Hlavní dění a očekávané události:
- Řecký parlament schválil v noci balík úsporných opatření.
- Itálie prodala pokladniční poukázky za 8,5 miliardy eur, průměrný výnos klesl
- Dnes by Řekové měli dotáhnout dohodu se soukromými věřiteli o výší odpisu jejich dluhů a jejich náhradě novými dluhopisy.
- Šéf řecké pravicové Nové demokracie a pravděpodobně vítěz dubnových předčasných voleb Antonis Samaras prohlásil, že seznam škrtů slíbených EU a MMF by se měl po volbách přepracovat. Přitom součástí pomoci ve výši 130 miliard eur má být i slib, že škrty budou prosazeny i po volbách.
- Americký prezident Barack Obama předložil Kongresu návrh rozpočtu na příští fiskální rok. Chce podporu růstu i vyšší daně pro bohaté.
- Večer v 19:00 proběhne neformální jednání německé kancléřky Angely Merkelové s premiéry Dánska, Nizozemska a Estonska o vývoji v Evropské unii a eurozóně.
On-line reportáž
Kalimera! Tikánis? Kalá? - Nebojte se divných znaků, ale kvůli aktáulnímu dění v Řecku, které zřejmě i tento týden bude středobodem dění kolem dluhové krize, začínám naši on-line reportáž řecky. (Pro neznalé: Kalimera = Dobré ráno; Tikánis? = Jak se máte?; Kalá? = Dobře?). Ale dost formalit, jdeme na to přehledem důležitých událostí dnešního dne:
Řekové po "úspěšné parlamentní misi" čeká další finalizace dohody se soukromými věřiteli. Ta je již několik dní na stole, virtuálně schválená a všichni v ni věří, ale přesto ji ještě nikdo neviděl. Každopádně dnes má pro tuto dohodu dealine (což ale v řeckém podání nic neznamená). Z dalších klíčových událostí dnešního dne je představení plánů Baracka Obamy na reformu trhu práce USA a návrhu rozpočtu země pro rok 2013.
Řecký parlament včera pozdě v noci nakonec schválil balík úsporných opatření, jimiž MMF, EU a ECB podmiňuje poskytnutí nové finanční pomoci předlužené zemi. Jednání parlamentu, který opatření schválil po bouřlivé debatě, provázely v ulicích Atén a dalších měst násilnosti. Zraněno při nich bylo podle agentury AP víc než 120 lidí. Pro úsporná opatření hlasovalo 199 poslanců, 74 jich bylo proti.
Řekové mají letos ve státním rozpočtu podle požadavku eurozóny uspořit dalších 325 milionů eur (8,2 miliardy korun). Nepopulárními úsporami chce řecká vláda zabránit státnímu bankrotu a zajistit úvěr, jenž má obnášet 130 miliard eur (3,2 bilionu korun). Soukromí investoři jsou navíc ochotni Řecku odpustit 100 miliard eur z jeho dluhu.
Více o schvalování si přečtěte v článku Gábiny Hanuskové a Honzy Strouhala - ZDE
Akcie na burze v Tokiu zahájily týden růstem, o který se částečně zasloužila příznivější nálada po schválení nových úsporných opatření v Řecku.
Hlavní index Nikkei 225 si připsal 52,01 bodu a den uzavřel výše o 0,58 procenta na hodnotě 8999,18 bodu. Stále však nepřekonal 200denní klouzavý průměr, který je důležitým technickým indikátorem a který se teď nachází v blízkosti hranice 9055 bodů. Širší index Topix dnes přidal 0,34 procenta a uzavřel na 781,68 bodu.
Jihokorejský index KOSPI pak přidal 0,6 procenta a uzavřel na úrovni 2005,74 bodu. Australské akcie také posilovaly, když růst o 0,9 procenta táhnuly především bankovní tituly. A v plusu skončily i akie na burze v Hongkongu, kde Hang Seng Index přidal 0,58 procent.
Japonská ekonomika klesla za říjen až prosinec ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,6 procenta, což bylo více než se čekalo. K poklesu přispělo zpomalení globálního ekonomického růstu, povodně v Thajsku a silný jen. Ve třetím čtvrtletí ekonomika po revizi stoupla o 1,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila vláda. Japonsko je třetí největší ekonomika světa.
Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali snížení jen o 0,3 procenta. V celoročním přepočtu se hrubý domácí produkt snížil o 2,3 procenta, analytici čekali pokles o 1,4 procenta. Ekonomové očekávají, že japonská ekonomika obnoví v letošním roce růst. Podpořit jí mají kroky na obnovu země po loňském zemětřesení a cunami. Výhled však zastiňuje dluhová krize v eurozóně a silný jen.
Domácí soukromá spotřeba se ve čtvrtletí zvýšila o 0,3 procenta. Spotřeba se na celkovém výkonu ekonomiky podílí více než polovinou. Výdaje vlády se však ve čtvrtletí snížily. Důvodem bylo zpoždění schválení dodatečného rozpočtu 12 bilionů jenů (2,9 bilionu Kč). Peníze jsou určené na obnovu země po cunami.
Schválení nových úsporných opatření v Řecku se podepisuje i na devizových trzích, kde zpevnilo euro, přestože analytici upozorňují na přetrvávající nejistotu.
Euro k dolaru zpevnilo o 0,3 procenta na 1,3235 USD, a smazalo tak část ztrát z konce minulého týdne. Díky obecně větší ochotě nakupovat rizikovější aktiva si australský dolar vůči dolaru americkému připsal 0,5 procenta a vystoupil na 1,0720 USD, zatímco americká měna proti japonskému jenu zpevnila na 77,78 JPY.
"Nejsem si jist, zda je čas na oslavu. Pořád není jisté, zda ministři financí eurozóny budou se záchranným úvěrem souhlasit na schůzce, která je plánovaná na středu," poznamenal hlavní analytik devizového trhu Masafumi Jamamoto z makléřské společnosti Barclays Capital.
Demonstrace proti dalšímu utahování opasků se v Aténách, ale i v dalších řeckých městech, přeměnily v násilnosti. Jen v Centru Atén se sešlo přes 100 tisíc nespokojených Řeků. Policie proti demonstrantům v černých kuklách vyzbrojeným zápalnými lahvemi a kameny zasáhla slzným plynem.Bouře byly i v dalších řeckých městech.
Dokument s požadavky na řecké reformy má 32 stran. Opozice jej stále studuje
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořielny komentuje řecké dění:
Řecký "doping" nakopnul i pražskou burzu. Ta přidává skoro 3 procenta, když aktuálně index PX roste o 2,64 procenta. Hlavními tahouny jsou pochopitelně bankovní tituly - Erste přidává 4,66 %, Komerční banka 2,88 %. Silný růst zaznamenává i NWR (+ 4,26 %) a přes jedno procento roste i elektrárenská firma ČEZ (+ 1,24 %)
Úsporná opatření jsou v těchto dnech skloňována zejména v souvislosti s Řeckem. V eurozóně je ale dalších 11 zemí, jejichž veřejný dluh přesahuje stanovená pravidla měnové unie. Podívejte se, které státy eurozóny nejsou rozpočtově zodpovědné.
CELOU FOTOGALERII ROZPOČTOVĚ NEZODPOVĚDNÝCH STÁTŮ SI PROHLÉDNĚTE ZDE
,,Máme enormní škody," řekl podle agentury DPA v řecké televizi starosta Atén Jorgos Kaminis.
Několik hlavních ulic a nákupních tříd i náměstí před budovou parlamentu dnes podle DPA vypadalo jako po boji. Na odstraňování škod pracují desítky pracovníků úklidových služeb. Podle údajů požárníků bylo poškozeno 45 budov, některé prý zcela vyhořely. Vážně poškozeno a vydrancováno bylo prý také množství bank a obchodů a desítky semaforů zničeny. Před poškozenými obchody bezradně postávali rozhořčení obchodníci.
