Nálada investorů v Evropě se pomalu zlepšuje, ekonomické indikátory překvapují analytiky. Máme tedy důvod si myslet, že panika posledních měsíců končí?
Server businessinsider.com kvůli tomu oslovil šest předních ekonomů různých špičkových finančních společností a výzkumných organizací s otázkou: Končí krize eura? A pokud ne, co bude následovat?
ZmatekKrize pokračujeFinanční konsolidace
Negativní titulkyKrize končíDevalvace měn
"Evropa prochází zmatkem, který je pro ni samotnou rizikem. Rozpad eurozóny není to, čeho se teď musíme bát. Problémem může byt reaktivní a postupný přístup ke krizovému řízení, který neuspokojí investory.
Chod událostí se pak může vymknout kontrole politiků. Nejistota a volatilita, které jsme viděli v roce 2011, jsou tomu všemu teprve začátkem."
Ian Bremmer, prezident Eurasil Group
"Dlouhodobé repooperace Evropské centrální banky jednoznačně zvedly náladu a pravděpodobně oddálily bankovní krizi. Rozšiřování krize bude pokračovat, politici totiž neřeší základní příčinu - současnou a budoucí nerovnováhu v eurozóně (a to, kdo za ni zaplatí).
Pouze fiskální unie může udržet eurozónu v její současné podobě, na její hlubší prosazení ale evidentně chybí politická vůle. Místo toho tu máme extrémní úspory, které jen podpoří problémy regionů. Jednou (pravděpodobně již brzy) Řecko asi odejde a eurozóna se pravděpodobně rozpadne. "
Dario Perkins, ředitel Global Economics v Lombard Street Research
"Končí krize eura? Určitě ne, v této chvíli nejsme schopni s jistotou tipnout počet měsíců, možná ani let. Věříme, že nakonec bude eurozóna ještě silnější ve stejném složení jako nyní. Naše přesvědčení ale není tak velké, jak bychom si přáli a rizika jsou stále spíše negativní. Bezprostřední riziko se týká Řecka a restrukturalizace jeho dluhu. Ve špatných rukách by mohlo vést k dalšímu šíření nákazy a v nejhorším případě k rozdělení měnové unie samotné.
Pokud by vyjednávání v této fázi byla úspěšná, bude další prioritou politiků snížení výnosů na italských a španělských dluhopisech, což je podmínka pro obnovení solventnosti těchto zemí. Evropu by případné další poškození bankovního sektoru vtáhlo do ještě hlubší recese.
Politici ale mají možnosti takový negativní scénář odvrátit. EFSF a později v tomto roce i ESM - by měly poskytnout krátkodobou pomoc eurozóně. Je pravděpodobné, že ECB bude muset pokračovat v poskytování likvidity bankovnímu systému. Ani po tomto všem by ale krize neskončila.
Další roky fiskální konsolidace a bolestivé strukturální reformy v periferiích budou potřeba se všemi souvisejícími ekonomickými a politickými riziky. Je pravděpodobné, že v době, kdy už bude po těchto úpravách, uvidíme novou politickou infrastrukturu - s prohloubenou fiskální unií, která může zahrnovat i eurobondy. Pouze potom bude eurozóna skutečně udržitelná. V tom momentě budeme moci prohlásit, že krize eurozóny skončila. "
Peter Westaway, hlavní evropský ekonom v Vanguard Asset Managenemt, Ltd.
"Krize eura téměř jistě ještě není za námi. ECB prošla dlouhou cestu ke zmírnění hrozby ztráty likvidity. Myslet si, že se negativní titulky novin vytratí, je zavádějící. Eurozóna je dlouhodobý projekt a přináší náročná a dlouhá období jednání. Toto je jen jedno z nich. "
Dan Greenhaus, generální ředitel a hlavní stratég BTIG LLC
"Existenciální krize eura je již z velké části pryč. To však neznamená, že eurozóně nehrozí další systémová rizika. Bankovní systém bude nadále podporovat ECB. Problematika státního dluhu se nikam nepohnula. Každé další kolo úsporných opatření podporuje sílící odpor evropských daňových poplatníků.
V eurozóně velká krize skončila. Problémy však ještě ani zdaleka nekončí a nevyřešená rizika v systému znamenají, že se možná krize vynoří znovu. Investor by měl uvažovat o tom, jakou cenu má momentálně trh. "
Lorcan Roche Kelly, hlavní evropský stratég v Trend Macrolytics, LLC
"Aby krize v eurozóně skončila (bez eurobondů a fiskálních transferů), musí být vyřešeny tři hlavní problémy:
- Některé evropské dluhy se musí odepsat
- Vazba mezi vládami a bankami se musí přerušit
- Eurozóna musí mít důvěryhodnou strategii růstu do budoucnosti
Výnosy z vládních dluhopisů eurozóny od konce loňského roku klesají a lednové aukce státních dluhopisů periferních zemí dopadly úspěchem. Pod ním jsou podepsány především super-levné tříleté úvěry od ECB. Ty sice snižují tlak na banky, neřeší ale příčiny krize. Zásadní změny proto nepřinesou.
V příštích několika měsících uvidíme vynucenou restrukturalizaci dluhu Řecka, neuspokojivě nízké využití dalších tříletých úvěrů od ECB a záchranný balík pro Itálii a Španělsko. Tyto věci dodají trochu času, slabší země eurozóny ale budou potřebovat růstovou strategii - nakonec se rozhodnou opustit měnovou unii. A udělají to tou nejrychlejší metodou - devalvací měny. "
Megan Greene, hlavní ekonomka pro západní Evropu a eurozónu v Roubini Global Economics
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
