Krizi vyřešíme jen tím, že budeme proti ní bojovat společně, zdůraznila Merkelová

Dobré ráno, i dnes vás nemine náš krizový online, jehož ohniskem je i nadále Řecko. To se stále nemůže dohodnout na ekonomických reformách. Díky tomu s ním ztrácí trpělivost i Evropa, které vadí, že Řekové nechtějí plnit podmínky pomoci, kterou jim právě Evropa spolu s MMF mají poskytnout.

A kromě tohoto maratónu jednání pak V řecku dnes proběhne i jednodenní gnerální stávka, přičemž tamní ministerstvo financí půjde na trh s pokladničními poukázkami.

Z neřeckého dění uritě promluví na trzích hospodářské výsledky velkých firem jako třeba UBS, Coca-Cola nebo BP.

Češi se také dozví výsledky zahraninčího obchodu za loňský rok.

Zkrátka nebojte, bude o čem psát... (Libor Akrman, vedoucí editor HN Byznys)

Drobné ohlédnutí za včerejším obchodováním v USA. Americké akcie první den v novém týdnu mírně klesly. Trh táhly dolů obavy z dalšího vývoje kolem dluhové krize v eurozóně a údaje o hospodaření firem, které zastínily optimismus z dalšího vývoje ekonomiky.

V závěru obchodování index Dow Jones klesl o 17,10 bodu, tedy 0,13 procenta, na 12.845,13 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 oslabil o 0,57 bodu, neboli 0,04 procenta, na 1344,33 bodu. Index technologického trhu Nasdaq se snížil o 3,67 bodu, čili 0,13 procenta, na 2902,99 bodu.

Tíže eurozóny dopadá i na Japonsko. Tamní akcie zastavily růst a jejich hlavní index nepatrně oslabil. Investory znervóznil další odklad dohody řeckých činitelů ohledně druhého záchranného programu, což nepříznivě doléhá i na ceny některých dalších aktiv. Na devizových trzích ze stejného důvodu oslabilo euro.

Hlavní index Nikkei 225 odepsal 11,68 bodu a den uzavřel poklesem o 0,13 procenta na 8917,52 bodu. Sestoupil tak ze zhruba tříměsíčního maxima, na němž byl v pondělí. Naopak širší index Topix v růstu pokračoval a přidal 0,38 procenta. Uzavřel tak na 772,77 bodu.

A mám tady první tvrdé číslo dnešního dne (berme to trochu s rezervou...), ČSÚ zveřejnil data o obchodní bilanci se zahraničím.

Zahraniční obchod České republiky skončil v loňském roce přebytkem 191,4 miliardy korun, což je meziročně o 70,2 miliardy korun lepší výsledek.To je jak upozorňují analytici nový roční rekordy, když ten dosud platný z roku 2009 překonává téměř o 42 miliard korun.

V samotném prosinci obchodní bilance skončila přebytkem 10,5 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o 10,4 miliardy korun.

Více si můžete přečíst tady:

Jak jsem avizoval, tak některé důležité firmy dnes oznamují vsvoje výsledky. První "zaznamenáníhodná" je těžařská firm BP, kteoru smutně proslavila havárie její ropné plošiny v Mexickém zálivu před necelými dvěma lety. Ta v dubnu 2010 explodovala a potopila se do moře. Při havárii zahynulo 11 lidí a do Mexického zálivu se vylilo 800 milionů litrů.

Koncern BP hospodařil ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku s čistým ziskem 7,69 miliardy dolarů (asi 147,3 miliardy Kč). To je proti stejnému období předchozího roku nárůst o 38 procent. Tržby se zvýšily o 15 procent na 96,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu Kč).

Za dobrými výsledky jsou hlavně rostoucí ceny ropy na světových trzích. Firma uvedla, že díky příznivému vývoji a solidním vyhlídkám zvýší výplatu dividend o 14 procent. Management ale upozornil, že firma se chystá na další právní bitvu kvůli havárii ropné plošiny Deepwater Horizon. BP se teď snaží přenést část nákladů spojených s likvidací škod a placení odškodného na tehdejší obchodní partnery.

A další výsledky firem - tentokrtá japonksá automobilka Toyota. Její čísla jsou stále ovlivněny přetrvávajícími dopady ničivého zemětřesení z loňského března, kvůli němuž byla řada japonských firem nucena přerušit nebo značně omezit výrobu.

