Řecký dluh může být za osm let stejný jako dnes, šokuje studie "trojky"

Japonský obchodní deficit se v lednu vyšplhal na rekordních 1,5 bilionu jenů (357 miliard Kč) kvůli poklesu vývozu a růstu nákladů na dovoz energie. Vyplývá to z dnešních údajů japonského ministerstva financí. Schodek tak výrazně překonal předchozí maximum 968 miliard jenů z ledna 2009.

Export meziročně klesl o 9,3 procenta, import se zvýšil o 9,8 procenta. Vývoz do Číny, která je hlavním japonským exportním trhem, se propadl o více než pětinu. Přispěly k tomu sice oslavy lunárního nového roku, vývoz do Číny nicméně klesl již čtvrtý měsíc za sebou, upozornila agentura Reuters.

Přebytek japonského obchodu s Evropskou unií se propadl na rekordní minimum 689 milionů jenů. Export do EU se snížil téměř o osm procent. K poklesu japonského vývozu přispívá kromě slabé zahraniční poptávky rovněž silný kurz domácí měny.

Řecko by dnes mohlo od ministrů financí zemí eurozóny konečně získat souhlas s druhým záchranným balíkem, jehož výše by měla dosáhnout 130 miliard eur, tedy si 3,3 bilionu korun.

Atény peníze nutně potřebují, aby se vyhnuly hrozbě neřízeného bankrotu. Ten by zemi uvrhl do chaosu a mohl by mít nepředvídatelné dopady i na celoevropské hospodářství.

Eurozóna o pomoci chtěla podle původních plánů rozhodnout už několikrát v minulých dnech a týdnech, avšak vždycky to odložila kvůli tomu, že čekala na splnění řady podmínek.

Hlavně šlo o schválení drastických reforem a škrtů, které nakonec řečtí zákonodárci i přes masivní odpor tamní veřejnosti odsouhlasili. Eurozóna ale také chtěla od řeckých politických lídrů písemný závazek, že budou v nastoupené reformní cestě pokračovat i po dubnových předčasných volbách.

Rakouská ministryně financí Maria Fekterová se o víkendu nechala slyšet, že eurozóna balík úvěrů schválí. Ovšem na konečných podrobnostech finanční pomoci se podle ní stále pracuje.

Thajská ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí propadla o rekordních 10,7 procenta kvůli rozsáhlým záplavám. Oznámila to dnes thajská Národní rada pro hospodářský a sociální rozvoj (NESDB). Letos se však očekává výrazné oživení díky vládním i podnikovým výdajům na rekonstrukci.

V celém loňském roce se thajská ekonomika zvýšila o 0,1 procenta. Letos by podle nové prognózy NESDB měla stoupnout o 5,5 až 6,5 procenta místo dříve předpokládaného nárůstu o 4,5 až 5,5 procenta.

"Vládní výdaje na obnovu po povodních by měly být schopny do určité míry podpořit ekonomiku," uvedl jeden z ekonomů společnosti Kasikorn Research. Dodal, že k hospodářskému růstu by měly přispět také investice soukromého sektoru.

Japonské akcie zahájily týden dalším růstem, k němuž jim pomohlo především sobotní snížení povinných minimálních rezerv v Číně. Hlavní index akciového trhu v Tokiu se tak vyšplhal nad roční klouzavý průměr a na devizových trzích se vzhůru vydalo také euro. Značný vliv mělo očekávané schválení nového záchranného úvěru pro Řecko.

Hlavní index Nikkei 225 si připsal 100,92 bodu a obchodní den uzavřel vyšší o 1,08 procenta na 9485,09 bodu. Dostal se tak nad roční průměr, který je blízko úrovně 9427 bodů. Podobně širší index Topix přidal 1,06 procenta na 819,03 bodu.

Čínská centrální banka v sobotu snížila povinné minimální rezervy o půl procentního bodu na 20,5 procenta. Komerční banky tak budou moci poskytnout úvěry navíc v objemu 350 miliard až 400 miliard jüanů (asi 1,1 bilionu až 1,2 bilionu Kč). To má podpořit čínskou ekonomiku, které už pět čtvrtletí po sobě klesá tempo růstu.

Na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem od rána opět stávkuje pozemní personál, který se domáhá lepších pracovních podmínek a výrazného zvýšení platů. Podle společnosti Fraport, která letiště provozuje, bude zrušeno až 223 letů. Stávka začala v 5:00 a potrvá 24 hodin. Odboráři už ale naznačili, že se možná protáhne o dalších 24 hodin, tedy až do středečního rána.

Stávka bude mít dopad i na provoz pražského letiště. Jeho mluvčí Eva Krejčí ČTK řekla, že letiště má na dnešek z Frankfurtu nad Mohanem naplánováno pět odletů a pět příletů. Dva odlety a dva přílety byly zrušeny.

Mluvčí frankfurtského letiště podle agentury Reuters řekl, že zhruba 70 procent letů by dnes mělo být odbaveno podle plánu. Více než polovinu letů na tamním letišti zajišťuje společnost Lufthansa, která má na dnešek v plánu zrušit asi 200 letů, většinou po Německu, z části po Evropě. Lety do zámoří budou odbaveny bez omezení.

Bez pomoci Evropské centrální banky (ECB) by pomoc Řecku přišla až na 170 miliard eur. Napsal to dnes ekonomický list Financial Times (FT). Vlády členských zemí eurozóny proto jednoznačně očekávají, že jim se záchranným úvěrem pro Řecko pomůže právě ECB spolu s centrálními bankami jednotlivých zemí.

Z materiálů, které má list k dispozici, vyplývá, že Řecko potřebuje od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) zhruba 136 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč). K dispozici je přitom ještě asi 34 miliard eur, které zbyly z prvního záchranného úvěru. Loni v říjnu se přitom na summitu eurozóny schválila pomoc 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč).

Ministři financí eurozóny mají druhý záchranný úvěr pro Řecko schvalovat dnes v Bruselu. Německo, Nizozemsko a Finsko už daly najevo, že nepodpoří vyšší pomoc, než právě těch 130 miliard eur. Eurozóna tak podle zdrojů FT spoléhá na to, že ECB může k pomoci Řecku přispět tím, že se vzdá části svých budoucích zisků z prodeje řeckých státních dluhopisů. ECB už dříve naznačila, že s tím nebude mít problém a že je připravena to udělat.

Zdroje FT rovněž uvedly, že se bude jednat i o případném příspěvku od centrálních bank jednotlivých členských zemí eurozóny. Hodnota jejich dluhopisů by se případně mohla zahrnout do plánované restrukturalizace řeckého dluhu v objemu asi 200 miliard eur, která bude zahájena paralelně s poskytnutím pomoci.

Cena severomořské ropy Brent se dnes vyšplhala na osmiměsíční maximum poté, co íránské ministerstvo ropného průmyslu o víkendu ohlásilo zastavení prodeje ropy britským a francouzským firmám. K růstu přispěly rovněž naděje na dosažení dohody o nové pomoci Řecku a rozhodnutí čínské centrální banky uvolnit politiku.

Cena ropy Brent stoupla o více než dolar na 120,63 dolaru za barel. Předtím se vyšplhala až na 121,15 dolaru, tedy na nejvyšší úroveň od poloviny loňského června. Americká lehká ropa WTI zdražila o téměř 1,5 dolaru na 104,73 dolaru, napsala agentura Reuters.

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank, si všímá situace v Řecku:

Řecké tragédie se tradičně hrály na přelomu března a dubna při slavnostech na počest Dionýsa. Ten byl v řecké mytologii nejen bohem vína, ale i nespoutaného veselí. A s příchodem jara to vypadá tak, že nás Dionýsos opět navštíví.

Trh i mnoho pozorovatelů totiž přestalo kriticky přistupovat ke všem faktům, které nedávno vyšly najevo. V květnu nebo v červnu se tak řecká krize může změnit v řecké drama. Naší hlavní předpovědí tak stále zůstává scénář “setkání kardinálů”, které by mělo zakončit všechny summity, protože systémové zhroucení bude v tu chvíli za dvěřmi.

Tři čtvrtiny finančních profesionálů se domnívají, že letos bude globální ekonomika klesat nebo stagnovat. Vyplývá to z celosvětového průzkumu Asociace certifikovaných účetních ACCA a amerického Institute of Management Accountants (IMA) mezi 3775 finančními profesionály. Z průzkumu zároveň vyplývá, že region střední a východní Evropy zaznamenal celosvětově nejnižší úroveň podnikatelské důvěry.

"Z podrobnější analýzy plyne, že ačkoli podnikatelská důvěra v regionu střední a východní Evropy za poslední tři měsíce neklesla, ve třetím čtvrtletí 2011 prudce propadla a od té doby se nevzpamatovala," uvádí průzkum. Nejoptimističtějšími regiony ohledně podnikatelské důvěry i očekávání vývoje globální ekonomiky jsou Afrika, Blízký východ a jižní Asie. Region Asie a Pacifiku podle průzkumu ztrácí důvěru rychleji než západní Evropa.

Podle výsledků průzkumu dotázaní po celé Evropě očekávají od svých vlád přísné výdajové škrty, v regionu střední a východní Evropy ovšem ne s takovou jistotou jako ve zbytku kontinentu. Manažeři v regionu zemí OECD, kam patří Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko, se obecně domnívají, že vládní výdaje v příštích pěti letech výrazně poklesnou. Respondenti v zemích, které nejsou v OECD, obecně očekávají opak.

Ratingová agentura Standard & Poor's dnes varovala, že by mohla zhoršit úvěrové hodnocení Japonska, pokud jeho ekonomika neporoste dost rychle nebo pokud se bude jeho veřejný dluh nadále zvyšovat. S&P nyní hodnotí Japonsko ratingem AA- s negativním výhledem.

Dluhové břemeno Japonska je nejvyšší mezi vyspělými ekonomikami. Podle agentury Reuters je možné, že Japonsko již nebude příliš dlouho schopno odkládat drastické snižování výdajů a zvyšování daní. S&P nicméně upozornila, že samotné vyšší daně nevyřeší strukturální problémy, které zvyšují sociální výdaje a vytvářejí čím dál větší tlak na státní pokladnu.

Rating Japonska by podle S&P mohl klesnout, pokud by růst reálného hrubého domácího produktu na obyvatele nedosáhl předpokládaných 1,2 procenta. S&P rovněž vyjádřila obavy, že japonská vláda se dostatečně nesnaží o rychlé snížení dluhu.

Na téma Japonsko, zadlužení atd. jsme měli nedávno u nás pěknou analýzu: Páchají Japonci harakiri v přímém přenosu? Řecké dluhy ještě nejsou tak hrozné - čtěte ZDE

Akcie na burzách v západní Evropě zahájily týden opět růstem, a jejich hlavní index se vyšplhal nejvýše za téměř sedm měsíců. Trh těží z optimismu, že ministři eurozóny dnes schválí druhý záchranný úvěr pro Řecko v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). K růstu ale přispívá i sobotní snížení povinných minimálních rezerv, k němuž sáhla čínská centrální banka.

