Bill Gross (Pimco): Finanční trh už povolí maximálně pětiprocentní roční zisky

Americká agentura Moody´s v úterý pohrozila, že může brzy snížit hodnocení podřízených dluhů u 87 bank z 15 zemí Evropské unie. Agentura se obává toho, že vlády nebudou mít dostatek financí na to, aby dokázaly ochránit věřitele těchto bank při případném zhoršení podmínek.

Podle agentury by snížením ratingu měly být zasaženy banky zejména ze Španělska, Itálie, Rakouska a Francie.

Ratingová agentura Standard & Poor's by v příštích deseti dnech mohla zhoršit ratingový výhled Francie ze "stabilního" na "negativní". V pondělí to s odvoláním na nejmenované zdroje na svém webu uvedl francouzský deník La Tribune, agentura ale informaci nepotvrdila.

Podle listu prý ratingová společnost o tomto kroku chtěla informovat již minulý pátek, pak jej ale údajně z neznámých důvodů odložila.

Podle agentury Reuters by takové rozhodnutí naznačovalo možné zhoršení nejvyššího francouzského úvěrového ratingu AAA. Mluvčí S&P´s agentuře AFP sdělil, že společnost se ke spekulacím ohledně jejích známek nevyjadřuje.

Akciové trhy v Evropě se po dvoudenním růstu obrátily opět do červených čísel. Tam je poslaly obavy obavy ohledně možného snížení ratingu Francie a také několika desítek evropských bank.

Britský index FTSE 100 tak klesá o 0,44 %, německý DAX o 0,75 % a francouzský CAC 40 o 0,8 %. K poklesu indexy táhnou hlavně banky. Sektorový STOXX Europe 600 Banking Index klesá o více než 1 %.

Burza cenných papírů v Praze dnešní obchodování nezačne včas. Kvůli technickým problémům je odložen začátek obchodování v režimu SPAD. O zahájení obchodování bude burza informovat.

Zahraniční odborníci Peter Hägel a Thomas Kleine-Brockhoff píší o krizi eurozóny a současné roli Německa a Francie v řešení krize.

CELÝ DIALOG SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

Ministr financí Miroslav Kalousek na Fóru Zlatá koruna na téma "Z dluhové pasti do propasti" uvedl, že je přesvědčen, že jedinou cestou, jak uniknout ze sevření věřitelů je snižovat dluhy.

,,Moc nad námi nemají ratingové agentury, ale moc nad námi mají naše vlastní dluhy. Postupné snižování deficitů veřejných rozpočtů je cestou, jak se vyhnout tomu, že o nás budou rozhodovat věřitelé. Začíná zcela nová éra, končí 40letá éra žití na dluh," řekl v úterý Kalousek na Fóru Zlaté koruny v pražském Žofíně, kde politici a odborníci diskutují na téma "Z dluhové pasti do propasti?".

Výroky z fóra budeme během dne přinášet.

Adam Černý, redaktor zahraniční redakce HN

,,Vypadá to, jako by německý ministr financí, křesťanský demokrat Wolfgang Schäuble, napsal už počátkem adventu dopis Ježíškovi. Podle Schäubleho by chystané zpřísnění rozpočtových pravidel měli schválit všichni členové Evropské unie. To nezní příliš pravděpodobně. Důležitější je tedy druhá zmiňovaná možnost, jízda rychlým pruhem. Na něčem, co by se podobalo fiskální unii, by se měli dohodnout všichni nebo třeba jen někteří členové eurozóny. Plavčíku, tvrdé jádro Evropské unie na obzoru! Cestu k němu bude křižovat mnoho zjevných i skrytých ledovců. Otázka do pražských notýsků: Je stále ještě k něčemu dosavadní politika "počkáme a uvidíme"?"

Bývalý premiér Miloš Zeman v reakci na Kalouskův projev uvedl, že s ním souhlasí v tom, že hlavní příčinou současné krize jsou politici, ale není jedinou příčinou.

"Přehlíží se nezodpovědnost politiků. Ti nejenže nešetří, nejenže rozhazují, ale především neinvestují... Investice nemají volební právo, takže díky tomu klesá objem výdajů na investice na úkor zvyšování populistických výdajů..."

Podle Zemana druhá vlna krize teprve přijde. Expremiér zdůraznil, že pokud chtěji politici u nás bojovat s krizí tím, že  budou šetřit anebo zvyšovat daně, pak že "je třeba udělat obojí." Pokud panuje diskuse nad tím, zda zvýšit přímé či nepřímé daně, pak že "je třeba dělat obojí." A výnos, který tato opatření přinesou, musí být podle Zemana nejdříve proinvestován a až jejich výnos může být použit na splácení státního dluhu.

Na adresu ratingových agentur pak Zeman řekl, že do jednoho jde o bandu podvodníků. "Za všechny připomenu jedno jméno - Arthur Andersen."

