Nečas na summitu v Bruselu: Vnitřní trh je důležitější než pakt rozpočtové kázně

Milan Mikulka, editor HN Byznys

Dobré ráno všem čtenářům,

dnes se kolem Evropy koná několik událostí, proto spouštíme on-line reportáž, abyste měli vše přehledně na jednom místě.

Dopoledne se budeme věnovat hlavně ohlasům na mimořádně velké a levné otevření evropských kohoutků. Najdete zde článek pro laiky, jak vlastně ECB napumpovala do bank peníze a proč to udělala. Zároveň přineseme ohlasy, co to může způsobit.

Naopak pověstný tiskař peněz - šéf Fedu Ben Bernanke - zklamal trhy tím, že v nejbližší době nechce napumpovat do ekonomiky nové peníze. Amerika dle něj začala rok dobře.

Podíváme se i na korporátní dluhopisy.

Po poledni už najedeme hlavně na agendu EU - nejprve schůzka Nečas+Cameron, následně summit EU.

Premiér Nečas se sejde se svým britským protějškem Cameronem, společně vyrazí na začínající summit EU, na kterém řeknou své "ne" smlouvě o fiskální unii. Podívejme se i do USA - General Motors vstupuje do Peugeotu a Citroënu, americké trhy jsou zklamané, že Bernanke nyní nechce do ekonomiky natisknout další peníze.

Celý přehled najdete ZDE

Americké akcie ve středu ukončily růst, který trval čtyři seance, a oslabily. Důvodem byl projev šéfa centrální banky USA (Fed) Bena Bernankeho, který byl pro investory zklamáním. Za celý měsíc však všechny tři hlavní indexy posílily a zažily nejvyšší únorový růst od roku 1998.

V závěru obchodování index Dow Jones klesl o 53,05 bodu, tedy 0,41 procenta, na 12.952,07 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 oslabil o 6,5 bodu, neboli 0,47 procenta, na 1365,68 bodu. Index technologického trhu Nasdaq se snížil o 19,87 bodu, čili 0,67 procenta, na 2966,89 bodu.

Indexy se během dne pohybovaly jak na houpačce a v reakci na některé příznivé statistické zprávy rostly. Index Nasdaq dokonce během dne stoupl na 3000 bodů. Tuto hranici překonal poprvé od roku 2000.

Za celý měsíc však všechny indexy vzrostly. Dow Jones o 2,5 procenta, S&P 500 stoupl o 4,1 procenta a Nasdaq o 5,4 procenta.

Šéf německé centrální banky se pustil do svého kolegy v čele ECB.

Jens Weidmann zkritizoval krok ECB, která nabídla bankám tolik nových peněz, o kolik si řekly. A to za velmi nízký úrok 1%. Během dvou kol (prosinec a úterý) si instituce napůjčovaly na tři roky bilion eur.

Weidmannovi se zejména nelíbí to, že ECB jako záruku za půjčky, tzv. kolaterál, žádá jen jedno procento požadované částky. Navíc se nemusí jednat o nejkvalitnější cenné papíry, ale postačí úvěry či hypotéky.

Může se tak stát, že evropská krize nyní poleví, ale jen maximálně na tři roky. Pak bude situace ještě horší - země budou zadluženější a banky budou držet ještě více státních dluhopisů.

"Agentura Fitch se pustila do kritiky operací ECB. Likvidita prý nic neřeší a za tři roky budou evropské banky v horším stavu než dnes. Tož uvidíme. Ekonomie kouzelné proutky nezná, leč se na to můžeme dívat tak, že operace ECB dávají evropským lídrům čas, aby zapracovali na institucionálních změnách, konkurenceschopnosti a nerovnováhách. Je jen na nich (a na nás), zda získaný čas využijí."

Více si můžete přečíst v blogu Jana Macháčka - ZDE

Představte si, že přijdete do banky a ta vám na tři roky půjčí tolik, kolik si řeknete a ještě skoro zadarmo. Úrok totiž nebude dvouciferný, jak by se dalo čekat, ale jen jedno procento.

