Věřitelé předložili Řecku další seznam požadavků. Peníze dostane, až je zavede

Jan Strouhal, editor HNByznys

Dobré ráno,

dnešní dění kolem dluhové krize bude jistě ovlivněno včerejším rozhodnutím agentury Moody´s.

Ta snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti šesti zemím Evropské unie včetně Itálie, Španělska a Slovenska. Francii, Velké Británii a Rakousku navíc agentura zhoršila ratingový výhled na negativní, čímž je varovala před ztrátou jejich prestižního nejvyššího ratingu Aaa.

Stejně jako ostatní mezinárodní agentury i Moody's svůj krok odůvodnila rostoucími riziky dluhové krize v eurozóně.

Očekává se negativní reakce trhu, na což poukazují i futurity na evropské indexy. Moudřejší budeme za pár desítek minut.

Evropské akciové indexy otevřely druhý den obchodování v tomto týdnu podle očekávání do negativního teritoria.

Za horším vývojem stojí již zmíněné rozhodnutí americké agentury Moody´s, která upravila rating dohromady EU. 6 zemím přitom rating snížila.

První reakce na snížení ratingu již přicházejí. Britský ministr financí George Osborne se v rozhovoru pro tamní Radio 4 vyjádřil k rozhodnutí agentury Moody´s, která snížila výhled pro britský nejkvalitnější rating AAA na negativní.

,,Je to reálné potvrzení pro celý politický systém, že se Británie musí vyrovnat se svými dluhy. Je zde další organizace, v tomto případě ratingová agentura, která varuje, že pokud budeme příliš utrácet nebo si budeme příliš půjčovat, tak ztratíme naše současné hodnocení, což povede ke ztrátě důvěry investorů v naší ekonomiku," řekl Osborne.

Meziroční inflace spotřebitelských cen v Maďarsku vzrostla v lednu na 5,5 procenta z prosincové úrovně 4,1 procenta a dostala se nejvýše od dubna 2010. K růstu cen přispělo zvýšení daně z přidané hodnoty, slabý forint a drahý benzin, sdělil dnes maďarský statistický úřad.

Ekonomové podle agentury Reuters čekali zvýšení inflace na pět procent. Cenová hladina se proti předešlému měsíci zvýšila o 2,1 procenta pro prosincovém zvýšení o 0,2 procenta.

Možná jste trochu zmatení, jaké zemi byl snížen rating a jaké jen výhled. Změny v hodnoceních agentury Moody´s nabízíme přehledně:

6 zemí, kterým byl snížen rating:

Itálie - rating snížen o 1 stupeň z A3 na A2, negativní výhled

Malta - rating snížen o 1 stupeň z A3 na A2, negativní výhled

Portugalsko - rating snížen o 1 stupeň z Ba3 na Ba2, negativní výhled

Slovensko - rating snížen o 1 stupeň z A2 na A1, negativní výhled

Slovinsko - rating snížen o 1 stupeň z A2 na A1, negativní výhled

Španělsko - rating snížen o 2 stupně z A3 na A1, negativní výhled

3 země, kterým byl snížen výhled:

Rakousko - výhled pro rating Aaa snížen na negativní

Velká Británie - výhled pro rating Aaa snížen na negativní

Francie - výhled pro rating Aaa snížen na negativní

CELOU OFICIÁLNÍ ZPRÁVU OD MOODY´S SI PŘEČTĚTE ZDE

Z Evropy přicházejí další hlasy politiků k aktuálnímu tématu, čímž je včerejší rozhodnutí agentury Moody´s. Podle rakouské ministryně financí je snížení výhledu země na negativní nedůvěryhodným krokem, což následně vysvětluje:

,,Moody´s do svého rozhodnutí zahrnula zvyšující se míru zadlužení Rakouska, zatímco nové údaje ukazují, že tato míra od začátku roku klesá," řekla Maria Fekterová.

Španělské vládě se před malou chvílí podařilo prodat pokladniční poukázky za 5,45 miliard eur. získat přitom chtěla maximálně 5,5 miliardy. Roční průměrný výnos klesl oproti předchozí lednové aukci z 2,049 % na 1,899 %.