Zátěžové testy bankovního sektoru v Česku, jež provedla Česká národní banka na datech k letošnímu 30. září, potvrdily dostatečnou stabilitu bankovního sektoru vůči případným negativním šokům. Kapitálová vybavenost celého odvětví by zůstala nad osmiprocentním regulatorním minimem i pro výrazně zátěžový scénář. Ten kombinuje negativní vývoj domácí i zahraniční ekonomiky a obnovenou nejistotu na finančních trzích vyvolanou eskalací fiskální krize zadlužených zemí eurozóny.

Přes poměrně vysoké úvěrové i tržní ztráty a oslabené provozní zisky zůstává bankovní sektor jako celek stabilní v obou scénářích. "Jeho agregovaná kapitálová přiměřenost se pohybuje nejen nad regulatorním minimem osm procent, ale neklesá ani pod 11 procent," uvedla ČNB. Podle centrálních bankéřů to představuje dobrý základ pro udržení dostatečné odolnosti vůči ztrátám, které potenciálně nastanou i za dvouletým horizontem testu.

DOKUMENT - ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD

Pojďme se v rychlosti podívat na situaci na dluhopisovém trhu. Z čísel je zřejmé, že výnosy na italských dluhopisech rostou ještě před plánovanou aukcí vládních bondů za 5 až 8 miliard eur.

Výnosy italských dluhopisů se ráno zvedly o 14 setin procetního bodu na 7,33 %. Výnosy španělských dluhopisů zaznamenávají podobný vývoj, když vzrostly na 6,53 %.

Itálský dluh se taks tále nebezpečně prodražuje. Připomeňme, že když výnosy italských dluhopisů dosáhly na hladinu 7 procent, spustilo to velké výprodeje na trzích. 7% hranice je totiž považována za neudržitelnou a státy jako Portugalsko nebo Řecko byly nuceny po jejím dosažení přijmout zahraniční pomoc.

Itálie ale stále funguje dál i bez pomoci, že by se kritická hranice opět posunula?

Ministr financí Miroslav Kalousek dále na fóru Zlatá korunana řekl, že neočekává, že na dnešním setkání ministrů financí eurozóny dojde k přijetí razantních protikrizových opatření, která by uklidnila finanční trhy.

"Nejsem velkým optimistou, že dokáže politický establishment eurozóny nabídnout taková opatření, které razantním a důvěryhodným způsobem dokážou uklidnit finanční trhy," uvedl Kalousek.

Na adresu nejčastěji zmiňovaných záchranných plánůpak uvedl, že společné eurobondy sice mohou při záchraně pomoci, ale není to totální spása. "Uvítal bych je a přál si, aby fungovali. Ale upřímně řečeno - Vy byste si takoý dluhopis koupil?," položil ministr plénu otázku.

Jako další 'spasitel' dluhové krize pak je zmiňována Evropská centrální banka (ECB). Její roli instance poslendí záchrany považuje Kalousek za opravdu "terminální řešení".

"V tuto chvíli je každá rada drahá," rozloučil se Kalousek s účastníky fóra, neboť odlétá na schůzku ministrů financí EU. "Letím tam, i když spíše jen poslouchat," uzavřel svoji účast.

Výroků ministra Kalouska si pak před zasedáním ministrů financí eurozóny všimli i redaktoři britského listu The Guardian.

Česká měna dopoledne rozšířila pondělní zisky vůči oběma hlavním světovým měnám, podpořily ji výsledky zátěžových testů České národní banky. Kolem 10:40 k euru proti pondělku zpevnila o 12 haléřů na 25,58 Kč/EUR. Vůči dolaru si polepšila o šest haléřů na 19,19 Kč/USD, vyplývá z údajů serveru Patria Online.

Koruna si po úspěšném pondělku mírně polepšila i dnes v úvodu. Dobrou zprávou je výsledek zátěžových testů ČNB, který potvrdil dostatečnou stabilitu českého bankovního sektoru. Nejde ale o událost, která by dokázala koruně dodávat podporu po delší dobu, uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Dodal, že během dne by se tak měla česká měna přidat k regionu. Ten momentálně lehce ztrácí spolu s tím, jak na hlavních trzích vyprchal pondělní optimismus.

Ve SPADu pražské burzy se dnes začalo obchodovat o více než půl hodiny déle, a to až v 9:50. burzu totiž postihly technické problémy. Tak jako tak, ani index PX nevybočuje z vývoje na západních trzích a oslabuje o zhruba 0,3 %.

Podobné poklesy se ale dají pozorovat na ostatních burzách v regionu.

Mezidenní vývoj indexu PX:

Itálie v dnešní aukci dluhopisů s různou splatností získala dohromady 7,5 miliardy eur. Plánovala přitom, že prodá bondy z 5 až 8 miliard eur. Zájem tedy o italské vládní dluhopisy investoři měli. Horší už byla cena, za kterou si Itálie půjčila.

Výnosy na tříletých dluhopisech vzrostly na 7,89 %, přičemž výnosy na desetiletých dluhopisech, které byly prodávány ve dvou oddělených aukcích, vzrostly na 7,56 %, resp. 7,28 %.

