Za porušení dluhové brzdy by se politikům snížily platy, navrhuje ODS

Občanská demokratická strana chce prosadit, aby vymáhání pravidel ustanovených ve finanční ústavě bylo zajištěno i možným snížením platů zodpovědných ústavních činitelů o 20 procent.

Součástí finanční ústavy by měla být i tzv. dluhová brzda, pravidla pro rozpočtové výdaje a vyrovnané hospodaření krajů a měst nebo vznik Národní rozpočtové rady.

Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl premiér Petr Nečas (ODS). Stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka svým sdělením udivil, i když v zásadě se záměrem souhlasí.

Premiér se totiž podle Mládka tváří, jakoby neexistovala pracovní skupina složená ze zástupců parlamentních stran, kteří diskutují o přípravě finanční ústavy. Skupina se už sešla třikrát a na základě výsledků jejích jednání vypracuje ministerstvo financí návrh.

"Premiér chce zřejmě převzít iniciativu ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který má návrh předložit do vlády," dodal Mládek.

Neschválení by ohrozilo náš rating, tvrdí Nečas

Finanční ústavu chce podle Nečase ODS prosadit do konce letošního roku.

"Její neschválení by byl natolik negativní signál, že její nepřijetí by mohlo mít i významné makroekonomické a rozpočtové dopady. To by mohlo vést až ke snížení ratingu. Nedokážu si představit, že by demokratické strany nepřijaly tuto ústavu," uvedl Nečas.

Tyto výroky Mládek označil za politický folklór, jímž si chce premiér kompenzovat to, že nepodepsal evropskou smlouvu o rozpočtové odpovědnosti.

ČSSD je pro

ČSSD podle Mládka přijetí finanční ústavy "v zásadě podporuje", protože tuto iniciativu považuje za součást evropského směřování ČR a ústava bude odpovídat evropské smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, kterou ČSSD podporuje.

Sankce by se podle Nečase týkaly nejen členů vlády, ale i poslanců. "Sankcionování by měly být ti, kteří reálně pracují s rozpočtem, tedy členové vlády a poslanci v poslanecké sněmovně," uvedl premiér.

Takzvaná dluhová brzda, tedy omezení dalšího zadlužování státu, by byla podle premiéra aktivována při dluhu veřejných financí nad 44,99 procenta hrubého domácího produktu. Podle představ ČSSD by to mělo být mezi 45 a 55 procenty HDP.

"Nastavujeme tak úroveň, kdy je vláda povinna začít aktivně jednat," vysvětlil premiér. Pro přijetí eura je nyní stanovena hranice 60 procent. V roce 2010 byl veřejný dluh ČR 37,6 procenta HDP, loni pak stoupl podle předběžných údajů nad 40 procent.

Výdajové pravidlo navrhované ODS by mělo regulovat strukturální deficit v běžném roce pod jedním procentem HDP.

"Mimochodem toto pravidlo je zavedeno i ve fiskálním paktu EU," upozornil Nečas. Je třeba toto pravidlo podle něj rozšířit i na rozpočty krajů a obcí. "Nemůže nastat situace, že by stát šetřil a obce a kraje by se zadlužovaly," dodal.

V případě obcí a krajů přitom ODS navrhuje podobné sankce za neplnění jako u finanční ústavy. ČSSD nemá podle Mládka námitky, i když soudí, že v době krize bude toto pravidlo brzdit ekonomiku a bude jen těžko splnitelné pro země eurozóny. Myslí si, že po vítězství socialistů ve Francii dojde k úpravě evropské smlouvy.

Nezávislá rozpočtová rada by měla působit v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu. Vyjadřovat by se měla k legislativním návrhům a jejich rozpočtovým dopadům. Měla by monitorovat transparentnost veřejných rozpočtů nebo zpracovávat zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Rada by měla být podle ODS tříčlenná, mimo jiné kvůli minimalizaci nákladů i způsobu hlasování v rámci rady. ČSSD soudí, že by měla mít členů pět a že by neměli být voleni najednou, Mládek v tom však nevidí problém.