeho jmenování do funkce premiér, zároveň dodal, že zbytek unie je přesvědčen o tom, že opět uvidí "stabilní, silnou a prosperující itálii v srdci Evropské unie."

Podle Barrosa záleží úspěch Italů na třech věcech: opravdové implementaci potřebných opatření, na schopnosti dosáhnout a také udržet primární přebytek.

"Podpora valné většiny obou komor parlamentu dokazuje, že v tomto okamžiku krize - i přes tak velké ekonomické turbulence - je Itálie připravena se s hospodářskými problémy jednou provždy vypořádat," uvedl. Barroso také uvedl, že ani on ani finanční trhy nečekají zázračný obrat: "Nečekám magickou změnu." a zopakoval svoji mantru: Toto není sprint, ale maraton.

Monti v reakci uvedl: "Budeme pracovat na základě konsenzu všech různých politických a společenských sil." .- neodpustil si ani vtípek: "A na takovém základě se můžeme dostat až na dno - ne, ne se potopit  - až k jádru problémů..., " dodal.

Italský prmiér dále uvedl, že koncem týdne ho ve Štrasburku čeká jednání s duem Merkozy (pozn. Angela Merkalová a Nicolas Sarkozy). A uvedl také, že eurokomisař Olli Rehn přijede v pátek do Říma probrat 36 bodů, jak Itálie zlepší svoje finance, které již dříve zaslal v dopise předchozímu ministru financí Tremontimu. 

Zhruba dvě pětiny Čechů předpokládají, že se Evropské unii podaří udržet společnou měnu, a počítají s tím, že v budoucnu se bude s eurem platit i v ČR. Stejný podíl lidí si naopak myslí, že společnou měnu se EU udržet nepodaří a že v Česku se eurem nebude platit nikdy. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury STEM.

Současná hospodářská a finanční krize v zemích eurozóny může skončit opuštěním společné měny některou zemí, ale i pádem eura jako měny vůbec, uvedl STEM. Čeští občané tuto krajní možnost připouštějí v poměru "padesát na padesát".

Možnost, že se v tuzemsku také bude platit eurem, si Češi opět připouštějí asi v 50 procentech případů. Zhruba dvě pětiny respondentů počítají s tím, že se s eurem v Česku spíše platit bude a 12 procent je přesvědčeno, že se společnou evropskou měnou se v ČR bude platit určitě. Přibližně třetina si naopak myslí, že se eurem spíše platit nebude. Necelá pětina pak soudí, že nikdy.

Německá banka Commerzbank bude zřejmě potřebovat až 5 miliard eur na to, aby splnila kapitálové požadavky evropského bankovního regulátora.  Předchozí odhady založené na datech z druhého čtvrtletí počítaly pouze s 2,9 miliardy eur. O novém výpočtu informovala agentura Reuters s odvoláním na nový výpočet Commerzbank, který je podle zdroje agentury založen na interních kalkulacích Commerzbank.

Podzimní smršť na dluhopisových trzích však přiměla regulační orgány k vystupňování svých požadavků na kapitálové polštáře. Německé bance se navíc ve třetím kvartále nedařilo, když dosáhla čisté ztráty z třetího kvartálu 700 milionů eur.

Šéf společnosti Martin Blessing se zavázal k tomu, že jeho banka splní všechny kapitálové požadavky, aniž by musela znovu žádat o pomoc německou vládu, která v současnosti vlastní 25 % akcií. Bude tak muset rozšířit prodej svých rizikových aktiv a zároveň omezit úvěrování, které se nejvíce dotkne jejích tradičních klientů - malých a středních podniků. Omezené půjčky dopadnou i na jednotlivé německé státy a municipality.

Komentář Jana Macháčka z týdeníku Respekt

Krize eurozóny se dostává do další fáze. Banky a penzijní fondy po celém světě (ale rovněž banky v Evropě) likvidují svá angažmá v evropských státních dluhopisech a nenakupují nové emise.

Podobně jako po pádu Lehman Brothers si banky pomalu přestávají půjčovat navzájem a brzy omezí úvěrování reálné ekonomiky. Tato nová krize zcela jistě nezůstane jen v Evropě, ale přelije se zcela určitě i do USA...

Největší italská banka UniCredit hodnotí vývoj ve střední a východní Evropě s opatrným optimismem, region je prý v mnohem lepším stavu než před poslední finanční krizí v roce 2008. Novinářům ve Vídni to řekl šéf banky pro oblast střední a východní Evropy Gianni Franco Papa. UniCredit se v této oblasti ze západních bank angažuje nejvíc a působí mimo jiné i v České republice.

"Na situaci se díváme s opatrným optimismem, což znamená vývoj, který zhruba odpovídá tomu, co tam vidíme dnes," řekl Papa. Připouští ale, že by se v budoucnu mohla situace nepředvídatelně změnit. Záležet bude hlavně na tom, zda se do regionu nerozšíří problémy z eurozóny.