Přitom jako záruku po vás bude chtít jen cenné papíry či jiné zástavní instrumenty, které dosáhnou jediného procenta vaší půjčky. V bankovních kruzích se tak již ozývají hlasy, že eura od ECB lze dostat jen za "mastný papír."

Na to, abyste si půjčili milion korun, by vám tak stačilo dát na přepážce deset tisíc korun. Navíc by to nemusela být hotovost, ale jen doklad o tom, že jste oněch deseti tisíc půjčili vašemu známému.

Převeďte to na eura, přidejte za částku hned několik nul a máte představu, co se skrývá pod tím, že "ECB dodává bankám neomezenou likviditu".

Celý článek o tom, jak ECB napumpovala do bank peníze, si přečtěte ZDE

Pojďme se podívat na trhy.

Pražská burza těsně před 11:00 posiluje o 0,13 %. ČEZ připisuje 0,7 %, Komerční banka 0,85 %. NWR roste o 1,1 %.

Ve Frankfurtu je burza také v plusu - hlavní index DAX připisuje 0,4 %.

Pojďme na data u Eurostatu:

Nezaměstnanost v eurozóně v lednu stoupla na rekordních 10,7 procenta. V prosinci po dnešní revizi Eurostatu činila 10,6 procenta, ač statistici ještě na konci ledna předpokládali 10,4 procenta.

Množství lidí bez práce narostlo i v celé Evropské unii, kde míra nezaměstnanosti činila 10,1 procenta.

Eurostat odhadl, že bez práce v EU bylo v lednu 24,3 milionu lidí, z toho 16,9 milionu v eurozóně.

Proti prosinci nezaměstnaných přibylo o 191.000 v EU a o 185.000 v eurozóně. Proti lednu roku 2011 jich v eurozóně přibylo o 1,5 milionu v EU a o 1,2 milionu v eurozóně.

Pro srovnání v lednu loňského roku nezaměstnanost v eurozóně dosahovala deset procent a v EU 9,5 procenta. Na trhu práce jsou nyní patrné dopady současné krize a také různých úsporných opatření, která kvůli nim některé jsou nuceny přijímat.

Pražská burza po úvodních ztrátách mírně roste. Hlavní index PX byl kolem 11:00 výše o 0,10 procenta na 1012,7 bodu.

Posilují akcie energetické skupiny ČEZ a Komerční banky, naopak Erste Bank ztrácí.

Nedaří se rovněž sázkové Fortuně, technologické KIT digital a developerovi Orco. Podobně obchodují ostatní středoevropské akciové trhy.

Z velkých emisí si akcie Komerční banky připsaly 0,82 procenta na 3690 Korun. ČEZ získal 0,37 procenta na 810 korun, a to i přes snížení cílové ceny od analytiků Morgan Stanley na 835 Kč z 875 Kč, upozornil Martin Oliva z Patria Direct.

Ve Španělsku, kde je nezaměstnanost nejvyšší, v lednu nezaměstnanost dosahovala 23,3 procenta. V Řecku v listopadu, což jsou poslední data uváděná Eurostatem, činila 19,9 %.

Naopak třeba v Rakousku to byla pouhá čtyři procenta a v Nizozemsku pět procent.

V Česku podle metodiky evropských statistiků dosahovala nezaměstnanost v lednu 6,9 %, což je šesté nejnižší číslo z 27členné EU.

Ještě zarážející čísla jsou u nezaměstanosti mladých pod 25 let - ve Španělsku je takových lidí bez práce 49,9 % a v Řecku 48,1 %.

 Komentáře, blogy a debaty nejen o ekonomice najdete na názorovém serveru HN Dialog. 

V Macháčkově výměně, pravidelných online debatách českých ekonomů, najdete názory členů NERV, vysokoškolských pedagogů nebo například Hany Brixi ze Světové banky, Vladimíra Dlouhého z Goldman Sachs, Zdeňka Kudrny z Rakouské akademie věd či Ondřeje Jonáše, který pracoval pro americkou centrální banku FED a přednášel na Harvardu.