Mezi budovami v centru Atén, které v noci na pondělí skončily v plamenech je i neoklasicisní budova kina Attikon z roku 1870. Demonstranti útočili hlavně na banky, shořela Bank of Cyprus i Alpha banka. Shořela i kavárna řetězce Starbucks.
Příliš mnoho reakcí na řecké schválení úspor v parlamentu jsme zatím neobjevili. Nicméně první (zásadní?) se objevila - Němci vyjádřili spíše skeptickou reakci. Tamní ministr hospodářství Philipp Rösler uvedl, že schválení bylo "od základu povinností."
"Je dobré, že úspory byly schváleny širokou většinou, ale to na čem záleží je skutečné zavedení strukturálních reforem. Udělali jsme krok správným směrem, ale stále jsme velmi daleko od naplnění skutečného cíle," prohlásil Rösler.
Tak ještě jsme se nepodívali, jak reagují západoevropské trhy. Nicméně, jak už možná mnohým napověděly naše předchozí vstupy (Asie a Praha), tak nelze jinak - rostou!!!
Britský FTSE 100 přidává 0,95 procenta, francouzský CAC 40 je v plusu o 0,38 % a německý index DAX přidává 0,66 procenta.
Svůj růstový elán si drží i nadále Praha, kde index PX je v plusu stále o více než dvě a půl procenta. Pražská burza tak smazala svoje páteční ztráty a PX se znovu vyšplhal nad 1000 bodů.
Řecku i Portugalsku by zřejmě prospělo, kdyby vyhlásily státní bankrot a Evropská unie jim pak finančně pomohla znovu se postavit na nohy. Myslí si to komentátor ekonomického listu Financial Times (FT) Wolfgang Münchau, který poukazuje na neustálé neplnění slibů, k nimž se Řecko zavázalo. V případě Řecka navíc nelze říci, že pomůže plánované snížení dluhu na 120 procent HDP, což je jen politicky stanovený cíl, který nemá s ekonomikou mnoho společného.
Münchau připomíná, že Řecko v dubnu čekají parlamentní volby, v nichž má velkou šanci stát se příštím řeckým premiérem šéf konzervativní strany Nová demokracie Antonis Samaras. Pro člověka, který bude chtít zůstat premiérem celé funkční období, tak bude velkým pokušením svalit vinu za hospodářský marasmus na své předchůdce.
"Bude se (Samaras) držet současné strategie?," klade si komentátor otázku a hned si zkouší odpovědět: "Řekněme, že Samaras dodrží současný program a že se mu podaří vyhnout dluhové pasti. Všechno bude fungovat, jak se oficiálně naplánovalo. Bude to ale znamenat konec řecké krize? Výše dluhu k HDP se potom sníží ze současných více než 160 procent na zhruba 120 procent koncem desetiletí. To ale pořád bude hodně," odpovídá si Münchau.
Itálie při dnešní aukci prodala pokladniční poukázky za dohromady 12 miliard eur. Výnos u ročních poukázek klesl oproti předchozí aukci na 2,23 %.
A máme tu další reakci (Brusel zřejmě zaspal...). Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn říká, že věří v naplnění podmínek Řeckem pro druhý záchranný balík EU a MMF do 15. února. Podle Rehna je souhlas parlamentu s úsporami "pozitivní", ale násilí, které jednání poslanců doprovázelo, v Aténách a dalších městech je "nepřijatelné".
Uvedl, že "násilníci, nereprezentují převážnou většinou řeckých obyvatel, kteří se opravdu zajímají o budoucnost své země," a zopakoval svůj názor, že "nařízený bankrot Řecka by měl ničivé důsledky pro celou řeckou společnost a zvláště po její slabé články."
Lídr pravicové Nové demokracie Antonis Samaras v rozhovoru pro řecká média uvedl, že po dubnových předčasných volbách by se mělo s EU a MMF jednat o změně skrtů, ke kterým se řecká vláda zavázala, aby obdržela mezinárodní pomoc ve výši 130 miliard eur a zabránila neřízenému bankrotu.
Samarasova strana je přitom považována za budoucího vítěze nadcházejících voleb a je pravděpodobné, že Samaras bude příštím řeckým premiérem.
Anonymous shazují weby i v Řecku. Během hlasování parlamentu o úsporných škrtech zaútočili hackeři na několik vládních stránek včetně webu premiéra, ministra financí, ministra vnitra.
Provoz stránek byl obnoven až ráno.
Pražská burza si i ve 14:00 drží výrazný růst o 2,68 % a je zpět nad hranicí 1000 bodů.
Nejvíce posilují akcie mediální CME (+ 4,81 %) a banky Erste (+ 4,21 %).
V červených číslech jsou jen dva tituly - Kit Digital (- 0,74 %) a Pegas Nonwovens (- 0,53 %).
Alena Vitáková ve svém blogu poukazuje na stinnou stránku řecké krize:
Krize se v Řecku se dotýká i dětí, jejichž rodiče se potýkají s vážnými finančními problémy a nemohou jim mnohdy zajistit ani uspokojení základních potřeb. Podle některých svědectví některé děti doslova nemají co jíst.
Problém se objevuje čím dál více hlavně u dětí z mnohodětných rodin (polyteknoi). Zástupce řeckého ombudsmana Jorgos Moschos uvádí, že neustále stoupá počet dětí, které přicházejí do škol, aniž by s sebou měly svačiny, či drobné na nějaké občerstvení....
Kolik už zaznělo dat, kdy měla být podepsána dohoda mezi Řeckem a soukromými věřiteli o škrtnutí velké části dluhů? Každý týden nového roku slyšíme, že "jsme dohodnuti, podpis bude příští týden".
Jaká je situace?
Dohoda se soukromými věřiteli má být údajně podepsána po středeční schůzce ministrů financí eurozóny. Přitom oni sami prohlásili, že pokud dohoda nebude před schůzkou, Řecko pomoc ve výši 130 miliard eur nedostane.
Do toho zaznělo z úst mluvčího německého ministra financí, že víc než stomiliardový balík pro Atény nebude odklepnut dřív než začátkem března. Přitom pro Řeky je klíčový datum 20. března, do kterého musí splatit závazky ve výši 15 miliard eur, na které nemá.
Pro německý Spiegel se rozvykládal známý investor George Soros.
Jak se dle něj bude vyvíjet situace kolem Řecka?
"Evropa bude muset brzo napumpovat do Řecka další miliardy, aby zabránila okamžitému bankrotu. Očekávám, že ty peníze řecko dostane, protože Evropa pořád není připravena na bankrot Řecka. Neřízený bankrot by mohl způsobit ještě víc škod a je tedy lepší zaplatit peníze teď a tím oddálit řecký krach."
Soros však kritizuje současný postoj Angely Merkelové, kdy lpí na škrtech a odmítá společné dluhopisy nebo tisknutí levných peněz.
"Oceňuji vůdcovské schopnosti kancléřky Merkelové, ale problém je v tom, že vede Evropu špatným směrem," řekl Soros.
"K vyřešení evropské klize je třeba dvoufázový plán - nejprve škrty a strukturální reformy, jak je udělalo Německo v roce 2005, ale pak musí nastat podpora růstu. Pokud ta nebude, pak spousta evropských zemí najede na deflační dluhovou spirálu. A to by bylo extrémně nebezpečné."
Auto ve smyku
Soros také hájil svůj postoj pumpování levných peněz do ekonomiky a snažil se odrazit námitky, že se tím jen opakovala stejná chyba jako v roce 2008.
"Situace na finančních trzích bych přirovnal k autu, které je ve smyku. Taky musíte nejprve zatočit volantem ve stejném směru jako smyk, a až máte zpět kontrolu nad řízením, pak zatočíte na druhou stranu. My jsme tady měli 25 let růstu světové ekonomiky. Pak přišel pád v roce 2008. V ten moment padly trhy a při životě je udržely jen masivní státní injekce. Evropská krize je pokračováním té finanční a je potřeba utratit další státní peníze, aby skončil smyk."
Celý článek v angličtině si můžete přečíst ZDE. Soros dále hovoří o svých sympatiích k hnutí Occupy Wall Street, o vyšších daních nebo proč nedá hlas republikánům.
Máme zde vyjádření Angely Merkelové, které je ve shodě s tím, co přinášíme v předchozím příspěvku z rozhovosu s Georgem Sorosem.
Merkelová řekla novinářům v Berlíně, že žádné změny v dohodě s Řeckem nemůžou být a ani nebudou (po dubnových vlobách chce o škrtech vyjednávat pravděpodobný vítěz voleb a budoucí řecký premiér Antonis Samaras).
Německá kancléřka taky uvedla, že v březnu se začne jednat o plánu na podporu hospodářského růstu Řecka.
Právě dvě fáze - škrty a následně plán na podporu růstu, zmiňuje v rozhovoru Soros jako řešení evropské dluhové krize.
Pražská burza zahájila týden růstem o dvě procenta. Během dne se však pohybovala ještě o víc než půl procentního bodu výš. Po pátečním pádu se tak index PX vrátil zpět nad 1000 bodů.
Nejvíce posílila mediální CME, která si připsala 7,47 %. DEveloper ORco vzrostl o 4,49 %, Autobazar AAA o 3,44 %.
Akcie banky Erste posilovaly ještě v 14:00 o více než čtyři procenta, nakonec zakončily na + 1,95 %. Druhý bankovní titul v Praze - Komerční banka - vzrostl o 2,72 %.
V červených číslech skončily v pondělí jen dva tituly - Kit Digital (- 2,79 %) a Pegas Nonwovens (- 0,42 %).
Počet zahraničních návštěvníků Portugalska, kteří přenocovali v tamních hotelech, se v loni zvýšil o devět procent na nový rekord 7,44 milionu. Překonal tak dosavadní maximum 7,12 milionu z roku 2008.
Příjmy hotelů se dostaly na nejvyšší úroveň za tři roky, oznámil portugalský statistický úřad.
Tržby portugalských hotelů vzrostly o šest procent na 1,91 miliardy eur (zhruba 48 miliard Kč). Skončily tak těsně pod rekordní úrovní 1,96 miliardy eur z roku 2008, kdy ve světě propukla hluboká ekonomická recese.
Celkový počet ubytovaných v portugalských ubytovacích zařízeních včetně domácích návštěvníků se loni zvýšil rovněž na nové maximum 14,1 milionu z předloňské úrovně 13,6 milionu lidí. Zákazníci zde strávili o šest procent více času, v průměru 2,8 noci.
Celkové příjmy z turistiky se na výkonu portugalské ekonomiky podílejí asi deseti procenty.
Vladimír Pikora, hlavní ekonom NextFinance
Situace na finančních trzích je už zase pěkná divočina. Dolar nejprve oslabil, aby se následně vrátil k otevíracím hodnotám. Obchodníci zvyklí obchodovat na základě toho, jak rostou či klesají úrokové sazby či míra nezaměstnanosti, musí nyní sledovat politická jednání v Řecku.
Jde jim to jako Šichtařové psaní na klávesnici poté, co si razantním bušením odřela z kláves jednotlivá písmenka: politickým jednáním nerozumí, protože jim nerozumí nikdo.
Nerozumí jim, protože jsou jemně řečeno zvláštní. Jeden den se dozvíte, že byla uzavřena dohoda, aby se druhý den ukázalo, že se jedná o další dohodě. Takový nekonečný televizní seriál. Poslední díl byl o tom, jak premiér v neděli prosadil v parlamentu úsporný balíček.
Trhy zajásaly a doufaly, že tím je to z krku. Aby během dneška začaly tušit, že nekonečný seriál nekončí.
Francouzský úřad pro dohled nad finančním trhem AMF zrušil zákaz spekulativních prodejů "nakrátko", který loni v srpnu zavedl pro akcie desítky domácích finančních institucí. AMF to zdůvodnil zlepšením situace na trhu. K částečnému zrušení zákazu standardních spekulací na pokles cen dnes přistoupila i Belgie.
