Řecku nebude stačit ani druhý úvěr, myslí si rakouský kancléř. Čeká se na věřitele

Řecku možná nebude stačit ani druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč), k jehož uvolnění se teď chystají mezinárodní věřitelé. Rakouskému tisku to řekl spolkový kancléř Werner Faymann. Vyloučit ale podle něj nelze ani zvýšení objemu prostředků ve stálém záchranném fondu ESM.

"Nevěřil bych nikomu, kdo říká, že je (ta pomoc) pro Řecko dostatečná," řekl kancléř rakouskému listu Österreich. "V případě Řecka záleží na tom, zda ponechají přijatá opatření v platnosti i po několik volebních období," dodal.

Faymann také řekl, že Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který má být nástupcem Evropského fondu finanční stability (EFSF) vytvořeného na přechodnou dobu, možná bude nutné posílit. Eurozóna se touto otázkou bude zabývat ještě do konce března, možná na neformální schůzce v Kodani. Ta se má konat 30. a 31. března.

Eurozóna zvažuje variantu, že sloučí prostředky EFSF, kde zbývá ještě asi 250 miliard eur, s novým protikrizovým fondem ESM. Ten má disponovat částkou asi 500 miliard eur. Tím by vznikl "superfond", který by měl být schopen lépe si poradit s potenciálními problémy ve Španělsku a v Itálii. Myšlenka se ale nelíbí Německu.

Eurozóna prozatím finančně pomohla Řecku, Irsku a Portugalsku, tedy relativně malým zemím. Ekonomové ale už delší dobu upozorňují, že pokud by pomoc potřebovaly i větší země, jako je právě Itálie a Španělsko, eurozóna by si s takovým problémem bez dostatečně vybavených záchranných fondů jen těžko poradila.

Německý list Welt am Sonntag s odkazem na zdroje z tamní vlády napsal, že Německo by výhrady proti posílení stálého záchranného fondu mohlo odložit. Berlín by sice mnohem raději viděl, kdyby se velikost záchranného fondu už nezvyšovala, na druhou stranu by ale pro Německo bylo těžké ustát tlak nejen partnerů v EU, ale i tlak MMF a Spojených států. Ti všichni totiž doporučují objem fondu zvýšit.

FT: Záchrana Řecka visí na vlásku

Řecko vstupuje do rozhodujícího týdne, kdy se ukáže, zda o dohodnutou výměnu státních dluhopisů projeví zájem dostatečný počet soukromých věřitelů.

Pokud ne, může celá snaha zachránit Řecko před bankrotem skončit fiaskem, upozorňuje ekonomický list Financial Times (FT).

Podle jeho zdrojů se právě takové obavy teď objevují, neboť mnoho věřitelů se zdráhá na podmínky výměny přistoupit.

Soukromí věřitelé drží státní dluhopisy Řecka za zhruba 206 miliard eur (asi 5,1 bilionu Kč). Do čtvrtečního večera se mají věřitelé rozhodnout, zda se chtějí výměny zúčastnit. Dohodnuté podmínky stanoví, že díky výměně dluhopisů by se dluh Řecka snížil asi o 100 miliard ze současných zhruba 350 miliard eur.

"Teď vstupujeme do neznáma. Všichni si drží pěsti, ale v příštích dnech poletíme naslepo," citují FT zdroj blízký věřitelům. Naznačil tak, že investoři se patrně zdráhají na výměnu přistoupit. Zatím ale není jasné, jak velký odpor vůči dohodě mezi investory panuje.

Investoři výměnou přijdou asi o 74 % hodnoty dluhopisů. Řecký premiér Lukas Papadimos chce, aby byla dokončena zhruba do 10. března.

Pokud má Řecko plán výměny dluhopisů úspěšně realizovat, musí na výměnu dobrovolně přistoupit alespoň 75 procent soukromých věřitelů. Zbytek mohou Atény donutit na základě doložky o společném postupu (CAC), kterou si minulý týden retroaktivně prosadily.

Pokud by zájem o výměnu řeckých dluhopisů projevilo méně než 66 procent věřitelů, nebude platná dokonce ani samotná doložka CAC. V takovém případě eurozóna s vysokou pravděpodobností spadne do nové krize.

Lidé, kteří jsou do procesu výměny řeckých dluhopisů zapojeni, oficiálně problémy popírají. Nikdo z nich si ale netroufá odhadovat, jak velký podíl soukromých věřitelů se k výměně nakonec přihlásí. Šéf Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Charles Dallara o víkendu řekl, že je optimistou a věří v úspěšné završení procesu. IIF je lobbistickou skupinou, která za soukromé věřitele s Řeckem vyjednává.

Výměna řeckých dluhopisů je nutná k tomu, aby Řecko snížilo zadlužení. To je i předpoklad k čerpání druhého záchranného úvěru za 130 miliard eur, který Řecku schválila Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Předpokládá se, že díky dohodě se soukromými věřiteli celkové zadlužení Řecka do osmi let klesne na 120,5 procenta z nynějších více než 160 procent hrubého domácího produktu.