EKONOM: Mamutí firmy potřebují železný mozek, tvrdí šéf Adastry Jan Mrázek

V roce 1989 emigroval do Německa. Po pádu komunistického režimu se ale do Česka nevrátil. Místo toho emigroval znovu - tentokrát do Kanady. Odmítl se totiž vzdát svého amerického snu. První rok strávil v Torontu marným hledáním práce. Se svojí ženou a malým synem žil ve sklepním bytě bez oken. Druhý rok sehnal místo programátora. Později se vypracoval na ředitele oddělení byznys inteligence v Bank of Montreal. Jenže sen Jana Mrázka vypadal jinak - chtěl vlastní firmu.

A tak vznikla softwarová Adastra specializující se na oblast byznys inteligence, tedy "dolování informací z dat". Dnes je z ní celosvětová skupina s ročním obratem přesahujícím 100 milionů amerických dolarů, pro niž pracuje bezmála 900 zaměstnanců. K jejím klientům patří například Telefónica O2, GE Money Bank, Deutsche Bank či Volkswagen.

Muž stojící v čele Adastry se zdá být spokojený. S hledáním nových příležitostí ale nepřestal. "Není to nenažranost, jde o to poskytnout našim lidem prostor k dalšímu vývoji," vysvětluje Mrázek, který patří do desítky nejvýznamnějších českých byznysmenů v cizině.

Zůstal dnes ve velkých firmách prostor pro šestý smysl, anebo se jejich manažeři rozhodují spíše jen na základě analýz, které provádějí inteligentní stroje?

V první fázi vývoje byznys inteligence se intuice potlačovala. Za ideál bylo považováno rozhodování prováděné výhradně na základě dat. Manažer dostal každý týden nebo každý den zprávy, které obsahovaly data ze systémů, a o tom, co měla firma dělat, rozhodoval jen na základě těchto faktů. Intuici přitom, pokud možno, potlačoval. Jednu dobu byl takový model, alespoň co se teorie řízení týká, poměrně módní, ale já myslím, že byl dost omezený. I přes raketový nárůst sběru a vyhodnocování stále většího množství různých dat jsme pořád schopni zaznamenat a odkrýt jen špičku ledovce.

Náš mozek je přitom superchytrá mašina, která dělá to samé, co mají dělat systémy, které budujeme my v Adastře - až na to, že to dělá daleko lépe a na základě daleko většího objemu dat. Každou vteřinu spojuje obrovské množství nesourodých dat. Problém je, že lidé intuici dnes příliš nevěří. Jako ideální mi připadá chování manažera, který pro své rozhodování využívá moderní systémy byznys inteligence, ale nespoléhá se jen na ně a nebojí se jít v uvažování dál - veden svojí intuicí.

Vy se intuicí vést necháváte?

Když mi třeba moje žena nějaké své tvrzení nebo rozhodnutí zdůvodňuje tím, že to tak prostě cítí, moc se na to netvářím. Jenže ona má pravdu. To, že některé věci nejsme schopni vysvětlit, ještě vůbec neznamená, že jsou špatně.

Adastru řídím do značné míry intuitivně. Kde nemáme, či nestačí čísla, tam nastupuje prostor pro intuici - vždycky se ale snažím ověřovat, zda mě vede správně. Pokud nejsou k dispozici data, zkouším je nahradit třeba rozhovory s odborníky v dané oblasti.