Největší japonská automobilka Toyota Motor vytvořila ve třetím čtvrtletí svého fiskálního roku čistý zisk 80,9 miliardy jenů (asi 20,2 miliardy Kč), což je meziroční propad asi o 13,5 procenta. Management nicméně upozornil, že situace se po loňských potížích rychle zlepšuje, což bude znát už v hospodaření na začátku tohoto roku.

Výrobce hybridních vozů Prius, luxusních osobních vozů Lexus a sedanů Camry proto zvýšil odhad celoročního čistého zisku na 200 miliard jenů. Dosud očekával zisk zhruba 180 miliard jenů. Předpokládaný zisk Toyoty bude sotva poloviční proti zisku, který firma vytvořila v předchozím fiskálním roce. Tehdy vydělala 408 miliard jenů.

Akcie na burzách v západní Evropě zahájily dnešní obchodování mírným poklesem. Investorům vadí hlavně horší výsledky hospodaření některých významných firem, což používají jako záminku k tomu, aby mohli vybrat zisky z dosavadního silného růstu. Začátek letošního roku totiž na řadě burz patří k nejlepším za více než deset let.

Panevropský index FTSEurofirst 300 krátce po zahájení ztrácel přibližně 0,2 procenta a pohyboval se těsně pod hranicí 1073 bodů. Sestoupil tak z šestiměsíčního maxima, na němž byl v pondělí. Oslabuje například i německý DAX, který ubírá 0,36 % na 6740,59 b.

Analytik Jiří Šimara ze společnosti Cyrrus nabízí souhrnný pohled na tržní dění v lednu:

Máme za sebou velmi zajímavý měsíc, do kterého jsme vstupovali s mnoha otazníky ohledně dalšího vývoje evropské dluhové krize a dění nejen v de facto zkrachovalém Řecku.

Obavy investorů vzbuzovala i dříve avizovaná hrozba snížení ratingu mnoha zemím eurozóny od S&P i Fitch. Ke snížení ratingu nakonec přikročila agentura S&P, k čemuž si vybrala symbolicky pátek 13. Logicky pak snížila i rating evropského záchranného fondu EFSF.

Trhy se tohoto kroku ovšem nezalekly a do konce měsíce předvedly dlouho nevídanou rally. Její příčinou ovšem nebyl posun v řešení dluhové krize evropskými politiky. A podle toho, co přinesl zatím poslední výjimečný summit EU, k němu vede ještě dlouhá cesta.

Důvodem ke všeobecnému optimismu a snížení rizikové averze byl podle našeho názoru prosincový tendr dlouhodobé likvidity ECB evropským komerčním bankám. Tím došlo k transferu rizik z bilancí těchto bank do bilance ECB a zmírnění tlaků, kterým banky eurozóny museli čelit.

Ani index pražské burzy nezůstal bez povšimnutí investorů a dokázal během ledna posílit o 6,6%. Nejvyšší zisky si přitom připsali akcie společností Kit Digital s Erste Bank, a to 28,2%, resp. 23,6%. Kvůli klesajícímu zájmu investorů o defenzivní sektor utrpěl nejvyšších ztrát Philip Morris, a to 7%.

Pro pohled na dění na pražské burze jsem si vypůjčil text ze serveru Patria Online.

Pražská burza v úvodu obchodování ztrácí, když úmírněný výběr zisků vidíme i na západoevropských trzích. Po včerejším výběru zisků čekají investoři na zprávy z Řecka, kde pokračuje jednání tamní vlády s privátními i veřejnými (trojkou) věřiteli o výši odpisu řeckého dluhu a poskytnutí druhého balíku finanční pomoci.

PX aktuálně odepisuje 0,7 %, okolní trhy procházejí mírným výběrem zisků, když maďarský BUX ztrácí 0,4 %, polský WIG 20 odepisuje 0,5 % a rakouský ATX klesá o 0,4 %. Smíšený vývoj vidíme na bankovních titulech. Akcie Erste Bank částečně mažou včerejší ztráty a rostou o 1,5 %, zatímco akcie Komerční banky včera posílily pátým dnem v řadě a dnes procházejí výběrem zisků.

Erste získává podporu od analytiků Bank of America, kteří zařadili titul na seznam doporučovaných akcií "Emerging EMEA 1 List". Elektrárenská společnost ČEZ a její dceřiné podniky Severočeské doly a Teplárna Trmice získají dotace ve výši jedna a čtvrt miliardy korun od Evropské unie. Dalších 222 milionů dostanou od státu, který musí evropské dotační programy podporovat.

Uvádějí to LN s tím, že ČEZ dotace použije ke snížení emisí škodlivin v severních Čechách a na Ostravsku. Akcie energetiky v dnešní střízlivě prodejní náladě klesají o 0,5 procenta. Výběr zisků se podepisuje i na akciích NWR, které od začátku února posílily o více než 10 %. Na včerejší růst v USA reagují akcie KIT digital, které se dostávají na dvouměsíční maxima.

Tak zatímco řečtí politici vedou svůj "sysifoský boj" při jednání o záchranném balíku Evropské unie, které se točí na mezinárodním i vnitropolitickém poli kolem podmínek půjčky nastavených takzvanou Trojkou, tak Řekové zahájili další stávku.

Řekům se nelíbí právě tvrdá kritéria půjčky, která by pro ně znamenala další kolo utahování opasků a ztrátu dříve nabytých benefitů. Proti dalšímu snižování platů, důchodů, rušení výhod a zavádění nových daní proto vyhlásily řecké odbory 24hodinovou generální stávku.

Nejezdí veřejná doprava, nefungují školy, banky, úřady. Do protestu se zapojily také média a nemocnice.

Včera jsme v on-line rozhovoru psali, že scénář na odchod Řecka od eura nabývá stále reálnějších obrysů. Komisařka Evropské unie pro digitalizaci a nové technologie Neelie Kroesová se nechala slyšet, že eurozóna je schopna dál normálně fungovat, i když z ní vystoupí Řecko. Uvedla to v rozhovoru s nizozemským listem Volkskrant.

"Když jeden člen odejde, neznamená to 'muž přes palubu'. Možná, že volím nešťastná slova. Co to znamená muž přes palubu? Zatím všichni říkali, že když bude muset nějaká země odejít, anebo požádá o vystoupení, celá stavba se zhroutí. To ale není pravda," řekla Kroesová.

Kroesová řekla, že řečtí političtí lídři si musejí uvědomit, že vlády v Nizozemsku a Německu další pomoc zadluženému Řecku před svými daňovými poplatníky neobhájí, pokud nebude jasně vidět, že Řecko spolupracuje a že má skutečně zájem problémy řešit.

Myšlenka zvláštního účtu, kam by si Atény odkládaly úroky na splácení dluhů, což včera prezentovalo jako společný nápad duo Merkozy (kancléřka Merkelová a prezident Sarkozy), se evidentně ujala. Dnes tomuto záměru vyjádřil podporu i šéf Eurogroup Jean-Claude Juncker.

Juncker také v ranním rohovoru pro německé radio uvedl, že "euro nás všechny přežije." (no potěš, takhle si apokalypsu neředstavují ani ti největší velikání sci-fi. A co na to Terminátor?...)

Podle Juncekra však Řecko u eura zůstane. "Podle smlouvy (Lisabonské) nemůžeme Řeky stejně 'vykopnout'. Pokud je k tomu přinutíme... stejně budeme muset zemi podporovat a investovat tam nepředstavitelné sumy. Bylo by to nejméně tak nákladné jako virtuální náklady na půjčky nyní," prohlásil.

Jan Bureš, hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny glosuje řecké dění i návrh dua Merkozy:

Řecko hraje o hodně a nemá v ruce zrovna dobře rozdané karty. Pokud se rychle nedohodne na novém balíku pomoci, na začátku března těžko splatí více jak 14 mld. eur dluhu a rozjede se neřízený bankrot se všemi negativními konsekvencemi pro Řeky i celou eurozónu. To se samozřejmě prakticky nikomu nevyplatí, a proto vynalézavost evropských politiků a úředníků nezná mezí.

Nejnovější německo-francouzský návrh podle Financial Times počítá s tím, že eurozóna i MMF zřídí pro Řecko nový účet, ze kterého budou přednostně hrazeny požadavky stávajících věřitelů. To by umožnilo současně tlačit řeckou vládu do dalších úsporných opatření a přitom vyplácet stávající věřitele tak, aby nedošlo například s březnovou splátkou dluhu k divokému bankrotu nevýhodnému pro všechny strany.

Výhodou takového přístupu je, že upustí trochu páry z řeckého hrnce před březnovou splátkou dluhu. Současně bude mít eurozóna i MMF v ruce silnější bič, protože Řekové doposavad ve vyjednávání sázeli na všeobecného strašáka vlastního bankrotu.

Na druhé straně větší tlak na Řecko sám o sobě není zárukou finálního splacení jeho dluhů, a to nejen bankám, ale i oficiálním věřitelům, kteří zatím o dobrovolném odpuštění dluhu nechtějí ani slyšet. Zatím bude docházet jenom k dalšímu refinancování stávajících dluhů - tedy jejich valení před sebou. Současný tvrdý německý tlak na úspory a zvyšování daní, který opomíjí obnovu konkurenceschopnosti Řecka, je přitom čím dál tím víc neefektivní. Prozatím vede pouze k pokračujícímu růstu dluhu a čtvrtému roku recese v řadě. Návrat k solventnosti Řecka je tedy tak jako tak stále snem z říše sci-fi.

Není také vůbec jasné, zda by se z nového účtu garantovaly platby všem věřitelům. Klíčové bude, zda ve chvíli, kdy Athény přestanou být schopné splácet svůj dluh, potečou z nového účtu peníze i do řeckých bank. Pokud ne, hrozí v Řecku tak jako tak pád bankovního sektoru a masivní finanční krize, která by si rychle razila cestu i k dalším slabším článkům euro-klubu.

I když tedy poslední německo-francouzský nápad může trhy trochu zklidnit, bez dohody na výraznějším osekání řeckého dluhu i mezi oficiálními věřiteli a širšímu plánu na podporu konkurenceschopnosti řecké ekonomiky nic nezmůže. A to i pokud řečtí politici kývnou na poslední podmínky Trójky a schválí další sérii úsporných opatření.

Tak nevím, ale tahle zpráva o Řecku mi přijde jako další podřezávání si vlastní větve (u eurostromu)...

Podle zpravodajského portálu ekathimerini.com prý šéfové vládních stran, kteří dnes budou jednat o reformách nutných k získání záchranného úvěru ve výši 130 miliard eur, navrhují výměnou za svůj souhlas se snížením minimální mzdy ponechání 13. a 14. platů zaměstnancům.

Podle nejmenovaných zdrojů, na které se odvolává ekathimerini.com, lídři koaličních stran našli shodu ohledně toho, jak ušetřit 2,5 miliardy eur, dnes se musejí dohodnout na dalších škrtech ve výši 850 milionů eur.

Na stole před dnešním jednáním také zůstává otázka snižování minimální mzdy, která v současnosti činí 751 eur hrubého měsíčně a kterou pobírá 300.000 Řeků. Podle současného návrhu by měla klesnout o 20 až 22 procent, za to by ale měl zaměstnancům zůstat 13. a 14. plat.  Ekathimerini ale připomíná, že po seškrtání minimální mzdy by se státu snížily příjmy z daní a z příspěvků na sociální pojištění. Vláda by tak musela tento propad nějak kompenzovat.

Jen samá negativa z Peloponéského poloostrova nepřichází: Řecko bylo úspěšné v aukci krátkodobých pokladničních poukázek, když prodalo objem 812,5 milionu eur (asi 20,3 miliardy Kč) se splatností šest měsíců. Průměrný úrok nepatrně klesl a dosáhl 4,86 procenta, zatímco v předchozí aukci, která se konala zhruba před měsícem, činil 4,90 procenta.

Takzvaný ukazatel bid-to-cover, který vyjadřuje zájem investorů, činil 2,72. To znamená, že poptávka převýšila nabídku skoro trojnásobně. I když je to solidní výsledek, je to nepatrné zhoršení proti předchozí aukci, kdy tento ukazatel vystoupil na 2,8.

Jak už titulek naznačuje evropské burzy zůstávají mírně v červených číslech. Důvodem jsou přetrvájící nejistota ohledně řešení řecké situace i některé ekonomické výsledky.

Britský index FTSE 100 klesá o 0,24 %, německý DAX oslabuje o 0,55 %, francouzský CAC 40 oslabuje o 0,29 %.

Ve stejném duchu jako Evropa se během dopoledne vyvíjí i trh v Praze. Hlavní index PX ubíra 0,16 %. Opačný vývoj je i nadále vidět u bankovních titulů.

Zatímco Erste si udržuje růst vyšší o jedno procento ( ), pak u Komerční banky vybírají investoři zisky a titul oslabuje o necelá 2 procenta ( ).

Neutrální vývoj je vidět u elektrárenské společnosti ČEZ, jejíž akice dnes stagnují. ( )

Tak po celkem tvrdých slovek eurokomisařky Kroesové (viz vstup v 10:44) přichází z Bruselu "chlazení horkých hlav".

Mluvčí Evropské komise zdůraznil, že komise stále chce, aby Řecko v eurozóně zůstalo. "Pozice komise se nezměnila. Chceme, aby Řecko v eurozóně zůstalo," řekl na pravidelné tiskové konferenci mluvčí EK Olivier Bailly v reakci na četné dotazy novinářů týkající se výroků eurokomisařky.