Mario Monti tak zatím trhy nepřesvědčil, že by pro italskou ekonomiku představoval spásu. Jak dlouho ještě si Itálie bude moci půjčovat na trhu?

I když výnosy italských dluhopisů silně vzrostly, pro trhy je pozitivní zprávou to, že je Itálie stále schopna financovat svůj dluh půjčkami na trhu. Evropské trhy tak otočily do kladných čísel.

Britský FTSE roste o 0,5 %, německý DAX o 1,08 % a francouzský CAC 40 o 1,04 %.

Je zajímavé, jak málo teď investorům stačí k zadání nákupních příkazů...

Zajímá vás výše vládního a vnějšího dluhu vybraných států? Chcete vědět, jakým tempem roste? Podívejte se na interaktivní grafiku webu usdebtclockorg.

- Pro spuštění grafiky klikněte na odkaz nebo obrázek -

Známý americký investor Jim Rogers si myslí, že Evropa nedělá mnoho proto, aby snížila své dluhy.

,,Řešení pro přílišné utrácení a vysoké dluhy je neutrácet tolik a nedělat dluhy. Nikdo to zatím ale neukazuje," řekl Rogers pro televizi CNBC. Podle něj se situace v Evropě vymyká kontrole.

Podívejte se na celý rozhovor Jima Rogerse pro televizi CNBC:

Jan Čermák, analytik ČSOB

,,Maďarská národní banka (MNB), resp. členové její bankovní rady budou mít dnes těžkou hlavu. Po čase jsou opět postaveni před nelichotivou volbu: mají rozhodnout o zvýšení základní úrokové sazby, přičemž ona volba spočívá v tom, zdali utažení měnové politiky bude relativně mírné či naopak agresivní.

Skutečnost, že bankovní rada MNB v této nelehké době musí zvýšit úroky, přitom zcela jistě nevyplývá z toho, že by si to zasloužila pomalu rostoucí ekonomika, ale vše má opět na svědomí forint a nešťastný odkaz doby před začátkem globální finanční krize v podobě půjček maďarských domácností v cizích měnách, především pak hypoték ve švýcarských francích (momentálně okolo 8 % na HDP). Ty skrze kurz forintu drží měnovou politiku v šachu, neboť MNB
musí (s ohledem na schopnost domácností splácet své úvěry) brát v potaz, kde se nachází kurz měny.

Rozhodování MNB je přitom nepříjemné i v tom smyslu, že pokud dnes centrální banka nebude dostatečně agresivní a nezvýší úrokovou sazbu minimálně o 50 bazických bodů riskuje další oslabení forintu. Zvýšení úrokových sazeb ovšem naproti tomu do značné míry neguje pokusy vlády fixovat situaci tím, že přijetím (vůči bankám) tvrdých zákonů dává domácnostem možnost za výhodný fixní kurz překlopit své hypotéky ze švýcarských franků a zbytek půjček splácet v domácí měně. Je jasné, že výrazné zvýšení úroků ze strany MNB forintové půjčky pěkně prodraží, což bude mít za následek to, že na vládní pobídku (měnové konverze úvěru) dosáhne již zítra méně domácností..."

Další účastníkem debaty fóra Zlatá koruna je bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. K současným dluhovým problémům Evropy podotkl - podobně jako před ním ministr Kalousek - že nemá žádnou klíčovou radu. "Evropa by ale měla postupovat pragmaticky."

Českou výhodou proti dluhy ohroženým zemím je relativně dobrá fiskální konsolidace, přičemž Niedermayer upozornil na to, jak obtížné stát hledá úspory. "Vezměmě si, o co horší to musí být v předlužených zemích typu Itálie, nebo Francie," dodal.

Bývalý viceguvernér ČNB zdůraznil, že "alfou a omegou dalšího vývoje s ohledem na Česko bude eurozóna a náš výkon bude determinován trhem eurozóny." Z hlediska české pozice se Niedermayer domnívá, že Česko není ani Švýcarskem ani na druhé straně Maďarskem. Jako plusy vyzdvihl naši makroekonomickou stabilitu; dobrou adpatabilitu během posledního desetiletí; relativní flexibilnost, díky níž se zlepšilo naše konkureční postavení a také připravenost podnikového sektoru na krizi oproti roku 2009. Naopak horší je podle něj rozložení z hledika odvětví.

Niedermayer také konstaoval, že by bylo lepší mít euro. "Podnikům by to snížilo vysoké transakční náklady,navíc by odpadla vysoká volatilita koruny."

Zvěsti o pomoci Itálii ve výši asi 600 miliard eur dobře naladily investory. Přestože se informace nepotvrdila, obchodování se neslo v optimistickém duchu. Další podrobnosti o vývoji na jednotlivých trzích komentuje Radim Dohnal ze Saxo Bank.

- Pro spuštění videa klikněte na obrázek -

Evropská centrální banka se dnes snažila tzv. sterilizovat odkupy vládních dluhopisů problémových zemí, které provádí už několik měsíců.

