Čína zvažuje mnohem větší pomoc eurozóně, než dávala dosud najevo. Premiér Wen Ťia-pao po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl, že v úvahu připadá větší angažovanost jak v Evropském fondu finanční stability (EFSF), tak v chystaném Evropském stabilizačním mechanismu (ESM).

Bližší podrobnosti podle agentury Reuters nesdělil, euro ale i tak skokově zpevnilo vůči dolaru i k dalším světovým měnám.

Čínský premiér po schůzce s Merkelovou novinářům řekl, že je důležité, aby se dluhová krize v eurozóně vyřešila. Peking prý z toho důvodu podpoří snahu Evropy stabilizovat euro. Žádná konkrétní částka nepadla, Čína podle premiéra zatím vyhodnocuje, jak pomoc zvýšit.

Záchranný fond EFSF vznikl v roce 2010 a je koncipován jen jako nástroj s dočasnou působností. Zaniknout má nejpozději v polovině roku 2013, už teď se ale uvažuje, že by se mohl stát součástí připravovaného fondu ESM. Ten bude fungovat jako stálý záchranný fond a k dispozici by měl mít kolem půl bilionu eur (asi 12,6 bilionu Kč).

Se zahájením činnosti se počítá už v červenci, což je o rok dříve, než se původně plánovalo.

Hlavním cílem návštěvy Merkelové v Číně je právě přimět Peking k větší podpoře eurozóny. Čína svůj záměr nakupovat evropské dluhopisy několikrát avizovala již dříve, nakupované objemy ale nebyly tak masivní, jak by si eurozóna přála.

Kancléřka cestu  využila také k podpoře zájmů německých firem.

Znovu vyzvala Čínu, aby účinněji prosazovala ochranu práv duševního vlastnictví. Chce také, aby měly německé podniky alespoň takový přístup na čínský trh, jaký mají čínské firmy na trh německý. Ten je podle ní firmám z Číny otevřený. Merkelová se do konce týdne v Číně ještě setká s několika vysokými činiteli.

Na programu jsou ale i politické záležitosti, například situace v KLDR, Sýrii a v Íránu.

Ministři financí eurozóny se mimořádně sejdou kvůli Řecku

V pondělí se uskuteční mimořádná schůzka ministrů financí eurozóny. Zabývat se budou situací v Řecku a druhým záchranným balíkem pro něj. Informovala o tom agentura Reuters.

Druhý záchranný balík, na němž se partneři Atén dohodli v říjnu loňského roku a u něhož se počítalo s výší 130 miliard eur, zahrnuje mimo jiné i s dobrovolné zapojení soukromého sektoru. Počítá se ale i s dalšími reformami ze strany Řecka.

Jednání mezi soukromými věřiteli a Aténami se podle různých hlasů už blíží konci, z EU zaznělo, že by je chtěla mít dokončené ještě tento týden. Otázkou tak teď bude, k jakým reformám budou muset Řekové přistoupit výměnou za pomoc.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist