Mladé v Evropě trápí nezaměstnanost. Nejvíc bez práce jsou Španělé, Řekové i Slováci

Evropu netrápí jenom dluhová krize, sužující "jižní křídlo" eurozóny. Neméně palčivý problém představuje neutěšená situace na trhu práce.

Průměrná míra nezaměstnanosti v EU přesahuje deset procent, a v eurozóně je dokonce nejvyšší v historii. A mezi mladými lidmi do pětadvaceti let je tento ukazatel více než dvojnásobný - podle čtvrteční zprávy Eurostatu 22,4 procenta.

Míra nezaměstnanosti lidí do 25 let (v zemích EU, lednové údaje)

Ve Španělsku a Řecku je bez pracovního místa zhruba polovina mladých lidí do pětadvaceti let. "O budoucnosti Evropy nerozhodnou finanční trhy, nýbrž trh práce. Konkrétně, jak se vypořádá s mimořádně vysokou nezaměstnanosti mladých lidí," uvádí v listu Handelsblatt bývalý spolkový ministr hospodářství Wolfgang Clement.

Nezaměstnanost postihuje více než čtvrtinu mladých lidí už v jedenácti zemích EU ze sedmadvaceti. Před čtyřmi lety nebyla tak vysoká v žádné členské zemi. Dohromady je jich už 5,5 milionu ze 24 milionů nezaměstnaných v celé Unii.

Analytička Mezinárodní organizace práce (ILO) Sara Elderová uvádí, že právě mladí Evropané platí za ekonomickou a finanční krizi. "Právě Evropa zaznamenala největší skok v míře nezaměstnanosti mladých. Situace se pravděpodobně v příštích několika letech nezlepší," míní Elderová. "Mladí lidé kvůli tomu oddalují svůj vstup do dospělosti. Čím déle budou mimo pracovní trh, tím těžší to pro ně později bude," citoval její slova britský list Guardian.

Podle poslední zprávy ILO má nezaměstnanost mladých dopad na celou společnost. "V některých zemích je to zvýšená úroveň kriminality, vyšší užívání drog, deprese nebo stěhování zpět k rodičům. Generace mladých může v lepším případě čelit zklamání, v horším případě se ale může projevit hněv či násilí," uvedla ILO. Ve španělském tisku se již pro armádu nezaměstnaných vžilo několik označení, která vystihují aktuální problematiku. Jedním z nich je generace "ani ani", tedy lidé, kteří ani nepracují, ani nestudují.

Ztracená generace na Slovensku

Nezaměstnanost přidělává vrásky i střední Evropě. Slovensko totiž skončilo s 36 procenty na třetím místě za Španělskem a Řeckem. "Na Slovensku ale v tomto případě nejde o nic nového. Nezaměstnanost mladých do 25 let byla v roce 2001 na úrovni téměř 40 procent. Potom ale tato skupina začala těžit z rychlého ekonomického růstu a nezaměstnanost mladých klesla až na polovinu, tedy 19 procent v roce 2008," řekl HN Lukáš Pardubský, konzultant poradenské společnosti Trenkwalder. Podle něj se ale v druhé polovině roku 2008 na Slovensku začala projevovat hospodářská krize, která výrazně snížila poptávku po absolventech škol.

"Když se ekonomika vrátila k růstu, na trhu bylo již poměrně hodně lidí s praxí. Slovenský průmysl se navíc naučil fungovat výrazně efektivněji," dodal.

"Vysoká nezaměstnanost je na Slovensku dlouhodobý problém. Od roku 2009 rychle rostla i celková nezaměstnanost, což šlo ruku v ruce i se stoupající nezaměstnaností mladých," sdělil HN analytik 1/4ubomír Koršňák z Unicredit. "Do budoucna bude klesat jen velmi pomalu, protože firmy jsou opatrné v najímaní nových lidí," uzavřel.

Situace v Česku

Míra nezaměstnaných Čechů ve věku od 16 do 24 let podle údajů Eurostatu vzrostla v lednu na 19,8 procenta. V meziročním srovnání tak tento ukazatel stoupl o tři procentní body.

"Trh práce je v posledních dvou letech velice strnulý, nedochází sice již k velkému propouštění, na druhé straně není trh práce schopen absorbovat nové pracovní síly," řekl HN Ondřej Nývlt z ČSÚ.

"Zásadní problém představuje nedostatek kvalifikovaných sil. Obzvláště v technických profesích téměř neprobíhá generační výměna a firmy trpí nedostatkem odborníků," míní Jolana Vávrová z tiskového oddělení Hospodářské komory ČR.

"Vliv snižujícího se počtu absolventů obecně a stále menšího zájmu studentů o technické obory se násobí a vzniká tak paradox na trhu práce, kdy jsou mladí lidé bez práce, a technické profese nutně potřebují příliv mladých kvalifikovaných sil," dodala.

Skupina Unipetrol například spolupracuje s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. "Hlavní překážkou jakýchkoliv větších náborů je současná situace v ekonomice, která nás v posledních letech spíše nutila snižovat počet zaměstnanců. Na druhou stranu se může do budoucna stát příležitostí pro mladé lidi fakt, že v našem odvětví a zejména ve výrobě disponujeme zaměstnanci s vyšším věkovým průměrem," řekl HN Martin Pavlíček, ředitel firemní komunikace Unipetrolu.