Seriál FT: Skutečná tržní ekonomika přetváří chamtivost ve všeobecné dobro

Víc než šedesát let trvající rozdělení Korejského poloostrova způsobilo, že z jedné země vznikly dva státy s velmi rozdílnou životní úrovní. Korejský příklad je extrémní. Ale také rozdělení Německa vyústilo v existenci dvou fungujících států, z nichž jeden byl mnohem bohatší. Méně známé je srovnání ekonomické historie Finska a Estonska, které však končí stejným závěrem.

V ekonomice je těžké provádět laboratorní experimenty, ovšem tyto příklady se k nim blíží tak, jak je to jen možné. A výsledky jsou jasné. Jsou přitom nepředvídané. Dnes je těžké uvěřit tomu, že v šedesátých letech si mnoho respektovaných levicových i pravicových komentátorů myslelo, že ruský ekonomický vývoj ohrožuje západní hegemonii. Ti na levici byli naivní a důvěřiví, ti na pravici byli oběťmi paranoidních fantazií.

Jedna ne zcela věrohodně ověřená příhoda vypráví o ruské návštěvě, na kterou zapůsobily plné regály amerických supermarketů. Rus se zeptal: "Kdo řídí zásobování New Yorku chlebem?" Odpověď vycházející z tržní ekonomiky, že nikdo zásobování neřídí a že je kriminálním činem o takové postavení vůbec usilovat, byla pro Rusy překvapivá.

Řečeno slovy ekonomů Kennetha Arrowa a Franka Hahna: první na zdravém rozumu založená odpověď na otázku "Jak bude vypadat ekonomika stimulovaná nenasytností jednotlivců a řízená velmi velkým počtem různých osob?" pravděpodobně bude znít "Vznikne chaos". Naše intuice říká, že centrálně plánované rozdělení zdrojů bude efektivnější, než když neprobíhá koordinace z ústředí. V tržní ekonomice tato chyba pravidelně vede k přeceňování ekonomických výhod a životnosti velkých firem.

Neviditelná ruka trhu

Naše intuice v případě hodnocení užitku plynoucího z velikosti a centralizace zpravidla selhává. Zčásti je to způsobeno tím, že cenový systém dokáže dobře koordinovat decentralizovaná rozhodnutí mnoha malých podniků i domácností. Neviditelná ruka trhu, jak ji chápal Adam Smith, se často interpretuje právě takto a moderní matematičtí ekonomové toto tvrzení doložili přesněji.

Ovšem kdyby v koordinaci tkvěla jediná síla tržní ekonomiky, mohly by její funkci stejně dobře zastat počítače. Ve zpracování informací jsou totiž stroje velmi dobré.

Ale ceny a podnikatelé v tržní ekonomice jsou mnohem lepší, pokud jde o zjištění informací o preferencích a výrobcích, které jsou nutné k tomu, aby bylo možné udělat kalkulace. Ceny a podnikatelé zajišťují proces objevování tržních příležitostí.

Funkční tržní ekonomika dovoluje ustavičné experimentování v malém měřítku. Pokud se takové pokusy zdaří, jsou rychle napodobeny. Když neuspějí, a to se u experimentů obvykle stává, je tato cesta opuštěna.

Experimenty vs. centrální řízení

Centrálně plánované ekonomiky tento disciplinovaný pluralismus postrádají a experimentují příliš zřídka. A když to dělají, obvykle pokus odstartují v příliš velkém měřítku.

Navíc často postrádají skutečnou zpětnou vazbu. Podřízení mají dobré důvody říkat velkému vůdci to, co chce slyšet. Stejný mechanismus ostatně pozorujeme v našich velkých korporacích.

A jak je to se ziskem? Stěží je možné o Severní Koreji říct, že v ní neexistují pohnutky získat profit. Dynastie Kimů a klika kolem ní může vyjadřovat pohrdání kapitalismem, ale cíli ve formě osobního prospěchu rozumí stejně dobře jako mnozí "páni vesmíru" z Wall Street.

Rozdíl mezi Severní Koreou a Spojenými státy není v tom, že by jedna společnost nabízela víc prostoru pro hamižnost než druhá. V obou zemích, stejně jako v mnoha dalších, jsou hrabiví lidé a mnoho takových, kteří chamtiví nejsou, a ti první jsou nepřiměřeně silně zastoupeni ve vládnoucí elitě. Rozdíl je v usměrnění chamtivosti - v míře, v jaké je hledání prospěchu nasměrováno na vytváření nového bohatství namísto přivlastňování si hodnot vytvořených jinými lidmi.

Úspěšná tržní ekonomika posiluje první přístup a potlačuje druhý. Dělá to pomocí pravidel a institucí, které se vyvinuly během dlouhé doby a vyžadují soustavnou obranu proti těm, kdo by chtěli použít ekonomickou a politickou sílu k jejich rozvrácení. Úspěch či nezdar tohoto snažení poskytuje nejdůležitější vysvětlení, proč jsou některé společnosti bohaté a jiné chudé. Kapitalismus založený na protekci a úplatcích se velmi liší od tržní ekonomiky.

/článek byl exkluzivně převzat z deníku Finacial Times/