Mezi ekonomickými blogy najdete názory komentátora Respektu Jana Macháčka, ekonoma Ondřeje Schneidera či Petra Janského z think tanku IDEA.

Mezi pravidelné komentátory HN Dialogu patří i člen NERV Tomáš Sedláček či komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková.

Evropští statisti očekávají, že meziroční míra inflace v zemích eurozóny v února dosahovala 2,7 procenta. V rychlém odhadu to Evropský statistický úřad (Eurostat).

V lednu meziroční inflace v unijních státech platících eurem činila 2,6 procenta, zatímco v prosinci dosahovala 2,7 procenta.

V celé EU v lednu inflace byla na úrovni 2,9 procenta. Data za únor evropští statistici v rychlém odhadu neuvádějí.

Růst polské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mírně zrychlil. Hrubý domácí produkt se zvýšil podle prvního předběžného odhadu o 4,3 procenta po růstu o 4,2 procenta ve třetím čtvrtletí. Za celý loňský rok ekonomika expandovala také o 4,3 procenta.

Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil polský statistický úřad.

Analytici v anketě agentury Reuters očekávali za čtvrté čtvrtletí růst o 4,2 procenta. Investice v posledních třech měsících roku stouply meziročně o 10,3 procenta po růstu o 8,5 procenta ve třetím čtvrtletí.

Domácí poptávka vzrostla o 3,3 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu více než předešlé tři měsíce.

"Je zde šance, že růst HDP (ve 2012) bude vyšší než 2,5 procenta, může být kolem tří procent," komentovala zprávu členka měnového výboru polské centrální banky Anna Zielinská-Glebocká. Podle ní je větší pravděpodobnost, že banka ponechá úrokové sazby beze změny nebo je zvýší, než že by je snížila.

Polsko není jen nejrychleji rostoucí zemí střední Evropy, podle prognóz Evropské komise má být s růstem 2,5 % nejrychleji se vyvíjející ekonomikou celé EU.

Český premiér Petr Nečas a jeho britský protějšek David Cameron, kteří se jako jediní z Evropské unie odmítají přidat k novému paktu rozpočtové kázně, dnes v Londýně ladili postoje před summitem EU. Na vrcholné schůzce, která začne navečer v Bruselu, bude Praha a Londýn prosazovat rozvoj jednotného trhu EU.

Z britské metropole se oba ministerští předsedové přesunou odpoledne do Bruselu společně vlakem. Se šéfy států a vlád dalších zemí EU pak budou jednat o dopadech krize na evropské hospodářství a trh práce, jakož o přibližování Srbska k unii.

V pátek ráno také lídři 25 zemí podepíší nový pakt rozpočtové kázně, na jehož základě by měly státy do svého práva zakotvit povinnost vyrovnaných strukturálních rozpočtů. Nečas s Cameronem ale už předem jasně uvedli, že se nepřipojí.

"Petr je velmi dobrý kolega a velmi dobrý přítel," řekl na začátku jednání před novináři o českém premiérovi Cameron. Zdůraznil, ža na summitu budou oba společně naléhat na dotvoření jednotného trhu, digitálního jednotného trhu i společného trhu energií či služeb, které by měly podpořit evropský růst. Petr Nečas připomněl, že obě země mají velmi blízké postoje k řadě evropských otázek, jako je například konkurenceschopnost.

Podle Camerona obě země úzce spolupracují i v oblasti bezpečnosti a zahraniční politice, a to například v Afghánistánu.

Bez masivních injekcí likvidity ze strany ECB by se evropský finanční systém pravděpodobně už během roku 2011 zcela zhroutil a rozložil. Výnosy dluhopisů rizikových zemí by vystřelily k obloze a dost možná by začala sériová bankovní krize podobná roku 1931. Makroekonomické dopady podobné krize bych nechtěl vidět...

Proto je jistě dobře, že ECB dělá něco podstatného pro odvrácení katastrofického scénáře. Akce ECB je totiž účinná - na rozdíl od EFSF nebo MMF. Evropská centrální banka má totiž k dispozici neomezené zdroje, neboť pracuje s fiktivními penězi, které „zázračně“ mění na skutečné.