Panevropský index FTSEurofirst 300 krátce po zahájení přidával asi 0,6 procenta a pohyboval se těsně nad hranicí 1090 bodů. Tak vysoko byl naposledy začátkem loňského srpna. Zájem byl především o těžební podniky, jejichž souhrnný index přidával asi 1,3 procenta.

Německý index DAX 30 pak roste o 1,08 % na 6921,74 b, když růst vedou bankovní tituly CVommerzbank a Deutsche Bank. V plusu je i britský FTSE 100, který přidává 0,81 % na 5952,75 b. a francouzský index CAC 40 s + 0,93 % na 3471,74 b.

A v rámci tržního pohledu se podíváme i do Prahy, kde se tamní index PX pohybuje mírně v plusu o 0,34 %.

Růst je podpořen hlavně bankovními akciemi Erste Bank (Dataroom: ) a Komerční banky (Dataroom: ).

V plusu jsou i akcie Telefónicy O2, která v pátek zveřejnila své výsledky za 4. čtvrtletí 2011, i akcie Philip Morris. Naopak mírný pokles zaznamenávají akcie elektrárenské firmy ČEZ (Dataroom: ).

Jan Bureš se zamýšlí ve svém blogu nad smysluplností pomoci Řecku:

I když všechno půjde jak má, Řekové s druhým balíkem podle nové cestovní mapy daleko nedojedou. Poslední plán MMF počítá s tím, že daňové příjmy letos Řekům mírně porostou. Opakuje se však smutný příběh minulého roku a lednová čísla podle řeckého tisku ukazují na skoro dvaceti-procentní meziroční propad ve výběrech daně z přidané hodnoty.  Jaký smysl má tedy sledovat mapu, která znovu nikam nevede?

Lídři Japonska a Číny prohlásili, že pomohou eurozóně vyřešit její dluhové problém prostřednictvím mezinádorního měnového fondu (MMF). Uvedli to v neděli při schůzce japonského ministra financí Juna Azumiho s čínským vicepremiérem Wangem Čchi-šanem.

Již před měsícem uvedl MMF, že musí zvýšit svoje úvěrové možnosti až o 600 miliard dolarů, aby zvládl dopady krize eurozóny.

Oba lídři nicméně zopakovali dřívější postoje obou zemí, že by členské země měly samy dělat více. "Dohodli jsme se, že Japonsko a Čína budou úzce koordinovat svoje kroky a společně budou odpovídat MMF," řekl Azumi. "Evropské země musí dělat více, ačkoli vykročili - včetně Řecka - dobrým směrem," dodal.

Česká měna dopoledne prolomila psychologicky důležité úrovně 25 korun za euro a 19 korun za dolar. Krátce před polednem k euru proti pátku posílila o deset haléřů na 24,91 Kč/EUR a k dolaru si polepšila o 16 haléřů na 18,85 Kč/USD, vyplývá z údajů serveru Patria Online. Analytik Patria Finance Tomáš Vlk doplnil, že před možným schválením řeckého balíku zpevnilo také euro k dolaru.

Vývoj na hlavních trzích je podle Vlka pro středoevropské měny příznivý a právě díky tomu koruna posílila. Polský zlotý a maďarský forint jsou v porovnání s pátkem rovněž silnější, i když své úvodní zisky už stačily korigovat.

"Žádná data do obchodování nezasahují, rizikem může být po čase opět Maďarsko a jeho jednání s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií o dalším úvěru," dodal.

Podle Vladimíra Pikory z Next Finance bude dnes koruna sledovat vývoj v eurozóně a bude následovat vývoj eura k dolaru. Pokud bude Řecko blíž dohodě nebo se dokonce na pomoci dohodne, koruna posílí. Pokud se nedohodne, koruna naopak oslabí, uvedl Pikora. V obou případech neočekává skok o více než 50 haléřů.

Euro kolem 11:45 zpevnilo na úroveň 1,3220 USD/EUR, když ráno bylo dokonce poblíž úrovně 1,3200 USD/EUR . Impulz o víkendu dodala čínská centrální banka, která snížila povinné minimální rezervy pro velké banky. Nyní se ale pozornost soustředí hlavně na schůzku ministrů financí eurozóny o druhém záchranném balíku pro Řecko, poznamenal Vlk.

Tak podle řeckého ministra financí Evangelose Venizelose Řecko splnilo všechny podmínky pro získání pomoci od eurozóny. "Očekáváme dnes ukončení dlouhé doby nejistoty, z níž nemělo žádný prospěch ani Řecko, ani eurozóna," stojí v jeho prohlášení (plné znění v řečitně je k vidění ZDE)

Venizelos, který se minulý týden ostře opřel do prohlášení, že Řecko již zbankrotovalo, dnes prohlásil, že Evropa musí vyslat "jasný signál", že došlo k přijetí řešení na základě pravidel, která jsou "stabilní" a nebudou v budoucnu měněna.

Zároveň dodal, že vyjednávání budou pokračovat do posledních minut (než začne dnešní odpolední summit).

Jak uvádí agentura Reuters tak stále není jasno v odpisu dluhů soukromých věřitelů.

L. Akrman: (I když již řadu týdnů (ne-li měsíců) je dohoda Řecka se soukromými věřiteli dosažena, tak se stále dolaďují její detaily, díky čemuž ji stále ještě nikdo neviděl.)