"Platnost opatření zakazujícího zaujímání krátkých pozic u akcií konkrétních francouzských finančních institucí skončila 11. února," sdělil AMF. Zároveň zavedl nový režim informování o vstupu do "krátkých pozic". V nich si obchodník příslušné cenné papíry půjčí na určitou dobu, vzápětí je prodá a sází na to, že je bude moci do stanovené doby koupit zpět na nižší cenu.
Zmatek na burze
O zrušení zákazu dopoledne informovaly agenturu Reuters informované zdroje. AMF však oficiální sdělení poskytla až po 13. hodině, což vyvolalo na trhu zmatek. Jeden z obchodníků nastalou situaci označil za pohyb v "šedé zóně".
Zrušení zákazu prodejů nakrátko by mělo zvýšit likviditu na akciovém trhu a zmírnit rozsah cenových pohybů. Akcie některých francouzských bank letos vzrostly už o 20 až 40 procent díky tomu, že Evropská centrální banka poskytla bankovnímu sektoru obrovský objem levných peněz.
Zákaz "shortsellingu" se týkal akcií BNP Paribas, Société Générale, Crédit Agricole, Natixis, AXA, April, CNP, Crédit Mutuel-CIC, Scor a Euler Hermes.
Belgický úřad pro regulaci trhů oznámil, že povoluje u akcií a jejich derivátů kryté prodeje nakrátko, zatímco v platnosti ponechal zákaz nekrytých transakcí. V nich obchodníci cenné papíry nevlastní a v transakci se k určenému datu jen vyrovnává výsledek sázky.
K zákazu nekrytých prodejů se některé země eurozóny nakrátko uchylovaly už v roce 2010 po vypuknutí řecké dluhové krize. Loni v létě s novou vlnou otřesů na trzích zákazy prodejů znovu zavedly Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Řecko, propady to ale nijak nezastavilo.
Česká měna v úvodu týdne posilovala a k dolaru překonala úroveň 19 korun za dolar. Kolem 17:00 k dolaru proti pátku zpevnila o 11 haléřů na 18,98 Kč/USD. Vůči euru byla silnější o desetník na 25,08 Kč/EUR, vyplývá z údajů serveru Patria Online.
Vývoj v regionu podle Miroslava Frayera z Komerční banky korespondoval se situací na globálních trzích, kde náladu povzbudily zprávy ohledně schválení fiskálních opatření ze strany řeckého parlamentu.
Analytik Patria Finance Tomáš Vlk uvedl, že koruna zareagovala na pozitivní vývoj v regionu. "Hlavním zdrojem růstu byl pro region pohyb akciových trhů, které si připisují zisky, poté co Řecko schválením potřebných reforem vykročilo dál k mezinárodní finanční pomoci," upozornil.
Podle Vladimíra Pikory z Next Finance bude další osud kurzu koruny záviset na vývoji kurzu eura. "Koruna se pohybuje inverzně ke kurzu dolaru k euru. To znamená, že čím byl dnes dolar k euru slabší, tím byla koruna silnější," uvedl.
Frayer dodal, že regionální měny na počátku nového týdne zpevňovaly. Nejvíce si polepšil maďarský forint, který si vůči euru připsal více než procento. Polský zlotý posílil o půl procenta.
Americký prezident Barack Obama zaslal Kongresu návrh rozpočtu na fiskální rok 2013, který začne v říjnu.
Počítá se v něm s výdaji 3,8 bilionu dolarů a schodkem kolem 900 miliard dolarů.
Šéf Bílého domu chce rozpočtem podpořit růst ekonomiky, která podle něj po nedávné hluboké recesi nabývá na síle. Zároveň požaduje vyšší daně pro nejbohatší Američany.
Dálnice i víc peněz pro učitele
Obama počítá s podporou infrastruktury, počínaje výstavbou nových dálničních tahů a konče modernizací škol. Prezident také chce více peněz pro učitele. Daňovými úlevami hodlá podpořit firmy, které budou ve Spojených státech vytvářet nová pracovní místa. Na tvorbu míst a infrastrukturu by v rozpočtu celkem mělo jít kolem 800 miliard dolarů.