Bank potřebovala z trhu stáhnout 203,5 miliardy eur, které vynaložila na odkup vládních bondů. Snažila se tak učinit prostřednictvím nabídek 7denních depozit soukromým evropským bankám. Zájem ale nebyl tak velký, 85 finančních domů nabídlo dohromady "jen" 194,2 miliardy eur.

Na trhu tak zůstává kolem 20ti miliard eur.

Ekonomická nálada v eurozóně v listopadu klesla na nejslabší úroveň od konce roku 2009. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila Evropská komise. Nálada se zhoršila téměř ve všech hospodářských odvětvích.

Souhrnný index ekonomické nálady se snížil na 93,7 bodu z říjnových 94,8 bodu. Analytici očekávali o něco mírnější pokles na rovných 94 bodů, napsala agentura Reuters.

Pokles vykázaly také dílčí indexy pro průmysl, služby, maloobchod a spotřebitele. Ve stavebnictví se však nálada o něco zlepšila, uvedla Evropská komise.

Podle Davida Marka, hlavního ekonoma Patria Finance, má evropská dluhová krize daleko hlubší kořeny, než se často ví. Marek to uvedl ve svém příspěvku na fóru Zlaté koruny. "Řada členských států totiž měla deficity veřejných financí ještě dávno před zavedením eura." Jako příklad zmínil Francii, která měla vyrovnané finance naposledy v roce 1974.

"V současnosti jsou v EU jen 3 země dodržující fiskální disciplínu - Estonsko, Lucembursko a Finsko. Tyto země však tvoří jen 2,6 procenta celkového HDP eurozóny, z čehož vyplývá, že naprostá většina států je deficitní. Kořenem dluhové krize jsou 80. léta," uvedl Marek.

Euro podle nějnení příčinou krize, za ty Marek považuje morální hazard, nezodpovědnost, krátkozrakost, populismus a korupce. "Příčinou není selhání finančních trhů, které jen reagují na podněty, ani samotné ekonomie, ale lidí a institucí," dodal.

Česká koruna se v novém týdnu odrazila od svého 1,5letého dna a razantně posiluje. Dokonce nejvyšším tempem za posledních 18 měsíců, když vůči euru od začátku týdne posílila o 2,3 % až na dnešních 25,45 CZK/EUR. Česká měna pak vítězí i proti dolaru, kde se dostala zpět pod hranici 19 korun za dolar na 18,95 CZK/USD.

Koruně pomáhá obecně návrat investorů k riziku v posledních dnech. Jediným fundamentem, který dnes od nás přišel, byly výsledky zátěžových testů bank od ČNB, které potvrdily stabilitu bankovního sektoru.

Tomáš Pilař,  Liberec (tpilar<zavinac>atlas.cz)

,,Nedomnívám se, že by na to mělo Německo a Francie stejný názor a že by EU někam nebo k něčemu společně vedly. Neustále se pouze snaží kupovat čas a uklidňovat trhy. Přiznání politické odpovědnosti za vznik špatně funkční EMU kde se nerespektovala pravidla, nemožnost odhadnout cenu nynějšího bodu integrace EU oproti v čase neodhadnutelných nákladech na udržení států EMU. Německo vede podle mne EMU k rozdělení na dvě a více částí, příp.k národním měnám. Francie dle mého názoru se snaží udržet neudržitelné, směr určený Německem není Francii výhodný. Za zcela otřesný považuji postoj J.E.Barrosa, který tvrdí že při dvourychlostní Evropě nemůže být na jihu prosperity, jako by tam nyní byla,takže nemůže být v Evropě ani klid. Cituji : "Nemůže být mír a prosperita na severu nebo západě Evropy, pokud nebude mír a prosperita i na jihu a východě," Uzákonění dotací ze severu na jih na věčné časy. 

Nedomnívám se, že by bylo možné Evropu zachránit kvantitativním uvolňováním pokud to udělaly USA. Nevěřím politikům a bankéřům v EU, že budou schopni včas stáhnout přebytečné peníze s trhu a udržet inflaci v rozumných mezích tak aby byly splatitelné dluhy."

A jaký názor máte na dění v eurozóně vy? Přispějte do diskuze

Jako poslední host fóra Zlatá koruny vystoupil Aleš Michl, portfoliový stratég Raiffeisenbank. Ten svoji prezentaci podpořil jedním slidem, na němž ukázal tři možné scénáře dalšího vývoje eurozóny. (viz níže)

1. scénář Status quo - "Politici stále (ne-)dělají to samé, Čína získá trží podíly západu a takový scénář vrcholí jen revolucí," v rychlosti vysvětlil Michl.