Bailly řekl, že Kroesová nežádá, aby Řecko z eurozóny odešlo. Není to podle ní ani pravděpodobné. "Jednoduše řekla, že euro je silnou měnou," podotkl mluvčí EK.

Bailly podotkl, že komise si je dobře vědoma, že se nyní, kdy v Aténách probíhají citlivá jednání o pomoci Řecku, objevují spekulace o "různých scénářích a rizicích". Rolí komise není podle mluvčího EK ale přilévat olej do ohně těchto spekulací. "Jsem plně přesvědčeni, že euro tuto bouři přežije a vyjde z ní silnější," poznamenal Bailly.

Průmyslová výroba v Německu se v prosinci snížila o 2,9 procenta. Zaznamenala tak nejprudší propad od ledna 2009. Oznámilo to dnes tamní ministerstvo hospodářství.

Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles o pouhých 0,3 procenta. Ministerstvo nicméně upozornilo, že příznivé údaje o průmyslových zakázkách naznačují blížící se konec slabého období německé ekonomiky.

V celém čtvrtém čtvrtletí průmyslová produkce klesla o 1,9 procenta. Průmyslové zakázky v Německu se však podle pondělních údajů v prosinci díky silné poptávce mimo eurozónu zvýšily o 1,7 procenta po listopadovém propadu o téměř pět procent.

Německo má největší ekonomiku v Evropě, na které je závislá řada českých firem. V posledním čtvrtletí loňského roku německý hrubý domácí produkt podle předběžných údajů statistického úřadu klesl o 0,25 procenta. V celém loňském roce však německá ekonomika stoupla o tři procenta.

Tak nejen enní agendou člověk a web je živ. Podle živého blogu o krizi na Guardianu máme ne světě nové slovo "Grexit", které vzniklo složením anglických slov Greece (Řecko) a Exit (Odchod).

Jeho autorem je Willem Buiter, hlavní ekonom Citigroup, který považuje riziko opuštění eurozóny ze strany Řecka za čím dál větší.

Buitier nyní odhaduje, že existuje 50procentní šance Grexitu (domluvme se na to, že nový termín budeme skloňovat) behěm příštích 18 měsíců. Citigroup tak prvaděpodbnost zvýšila, když ještě nedávno odhadovala pouze 25-30 procent.

...uvidíme, zda se termín ujme podobně, jako je již "tutovkou" termín Merkozy

Čísla o německém průmyslu, která byla zklamáním pro většinu analytiků, se bezprostředně projevuje i na trzích, když finanční trhy zamířily hlouběji. Pochopitelně, že nejvíce zasažený je německý trh, když index DAX v tuto chvíli oslabuje o více než procento - 1,11 procenta.

"Nečekaný pokles průmyslové produkce nenechali investoři bez povšimnutí. Nejvíce oslabuje Adidas (ADS; -2,5 %), BMW (BMW; -2,78 %), Daimler (DAI; -2,41 %), Lufthansa (LHA; -2,42 %) a Volkswagen (VOW3; -2,41 %). Solidní zisky ještě drží K+S (SDF; +1,14 %), Munich Re (MUV2; +1,04 %) a Commerzbank (CBK; +0,69 %)," upozorňuje Rudolf Plachý, analytik Fio Bank.

V řeckých městech nadále probíhá generální stávka. V Aténách lidé demonstrují proti novým úsporným opatřením, které po Řecku požaduje Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.

Tiskové agentury také zachytily záběry, jak někteří Řekové mezi protestujícími obracejí svůj odpor vůči Německu jako hlavní ekonomice eurozóny.

Na protest totiž někteří lidé zapalovali německou vlajku. Deštivé počasí však jejich snahu velmi ztěžuje. Na video o pokusu zapálit fotku se můžete podívat ZDE

Jak už titulek naznačuje tak hospodářské výsledky společnosti Coca-Cola Companydopadly dobře. Firma vytvořila ve 4. čtvrtletí hrubý zisk 6,64 miliardy dolarů (asi 127,1 miliardy Kč), což je meziroční nárůst o 7 procent. Provozní tržby se zvýšily o pět procent na 11,04 miliardy dolarů (asi 211,4 miliardy Kč). Největší světový výrobce nealkoholických nápojů zvýšil odbyt ve všech geografických oblastech včetně Evropy.

Čistý zisk nicméně o 71 procent klesl na 1,65 miliardy dolarů (asi 31,7 miliardy Kč). Srovnání s předchozím rokem je ale problematické, protože o rok dříve firma zaúčtovala vysoký mimořádný zisk v souvislosti s akvizicí plnicích provozů v Severní Americe.

Celosvětový odbyt podle prodaného objemu nápojů se zvýšil zhruba o tři procenta, nejvýrazněji to bylo v Tichomoří, kde nárůst činil pět procent. Nejpomalejší nárůst se týkal Evropy a Severní Ameriky, kde se odbyt zvýšil o jedno procento. V rámci Evropy se odbyt zvyšoval především v Německu, ve střední a jižní Evropě klesal.

Za celý loňský rok se hrubý zisk firmy zvýšil o 26 procent na 28,33 miliardy dolarů, naopak čistý zisk o 27 procent klesl a činil 8,57 miliardy dolarů. Provozní tržby vzrostly o 33 procent na 46,54 miliardy dolarů.

Optimismus je v dnešní turbulentní době zvláště cenný a pokud se jedná o některou dluhy sužovanou zemi, tak to platí dvojnásobně. (I když jak praví klasik: "...jsou chvíle, kdy by se optimisté měli popravovat...", což doufejme platit nebude.)

Dobrý výhled španělské ekonomice totiž věští tamní ministr hospodářství Luis de Guindos.Podle něj se španělská ekonomika se ve druhé polovině letošního roku s pomocí strukturálních reforem vrátí k růstu po předpokládaných třech čtvrtletních poklesech za sebou. Guindos dodal, že v celém letošním roce ekonomika pravděpodobně klesne o 1,5 procenta, což odpovídá prognóze španělské centrální banky.

"Cílem vládního programu je zlomit negativní trend v naší ekonomice od druhé poloviny roku," řekl de Guindos při projevu k parlamentu. V posledním čtvrtletí loňského roku se španělský hrubý domácí produkt snížil o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první mezičtvrtletní pokles za dva roky.

Předpokládá se, že španělská ekonomika klesne také v letošním prvním čtvrtletí. Země by se tak poprvé od konce roku 2009 dostala do hospodářské recese, která je definována jako dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou, napsala agentura Reuters.

Řecké martyrium o plánu úspor, který by zajistil pomoc ze strany MMF a eurozóny, nekončí. Podle nejnovějších zpráv prý političtí lídři intenzivně pracují na finální podobě dokumentu, na němž se snaží najít politickou shodu a posléze s ním chtějí předstoupit před zástupce trojky.

"Řecká vláda pracuje na finálním dokumentu, který prodiskutují političtí lídři na dnešní večerní schůzce," uvedl mluvčí vlády.

Nicméně evoluce dokumentu je zřejmě pro Řeky horší než porod. Schůzka preiméra Papadimose a lídrů dalších parlamentních stran byla odložena a podle médií nezačne před 9. hodinou tamního času. (8:00 u nás)

Podle vládního úředníka obeznámeného s procesem je důvodem zpoždění schůzky lídrů potřeba přeložení dohody do řečtiny, protože lídr pravicové strany LAOS George Kartzaferis anglicky neumí. (nebo jeho angličtina není dostatečně na úrovni, narozdíl od Papdimose a dalšího lídra Samarase, kteří studovali v USA...)

Zdroj také uvedl, že jednní může probíhat několik hodin. (takže jasný vzkaz trhům: řešení dnes nečekejte...)

Tak další oddalování řecké dohody na úsporách a škrtech opět ovlivňuje trhy. Přestože se hlavní akciové indexy nacházejí v záporu, euro k dolaru posiluje na 1,3176 USD/EUR, což je dnes nejvíce.

Trhy evidentně necítí žádný posun, protože i kdyby vznikl konečný návrh dohody, tak stále to ještě neznamená souhlas s ní od dalších tří koaličních stran.

Spíše negativní čísla přišla po německém průmyslu i z Francie. Její obchodní deficit se v loňském roce zvýšil o 35 procent na rekordních 69,6 miliardy eur (přes 1,7 bilionu Kč) kvůli stoupajícím nákladům na dovoz energie a zpomalení růstu vývozu.

Údaje podle agentury Reuters podtrhují problémy Francie s udržením konkurenceschopnosti na světových trzích. Navíc výrazně kontrastují s vývojem v sousedním Německu. To sice zveřejní údaje o loňské bilanci zahraničního obchodu až ve středu, předpokládá se však, že vykáže obchodní přebytek kolem 156 miliard eur.