Podle zdroje Reuters je předmětem diskuse "větší odpis" ze strany soukromých věřitelů. Zdroj dodal, že existuje souhlas na tom, že úrokové sazby u již splácených úvěrů od EU /MMF budou pro Řeky nižší. "Zdá se, že dojde k dohodě na snížení úrokových sazeb u původních půjček Řecku (ze strany EU/MMF) stejně jako ke snížení spoluúčasti řeckých dluhopisů v držení národních centrálních bank (zemí eurozóny)," uvedl zdroj agentury.

Analytici investiční banky J.P. Morgan Chase zvýšili odhad průměrné ceny severomořské ropy Brent na letošní rok na 118 dolarů za barel. To je o šest dolarů více, než čekali dosud. Hlavním důvodem jsou obavy z narušení plynulosti dodávek a částečně také rychlejší tempo růstu globální ekonomiky. Odhad průměrné ceny Brentu na příští rok analytici zvýšili o čtyři dolary na 125 dolarů.

"Pokračující pokles (těžby) ve starších oblastech, rizika ohrožení dodávek v klíčových těžebních zemích a nižší výkonnost některých nových hraničních oblastí nám říkají, že v období 2013 až 2014 zde budou větší rizika než v letošním roce," podotýká analytický tým pod vedením hlavního analytika Lawrence Eaglese.

"Ještě významnějším faktorem je to, že silnější hospodářský růst, byť z nízké základny, by mohl mít na růst cen ropy vliv ještě dalších 12 až 24 měsíců," myslí si analytici. Brent je teď nejdražší od poloviny loňského června a na růst jeho ceny má patrně vliv také uvolnění měnové politiky, k němuž o víkendu sáhla Čína.

Dnešní HN přinášejí komentář ekonoma Nouriela Roubiniho s názvem "Naděje plná velkých rizik".

V něm Roubini rozebírá čtyři faktory, které letos pravděpodobně podlomí globální růst a nakonec negativně ovlivní důvěru investorů...

"Vzhledem k tolika rizikům v tolika místech si investoři nakonec pochopitelně začnou cenit likvidity a budou se opět vyhýbat riskantnějším fixním aktivům, což je jen další důvod k přesvědčení, že k dosažení vyváženého a udržitelného zotavení má globální hospodářství stále daleko," píše Roubini.

Mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj vystoupil v Bruselu s několika zajímavými příspěvky. Mj, uvedl, že byla "zdolána poslední míle" pro pokrytí zbývající mezery v řeckém rozpočtu.

Pozornost poté vyvolala Altafajova slova, že ministří financí eurozóny (Ecofin) připravují podklady pro eurolídry, aby jejich poslední slovo o záchranném balíčku pro Řecko padlo 1. března.

Nic se nejí tak horké , jak se upeče. Alespoň to naznačují slova šéfa euroskupiny Jean-Claude Junckera. Ten podleprávě uvedl, že velikost pomoci Řecku je "stále otevřená", tedy, že jednání i nadále probíhají.

L. Akrman: "Když dva dělají (tedy mluví) totéž, tak to nemusí být vždy totéž. Aneb dva pohledy (řecký a Junckerův) na záchranu Atén jen opět ukazují, že Řekové jsou trochu někde jinde, než je vnímají ostatní.
Už se tedy nelze divit tomu, že běžně se hovoří o tom, že Řecko fakticky zbankrotovalo, ale nic takového se oficiálně nesmí říkat.
Stejně jako se již řadu měsíců hovoří o tom, že se Atény dohodly se soukromými věřiteli a zbývá jen dotájmout drobné detaily, nicméně tu dohodu zatím nikdo nikdy neviděl, jen se o ní stále mluví.
Že by další variace na řeckou manipulaci s daty ve stylu 100 krát opakováná lež se nakonec stává pravdou?"

Hans-Werner Sinn, šéf předního německého ekonomického institutu Ifo prohlásil, že druhý záchranný balík ve výši 130 miliard eur (zhruba 3,3 bilionu korun) pomůže jen mezinárodním bankám, ale ne Řecku.

"Politici vědí, že druhý balík nemůže Řecko zachránit. Chtějí jen získat čas do příštích voleb. Domnívám se, že tyto kroky jsou jen ztrátou času. Řecký externí dluh se každým rokem zvyšuje a to bude pokračovat, dokud země neopustí měnovou unii. Spíše jde o další oddalování řešení problému.

Základní problém Řecka není konkurenceschopnost. Levné půjčky a úvěry do země v minulosti přinesly růst cen a platů - a Řecko se nyní musí vrátit na zem z těchto vysokých úrovní," uvedl pro německý deník Spiegel.

Mads Koefoed, makroekonomický stratég Saxo Bank se pro IHNED.cz vyjádřil k možnému krachu dalších zemí v eurozóně, pokud by ECB odmítla kupovat dluhopisy jejích periferních zemí:

V tuto chvíli je ve všech titulcích Řecko, ale není to tak zlé. Situace je dosud pod kontrolou i díky tomu, že ECB spustila 3letý program dlouhodobých finančních operací. Nákaza se tak nerozšířila do Portugalska a co je důležitější, ani do Itálie nebo Španělska. Obáváme se o osud Portugalska, které by mohlo skončit podobně jako Řecko (tj. dohoda o snížení hodnoty dluhopisů se soukromými věřiteli). Španělsko a Itálie podle nás zatím dělají vše proto, aby tuto situaci odvrátili.