2. scénář Spojené státy evropské, resp. Svaz evropských ekoenomik - podle Michla by mohlo dojít ke spojení politik jendotlivých států. "Podmínkou je 'ANO' Německa společným evropským dluhopisům. Pokud by k tomuto vývoji došlo hrajeme si s tím, že ztratíme svoji suverenitu," konstatoval analytik. "V ten moment si zapamatujme adresu Wilhelmstraße 97, Berlín - adresa ministerstva financí Německa," dodal Michl s tím, že tento scénář má v rukou Německo.

3. scénář - Rozpad - se skládá ze dvou možností, buď odejde nejsilnější člen nebo nejslabší. "Pokud by odešel nejsilnější, tedy Německo, došlo by zřejmě k drsnému posílení měny, což by byla rána pro export a tedy nástup recese. Zároveň vyvstává otázka 'Kdo bude chtít zůstat s Řeckem," vysvětil analytik. Naopak odchod slabých by se výrazně projevil u jejich ekonomik, což by pro ně znamenalo drsnou krizi, z které by ale tyto země nakonec zřejmě vyšla posíleny.

"Projdeme všemi třemi scénáři a nakonec zřejmě skončíme u varianty Spojené státy evropské," uzavřel Michl.

Když se finanční ředitel dánské firmy Novo Nordisk, která vyrábí léky pro diabetiky, zúčastnil pátečního jednání s kolegy z marketingu, konverzace ohledně výjoe tržeb se vyvinula nezvyklým směrem.

Finanční ředitel Jesper Brandgaard totiž svým spolupracovníkům položil zdánlivě jednoduchou otázku: jak by měla firma stanovit cenu dvou klíčových produktů, které přijdou na trh nejdříve v roce 2012, pokud euro nepřežije? Novo Nordisk je dánská firma a tím pádem stojí mimo eurozónu.

Tuto otázku začíná řešit po celém světě management mnoha firem, zatím pouze neveřejně, ale jisté je, že podniky začínají přemýšlet o nemyslitelném.

CELÝ ČLÁNEK V ANLGICKÉM ZNĚNÍ SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE - Insight: In euro zone crisis, companies plan for the unthinkable

Americké akcie odstartovaly do úterního dne poblíž svých pondělních závěrů, index Dow Jones připisuje 0,24 %.

Trhy sice povzbudila do plusu optimistická očekávání ohledně zasedání zástupců eurozóny, proti tomu ale zapůsobila horší než očekávaná makarodata z nemovitostního trhu.

Nejziskovější jsou zatím akcie firem v sektoru služeb a sítí, ztrácejí naopak banky a finanční instituce.

Téměř 10 procent v mínusu se nacházejí akcie amerického klenotnictví Tiffany. Firma zveřejnila své hospodářské výsledky, ty se ale absolutně minuly s očekáváními analytiků.

Nejdřív to bylo V, pak L, pak W a teď se evidentně blížíme k tobogánu. Ano, jde o odhadovaný vývoj ekonomiky eurozóny, který se z počátečního jednorázového propadu kvůli "importu" americké krize dostal kamsi mimo realitu (respektive i mimo prognózy ještě z letošního léta).

Eurozóna počítá dluhy, hledá peníze pro euroval, snaží se víc zapojit Evropskou centrální banku.

Mezitím ratingové agentury snižují ohodnocení Evropy ve zběsilém tempu: o slušný rating výhledově přijde na devět desítek bank a možná všechny země (po Belgii a Portugalsku také Francie, a pokud se krize protáhne, pak pravděpodobně i celý zbytek eurospolku).

CELÝ KOMENTÁŘ JULIE HRSTKOVÉ - ČTĚTE ZDE

Evropská dluhová krize podle úterního vydání listu The New York Times (NYT) ztěžuje firmám na celém světě přístup k úvěrům. Problém se týká jak aerolinek a obřích přepravních společností, tak malých výrobců a posouvá světovou ekonomiku blíže k dalšímu poklesu.

Investoři podle newyorského deníku vnímají evropské banky držící dluhopisy hned několika problémových zemí eurozóny jako slabý článek globálního finančního řetězce. Americké fondy peněžních trhů jim proto pomalu přestávají půjčovat peníze. Evropské banky tím přinutily zpřísnit podmínky pro poskytování úvěrů. V některých případech dokonce jejich dlouhodobí klienti přišli o financování zcela.

Evropské finanční ústavy jsou navíc zároveň pod silným tlakem regulátorů, kteří po nich požadují větší kapitálové rezervy. Banky tak snižují objem půjček i z těchto důvodů. Podle analytiků by se během příštích několika let mohly zbavit úvěrů v hodnotě třech bilionů eur (76,5 bilionu Kč), což odpovídá deseti procentům jejich celkových aktiv.

Horší přístup firem k půjčkám ale ohrožuje ekonomiku. "Pokud největší banky nejsou schopné poskytovat úvěry, brzdí to ekonomický rozvoj a přispívá k recesi," podotkl analytik společnosti JP Morgan Chase Alex Roever.

Britská vláda dnes prudce zhoršila odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní i příští rok. Upozornila navíc, že pokud eurozóna nevyřeší svou dluhovou krizi, bude hospodářský vývoj ještě nepříznivější.