Průmyslová produkce v prosinci meziměsíčně v eurozóně propadla o 1,1 procenta a v celé EU o 0,6 procenta. Informoval o tom Evropský statistický úřad (Eurostat). V listopadu podle něj byla výroba v obou zónách stabilní.

Meziročně statistici v prosinci zaznamenali propad o dvě procenta v unijních státech platících eurem a o 0,9 procenta v celé sedmadvacítce.

Meziměsíčně v eurozóně propadla produkce energií o dvě procenta a v EU o 1,2 procenta. Produkce kapitálového zboží se snížila v eurozóně o 0,8 a v EU o 0,1 procenta, avšak třeba u trvanlivého spotřebitelského zboží Eurostat hlásí nárůst - v eurozóně o 0,2 a v EU o 0,4 procenta.

Záchrana Řecka a jeho veřejných financí v posledních týdnech znovu nabrala na intenzitě. Eurozóna požaduje obří škrty jako podmínku poskytnutí pomoci. Proti škrtům zase vyšly desítky tisíc Řeků do ulic.

Má stále ještě smysl zadluženou zemi zachraňovat? Ptejte se bývalého ministra financí Ivana Pilipa. Odpovídat bude od 14:00 hodin.

POKLÁDAT SVÉ DOTAZY MŮŽETE JIŽ NYNÍ ZDE

Řecká ekonomika je stále podlomená, a v blízké době se kvůli úsporným škrtům nedá čekat zlepšení.

Podle čerstvých dat se ekonomika Řecka ve čtvrtém čtvrtletí 2011 propadla meziročně o 7 %. To znamená, že se Řecko již pátým rokem v řadě nachází v recesi.

Pro porovnání se podívejte, jak se tamní hospodářství vyvíjelo po jednotlivých čtvrtletích:

1. čtvrtletí 2011: - 8 % y/y

2.čtvrtletí 2011: - 7,3 % y/y

3. čtvrtletí 2011: - 5 % y/y

4. čtvrtletí 2011: - 7 % y/y

A nějaké další novinky přímo z Atén: Řecký vládní kabinet se dnes ve 14:00 našeho času sejde, aby prodiskutoval další kroky, které by měly Řeky vymanit z krize.

Podle premiéra Lukase Papadimose bude vláda projednávat konkrétní úsporná opatření, aby Řecko splnilo podmínky druhé záchranné pomoci od EU, MMF a ECB. K tomu se politici zavázali při nedělním parlamentním hlasování.

Čas ubíhá. Ministři financí eurozóny (euroskupina) chtějí rozhodnutí o konkrétních úsporách vidět na svém středečním zasedání.

Jak hodnotí současné dění na trzích analytik Saxo Bank Karol Piovarcsy? Klikněte na obrázek a podívejte se na video:

Eva Sadovská, analytička Poštovej banky v Bratislavě

,,Aj dnes, podobne ako aj v januári hovoríme, že pokles ratingu krajiny o jeden stupeň nemusí automaticky znamenať, že by sa s okamžitým účinkom zhoršila naša schopnosť financovať sa či dokonca načas splácať svoj dlh. Myslíme si, že za znížením ratingu stojí predovšetkým súčasná situácia v eurozóne. A keďže Slovensko je malá, otvorená, proexportne orientovaná ekonomika, zhoršenie očakávaní pre našich obchodných partnerov sa premieta aj do nášho ratingu.

Nižší rating síce môže mať vplyv na výnosy, ktoré veritelia budú od Slovenska za poskytnuté prostriedky požadovať, avšak určitú rizikovú prirážku sme platili aj s vyšším ratingom. Investori sa totiž často rozhodujú na základe sentimentu v celom regióne, a keďže Slovensko patrí do regiónu CEE, hodnotili nás aj podľa vývoja v okolitých krajinách, napríklad v problémovom Maďarsku."

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku tento měsíc výrazně stoupla. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od loňského dubna. Vyplývá to z dnešních údajů německého výzkumného institutu ZEW.