Francouzské údaje odrážejí skutečnost, že růst francouzské ekonomiky se dlouhodobě opírá spíše o domácí než zahraniční poptávku. Růst francouzského exportu loni zpomalil na necelých devět procent ze 14 procent v předchozím roce. Import se loni zvýšit téměř o 12 procent. Bez zahrnutí růstu nákladů na energii by stoupl o necelých osm procent.

"Dnešní údaje zjevně nejsou dobré, ale jsem rád, že stav našeho zahraničního obchodu se s blížícími se prezidentskými volbami stává důležitým tématem," uvedl francouzský státní tajemník pro zahraniční obchod Pierre Lellouche. "Je čas zbavit se myšlenky, že domácí trh je jedinou cestou k ekonomickému růstu," dodal.

Pojďme se podívat, jak dopadlo dnešní obchodování na pražské burze.

Takřka všechny akcie v Praze skončily v červených číslech, index PX klesl o 0,89 % na 1002,3 bodu.

Z nejvíce obchodovaných titulů zaznamenala největší propad Komerční banka, která klesla o 4,66 %. Výrazný propad o 3,66% zasáhl i těžařskou NWR.

Z méně obchodovaných pak nejvíce ztratilo Orco -propadlo se o 6,54 %.

Druhý bankovní titul v Praze - Erste Group Bank - skončil jako jeden z mála v plusu. V úterý vzrostl o 0,74 %. V zelených číslech skončily i akcie Kit Digital (+ 3,3 %), AAA (+ 0,54 %) a Pegas Nonwovens (+ 0,58 %).

V jednom z výrazných textů posledních dní se komentátor Financial Times Wolfgang Münchau zabývá myšlenkou, která se v Německu mezi některými průmyslníky a veřejnými figurami dostává do módy. Německu se hospodářsky, především exportně velmi daří, a mělo by tedy zvážit odchod z Unie či alespoň z eurozóny a zařadit se buď oficiálně, či alespoň neformálně mezi úspěšné a rychle rostoucí země skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína).

Autor si myslí, že je to samozřejmě nesmysl, a mimochodem upozorňuje, že německá posedlost vlastní konkurenceschopností je jednou z příčin krize eura a jeho nerovnováh.

Celý Macháčkův komentář si přečtěte ZDE

Ben Bernanke, šéf americké centrální banky Fed, vystoupil před kongresem se zvprávou o vývoji ekonomiky v letošním roce.

Bernanke prohlásil, že Fed pozorně sleduje situaci v Evropě a udělá vše možné, aby zabránil dopadům na americkou ekonomiku.

I přes páteční relativně optimistická data ohledně zaměstnanosti v USA Bernanke varoval, že situace je stále vážná.

"Pořád máme před sebou ještě dlouhou cestu k tomu, abychom mohli říct, že trh práce se vrátil k normálu," řekl Bernanke a následně přepinkl pomyslný míček na stranu kongresmanů, když jim řekl, že neexistují monetární nástroje, které by "napravily" trh práce. S tímto problémem mohou mnohem víc udělat politici, vzkázal jim Bernanke.

Americká Komise pro cenné papíry (SEC) chystá kontroverzní plán na stabilizaci fondů peněžního trhu. Odvětví má hodnotu 2,7 bilionu dolarů (50,7 bilionu Kč). Záměr v něm není populární, protože by prý investory připravil o zisky. Cílem plánu, s nímž komise přichází více než tři roky po pádu banky Lehman Brothers a vypuknutí finanční krize, je co nejvíce snížit ztráty pro akcionáře v případě další paniky na trzích.

Návrh SEC by dopadl jak na fondy, tak investory. Fondy, které investují do krátkodobých nástrojů, by si musely vytvořit kapitálové rezervy podle jedné ze tří nových metod. Investoři, kteří budou chtít prodat všechny své podíly ve fondech najednou, dostanou 95 procent svých peněz okamžitě, zbytek až po 30 dnech.

"Fondy peněžního trhu jsou náchylné k náhlým hromadným výběrům vkladů a nečekanému zhoršení kvality jejich aktiv. Potřebuje proto pokročit s konkrétními návrhy řešení těchto strukturálních rizik," uvedla předsedkyně komise Mary Schapirová.

Pád Lehman Brothers a panika

Když se v září 2008 zhroutila banka Lehman Brothers, znamenalo to ztráty pro fond Reserve Primary, který vlastnil dluhopisy tohoto finančního ústavu. Když se investoři dozvěděli, že fond je na mizině, kvapně opustili jak Reserve Primary, tak další fondy. Panika se zmírnila, až když americká vláda a centrální banka slíbila fondům podporu.