Nová prognóza, kterou připravil Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR), předpokládá, že britská ekonomika v letošním roce stoupne o 0,9 procenta a v příštím o pouhých 0,7 procenta. Předchozí březnový odhad přitom napřesrok počítal se zrychlením růstu na 2,5 procenta z letošních 1,7 procenta.

Vláda je nicméně i nadále optimističtější než Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta v pondělí předpověděla, že britská ekonomika na přelomu letošního a příštího roku upadne do mírné recese a v celém příštím roce stoupne pouze o půl procenta.

Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech se tento měsíc výrazně zvýšila díky poklesu obav Američanů ohledně situace na trhu práce. Vyplývá to z dnešní zprávy výzkumné skupiny Conference Board.

"Spotřebitelé zřejmě vstupují do vánoční sezony v lepší náladě," uvedla ředitelka výzkumného centra Conference Board Lynn Francová. "Hodnocení současných podmínek se konečně zlepšilo po šesti měsících trvalého poklesu," dodala.

Analytici sledují údaje o spotřebitelské důvěře velmi pozorně, protože se z nich snaží odvodit budoucí vývoj spotřebitelských výdajů. Ty v USA zajišťují více než dvě třetiny ekonomické aktivity.

Maloobchodní tržby

Maloobchodní tržby ve Spojených státech minulý týden díky silnému začátku předvánočních nákupů rostly nejrychleji od konce prvního pololetí. Celý listopad byl pro maloobchodní prodejce nejlepší za dva roky, uvádějí dnešní průzkumy u maloobchodních řetězců.

Ekonomové však podle agentury Reuters upozorňují na to, že spotřebitelé možná jen přesunuli nákupy na začátek vánoční sezony, protože v té době je k dispozici největší nabídka zlevněného zboží a obchody mají otevřeno déle. Vzhledem ke stagnaci příjmů a vysoké míře nezaměstnanosti zřejmě nákupy ve druhé polovině nákupní sezony ochabnou.

"Zdá se, že velká část Evropy nyní směřuje do recese způsobené chronickou nedůvěrou ve schopnost zemí vypořádat se s dluhy. Uděláme vše, abychom ochránili Británii před touto dluhovou bouří a vybudovali základy pro budoucí růst," uvedl dnes britský ministr financí George Osborne ve svém projevu k parlamentu.

Osborne rovněž potvrdil, že Británie podpoří domácí ekonomiku rozsáhlým úvěrovým programem. Vláda v rámci tohoto programu poskytne záruky za úvěry pro malé a střední podniky v objemu minimálně 20 miliard liber (zhruba 600 miliard Kč).

Ministr dále oznámil, že růst mezd ve veřejném sektoru bude omezen na jedno procento poté, co v roce 2013 skončí jejich dvouleté zmrazení. Vyzval rovněž odbory zastupující dva miliony státních zaměstnanců, aby odvolaly plánovanou středeční stávku, která je namířena proti důchodové reformě.

Koruna od rána výrazně posílila. Dokonce v jednu chvíli atakovala hranici 25,40 CZK/EUR. Spekulovalo se totiž, že maďarská centrální banka přijde se zvýšením své signální úrokové sazby, čímž by podpořila i další měny v regionu. A skutečně se tak stalo.

Vtipem dnešního dne je, že samotní velcí evropští obchodníci s měnami začali testovat, jak jejich obchodní systémy budou reagovat na odklon některých států od eura. A jaké by to mohlo být zase po letech obchodovat s markou či drachmou.

Velké finanční instituce v Londýně se tak již připravují na rozpad eurozóny. Výstižný to příklad, jak investoři věří politikům. Ale to byla spíš technická záležitost – co trhy skutečně dnes trápí, to byl nový prodej italských dluhopisů.

(Zdroj: Next Finance)

Řekové stáhli z domácích bank v září a říjnu 13 až 14 miliard eur (358 miliard Kč) a vybírání vkladů pokračovalo i počátkem tohoto měsíce. Řekl to dnes v parlamentním výboru guvernér řecké centrální banky Jorgos Provopulos.

"Září a říjen byly kvůli politické nejistotě dva velmi špatné měsíce," uvedl guvernér. Dodal, že stahování vkladů pokračovalo podle posledních údajů i v první listopadové dekádě.

Podle posledních oficiálních údajů centrální banky se objem vkladů v řeckých bankách za září snížil o 2,9 procenta na 183,2 miliardy eur. Od začátku roku se vklady ztenčily asi o 12,6 procenta a klesaly každý měsíc kromě srpna.

Postupná ztráta vkladů ještě zhoršuje situaci řeckých bank, které jsou kvůli dluhové krizi státu od loňska s refinancováním plně závislé na Evropské centrální bance. Od ledna 2010, kdy řecká krize začala, se objem vkladů v bankách snížil do letošního září o zhruba 50 miliard eur, tedy o více než pětinu.

