Lisabonská smlouva byla slepou uličkou, vyvodil z průběhu krize premiér Nečas

Česká vláda se zatím nechce připojit k dohodě uzavřené ze čtvrtka na pátek v Bruselu, která má pomoci vyřešit dluhovou krizi v Evropě.

„Nešlo ke smlouvě přistoupit, protože nikdo nezná její přesný obsah. Není z toho v tuto chvíli jasné, kdy a za jakých okolností dojde k přenesení národních kompetencí. Není jasný vliv na fungování vnitřního trhu. Není jasné, zda se tam nevrátí posuzování rozpočtů ex ante – tedy předem, které vypadlo i pod naším tlakem,“ prohlásil český premiér Petr Nečas.

Pro Česko je nepřijatelná kontrola rozpočtů členských zemí Evropské unize z Bruselu ještě před jejich projednávání národními parlamenty.

Podle Nečase je tu i dalším problém. A sice to, že některé země, které vytvoří na základě nyní narýsované dohody, by mohly využívat unijní instituce, jako je Evropská komise nebo evropský soud, pro svůj spolek.

„Jsou to ale instituce celé Evropské unie, nevíme, jestli to takhle jde,“ říká Nečas. „Nebudeme podepisovat bianco šek,“ řekl Nečas.

Závěr z Bruselu jít pro vyřešení dluhové krize cestou mezivládní smlouvy ukazuje podle Nečase, že  Lisabonská smlouva byla slepou uličkou. Myšlenkou Lisabonské smlouvy bylo podle Nečase posilování komunitární spolupráce nad mezivládní, což se odůvodňovalo se to větší efektivností evropských institucí.

Jde o to, že místo, co by se spolu dohadovaly zástupci jednotlivých států, se více spoléhalo na celoevropské instituce jako je Evropský parlament. Nyní se zdá, že se evropská integraci vrací k tomu, že o Evropské unii budou rozhodovat hlavně jednotlivé evropské vlády a poslanců se budou tázat minimálně.

Česko váhá s pomocí pro euro

Česká republika se už podle čtvrtečního vyjádření premiéra Petra Nečase zdráhá přispět k záchraně eurozóny prostřednictvím půjček pro Mezinárodní měnový fond (MMF), o čemž se nyní uvažuje a o čem bude jednat začínající summit EU.

Pro Česko by mohlo jít až o 3,5 miliardy eur (89 miliard korun). Případné zapojení ČR do této pomoci ale premiér zcela nevyloučil.

"Ukázalo se, že není průchodná cesta změn základních smluv ve 27 zemích," řekl po takřka desetihodinovém jednání po páté hodině ráno Nečas.

Dodal, že vzniká projekt nové mezivládní smlouvy, v níž by se sdružily země eurozóny, pro něž by platila přísnější pravidla fiskální disciplíny a automatické sankce v případě nedodržení svých rozpočtů. K tomuto uskupení se budou moci přidat i další země, které nepoužívají euro.

"Česká republika se nepřidá, protože mimo jiné předseda vlády neměl a nemá mandát," uvedl Nečas. Česko chce "velice pečlivě" výslednou podobu zmíněné smlouvy sledovat. Nečas dodal, že Praha není jediná, kdo se nepřipojil, protože totéž odmítly i Švédsko, Maďarsko a Velká Británie.

Smlouva bude do března

Zda se nakonec Česko připojí, bude záležet na výsledné smlouvě, která by podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho mohla být hotova do března. Nečas nicméně doporučil spíše obezřetnost a opatrnost.

Český premiér také zmínil, že se prý podařilo vyškrtnout některé "křiklavé záležitosti", jako je třeba předschvalování rozpočtů evropskými orgány. Ještě před začátkem summitu označil premiér ztrátu rozpočtové suverenity jako těžko představitelnou.

Kvůli možnosti rozdělení Evropy na ty, kteří budou ve smlouvě zahrnuti a kteří nebudou, se už předem hovořilo o hrozbě dvourychlostní Evropy. Nečas ale podotkl, že EU je již "vícerychlostní", protože některé země platí eurem a některé nejsou v takzvaném schengenském prostoru.

Unijní prezident Herman Van Rompuy po jednání, které bude dnes pokračovat, řekl, že země eurozóny a další členské státy EU budou usilovat o to, aby zajistily dalších 200 miliard eur zdrojů pro Mezinárodní měnový fond (MMF).

"Je to ale samozřejmě úvaha, protože tam není žádný pevně vyjádřený úmysl," řekl k tomu Nečas. "Navíc u nečlenských zemí eurozóny je to samozřejmě naprosto dobrovolná záležitost," dodal.