SEC již v roce 2010 přijala zásadní reformy odvětví. Například zpřísnila pravidla pro druhy cenných papírů, které fondy mohou držet. Fondy také musely držet dostatečné množství hotovosti. Podle Schapirové jsou ale potřeba další pravidla. 

Firmám spravujícím fondy peněžního trhu se ale navrhovaná opatření nelíbí. Šéf fondu Federated Investors s aktivy v hodnotě 255,9 miliardy dolarů J. Christopher Donahue například uvedl, že se hodlá se SEC soudit, pokud nová pravidla zasáhnou do podnikání jeho firmy. "Uděláme všechno, co bude v našich silách, abychom na to zaútočili," řekl.

Fondům se nelíbí tvorba rezerv

Fondům se například nelíbí, že podle nových pravidel by si musely vytvořit kapitálové rezervy, a to buď z vlastních prostředků, z akcií a dluhopisů anebo od podílníků. Upozorňují na to, že vzhledem k poklesu zájmu investorů o fondy peněžního trhu po roce 2008 by musely o peníze na rezervy žádat podílníky, což by dále snížilo jejich zisky. "Když vám někdo štědře dá vybrat, jakým způsoben chcete umřít, tak to vlastně žádná volba není," podotkl Donahue.

Kontroverzní je pro fondy i pravidlo, podle něhož by investoři nemohli 30 dní nakládat s částí svých prostředků. Podle fondů by jejich klienti v čase krize nemohli rychle vybrat své peníze, což by prý jejich důvěru nezvýšilo, ale naopak snížilo. Podle SEC by ale fondy díky držení části hotovosti zákazníků nemusely mít tak vysoké rezervy.

Plán nicméně může narazit i v Komisi pro cenné papíry. Podle deníku The Wall Street Journal mají tři z pěti jejích členů výhrady k dalším reformám pro fondy peněžního trhu. Pro schválení návrhu jsou přitom potřeba právě tři hlasy.

Prahu máme za sebou, pojďme na evropské burzy. Ty byly ttéměř celý den v mínusu, nakonec však ztráty jsou nepatrné.

Index londýnské burzy FTSE 100 klesl jen o 0,03 %, frankfurtský DAX ztratil 0,16 %.

Pařížský CAC 40 dokonce vyskočil do zelených čísel a posílil o 0,18 %.

Angela Merkelová měla dnes večer v Berlíně projev k budoucnosti EU. S ničím novým a závratným však nevystoupila. Zopakovala, že se současná krize nevyřeší přes noc a bude to běh na dlouhou trať.

Uvedla také, že všechny evropské země musí proti krizi bojovat společně. "Vím, že to není jednoduchá cesta, ale obávám se, že to je jediný způsob, který slibuje úspěch," řekla Merkelová.

Máme tady zprávu k hlavní události dnešního večera. Schůzka, na níž měli předáci řeckých stran vládní koalice rozhodnout o osudu dohody s mezinárodními věřiteli, se odkládá na středu. Premiér bude v noci jednat s tzv. trojkou.

Lídři politických stran se musí dohodnout na dalších vládních škrtech, jinak Atény nedostanou další finanční pomoc ve výši 130 miliard eur.

Vláda nyní dokončuje finální text dohody s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, a zástupcům stran jej měla předložit na schůzce naplánované na 20:00 SEČ. "Důvodem (odkladu) je, že političtí předáci nebudou mít čas na vyhodnocení návrhu opatření," řekl stranický činitel. Původně se měli šéfové stran sejít k diskusi o podmínkách dohody již v pondělí.

Na závěr dnešní on-line reportáže zůstaňme v Aténách, kde se konala demonstrace proti dalším škrtům.

V několika řeckých městech během generální stávky protestovaly desítky tisíc lidí.

Demonstranti v centru Atén spálili německou vlajku a snažili se dostat do budovy parlamentu. Policie musela zasahovat slzným plynem.

Pálení německé vlajky uspořádali řečtí nacionalisté, z nichž se manifestace před budovou parlamentu zúčastnily asi dvě stovky. Protestovali tak zejména proti roli Německa v přísném vymáhání úspor. Jeden z demonstrantů třímal také velký řecký prapor se starořeckým nápisem: "Se štítem nebo na štítu" (Vítězství nebo smrt). Manifestanti také křičeli: "Zloději, zloději!"

Celý článek o demonstracích v Řecku si přečtěte ZDE