Zde je samozřejmě riziko: lze si jen stěží představit, že ECB v momentě nebezpečí napustí peníze do oběhu a pak je všechny okamžitě disciplinovaně stáhne, jakmile nebezpečí pomine a jakmile se objeví inflační tlaky.

Pavel Kohout je ředitelem pro strategii firmy Partners.

Celý komentář čtěte na HN Dialog v rámci seriálu Macháčkova výměna zde.

Investoři, kteří se pojistili proti Řeckému krachu nákupem finančních derivátů CDS, zatím nemají velkou naději na jejich případné vyplacení. Vyplývá to z rozhodnutí výboru Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty ISDA.

Podobně zajištěných kontraktů je přitom celkem asi 70 miliard dolarů, uvádí Patria.cz.

Započatá výměna řeckých dluhopisů držených soukromými věřiteli ani dohoda na směně dluhu drženého Evropskou centrální bankou nejsou podle výboru důvody, které spouštějí plnění ze zajišťovacích swapů na řecký dluh CDS.

Výbor nicméně dává investorům naději, že k proplacení CDS dojde později.

„Situace v Řecku se průběžně vyvíjí. Dnešní rozhodnutí nevylučuje právo v budoucnu znovu žádat prošetření aktivace plnění z kontaktů,“ uvedla ISDA v prohlášení s tím, že „dnešní rozhodnutí není vyjádřením názoru výboru, že kreditní událost v budoucnu nenastane.“

Britský The Telegraph nicméně rozhodnutí výboru výmluvně parafrázuje takto:

Otázka: Mají moje CDS alespoň hodnotu papíru, na kterém jsou natištěny?

Odpověd: Ne.

Americký výrobce automobilů Ford Motor letos očekává v Evropě ztrátu 500 až 600 milionů dolarů (zhruba devět až 11 miliard Kč) kvůli negativnímu dopadu dluhové krize na poptávku. Uvedl to finanční ředitel společnosti Lewis Booth.

Dnes začínající summit Evropské unie zřejmě Bulharsko s Rumunskem nepřiblíží ke vstupu do schengenského prostoru volného pohybu lidí bez hraničních kontrol, o který dlouhodobě usilují. Nizozemsko totiž jejich přistoupení stále blokuje.

Diplomaté citovaní agenturou AFP uvedli, že výtky Nizozemska týkající se nedostatečného boje proti korupci a obav ze schopnosti chránit hranice s třetími zeměmi se týkají hlavně Bulharska. Očekává se ale, že by obě země měly prostor rozšířit společně.

Rumuni v odvetě zřejmě budou blokovat přijetí Srbska mezi kandidáty na vstup do EU.

Schengenský prostor je založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, tak už při cestách do dalších zemí bloku nemusí až na výjimky procházet klasickými hraničními kontrolami. Jeho součástí je 26 zemí včetně Česka, které přistoupilo v prosinci 2007.

Toto může vyvolat ironický úsměv. Evropská komise dnes uvítala řecký závazek zajistit "nezávislou a spolehlivou statistiku".

Komise odpoledne oznámila, že se Řecko stalo první zemí, která podepsala dokument z dubna 2011. Svůj podpis připojil evropský komisař pro statistiku Algirdas Šemeta.

"Věrohodná statistika je základem důvěry veřejnosti v hospodářskou politiku a programy. Vítám řecký závazek zajistit kvalitní statistiku a budu podporovat všechno, co pomůže tomu, aby řecká data byla té nejvyšší kvality," řekl komisař.

Řecku kvalitní statistika opravdu chybí jako sůl. Od listopadu minulého roku čelí šéf řeckého statistického úřadu Elstat vyšetřování. Andreas Georgiou byl obviněn z toho, že přifukoval rozsah finanční krize a poškodil tak řecké národní zájmy. EU ale statistika podpořila - uvedla, že postupoval ve shodě s jejími standardy.

Minulý týden řecký parlament vytvořil vyšetřovací komisi, která má prověřit, zda čísla o státním dluhu nafukovala bývalá socialistická vláda. Je to vůbec velký zmatek.