Pražská burza dnes na rozdíl od západoevropských trhů nepokračovala v růstu. Index PX klesl o 1,85 procenta na 843,4 bodu, zejména kvůli ztrátám akcií bank a elektrárenské firmy ČEZ.

Podle Josefa Němého z Komerční banky klesla pražská burza nakonec o skoro dvě procenta kvůli prodejnímu tlaku v závěru obchodování. Po pondělním růstu se tak dnes index PX opět vrátil do blízkosti svého letošního minima, upozornil.

Hlavní vinu na dnešním poklesu podle něj měly bankovní akcie. Komerční banka ztratila 3,99 procenta na 2960 korun a Erste Grup Bank 2,01 procenta na 307,20 koruny.

Akcie ČEZ přišly o 2,21 procenta na 707 korun. Titul se objevil pod drobnohledem banky Nomura, u které si vysloužil "nelichotivé" doporučení redukovat při "solidní" cílové ceně 900 korun, uvedl Rudolf Plachý z Fio banky.

Německo by mělo jako největší evropská ekonomika prokázat vůdčí schopnosti a zabránit zhroucení eurozóny. Je to v zájmu nejen samého Německa, ale i dalších zemí a také Polska, ačkoli v eurozóně není. Prohlásil to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Opoziční strana Právo a Spravedlnost (PiS) expremiéra Jaroslawa Kaczyńského berlínský projev Sikorského odsoudila a obvinila ho ze zrady polských zájmů.

"Rozpad Evropy není zdaleka nevyhnutelný. Dostali jsme se však na okraj propasti. Je to nejhrozivější okamžik za dobu mého ministrování, ale také okamžik nejvznešenější," cituje Sikorského agentura Reuters. Dluhová krize eurozóny představuje podle něj největší hrozbu i pro prosperitu a stabilitu Polska, které je sice mimo systém, ale doufá, že se k němu jednou připojí.

"Vyzývám Německo, aby ve svém vlastním zájmu, ale také v našem, pomohlo eurozóně přežít a prosperovat. Víme velmi dobře, že nikdo jiný to udělat nedokáže," zdůraznil. "Budu zřejmě první polský ministr zahraničí v dějinách, který to řekne, ale je to tak: z moci Německa mám menší strach, než jaký začínám mít z německé nečinnosti," dodal podle Reuters s narážkou na někdejší konfliktní dějiny mezi oběma zeměmi.

Eurozóna dnes zřejmě rozhodne o uvolnění dalších miliard eur pro Řecko ve formě půjček ze záchranného balíku. Vyplývá to z prohlášení ministrů při příjezdu na jednání. Podmínkou k výplatě dalších peněz byly písemné závazky řeckých stran o pokračování reforem.

Jde o v pořadí šestou část pomoci. Výše této splátky dosahuje osm miliard eur, na nichž se kromě eurozóny podílí Mezinárodní měnový fond (MMF). Peníze Atény naléhavě potřebují k tomu, aby se vyhnuly bankrotu.

Rakouská ministryně financí Maria Fekterová v reakci na dotaz, zda o uvolnění části připadající na eurozónu ministři rozhodnou, řekla stručně, že ano. "Na základě písemného souhlasu všech stranických lídrů v Řecku jsou podmínky splněny, aby mohla být příští tranše vyplacena," doplnil lucemburský ministr financí Luc Frieden. Je o tom ještě třeba pohovořit s ECB a Evropskou komisí. "Avšak myslím, že podmínky jsou splněny," dodal.

"Potřebujeme stabilitu a důvěru. Potřebujeme pomoci Řecku, možná i dalším státům," řekl Frieden. Zdůraznil i nezbytnost přísných podmínek pro fungování v eurozóně i sankcí pro ty, kteří je nebudou plnit. Mezi nimi by měla být i možnost vyloučit členskou zemi, což dnes možné není. "Není to naším cílem, ale když to bude nutné, musí se tak stát," dodal.

Americký akciový trh zahájil dnešní obchodování navázáním na pondělní silné oživení, prvotní 1% zisky ale mírně opadly. Wall Street povzbuzoval prudký nárůst důvěry amerických spotřebitelů a rostoucí naděje na zastavení dluhové krize v eurozóně.

Z KONKRÉTNÍCH AKCIÍ:

Akcie AMR, mateřské společnosti leteckého přepravce American Airlines, se po zprávě o odchodu firmy do bankrotového režimu propadly o -85 % na pouhých 24 centů a obchodování v s nimi bylo poté přerušeno. Výrazně rostOU akcie konkurenčních aerolinií United Continental a Delta Airlines.

Ministři financí eurozóny dnes v Bruselu podle zdroje agentury AFP schválili uvolnění další části finanční pomoci Řecku. Osm miliard eur ve formě půjček, na nichž se kromě eurozóny z části podílí i Mezinárodní měnový fond (MMF), Atény urychleně potřebují, aby se vyhnuly bankrotu.

