Závěry ve zkrácené formě jsou následující: Česká republika ve skutečnosti již půjčuje peníze Mezinárodnímu měnovému fondu. Z čistě technického hlediska by poskytnutí další půjčky MMF nezměnilo výši ani likviditu devizových rezerv, riziko portfolia devizových rezerv by se naopak mohlo snížit, ovšem stejně jako jejich výnos.
MMF a jeho finance
Na posledním summitu EU se předběžně dohodlo navýšení kapacity Mezinárodního měnového fondu o 200 mld. eur. Taková suma je příliš malá na to, aby mohla být součástí řešení dluhové krize v eurozóně. Nicméně, pokud by se přidaly neevropské země, zejména USA a Čína, mohlo by být navýšení kapacity MMF několikanásobně vyšší. Leveraging, který se nepodařilo prosadit na evropské úrovni prostřednictvím EFSF, by tak proběhl na úrovni MMF.
Primárním zdrojem financí MMF jsou příspěvky členských zemí podle určených kvót. V posledních letech se ukázala být kapacita MMF příliš nízká a tak bylo v roce 2006 a poté znovu v roce 2008 rozhodnuto u zvýšení příspěvků jednotlivých zemí. Celkový objem členských příspěvků na kapitál fondu by měl po zaplacení všemi zeměmi dosáhnout 477 mld. SDR (560 mld. eur, 14,4 bilionu korun, 375 procent českého HDP).
V roce 2009 bylo dohodnuto zvýšení kapacity MMF prostřednictvím kreditních linek poskytnutých vybranými zeměmi v celkovém objemu 500 mld. USD. Země EU tehdy poskytly 178 mld. USD, USA a Japonsko 100 mld. USD, Čína 50 mld. USD.
Pokud by se podle stejného klíče k Evropou nabízeným 200 mld. eur (154 mld. USD) přidaly ostatní země, mohla by se kapacita MMF zvýšit o 400-450 mld. USD. Celkové zdroje MMF by tak dosáhly 1,3 bilionu USD, z toho efektivně použitelná kapacita by činila asi 800 mld. USD (615 mld. eur).
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