Manažer se také zmínil o nových pravidlech pro bankovní půjčky, která v regionu navrhly rakouské regulační úřady. Papa řekl, že pravidla zhruba odpovídají cílům, které si stanovila sama UniCredit, banka by ale uvítala, kdyby se pravidla koordinovala na mezinárodní úrovni.

"Potřebujeme tu správnou míru flexibility," dodal Papa k zavádění plánu pro poskytování bankovních půjček.

Španělská vláda se dnes neúspěšně pokusila nabídnout tříměsíční pokladniční poukázky v primární emisi. Musela nabídnout výnos 5,11 %,  což je více než dvojnásobek oproti výnosu v poslední aukci (2,29 %), a ani tak nebyla zcela schopna prodat celé nabízené množství. Výsledný výnos je nejvyšší za posledních 14 let.

„Ačkoli nejde o velké překvapení, vysoké náklady i takto krátkodobého financování nerozptýlí obavy, že španělské výnosy se již nyní nacházejí na neudržitelných úrovních,“citival server Patria Online stratéga Rabobank Richarda McGuirea.

Výnos desetiletých vládních španělských dluhopisů na to ale prakticky nereagoval. Co ale reagovalo bylo pojištění proti platební neschopnosti (CDS). To po dnešní aukci zdražilo o 9 bps na rekordních 482 bps.

Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker stupňuje tlak na Řecko."Dokud se Řecko nezaváže písemně k pokračování reforem, nedostane další finanční pomoc," prohlásil dnes.

Jeho slova byla adresována šéfovi hlavní opoziční strany Antonisovi Samarasovi, který nedávno vyjádřil údiv a nesouhlas nad požadavkem eurozóny a MMF, aby všechny řecké strany písemně souhlasily s rozpočtovými škrty jako podmínkou získání další části finanční pomoci.

O poslání další části ve výši 8 miliard eur budou rozhodovat 29. listopadu ministři financí eurozóny na schůzce v Bruselu. "Nebude-li dohoda napříč stranami, další vyplácení se nekoná," řekl Juncker novinářům v Lucemburku po setkání s řeckým premiérem Lucasem Papadimosem.

"Myslím si, že do příštího úterý k v písemné formě dojde," dodal Juncker

Jeho slova tak potvrdila vyjádření nizozemského ministra financí Jana Kees de Jagera. "Musí být jasné, že k realizaci balíku reforem se zaváže i hlavní lídr opozice. Slov už bylo dost - tuto fázi už máme za sebou. Chceme podpis pan Samarase. V opačném případě (Řecko) nedostane peníze, rozhodně ne," prohlásil pro nizozemskou televizi de Jager.

Index PX v úterý ztratil -1,06 % ze své hodnoty a uzavřel seanci na 846 bodech. Mezi nejvíce zrtátové tituly patřila ERSTE , VIG a KITD . Rostly naopak menší emise ORCO a AAA.

Maďarská agentura pro správu dluhu (ÁKK) potvrdila, že Čína kupuje maďarské státní dluhopisy. Nový šéf agentury István Töröcskei ale tamnímu portálu index.hu řekl, že jde zatím jen o zanedbatelný objem. Ten se prý pohybuje od jedné do dvou miliard forintů, v přepočtu 83 milionů až 167 milionů Kč.

Ceny maďarských dluhopisů několik měsíců vytrvale klesaly, podporu jim poskytly až komentáře vládních činitelů, že maďarský dluh začali nakupovat investoři z Číny.

Objem, o kterém se Töröcskei zmínil, představuje pouze zlomek objemu dluhopisů denominovaných ve forintech, které drží zahraniční investoři. Čína už dříve několikrát deklarovala, že se nemíní podílet na záchraně zadlužených evropských zemí, připustila ale, že bude selektivně investovat do dluhopisů vybraných států.

Töröcskei také řekl, že pro maďarskou ekonomiku by byl ideální kurz forintu v pásmu 260 až 280 HUF/EUR. Aby se ale měna na tuto úroveň dostala, musela by výrazně zpevnit. V současné době totiž Maďaři platí za jedno euro kolem 307 forintů.

Pro cenu palladia bude v nejbližších měsících typický klesající trend. Tento cyklický kov je těsně spojen s automobilovým sektorem, protože se využívá do katalyzátorů aut.

A v krizi není o auta zrovna přehnaný zájem, tudíž se nebudou vyrábět ani katalyzátory. A nebude zapotřebí palladium. A poptávka po palladiu navíc zpomaluje i v Číně. Na univerzálního zachránce, za kterého je Čína často považována, se tedy nevyplatí sázet.

Podtrženo a sečteno, cenu palladia k vyšším hodnotám nic netáhne. Náš model ukazuje, že jestliže budou světové ekonomiky - v tom lepším případě - příští rok stagnovat, ceny palladia se opět podívají k 400 USD za unci. V případě recese bude pokles ještě hlubší.

Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC) uvedla, že za růstem zisků je částečně to, že s postupnou normalizací na trzích banky převádějí méně peněz do rezerv na ztrátové úvěry.

Banky podle FDIC ve třetím čtvrtletí vydělaly asi 35,3 miliardy dolarů (zhruba 664,6 miliardy Kč). To je o 48 procent více než před rokem a o 23 procent více než ve druhém čtvrtletí.

Podle FDIC bude ale těžké růst zisků bank udržet. Příčina je právě v pomalém růstu výnosů, od nichž se zisky odvíjejí. Čisté provozní výnosy pojištěných bank, což je většina, během třetího čtvrtletí vzrostly o méně než jedno procento, objem vkladů se zvýšil o 3,4 procenta.

Podíl finančních institucí, které měly ve třetím čtvrtletí ztrátu, klesl na 14,3 procenta. Ještě o čtvrtletí dříve měly na všech bankách podíl 19,5 procenta.

Trhy nejsou podle komentátora listu Financial Times Gideona Rachmana pro politiky žádným nepřítelem, ale tím jediným, co stojí mezi nimi a hněvem občanů. Pokud politici nezískají peníze od trhů, mohou se obrátit už jen na lidi, což znamená vyšší daně nebo škrty veřejných výdajů, píše komentátor.

Finanční trhy nejsou žádným nepřátelským monstrem usilujícím o zničení eura, jak je evropští politici často líčí a posilují tím paranoidní konspirační teorie.

Lidé na trzích si jsou naopak nejlépe vědomi, jak těžký dopad by měl rozpad eurozóny i na finanční sektor, a více než ostatní jsou ochotni věřit tomu, že politici dluhovou krizi eurozóny nakonec vyřeší.

O nepřátelském postoji politiků k trhům v úterý psal komentátor britského listu Financial Times Gideon Rachman.

CELÝ ČLÁNEK - NAJDETE ZDE

Americké akcie zahájily dnešní obchodování poklesem, kterým vedle přetrvávající dluhové krize reagovaly i na horší makroekonomická data. Během dopoledne ale prodejní tlak odezněl a některé indexy se přechodně dostaly i do zisku.

Část analytiků se domnívá, že trh je z technického hlediska na atraktivní úrovni, před nadcházejícími oslavami Dne díkůvzdání jsou ale objemy obchodů nižší.

Dow Jones + 0,16 %

Nasdaq     + 0,4 %

S&P 500    + 0,3 %

Období let 2008 až 2012 se zapíše do dějin jako etapa, kdy skončila nadvláda Západu. Řekl to francouzský premiér François Fillon, podle něhož se velká část ekonomického vlivu přesune do Asie. Z toho důvodu je prý nutné prosadit hlubší ekonomickou integraci, včetně změn smluv o Evropské unii, aby byla eurozóna chráněna před dalšími ekonomickými šoky.

Mezinárodní měnový fond (MMF) se vyzbrojil novými protikrizovými nástroji, které mají pomoci zemím, jejichž finanční situace se kvůli krizi zhoršila. Vybrané země tak budou moci po dobu šesti měsíců čerpat flexibilní úvěr na posílení likvidity, a to až do výše 500 procent jejich přidělené kvóty. S čerpáním úvěrů jsou ale spojeny podmínky, které bude muset žadatel splňovat.

Oznámení fondu přichází v době, kdy narůstají obavy z dalšího šíření dluhové krize v eurozóně. Potíže, které loni začaly v Řecku, se přes Irsko a Portugalsko šíří na větší země, jako je Itálie a Španělsko a Francie. Na tyto země se teď zaměřují i finanční trhy, takže výnosy státních dluhopisů těchto zemí výrazně vzrostly, což prodražuje dluhovou službu.

Měnový fond uvedl, že jeho nový šestiměsíční program na posílení likvidity má sloužit jako pojistka proti budoucím šokům. Určen je těm zemím, které nemají vážné finanční problémy a které se do potíží dostaly v důsledku dopadů krize v jiných zemích.

Portugalsko bude vedle přiznaného záchranného úvěru 78 miliard eur (asi dva biliony Kč) zřejmě potřebovat dalších 20 až 25 miliard eur (zhruba 510 až 637 miliard Kč). Řekl to bývalý vysoký představitel portugalské vlády Carlos Pina, který záchranný úvěr letos na jaře domlouval. Peníze jsou prý nutné na podporu klíčových státních firem, které nemají přístup na trh.

"Je zde riziko, že těch 78 miliard eur nebude stačit," řekl na tiskové konferenci Pina. "Chybějící částka se může pohybovat od 20 do 25 miliard eur," dodal. V předchozí socialistické vládě byl Pina ministrem financí. Kabinet ale v březnu musel odstoupit, neboť náklady na financování dluhu vzrostly tak vysoko, že Portugalsko muselo požádat o zahraniční pomoc. Tu mu poskytla Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.