Vylepšená statistika naopak pomohla Řecku přijmout euro v roce 2002. Později se ukázalo, že tehdy se statistikou Řecku pomáhala i Goldman Sachs - jeden z členů výboru ISDA, který dnes hlasoval proti tomu, aby byla výměna řeckých dluhopisů považována za kreditní událost.

Srbsko na dnes začínajícím summitu Evropské unie dostane od vedoucích představitelů EU status kandidáta na členství v unii. Rumunsko, které vůči tomu mělo v posledních dnech výhrady kvůli ochraně menšin, už totiž podle diplomatů tyto problémy vyřešilo.

Bukurešť s Bělehradem se podle diplomatů dohodly na tom, že srbská strana bude garantovat ochranu práv rumunské menšiny žijící na jeho území.

Podle českého premiéra Petra Nečase je důležitější než pakt rozpočtové kázně, k němuž se Česko jako jediné s Británií odmítlo připojit, aby Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschopnost. Řekl to dnes v Bruselu před začátkem summitu Evropské unie.

Právě dokončení vnitřního trhu a růst konkurenceschopnosti EU budou témata, která chce Nečas na dvoudenním summitu v Bruselu zdůrazňovat. ČR se také zapojila do iniciativy více než desítky zemí, které v tomto smyslu napsaly evropským partnerům dopis.

Podle premiéra zlepšení konkurenceschopnosti a dokončení jednotného trhu je "jediným způsobem, jak zlepšit ekonomickou situaci v Evropské unii". Nečas například podotkl, že až 80 procent hrubého domácího produktu EU vytvářejí služby, avšak jen 60 procent tohoto sektoru je plně liberalizováno. Právě to by ČR chtěla změnit.

Řecko podle ministrů financí eurozóny zatím plní podmínky z dohody o druhém záchranném balíku půjček ve výši 130 miliard eur, které by Atény sužované dluhovou krizí měly dostat výměnou za drastické a nepopulární škrty. Několik zbývajících otázek by mělo být dokončeno v brzké době. Peníze ale do Řecka začnou proudit až tehdy, kdy skončí seškrtání řeckých dluhů ze strany soukromých věřitelů.

Obecně se na balíku půjček za 130 miliard eur dohodla eurozóna už dříve výměnou za to, že Řekové přistoupí tvrdým reformám. Ministři nyní hodnotili, jestli Atény dané sliby plní.

Šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker v prohlášení rozeslaném novinářům uvedl, že Řekové v tomto směru učinili výrazný pokrok. Zbývající zatím otevřené otázky by měly být brzy uzavřeny.

Součástí dohody o balíku ale je i to, že by soukromí věřitelé měli na základě dobrovolných dohod seškrtat zhruba tři čtvrtiny hodnoty řeckých dluhopisů. Tento proces zatím neskončil. Zatím se čeká na to, jak velké množství privátních investorů se nakonec zapojí. Jasněji by v tom mělo být již v první dekádě března.

Česká republika by měla kvůli budoucnosti přehodnotit odmítavý postoj vůči paktu rozpočtové kázně, řekla dnes na začínajícím dvoudenním summitu EU slovenská premiérka Iveta Radičová. Pakt budou v pátek v Bruselu podepisovat lídři 25 zemí unie. Jako jediní se odmítly připojit Británie a Česko.

"Vítám tuto smlouvu. Je to smlouva, ke které se přidává 25 členských států. Mrzí mě, že ne celá sedmadvacítka," řekla Radičová.

Akcie na hlavních burzách v západní Evropě dnes pokračovaly v růstu, především zásluhou bank. Ke zlepšení nálady na trzích přispěl středeční krok Evropské centrální banky (ECB), která do bankovního systému eurozóny napumpovala rekordních skoro 530 miliard eur (13,1 bilionu Kč). Tím přispěla k poklesu úroků státních dluhopisů nejohroženějších zemí z okraje eurozóny.

