Hlavní ekonom ČSOB: Pokud eurozóna nepřijme fiskální integraci, bude neudržitelná

1) ano, může, obojím směrem. Zpomalení ekonomiky podpořené krizí bude působit protiinflačně, pokud by došlo k déletrvajícímu oslabení koruny, uplatnil by se vliv proinflační (přes vyšší dovozní ceny). Efekt slabšího kurzu by zapůsobil rychleji než efekt ekonomického útlumu. 2) v ČR patrně nikoliv, v eurozóně ano, rozsah patrně poroste v čase 3) ano, české banky jsou podle přísných stres testů ČNB ve velmi dobré kondici 4) 2012 nárůstna cca 3.5 % vlivem vyšší sazby DPH, poté pokles ke 2 % 5) na to není jednoduchá odpověď, závisí vždy na konkrétní situaci klienta

1) při zakládání eurozóny byla podceněna rizika plynoucí z různorodosti členských zemí a nebyly do základů zabudovány mechanismy, které by předešly eskalaci fiskálních problémů v prostředí, které je pro náročnější než 90. léta 20. století. Od chvíle. kdy se plně obnažil řecký problém, se různé evropské země a instituce snaží uplatnit své zájmy a názory na to, jak krizi řešit, a sladění těchto různých vizí trvá až příliš dlouho. 2) chápu, že kdo se nepodílí na výhodách společné měny, nemá tak silnou motivaci podílet se na sanaci chyb členských zemí ... 3)+ 4) myslím, že jedinou cestou vpřed pro eurozónu je přijetí opatření, směřujících k fiskální konsolidaci a prohloubení fiskální integrace. Pokud se toto nepodaří prosadit, eurozóna v současné nereformované podobě bude dlouhodobě neudržitelná. Z ještě delšího pohledu je velmi žádoucí, aby fiskální konsolidace a integrace podpořily snižování velkých rozdílů v produktivitě práce a efektivitě státní správy členských zemí. 5) obávám se, že v případě rozsáhlé desintegrace bychom se mohli relativně rychle dočkal obnovení řady překážek mezinárodního obchodu, tzn. v jistém smyslu bychom se vrátili před bod nula... 6) negativně

Přesnou odpověď asi nikdo nezná. Podíváme-li se do Spojených států, kde Fed do ekonomiky již nalil veliký objem peněz, obavy z velké inflační vlny v Evropě v případě kooperativní politiky ECB nemusí být snad tak hrozivé. Důvodů, proč inflace neroste tak, jak se mnozí obávali, může být celá řada: nevyužité kapacity, snížení multiplikátoru, jímž se peníze ve finančním sektoru "množí", fakt, že nezanedbatelná část uvolněných peněz se vrací do centrální banky v podobě uložených bankovních rezerv, převedení uvolněných peněz mimo domácí region, atd... Pokud jde o dopad případného zvýšení inflace v eurozóně na ceny v ČR, jeho síla by závisela na schopnosti substituovat dražší dovážené zboží levnějším a také na vývoji kurzu koruny k euru. Posilující koruna by přenos inflace přes dovozní ceny brzdila.

Jistě záleží na tom, jaký rozpad eurozóny máme na mysli - jestli třeba jen řízené oddělení jedné země, nebo nekoordinovaný totální rozpad. Nicméně s touto výhradou: české banky jsou v dobré kondici (viz výše v diskusi), ČNB střeží bedlivě, aby nedocházelo k eventuálním pokusům stresovaných "matek" o vylepšení jejich pozice na úkor tuzemských bank. Dopad krize eurozóny se tak u nás bude odehrávat primárně v rovině negativních důsledků pro reálnou ekonomiku. Banky jsou pupeční šňůrou spojeny se svými klienty - podniky a domácnostmi -, a když se nedaří jim, promítne se to negativně i do hospodaření finančních institucí. V žádném případě by se však nemělo jednat o dopad fatální - viz pasáž o dobré kondici našich bank výše.

Odkázal bych na svoji odpověď na podobnou otázku výše v diskuzi. Děkuji za pochopení.