"Máme potřebný politický konsenzus. Máme potřebnou národní jednotu a také národní závazek a odhodlání jít kupředu," řekl před jednáním řecký ministr financí Evangelos Venizelos.

Výplatu peněz pro Atény eurozóna podmínila písemným souhlasem hlavních řeckých politických seskupení. Chtěla od nich jasný příslib, že budou pokračovat s kýženými reformami, na nichž se s mezinárodními partnery dohodli při vyjednávání o pomoci, i po volbách. Ty se v Řecku uskuteční příští rok, ať už v nich zvítězí kdokoli.

Osm miliard eur půjček od eurozóny a MMF, z nichž dvě třetiny připadají na eurozóny a zbylá třetina na MMF, měly Atény dostat už před časem. Výplata se ale opakovaně odložila.

Poslední problémy působil hlavně šéf pravicové opozice Antonis Samaras, který se odmítal písemně zavázat k pokračování reforem. Nakonec ale zaslal dopis, v němž uvedl, že podporuje cíle záchranného plánu. Ovšem také dodal, že je pro určité změny, které by měly zajistit to, že plán bude úspěšný.

Budoucnost jednotné evropské měny je nejistá, ale aspoň si na to můžete vsadit. V Británii, kde si lze vsadit na všechno od ragbyových zápasů po pohlaví budoucích královských novorozeňat, vyvolala podle agentury AP krize eurozóny sázkovou horečku.

Bookmaker William Hill dnes nabízel kurz šest ku pěti na odchod Řecka z eurozóny do konce roku 2012 a kurz sedm ku dvěma na zánik jednotné evropské měny ke stejnému termínu. Konkurenční Ladbrokes také přijímá sázky na to, která země jako první opustí eurozónu.

Graham Sharpe, mluvčí William Hill, řekl, že politické sázení je jedním z nejrychleji se rozvíjejících oblastí tohoto byznysu. Alex Donohoe z Ladbrokes zase říká, že firma již přijala desetitisíce sázek, které se týkají krize eurozóny, dodala AP.

Mohamed El-Erian (spoluzakladatel a jeden z hlavních manažerů investičního fondu Pimco) představil 3 vlastní scénáře dluhové krize. V nejhorším případě podle něj zkrachuje celá eurozóna, v lepším jen několik států.

1/ "Rozpad eurozóny," ve kterém se 17 členských zemí vydá svou vlastní cestou. "To by ale bylo neuvěřitelně ničivé - nejen pro Evropu, ale i pro světovou ekonomiku," řekl El-Erian.

2) "Prohloubení fiskální unie", v níž by národy přijaly jednotné finanční reformy, které by byly ve skutečnosti spíše politického charakteru.

3) "Střední cesta z krize", ve které by vznikla "menší, ale silnější eurozóna". V rámci tohoto scénáře by tři země nezvládly splácet své dluhy a opustily by EU.

CELÝ ČLÁNEK (v angličtině) - NAJDETE ZDE

V eurozóně se diskutuje o možnosti financovat krizovou pomoc Mezinárodního měnového fondu (ECB) zemím eurozóny penězi natištěnými Evropskou centrální bankou (ECB). Nepřímá účast ECB na záchraně měnové unie je však až tou poslední možností, řekli dnes agentuře Reuters nejmenovaní činitelé eurozóny.

Pozornost se nyní zaměřuje na Itálii, jejíž výnosy z dluhopisů vzrostly nad dlouhodoběji neudržitelnou hranici sedmi procent. To vede k dohadům, že Itálie bude muset požádat EU a MMF o finanční pomoc, a mluví se o sumě kolem 600 miliard eur.

EU ani MMF by však zřejmě na tak velkou sanaci už neměly dostatek zdrojů a jediná instituce, která má díky monopolu na tištění eur peníze k dispozici, je ECB. Proti potenciálně inflačnímu tištění peněz na přímou pomoc Itálii a dalším ohroženým zemím ale důrazně vystupuje Německo a ECB má navíc přímé záchranné úvěry členským zemím eurozóny zakázány. Vznikla tak myšlenka, že peníze ECB nebo národních centrálních bank by se "vypraly" přes MMF.

Luc Frieden (ministr financí, Lucembursko): "Potřebujeme stabilitu a důvěru. Potřebujeme pomoci Řecku, možná i dalším státům."

Evangelos Venizelos (ministr financí, Řecko): "Máme potřebný politický konsenzus. Máme potřebnou národní jednotu a také národní závazek a odhodlání jít kupředu."

George Osborne (ministr financí, Velká Británie): "Zdá se, že velká část Evropy nyní směřuje do recese způsobené chronickou nedůvěrou ve schopnost zemí vypořádat se s dluhy. Uděláme vše, abychom ochránili Británii před touto dluhovou bouří a vybudovali základy pro budoucí růst."

Radoslaw Sikorski (ministr zahraničí, Polsko): "Budu zřejmě první polský ministr zahraničí v dějinách, který to řekne, ale je to tak: z moci Německa mám menší strach, než jaký začínám mít z německé nečinnosti.“