Panevropský index FTSEurofirst 300 podle předběžných výsledků dnes zpevnil asi o jedno procento a uzavřel na 1086,04 bodu. Vrátil se tak na hodnoty, kde byl naposledy v únoru.

Rostla i pražská burza. Index PX uzavřel silnější o +0,65 % nejvíce rostly akcie Unipetrolu +2,37 %.

Mezi vrcholovými představiteli Evropské centrální banky (ECB) narůstá napětí. Postaralo se o to středeční rozhodnutí ECB napumpovat do bankovního sektoru eurozóny rekordních 529,5 miliardy eur (asi 13,2 bilionu Kč). Nejostřejší výhrady proti politice ECB má zřejmě šéf německé centrální banky Jens Weidmann, který ECB za její postoj kritizoval už dříve.

Někteří centrální bankéři jsou krokem ECB znepokojeni a poukazují na to, že dramatické uvolnění úvěrové politiky v eurozóně rozpoutá nerovnováhu a nastolí vysokou inflaci. Rozpory, které zavládly mezi centrálními bankéři, tak potvrzují spekulace, že druhá aukce levných tříletých úvěrů v rámci mimořádného programu ECB patrně byla i poslední.

Skeptici v čele s Weidmannem se snaží ECB přimět, aby více zvažovala dopady svého opatření. Především aby si připravila únikovou cestu, až bude nutné expanzi měnové báze zastavit a rychle zařadit zpětný chod.

Setkání ministrů financí skončilo, lídři EU se ale ještě sejdou a budou diskutovat, jak podpořit ekonomický růst.

Toto prohlásila před jednáním německá kancléřka Angela Merkelová:

"Nejprve podepíšeme smlovu o rozpočtové unii... Je to velký krok, protože umožňuje vznik politické unie..."

Ekonom a bývalý ministr financí ČR ve vysílání Impulsu řekl, že navíc země míří k bankrotu, protože není jisté, že od něj zachrání druhá finanční injekce ve výši 130 miliard eur, v přepočtu přes 3 biliony korun.

Mertlík na Rádiu Impuls vysvětloval: „Už jsme tak daleko, že pro řeckou vládu – jakoukoli - bude výhodnější odchod z eurozóny, prostě proto, že on povede k devalvaci měny, nějaké nové drachmy, což může v čase pomoci poobnovit konkurenceschopnost Řecka. Co stojí proti tomu je nutnost dál podstatně snížit mzdy a celou řadu dalších nákladů v řecké ekonomice.“

Jak na Impulsu také Mertlík řekl, úspory vlády se můžou výrazně dotknout některých oblastí. Například školství. Ušetřit 23 miliard by ale jít mělo.

„Otázka je, zda se to v jednotlivých případech nedotkne výrazně některých oblastí. Já mám na mysli především školství, tam ten propad v příjmech tohoto sektoru za poslední 3-4 roky je skutečně ohromný. Co se týče vysokých škol, tak přes všechny problémy jsou na tom ještě poměrně luxusně, tam nám ten vlak neujíždí zdaleka tak, jako v oblasti základního a středního školství, což se projevuje ve všech mezinárodních srovnávacích testech, tam je ten sešup obrovský. Souvisí s motivací učitelů, s jejich kvalitou, řekl Mertlík.“

Celý zvukový záznam, přepis rozhovoru, fotografie a video najdete na stránkách Rádia Impuls

Herman Van Rompuy bude podle očekávání prezidentem Evropské unie až do listopadu 2014.

O novém mandátu pro bývalého belgického premiéra na dva a půl roku dnes rozhodli nejvyšší představitelé členských zemí EU na summitu v Bruselu.

"Není žádný důvod měnit prezidenta Evropské rady. Herman Van Rompuy umí tuto práci zvládat velmi dobře. On si zvolil cestu jakéhosi prvního úředníka Evropské rady a nikoli mediální star a myslím, že nalézání kompromisů v této velmi turbulentní době to pomáhá," řekl český premiér Petr Nečas.

"A já nevidím žádný důvod, proč na této pozici činit jakoukoli změnu. Čili Herman Van Rompuy má moji plnou podporu," dodal.