Většina lidí si do práce nosí jídlo z domova. Stravenky berou jako přilepšení k příjmu

Zaměstnanci v Česku přišli na jednoduchý způsob, jak pomoci rodinným rozpočtům. Více než polovina z nich nechodí v práci na obědy a nosí si jídlo z domova. Vyplývá to rozsáhlého průzkumu firmy LMC, ve kterém odpovídalo 2 158 lidí.

"Přestože většina zaměstnanců odmítá zrušení podpory stravenek, jen malá část z nich je využívá způsobem, pro který byly původně zavedeny - k úhradám obědů či svačin v průběhu pracovního dne," uvedl mluvčí společnosti Tomáš Ervín Dombrovský.

V restauracích tak pravidelně obědvá jen 15 procent pracovníků. Do firemních kantýn chodívá 13 procent zaměstnanců. Stejný podíl lidí nejí v zaměstnání vůbec. Donáškovou službu využívá každý dvacátý člověk. Ale jídlo z domova si nosí 54 procent dotázaných.

Podle mluvčího může důvodem být to, že mnozí pracovníci nechtějí z práce odbíhat a čas raději využijí pro plnění úkolů. Někteří lidé také chtějí dodržovat určitou dietu.

Ostře sledované stravenky

"Největší roli však pravděpodobně hraje finanční úspora," podotkl Dombrovský. Míní, že mnozí vnímají stravenky spíš jako přilepšení k příjmu a pro posílení rodinného rozpočtu než k vlastnímu stravování.

Na stravenky svým zaměstnancům přispívá podle mluvčího 55 procent z 282 předních tuzemských firem. Víc než třetina podniků - přesně 37 procent - pak hradí lidem stravování ve vlastních kantýnách. Jen sedm procent společností na stravu svým zaměstnancům nic nedává. Zbylé procento firem zvažuje zavedení závodního stravování.

Se zrušením daňového zvýhodnění stravenek počítala vláda ve své daňové reformě. Za zachování výhody se postavili odboráři i zaměstnavatelé. V koalici pak záměr vyvolal roztržku. Vládní věci veřejné spolu s opozicí nakonec zachování daňového bonusu u lístků na jídlo prosadily.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) to označil za fatální porušení koaliční smlouvy. Stravenky podle jejich zastánců včetně Unie zaměstnavatelů využívá v Česku 1,3 milionu pracovníků. Poslanec opoziční ČSSD Jan Látka už dřív řekl, že by jejich zrušením každý zaměstnanec přišel o 800 korun měsíčně.

Některé firmy stravenkami neřešily jen stravování lidí v práci, ale nahrazovaly jimi i zvyšování platu. Místo něj pracovníkům začaly víc přispívat na jídlo a dávaly jim lístky vyšší hodnoty. V krizi pak některé podniky zaměstnancům příspěvek na stravenky snížily.