Ratingové agentury dávaly před krizí v USA nejvyšší hodnocení aktivům, která měla mít rating F. Jedna z interpretací jejich současného postupu v případě eurozóny je ta, že se snaží získat ztracenou důvěru. Dostaly se ale do oblasti politiky.
Příkladem je snížení ratingu Spojených států, které přišlo i přesto, že USA budou vždy schopny splácet své dluhy. Mohou totiž tisknout peníze. Můžeme se sice obávat inflace nebo poklesu hodnoty dolaru, trhy ale na tyto obavy jasně ukazují svůj negativní názor.
A pokud ratingové agentury zmiňují rizika nesplácení dluhu, či růstu inflace a poklesu kurzu, musí vysvětlit, proč se trhy podle nich mýlí. Namísto toho však činí politická prohlášení. Pro Bloomberg to uvedl Joseph Stiglitz.
Evropa tápe
„Evropský problém” spočívá podle ekonoma zejména v tom, že vedení eurozóny nechápe, jaké kroky je třeba učinit. Zaměřuje se na snižování deficitů a utahování, to je ale omyl. Ukazují to Irsko a Španělsko, které měly před krizí rozpočtový přebytek a „dělaly vše dobře“.
Fiskální utahování tak není tím správným receptem, v jeho důsledku dojde ke zhoršení ekonomické situace a k poklesu důvěry. Příliš optimistická ohledně oživení zůstává i ECB. Default Řecka znamená podle Stiglitze zejména politické rozhodnutí, k němuž dojde mimo tuto zemi.
Řešením evropské krize je růst. Potenciál růstu má eurozóna stejný jako před krizí, restrukturalizace části dluhu by umožnila tento potenciál využít.
Vedle toho je nutné zvýšit půjčky soukromému sektoru. Například v Řecku se dnes podle některých informací nachází asi třetina společností v bankrotu, či na jeho pokraji. „Pokud se tento vývoj rozšíří do zbytku Evropy, bude zle,“ uvedl ekonom.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