Index ekonomické nálady v únoru stoupl na 5,4 bodu z minus 21,6 bodu v předchozím měsíci. Ekonomové podle průzkumu agentury Reuters očekávali mírnější nárůst na minus 12 bodů.

"Z hlediska odborníků z finančních trhů existuje velká šance, že německá ekonomika ve druhé polovině roku 2012 zažije mírný vzestup," uvedl prezident ZEW Wolfgang Franz.

A nyní trochu odlehčení, když máme čas oběda a hlavně svátek sv. Valentýna, který každým rokem rozděluje společnost na tu sortu lidí, která ho s nadšením slaví a druhou skupinu, která v něm vidí jen americký svátek, který vznikl z popudu obchodníků.

Kolega Karel Tinl připravil zajímavou galerii ekonomických grafů, kterou sám popisuje:

,,Pánové, dejte své milované na sv.Valentýna absolutní hloupost a bude vaše, navždy! Proč? Utratíte-li totiž letos tisíce za diamanty, budete příští rok jen těžko svůj dar trumfovat něčím lepším. Odborně se tomu říká "řízená očekávání" a podle ekonomů je to zaručená metoda k dlouhému a šťastnému vztahu..."

Fotogalerie

14 způsobů, kterými ekonom řekne: "Mám Tě rád"přejít do fotogalerie

A zpět k tvrdým datům, tentokráte z Portugalska. Tamní hrubý domácí produkt v loňském roce klesl o 1,5 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil tamní statistický úřad. V samotném čtvrtém čtvrtletí se portugalská ekonomika meziročně propadla dokonce o 2,7 procenta.

Údaje podle agentury Reuters ukazují prohlubující se hospodářskou recesi v zemi, která je v rámci finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) nucena zavádět bolestivá úsporná opatření.

Celoroční pokles ekonomiky byl nicméně o něco mírnější, než předpokládala vládní prognóza. Ta počítala s propadem o 1,6 procenta. V roce 2010 portugalská ekonomika stoupla o 1,4 procenta. V letošním roce čeká vláda zhruba tříprocentní pokles kvůli negativním důsledkům úsporných opatření.

Itálie, Španělsko a Řecko dnes úspěšně prodaly nové státní dluhopisy a pokladniční poukázky. O Španělsku jsme již informovali, pojďme se nyní podívat na ostatní svě země.

Itálie prodala dluhopisy se splatností za tři a pět let v celkové nominální hodnotě šest miliard eur (150,5 miliardy Kč). Průměrný výnos tříletých dluhopisů klesl na 3,41 procenta ze 4,83 procenta u stejných obligací prodaných před měsícem.

Dosažený výnos byl nejnižší od loňského března, tedy doby, než se Itálie v létě dostala do centra dluhové krize. Poptávka překročila nabídku v poměru 1,4:1 proti úrovni 1,2:1 z lednové aukce. 

Výnos desetiletých italských dluhopisů na sekundárním trhu po aukci klesl na zhruba 5,60 procenta.

Řecká agentura pro správu dluhu prodala tříměsíční pokladniční poukázky v hodnotě 1,3 miliardy eur a poměr poptávky a nabídky dosáhl 2,7:1. Výnos poukázek se snížil na 4,61 procenta ze 4,64 procenta dosažených na aukci 17. ledna.

Hlavní evropské akciové indexy po obědě dokázaly vymazat své ztráty a všechny se tak otočily do kladných čísel. A to i přesto, že bankovní sektor klesá. Například francouzské banky BNP Paribas a Société Générale kesají o 0,7 %, resp. o 1,65 %.

Pražská burza ale stále oslabuje. Index PX klesá o 0,24 % na 1008 bodů. Za jejím poklesem stojí zejména banky a .

Lídři Evropské unie mají ohledně Řecka jasno, jejich pozornost se nyní nově obrací na Španělsko, nad kterým také visí hrozba "krachu". Španělská ekonomika je ale větším soustem, protože je několikanásobně větší než ta řecká.

Evropská komise se zaměří na průbeh úsporných opatření ve Španělsku. Novou tamní vládu se chystá "trestat" za jejich zdržování.

Tak to podle zahraničních médií vypadá, že schůzka řeckého kabinetu bude o hodinu odložena. Řečtí politici by se tak v Aténách měli sejít v 15:00 našeho času.

Na tomto setkání musí premiér Lukas Papadimos se svými kolegy najít další prostor pro škrty, jelikož Řecko potřebuje svůj rozpočet osekat ještě o 325 milionů eur, aby vyhovělo požadavkům ministrů financí zemí eurozóny.

Německou ekonomiku čeká nyní kvůli slabosti globální ekonomiky a problémům eurozóny období slabšího růstu. Letos hrubý domácí produkt země stoupne jen o 0,6 procenta po tříprocentním růstu v loňském roce. Předpověděla to dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve zprávě o ekonomickém výhledu největší evropské ekonomiky.

OECD tak ponechala v platnosti listopadový odhad vývoje německého HDP. "K útlumu bude přispívat podstatné zpomalení růstu světového obchodu a ztráta důvěry v důsledku dluhové krize eurozóny," uvedla organizace.

Německo po krizi let 2008-09 výrazně oživilo a v letech 2010 a 2011 jeho ekonomika zaznamenávala silný růst. V posledním čtvrtletí loňského roku však již HDP mírně klesl a nejvýraznější útlum se čeká v prvním pololetí.

Zisků Evropské centrální banky z nákupů řeckých dluhopisů budou moci vlády eurozóny využít ke zmírnění řeckého dluhu. Řekl to dnes člen řídícího výboru ECB Benoit Coeuré. Potvrdil tak ochotu ECB podílet se nepřímo na odpisech řeckých dluhů, které požaduje Mezinárodní měnový fond jako podmínku svého souhlasu s druhým záchranným balíkem pro Řecko.

"Pokud by z toho (z nákupů řeckých dluhopisů) byl nějaký zisk, pak by byl jako všechny monetární příjmy rozdělen (členským) státům," řekl Coeuré v rozhovoru pro francouzský deník Libération. "Ty by toho mohly využít k tomu, aby přispěly k udržitelnosti řeckého dluhu," dodal vlivný francouzský zástupce v šestičlenném nejvyšším vedení ECB.

Představitelé Evropské unie v čele s jejím prezidentem Hermanem van Rompuyem a předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem se dnes v Pekingu snaží přesvědčit čínské pohlaváry, aby Evropě pomohly dostat se s dluhové krize. Na evropské sestavě je vidět, jak moc chce starý kontinent k další pomoci přesvědčit čínského premiéra Wen Ťia-paa.

,,Čína pevně podporuje Evropu, aby se vyrovnala s dluhovými problémy. Naše slova přeměníme v činy. Máme vůli úzce jednat a spolupracovat s Evropskou unií," řekl novinářům po setkání tria Wen Ťia-pao.

Otázka čtenáře: ,,Proč by Evropská unie měla zachraňovat Řecko na pokraji krachu, a nechat se tak strhávat do ještě hlubší krize, když už v době přístupových jednání zfalšovali Řekové stav svojí ekonomiky?

Ivan Pilip: ,,Řecko přijalo euro později než dalších 11 zemí, které společnou měnu na začátku tisíletí zavedly. Šlo tehdy o jedinou zemi, která byla odmítnuta - ostatní 3 z tehdejších 15ti (Británie, Švědsko a Dánsko) se samy rozhodly se ke společné měně nepřipojit. Možná také proto byla EU při opakované žádosti Řecka tolerantnější a jeho vstup do eura odsouhlasila přesto, že Maastrichtská kritéria v některých ukazatelích Řecko neplnilo (ale v tom nebylo samo). Nicméně dnes se to zdá jeko hlavní chyba systému - nikoli euro jako takové, ale členství země (nebo zemí?? - o tom teď budou hlavní diskuse), která na euro nebyla připravena a přijímat ho vůbec neměla."

DO ON-LINE ROZHOVORU S IVANEM PILIPEM VSTUPTE ZDE

Nyní se ještě v rychlosti vraťme do Španělska. Tamní vláda potvrdila, že podle předběžných údajů bude rozpočtový deficit země za rok 2011 ve výši 8 % HDP. Vláda k tomu dodala, že dělá vše pro to, aby schodek rozpočtu snížila. A to s podporou Německa a Evropské komise.

Španělští politici dnes také odmítli obvinění, že by vědomě navyšovali odhady ohledně rozpočtového schodku a dalších parametrů. Z toho je dnes obvinili někteří zástupci EU.

Evropská komise dnes uvedla, že u 12 členských zemí Evropské unie je třeba provést hlubší analýzu rizik vyplývajících z možných makroekonomických nerovnováhách. Česká republika ani Slovensko mezi nimi nejsou, na rozdíl například od Francie, Británie, Belgie či Maďarska.

Dnešní zpráva komise, která je první svého druhu, je součástí reakce na krizi. EU se na jejím vypracování dohodla před časem v rámci snahy předcházet v budoucnu opakování současných problémů.

Experti se zaměřili na deset různých makroekonomických ukazatelů. Šlo například o ztrátu konkurenceschopnosti či vysokou míru zadlužení. Komise v rámci této procedury může přijít s doporučení, jak situaci zlepšit.

Hlubší analýzu situace budou podle ní potřebovat Belgie, Bulharsko, Kypr, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Británie.

Řecko je v poslední době pod tlakem protestů. Tentokrát se do ulic Atén vydali penzisté. Samozřejmě vyjadřují nesouhlas s úspornými opatřeními. A to i přesto, že vláda duchodovému systému nesebrala 300 milionů eur, které nejdříve chtěl z rozpočtu škrtnout. Důchodcům ale od začátku krize kontinuálně klesají penze. Od té doby přišel řecký penzijní fond o 20 miliard eur.

V aténských ulicích tak důchodci nesou transparenty s nápisy jako ,,Bezplatné zdravotnictví pro všechny" nebo "Pro penzisty není nic, peníze jsou pouze pro bohatou vrstvu".

Jan Strouhal, editor HNByznys

Dnešní on-linová šichta pro mě končí. Otěže předávám kolegovi Tomáši Volfovi. Na konec ještě jednu zajímavost.

Poslanec Evropského parlamentu patřící do jedné ze stran německé vládní koalice dnes vyzval občany své země, aby vyjeli na dovolenou do Řecka. Tímto krokem by měli Němci podpořit řeckou ekonomiku ve snaze lépe se vyrovnat se svými dluhy.

Napadá mě otázka: Komu pomůžete se vyrovnat s dluhovou krizí vy? Výběr je letos opravdu široký.

Chérete!

Španělsko by mělo urychleně předložit rozpočet na letošní rok a doložit, jak hodlá snížit rozpočtový deficit. Novinářům ve Štrasburku to řekl komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Zdroje agentury Reuters už předtím naznačily, že EU patrně zahájí proti Španělsku procedurální kroky za to, že země odkládá požadovaná úsporná opatření.

Rehn řekl, že EU zatím žádné rozhodnutí v této věci neučinila. Evropská komise podle něj nejprve dokončí hodnotící zprávu o fiskální situaci všech 27 členských zemí.

"Nedělejme v této fázi žádné předčasné závěry, protože my teprve dokončujeme předpovědi," řekl Rehn. Případné kroky, o nichž hovoří zdroje Reuters, by unie nejpozději do května podnikla proti nové španělské vládě. Reuters v souvislosti s odkladem úsporných opatření zmiňuje regionální volby, které se mají ve Španělsku konat příští měsíc.

Zahraniční věřitelé Řecka předložili podrobný seznam úsporných opatření, která mají Atény splnit dřív, než mohou čerpat slíbený druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). Vyplývá to z návrhu dokumentu, k němuž se dostala agentury AP. Požadovaná opatření tvoří součást širšího souboru opatření, který schválil řecký parlament.

Řekové se tak například budou muset vypořádat s lidmi, kteří se vyhýbají placení daní, anebo omezit rozpočet, z něhož se hradí léky na předpis. K zahraničním věřitelům Řecka patří zbylých 16 členských zemí eurozóny spolu s Mezinárodním měnovým fondem.

AP tvrdí, že tito věřitelé teď trvají na tom, aby úsporná opatření Řecko muselo zavést ještě před tím, než druhý záchranný úvěr odejde do Atén. To by ale znamenalo, že pokud se to Řecku nepodaří, peníze patrně nedostane. Pak by zemi s největší pravděpodobností čekal chaotický státní bankrot. Peníze jsou nutné do 20. března, kdy má Řecko splatit větší část dluhu.

Rehn: Neřízený bankrot by měl devastující dopady

"To utrpení a zmatek, co zmítají Řeckem, já chápu. Na tomto rámci se ale dohodly členské země (eurozóny) a Mezinárodní měnový fond," sdělil komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

"Je skutečně v zájmu všech lidí v Řecku i v Evropě, aby to už začalo fungovat a abychom zabránili neřízenému bankrotu Řecka. Mělo by to devastující dopady," uvedl Rehn.

Ekonomové mají největší obavy z toho, že případný státní bankrot Řecka by mohl vážné ohrozit stabilitu evropských bank a silně otřást finančními trhy ve světě.

Ve středu se zřejmě neuskuteční předem plánovaná schůzka ministrů financí zemí eurozóny, na níž se mělo rozhodovat o schválení druhého záchranného balíku půjček pro Řecko. Podle diplomatických zdrojů zatím neskončily veškeré přípravné práce. Místo setkání v Bruselu se patrně bude konat telekonference. Rozhodnutí o balíku 130 miliard eur podle zdrojů citovaných agenturami zřejmě nepadne.

Už na pondělí je ale svolána předem plánovaná schůzka ministrů eurozóny, na níž by tak vše mohlo být doladěno. O tom, že konání středečního mimořádného setkání je podmíněné, hovořil už v pondělí šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker, když schůzku koncem minulého týdne svolával.

Akcie na hlavních burzách v západní Evropě dnes oslabily a k jejich poklesu částečně přispěla horší statistika ze Spojených států. Mezi investory tak zavládly obavy, zda vyhlídky největší ekonomiky světa nejsou horší, než se dosud zdálo. Náladu pak nezlepšil ani solidní růst investorské důvěry v Německu.

Panevropský index FTSEurofirst 300 podle předběžných údajů odepsal kolem 0,2 procenta a uzavřel na 1069,84 bodu.

Americké akcie zahájily dnešní obchodování mírným poklesem.

Ve 12:00 EST (18:00 SEČ) se Dow Jonesův index pohyboval kolem 12.844 bodů a proti předchozímu závěru vykazoval pokles o 0,2 procenta. Podobně širší index S&P 500 odepisoval 0,3 procenta a nacházel se blízko hranice 1348 bodů. Z hlavních indexů si nejhůře vedl Nasdaq Composite, který měl ztrátu skoro půl procenta na 2918 bodů.

Původně plánovaná mimořádná schůzka ministrů financí eurozóny, na níž se mělo rozhodovat o schválení druhého záchranného balíku půjček pro Řecko, ve středu nebude. Oznámil to šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker v dnešním prohlášení. Z něho také vyplynulo, že Řekové zatím nesplnili všechny požadované podmínky.

"Zatím jsem neobdržel požadované politické záruky od lídrů řeckých koaličních stran o naplňování programu," prohlásil Juncker, podle něhož se ale uskuteční alespoň telekonference ministrů.

Evropská unie je v současnosti prostorem, který brzdí rozvoj české ekonomiky. Důvodem je především skutečnost, že 83 procent vývozu z Česka směřuje do EU. Při dnešním zahájení Česko-tureckého podnikatelského fóra v Ankaře to uvedl prezident Václav Klaus.

"Proto jsme zde, proto jsme sem přijeli, máme zájem diverzifikovat náš export. A Turecko považujeme za prioritního, naprosto strategického partnera," uvedl prezident. Dodal, že Turecko by stěží v posledních letech dosahovalo vysokých temp růstu ekonomiky, kdyby většina jeho exportu mířila do EU.