Podle Koefoeda jsou rozpočtové škrty jediným řešením, jak eliminovat rostoucí zadlužení. "Dlouhodobě dluhy západních ekonomik a Japonska rychle rostou a situace se může v případě neřešení rychle zhoršit. Mluvíme zde o dlouhém období, bezprostředně tuto hrozbu u Eurozóny, Japonska a USA nevidíme"

L. Akrman: Jak tak sleduji dnešní dění, tak po obědě už jde o tradiční rétorický a slohová cvičení na téma "nezbytný optimismus před začátkem summitu" s otevřenými vrátky pokud by nedošlo ke shodě nad řešením. Posuďte sami:

J.C. Juncker, šéf Euroskupiny: "Řecko při plnění požadavků partnerů učinilo významný pokrok. Musíme dnes rozhodnout, není čas ztrácet čas," podotkl při příjezdu na jednání. I on připustil, že některé otázky jsou stále otevřeny.

M. Monti, italský premiér: EU musí konat rychle, aby našla řešení pro řecký "bod vzplanutí".

C. Lagardeová, šéfka MMF:"Řecko evidentně udělalo výrazný pokrok a nyní potřebujeme, aby pokračovalo v práci. Souhrn všech opatření, na nichž se podílí i ostatní strany, nyní musí být také dotažen."

E. Venizelos, řecký ministr financí: "Jsem optimistou, ale v každém případě potřebujeme jasné politické potvrzení od Euroskupiny."

W. Schäuble, německý ministr financí: "Očekávám, že dosáhneme shodu na druhém záchranném balíku pro Řecko."

Íránské trable s ropou pokračují. Podle Evropské komise Česká republika, Belgie a Nizozemsko zastavily dovoz ropy z Íránu. Řecko, Španělsko a Itálie ropu zatím odebírají, její dovoz ale začaly omezovat.

Írán už o víkendu zastavil vývoz ropy některým odběratelům ve Francii a Velké Británii. Reagoval tak na sankce, které na něj za jeho kontroverzní jaderný program uvalily západní země.

Mluvčí komise Marlene Holznerová podle agentury Reuters nedokázala říci, jak je dnes na tom s nákupem íránské ropy Francie. Tamní energetický kolos Total nicméně sdělil, že ropu z Íránu přestal dovážet. Země jako jsou Velká Británie, Rakousko a Portugalsko podle Holznerové přestaly íránskou ropu nakupovat už dřív.

A aby to bylo všem jasné, tak obrázek naznačí víc než slova:

Událost dne - záchrana Řecka - nemohla ujít ani pozornosti Jana Macháčka, komentátora týdeníku Respekt. Svůj příspěvek tentokrát pojmul spíše jako takový rozcestník, v jehož epicentru je záchrana Řecka. Vybíráme jen část, které si Macháček všímá:

Podle Richarda Parkera, profesora na Harvardu, potřebuje Řecko reformovat i své rodinné byznysy a maloobchodní sektor. Jde o to, aby se turistika a doprava staly opět konkurenceschopnými. Jenže takový proces může prý trvat desítky let. Řecko nemá růstový plán a škrty žádným růstovým plánem nejsou. Čekají ho velmi temné vyhlídky. Řecko dostane nové fondy, ale kolaps se odvrátí jen o několik měsíců (na tom se prý shodují analytici z Wall Street). Erik Nielsen, hlavní ekonom banky UniCredit, varuje, že „politické napětí mezi Řeckem a zbytkem Evropy dosahuje bodu, odkud není návratu“. Pokud v dubnových volbách nevznikne jasný „proreformní a proevropský mandát“, začne brzy neorganizovaný odchod Řecka z eurozóny.

L. Akrman: Tak v předminulém vstupu jsme uváděli agenturní zprávu o zastavení dovozu íránské ropy do Česka (kromě dalších zemí. Zdá se, ale že Evropská komise (která je pod zprávou podepsána) "objevila Ameriku", protože Česko letos vůbec ropu z Íránu nedováží.

Ano ještě loni činila ropa z této země jistý zlomek v celkovém dovozu této suroviny, ale od 1. ledna už k nám nesměřuje ani kapička. Čili v zásadě má EK pravdu, ale z agenturní zprávy by tomu šlo rozumět, že jde o českou reakci na podnět diplomatů. Brusel tak vlastně potvrzuje něco, co není žádnou převratnou událostí, spíše - jak říkají moji oblíbení Cimrkani - "to je prostě fakt"...

Dost možná, že Brusel v obavě před dalším vyjádřením / nevyjádřením české strany vzal odpovědnost do vlastních rukou (úst) a rovnou informoval, že Česko nic nedováží. Doufejme )modleme se zas a znova...), že to nevyvolá zpětnou reakci našich představitelů ve smyslu, že toto "české embargo" není nijak závazné...

A ještě tedy ať máte přehled, zde je článek o konci českého dovozu íránské ropy:

V tuto chvíli bychom za normální situace už měli úvod do obchodování na Wall Street. Jenže v USA a Kanadě drží státní svátek - tzv. Presidents’ Day - takže se dnes na trzcíh v obou zemích neobchoduje.

Tak zdá se, že minulý týden byla v Evropské centrální bance zimní dovolená (nebo jarní prázdniny, či tak něco). Jinak totiž nelze interpetovat zprávu o objemu nákupů dluhopisů zemí eurozóny.

Dnes zveřejněná zpráva ECB o objemu těchto nákupů má totiž v kolonce VELKOU NULU! je to poprvé od loňského srpna, kdy začala intenzivněji s nákupy dluhopisů zejména ohrožených zemí, jako součást udržení chování trhů na uzdě.

Portugalský státní dluh vzrostl loni o zhruba 14 procent a na konci loňského roku dosáhl 183 miliard eur (4,6 bilionu Kč) z úrovně 161 miliard eur o rok dříve. V poměru k výkonu ekonomiky se zvýšil na 107,2 procenta hrubého domácího produktu z 93,4 procenta HDP na konci roku 2010, informovala dnes portugalská centrální banka.

Vývoj portugalského státního dluhu byl v souladu s odhady Mezinárodního měnového fondu, který loni v květnu zemi spolu s Evropskou unií poskytl záchranný úvěr 78 miliard eur. MMF počítá s tím, že portugalský dluh vystoupí na maximum příští rok, kdy má dosáhnout 118 procent HDP. Záchranný program předpokládá, že Portugalsko se bude moci během příštího roku vrátit na finanční trhy.

Minulý týden do Lisabon dorazila "trojka" zástupců mezinárodních věřitelů ke třetí prověrce plnění ozdravného programu. Portugalský premiér Pedro Passos Coelho slíbil držet se plánu snižování deficitu, podle něhož se má schodek tento rok dostat na 4,5 procenta HDP z loňských 5,9 procenta. Loni ale vláda ke snížení deficitu použila jednorázová opatření.

Peníze nám stačí, uklidňuje premiér

Coelho v pátek podle agentury Reuters prohlásil, že Portugalsko nebude žádat věřitele o další krizové úvěry ani o prodloužení splatnosti závazků. Někteří analytici se ale obávají, že země by mohla být nucena následovat Řecko.

Helénská ekonomika bojuje ale s výrazně dramatičtějším poměrem dluhu k HDP země - přes 160 %.

Zahraniční dluh Řecka dosahuje asi 350 miliard eur (zhruba 8,8 bilionu Kč), z toho na soukromé věřitele, což jsou hlavně banky a pojišťovny, připadá asi 200 miliard eur.

Zpravodajka agentury Bloomberg přináší zprávu, která může dát trhům naději. Již kolem čtvrté hodiny odpolední se řecký mnistr financí Evangelos Venizelos sešel se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem. U setkání byl dále francouzský ministr financí Francois Baroin. Venizelos se dnes sešel také šéfem Evropské centrální banky Mariem Draghim a šéfkou Mezinárodního měnového fondu Christinou Lagardeovou. V emailu to sdělilo řecké ministerstvo financí.

Setkání ostatně zachytili i fotografové agentury Reuters.

Setkání nejvýznamějších klíčových hráčů před jednáním může dávat naději, že je dohoda opravdu hotova a bude oznámena ještě dnes.

Nizozemsko chce, aby Řecko bylo pod trvalým dohledem takzvané trojky, tedy zástupců Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky.

"Jsem pro trvalou trojku v Aténách," řekl při příjezdu nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager. Jde o to kontrolovat, zda Řekové postupují s reformami, které partnerům výměnou za další půjčky přislíbili, tak jak mají. Podle nizozemského zástupce nestačí, aby se tyto inspekce konaly jen jednou za tři měsíce jako doposud.

Klíč k řešení řeckých finančních potíží možná leží na dně moře, řekl vůdce konzervativní strany Nová demokracie Antonis Samaras. Podobně jako Kypr by se i Řecko podle něj měla zaměřit na těžbu "offshore" - především ropy a zemního plynu.

Při návštěvě Kypru a po jednání s kyperským prezidentem navrhl, aby země spolupracovaly při podmořském průzkumu minerálních ložisek.

Kypr na konci loňského roku oznámil, že u svého jižního pobřeží se našly zásoby zemního plynu v takovém objemu, který by zemi zajistil soběstačnost v této surovině při dnešní spotřebě až na více než dvě století. Kyperské ložisko je součástí Levantské pánve, kde se zatím odhadují zásoby plynu na nejméně čtyřnásobek jihokyperského ložiska.

Přístup k nalezištím ropy a plynu Kypru ale ztěžuje nepřátelsky naladěné Turecko, které oznámilo plány na vlastní průzkum ropy a plynu ve Středozemním moři. Ankara má přitom s Řeckem historické spory o hranici v Egejském moři a snahy Atén o vytyčení hranic zde mohou vést k novým konfliktům.

Akcie na západoevropských burzách zahájily nový týden dalším růstem a jejich hlavní index se vyšplhal nejvýše za téměř sedm měsíců (od 8. července, uvádí Daily Telegraph) Trh čeká, že ministři eurozóny dnes schválí druhý záchranný úvěr pro Řecko, a náladu investorů podpořilo i sobotní snížení povinných minimálních rezerv v Číně.

Index FTSEurofirst 300 v závěru obchodování posílil o 0,7 procenta na 1090,29 bodu. Dostal se tak nejvýše od konce července. Německý DAX rostl o 1.42 % a francouzský CAC posílil téměř o procento. V grafu britský FTSE 100.

Graf: Bloomberg, The Telegraph

Trh všeobecně předpokládá, že schůzka ministrů zemí euzozóny v Bruselu schválí nový záchranný balík pro Řecko v hodnotě 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč). To podpořilo zejména akcie bank, jejichž index stoupl o 1,9 procenta.

"Na trh přitékají peníze díky nadějím na dohodu o Řecku a další pozitivní zprávě z Číny. Očekávám ale, že růst bude omezen tak na dvě procenta, i když Řecko záchranu dostane," řekl agentuře Reuters Bob Parker, investiční poradce ve švýcarské bance Credit Suisse.

Dohoda s Řeckem je hotová z 90 %. Reportérům španělského listu El País to řekl při začátku jednání Euroskupiny španělský ministr hospodářství Luis De Guindos.

Zbývajících deset procent se podle informací listu týká požadavku, aby se Řecko vzdalo do jisté míry fiskální nezávislosti.

Již před několika týdny podle El País prosákly informace, že Berlín požaduje fiskálního komisaře, který by na používání peněz z druhého záchranného balíku dohlížel. Peníze mají být na zvláštním účtu a jejich užití má být blokováno na to, aby primárně uspokojilo požadavky věřitelů.

Agentura Bloomberg přináší další důležité detaily z jednání v Bruselu. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos jednal se zástupci Mezinárodního finančního institutu - který zastupuje věřitelské banky a také se zástupci tzv. trojky - Evropské komise, Evropské centrální banky (guvernér ECB na snímku) a Mezinárodního měnového fondu.

Foto: Reuters

V tuto chvíli lze jen spekulovat, zda jde o definitivní potvrzení dohodnutých podmínek před jejich večerním oznámením.

Podle Reuters probíhá jednání paralelně se zasedáním ministrů financí. Zástupci řecka a trojky se do poslední chvíle snaží s věřitelskými bankami vyjednat vyšší odpis v rámci výměny dluhopisů.

Reportér Sky News Robert Nisbet v Bruselu je opatrný při odpovědi na otázku, zda bude o 130 miliardách pro Řecko definitivně rozhodnuto ještě dnes.

Optimismus podle Nisbeta začal vadnout poté, co Nizozemsko předložio svůj požadavek o stálé dohledové misi v Aténách (viz níže).

Zástupci trojky a Řecka podle posledních informací stále jednají s věřiteli o přesných podmínkách výměny dluhopisů. Minule se přitom přávě kvůli úrokům měněnych dluhopisů noční jednání neopodařilo dokončit.

Německo, stejně jako MMF a Nizozemsko, odolává tlaku, aby se Řecku povolilo mít v roce 2020 vyšší poměr dluhu k HDP než kýžených 120 %.

Dluhová udržitelnost je pro nás klíčová, řekl německý zdroj deníku The Telegraph.

Poměr řeckho dluhu k HPD má v roce 2012 dosahovat kolem 180 %.

O atmosféře v Řecku mluví profesor ekonomie Yanis Varoufakis z univerzity v Aténách v britské televizi Channel 4 News.

 Řekové se snaží žít dál, nějak se protlouct. Ve vzduchu je cítit zoufalství. Ale jak je v Řecku typické, jde ruku v ruce se vzdorem. Na ulicích je více bezdomovců a počty sebevražd rostou. Lidé ksou už unaveni z toho, jak se na ně Evropané dívají jako na zločince.

Agentura Reuters nahlédla do důvěrného devítistránkového dokumentu trojky, který kalkuluje, že Řecko sníží do roku 2020 dluh k HDP na 129 %. MMF přitom požaduje 120 %. Na nočním jednání je zřejmě stále ještě třeba hledat kompromisy.

Velmi špatnou zprávou je ovšem pesimistický scénář, který předkládá studie trojky. Pokud by Řecko zasáhla hlubší recese vinou pozdě provedených strukturálních reforem a privatizace, hrozí, že i za osm let bude dluh země na úrovni 160 % k HDP, tedy podobný jako dnes.

Kromě razantnějších vládních reforem by tak Řecko potřebovalo ještě větší ústupky soukromých věřitelů.

Vedle přísnějších reforem bude podle studie třeba další snížení úroků měněných dluhopisů a snížení úroků u bilaterálních úvěrů asi o 1,5 procenta. Evropská centrální banka by také měla prominout úroky z řeckých dluhopisů, které nakupovala v rámci intervenci Tak by se snížil řecký dluh o 5,5 %.

Ministři eurozóny se dohodli na krocích, které mají snížit řecký dluh na asi 124 procent HDP do roku 2020, píše The Telegraph.

Zástupci eurozóny stále vyjednávají se soukromými věřiteli o dalších úlevách.

Spory se vedou o to, zda by Evropská centrální banka byla ochotna odpustit úroky u řeckých dluhopisů, které má v držení.

Tak navzdory zmínce o možném výstupu kolem 23:00 jednání pokračují.

Podle Guardianu se vyjednávání zadrhla na otázce o ECB jako držiteli řeckého dluhu a co by se stalo s výnosem z těchto bondů, pokud by byly splaceny v plné výši. Tyto zisky (řada ekonomů je považuje pouze za virtuální) by mohly být dalším zdrojem k financování schodku v záchranném balíku pro Řecko.

A kromě toho se i nadále vylaďují detaily dohody Řecka se soukromými věřiteli.

L. Akrman: Napadá mě jedna věc - za loňský rok bylo těch summitů celkem dost. Většinou nezačali před obědem (přesnou statistiku nevím, ale řekl bych že ne), nicméně skoro vždy skončili v pozdních hodinách. A já se ptám Cui Bono - Komu ku prospěchu. Co kdyby se dalo dohromady "pár chytrých hlav" a začalo se jednat od osmi ráno...

Živý blog Financial Times také celý den sleduje dění kolem eurozóny a jednání jejich lídrů o záchranném balíku. Ve svém posledním vstupu (ZDE) cituje z "přísně tajné" zprávy trojky (ECB, MMF a eurozóna). Tady je pár bodů, které by neměly zapadnout:

• Zpráva datovaná k 15. únoru je překvapivá s ohledem na matný dojem z řeckého úsilí o strukturální reformy. Fráze "sklon k nehodě" se opakuje znovu a znovu. "To může vysvětlit spoustu vyostřené rétoriky z minulého týdne mezi Berlínem a dalšími "triple A" zeměmi eurozóny.
• Náklady na řeckou nečinnost? Pokud se nic nezmění, tak autoři zprávy tvrdí, že řecká "potřeba financování k roku 2020 vzroste na 245 miliard eur." To je mnohem víc než dnes diskutovaných 130 miliard.
• Dalším znepokojivým bodem zprávy je otázka, zda celé "řecké záchranné cvičení nemůže být sebezničující." To proto, že v rámci tohoto programu se dostávají dva hlavní cíle do rozporu - úspory a škrty oproti snaze zvýšení konkurenceschopnosti.

Korespondent FT Alex Barker na Twitteru zveřejnil zprávu:"Pro období 2015-2020 mohou oficiální potřeby financování vyšplhat až k dalším 50 miliardám eur. Pokud tedy vše půjde dobře...

Jak jsme již napsali dříve, tak "aktuálně" srazili ministři na jednání řecký dluh na 123 až 124 procent jeho hrubého domácího produktu do roku 2020. Tato meta však není dostatečná a proto i po 9 hodinách jednání běží dál a eurozóna se snaží docílit toho, aby se redukce ještě víc přiblížila hranici 120 procent, na níž se už dříve evropští lídři dohodli dříve.

"Dosáhli jsme čísla kolem 123 až 124 procent řeckého HDP, avšak je tlak na to jít ještě dál," řekl jeden zdroj obeznámený s průběhem jednání. Podle něj je ale stále cílem dosáhnout hranice 120 procent HDP, nebo se mu co možná nejvíce přiblížit.

L. Akrman: A vzhledem k tomu, že se nám přehoupla půlnoc, tak všem, kdo s námi bdí přeji hezký nový den. Pro ty opravdu věrné tu mám půlnoční bonus - titulní stránku úterní HN (pro zvětšení stránky na ní klikněte):

Guardianu se podařilo získat i v pozdních hodinách názory expertů na současné dění. Vzhledem k tomu, ýe u nás je již po půlnoci vezmeme zavděk jimi:

Nezávislý ekonm Shaun Edwards: "Jsem zvědavý, kdy Euroskupina zjistí, že dokonce ani 100procentní odpis dluhů soukromých investorů Řecku nijak nepomůže..."

A Sony Kapoor, šéf think-tanku Re-Define tvrdí, že trojka pouze předvádí "gymnastiku s čísly",aby vylepšila řecká data. "Trojka se zapojila do aritmetické gymnastiky a úprav ekonomických předpokladů, aby dávala smysl a to se stává stále složitějsí."

Zatímco se obchodování s akciem se přesunulo na asijský kontinent, tak měnový trh funguje normálně a neustále. Evropská měna zahájila nový týden růstem v němž pokračuje i nyní.

Vůči dolaru stouplo euro během summitového dne až o 0,6 procenta na 1,3256 USD. Od zhruba 21. hodiny minulého dne, ale z této hladiny ustupuje. Aktuálně se kurs pohybuje na 1,322 USD/EUR.

Korespondent Financial Times (FT) Peter Spiegel věští, že summit se protáhne do pozdních ranních hodin.

Podle jeho zprávy na Twitteru jednání euroskupiny nijak výrazněji nepokročilo. "Poslední zmínky od diplomatů jsou taková, že konec rozhodně není nadosah."

Jak tak sleduji kusé zprávy z jednání ministrů financí eurozóny, tak zprávy o tom, zda se jednání přiblížila k nějakému výsledku se liší.

FT uvádí, že nijak nepokročila, a navíc citují Faisala Islama ze stanice Chanel 4, který vyzáví ostatní reportéry k tipování konce jednání. On osobně tipuje 2:10 našeho času (CET).

Naopak Bloomberg tvrdí, že ministři jsou na dobré cestě k dosažení dohody. Podle zdroje agentury proběhlo několik kol jednání Řecka s MMF ohledně odpisu řeckých dluhů.

L. Akrman: Osobně bych se spíše klonil k variantě pozdější. Abych se zapojil do tipovačky, tak 3:30 našeho času a budeme rádi...

Japonské akcie zahájily obchodování poklesem v důsledku čekání na dohodu ministrů financí o záchranném balíku pro Řecko.

Index Nikkei klesá zhruba o 0,2 procenta, další japonský index Topix pak ubírá 0,1 %.

Vzhledem k tomu, že v Bruselo stále ticho po pěšině, tak vás budeme lákat na úterní vydání HN.

Mimochodem zpravodaj FT dokonce píše, že nyní mají ministři pauzu - již 3. v téměř 10 hodinách od začátku summitu (nemluvě o schůzkách před jeho startem).

Ale zpět k HN - ty dnes přinesou mj. větší komentář na téma Řecko a půjčka. Jeho autorem je bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer a má titulek "Půjčky Řecku: zatím pořád nejlepší cesta", takže hurá do stánků pro noviny (anebo zkuste doufat, že vám ho zprostředkujeme někdy přes den u nás na IHNED.cz)

L. Akrman: Tak interní hranice pro sledování bruselského dění (resp. nedění) padla.

V tuto chvíli se s Vámi loučím, aniž bychom se dozvěděli, zda bude Řecku přisouzen záchranný balík. Poslední zprávy z Bruselu hovoří o tom, že dohoda je na cestě a jednání "pomalu postupují správný směrem..."

Pokud se ohlédneme za summitovým děním od 15:30, kdy jednání začala, tak jsme však nijak moc nepokročili.

Stále zůstává nedořešena otázka dohody se soukrmýmí věřiteli. Otazníky jsou kolem dosažení výše řeckých dluhů k roku 2020 na úroveň 120 procent HDP. (poslední číslo bylo cca 124 % HDP). A nejasná také byla otázka dohledu na řeckými škrty a úsporami, když Nizozemci chtěli, aby v Aténách byla nastálo mise troiky...

Každopádně díky za pozornost a buďte nám věrní i nadále, Dobrou noc.