Nabídnu dva argumenty. Za prvé, velikost eurozóny je mnohem větší a vzájemná provázanost jejích různých subjektů komplikovanější a intenzivnější než tomu bylo v případě ČR a SR, SFRJ nebo SSSR. Za posledních dvacet let postoupila dále globalizace, zvýšila se volatilita na trzích, za každou chybu se platí mnohem tvrději. A dále: třebas se nám to nemusí tak jevit, rozdělení ekonomik, o nichž se zmiňuje otázka, bylo taženo v nezanedbatelné míře politicky, nebylo vynuceno pouze ekonomicky. Míra předpokládaného oslabení nové drachmy vůči euru v případě, že by Řecko opustilo eurozónu by byla mnohem vyšší, než bylo oslabení koruny slovenské vůči české po rozdělení Československa. Úměrně větší šok by potom muselo prožít i Řecko, zasaženy by byly i země, které by v eurozóně zůstaly.

Na první část otázky si netroufám odpovědět. Predikovat vývoj měnového kurzu je velmi těžké i časech relativně klidných, natož v situaci, kterou zmiňujete. Síla negativního dopadu rozpadu eurozóny na český HDP by závisela na konkrétní podobě tohoto rozpadu. Také záleží na tom, zda máme na mysli dopad, řekněme, v prvních dvou letech po rozpadu, nebo dopad kumulativní, v delším časovém horizontu. Takže ani zde Vám nemohu dát konkrétní odhad, každopádně bychom na rozpadu eurozóny nevydělali... K druhé části otázky: myslím si, že cesta vpřed není pro eurozónu ještě uzavřená. Bude však velmi záležet na tom, kolik budou pánové u jednacího stolu ochotni slevit se svých představ v zájmu dosažení funkčního kompromisu, a také, jak rychle se budou schopni dopracovat k případnému dostatečně věrohodnému řešení. Faktor času je dnes už velmi významný.

Děkuji za velmi obsáhlou otázku, vyčerpávající odpověď na ni by šla daleko za rámec prostoru, který tu máme. Každopádně souhlasím s tím, že evropská dluhová krize je jen jednou z dílčích manifestací hlubších problémů, systémových i hodnotových, naší moderní civilizace. Tištění peněz samo o sobě nic nezachrání, tím méně optimistické prognózy analytiků :o) Na druhé straně se domnívám, že pokud máme k dispozici nástroje, které nám pomohou předejít výrazným ekonomickým otřesům a propadům a poskytnou nám čas, nedokonalý systém v delším časovém horizontu vylepšit, měli bychom je použít. Třeba tu šanci promarníme, třeba ne ...

Dobrý den, omlouvám se, také ve Vašem případě bych se rád odkázal na své odpovědi k některým již dříve položeným otázkám.

Pokud by důsledkem rozpadu byla ekonomická recese, vytvořilo by to prostor spíše pro snižování sazeb ČNB. Na druhé straně, pokud by rozpad vyvolal výrazné oslabování koruny, byl by tu motiv pro zásah ve prospěch udržení stability kupní síly české měny. Dokážu si tedy představit pohyb sazeb oběma směry, v závislosti na vývoji konkrétní situace.

Dobrý den, konverzní poplatky jsou pro banky jistě příjemným zdrojem příjmu, nikoliv však tím klíčovým. V té míře, v níž hladké fungování měnové unie přispívá k rozvoji podnikání a růstu hdp v měnové unii, dodatečné výnosy z titulu zavedení společné měny dokáží více než kompenzovat ztráty ze snížení konverzních poplatků. Jak zmíněno již dříve, prioritou pro banky, i z hlediska jejich výnosů, jsou prosperující klienti - firmy a domácnosti. Co se týče švýcarského franku a české koruny. Bohužel pro nás, struktura švýcarské ekonomiky i její vnímání investory se stále ještě příliš odlišují od ekonomiky české. Proto i to, co může být výhodné pro frank, nemusí být optimální pro korunu.

Omlouvám se všem, na jejichž otázky se dnes už nedostane. Snad dokážu být příště rychlejší :o) Přeji všem klidné, pohodové Vánoce a do roku 2012 pevné zdraví i pracovní úspěchy. Martin Kupka