Obama zopakoval svůj dlouhodobý požadavek vyšších daní pro nejbohatší Američany, kteří by podle něj měli platit nejméně třicetiprocentní daň z příjmu. Prezident také chce vyšší daň z dividend.
"Při tvorbě rozpočtu jsme se řídili myšlenkou, že naší zemi se vždycky dařilo, když každý měl spravedlivou příležitost. Návrh odmítá pojetí ekonomiky, kde se každý stará jen o sebe, které přispělo k prohloubení propasti mezi nejbohatšími a nejchudšími Američany," řekl.
Snížit dluh o 4 biliony do 2022
Dodal, že v návrhu hodlá bojovat i obřími deficity amerických rozpočtů. Podle něj by se za deset let měly snížit o čtyři biliony dolarů. Schodek 900 miliard dolarů plánovaných na příští rok je ale opět vysoký. Americká média se shodují, že návrh zaměřený hlavně na výdaje pro boj s deficitem příliš nedělá, i když Obama mluví o citlivých škrtech. S menším rozpočtem se bude muset smířit armáda, méně peněz bude vyčleněno i na vesmírné programy.
Zadlužení Spojených států dosahuje asi 15 bilionů dolarů (více než 287 bilionů Kč). V posledních čtyřech letech se deficit rozpočtu vždy pohyboval nad hranicí jednoho bilionu dolarů, což je podle většiny ekonomů jen stěží udržitelné. Letošní deficit má ještě činit asi 1,33 bilionu dolarů, což by představovalo zhruba 8,5 procenta hrubého domácího produktu.
Podle bývalého ministra financí Ivana Pilipa se zdá, že země se přiblížila na hranici chaosu. "Reakce Řeků na problémy podstatně odlišná od zemí jako Litva nebo Lotyšsko, kde úsporná opatření měla podobný rozsah a proběhla bez větších otřesů. Velkou ochotu k solidaritě pohled na obrázky z Řecka v jiných zemích určitě nevzbudí, dodává Pilip.
Názory analytiků Marka, Michla, Sobíška, Pilipa Gapka, Kozuba a Šichtářové si přečtěte ZDE
Evropská centrální banka (ECB) minulý týden ponechala nákupy státních dluhopisů na velmi nízké úrovni už třetí týden za sebou.
Objem nákupů se snížil na 59 milionů eur (1,5 miliardy Kč) ze 124 milionů eur v předešlém týdnu a 63 milionů eur o týden dříve.
Prudké omezení kontroverzních nákupů jí umožnilo výrazné zlepšení situace na trhu dluhopisů zemí eurozóny od druhé poloviny ledna.
ECB od začátku nákupů dluhopisů na trhu v květnu 2010 utratila tímto způsobem celkem 219,5 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Ještě v týdnu do 20. ledna ECB vydala na nákupy 2,2 miliardy eur, poté je ale snížila na minimum.
Americké akcie dopoledne posílily poté, co řecký parlament schválil reformy a úspory nezbytné k získání nové finanční pomoci a odvrácení hrozícího bankrotu. Akcie technologického gigantu Apple se vyšplhaly na nové rekordní maximum.
Kolem poledne newyorského času (18:00 SEČ) se nejsledovanější Dow Jonesův index zvýšil o 0,5 procenta na zhruba 12.862 bodů. Širší index Standard & Poor's 500 stoupl také o 0,5 procenta na 1350 bodů a index technologického trhu Nasdaq Composite posílil o 0,7 procenta na 2925 bodů.
"Schválení (řeckých reforem a úspor) skutečně výrazně snižuje napětí ohledně eurozóny," uvedl jeden z analytiků společnosti ACE Investments. Řecko však ještě musí přesvědčit eurozónu, že schválená opatření skutečně zrealizuje, napsala agentura Reuters.
Cena akcií Applu dnes poprvé v historii překročila 500 dolarů za kus.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist