Paradox současného světa: Jamajčané pěstují proslulou kávu, ale sami zápasí o přežití

Je to jen pár let, co byly strmé svahy v tomto mlžném horském městě plné keříků skýtajících jedny z nejvíce oceňovaných kávových zrn na světě. Farmáři se do svahů drápali, aby zvětšili oseté plochy a v době sklizně sběrači pilně plnili dřevěné bedny zrajícími bobulemi.

Dnes je velká část tohoto terénu na Jamajce zarostlá nízkým porostem a bambusem kvůli tomu, jak upadající luxusní trh v Japonsku a nenasytný brouk vyhánějí tisíce frustrovaných farmářů z políček na pronajatých pahorcích.

Pro pěstitele proslulé jamajské kávy jsou to těžké časy, především pro ty na izolovaných farmách, technicky zastaralých, jako je Brandon Hill, kam vede jediná silnice a neexistují tu ani semafory.

"Vydělávali jsme si na živobytí, ale teď to je sotva na přežití," říká Colin McLaren, stoje na svazích své farmy plné kvetoucích kávovníků v divokých horách na východě Jamajky. Už jeho otec tu pěstoval vynikající arabskou kávu. "Je to těžké a zhoršuje se to."

Někteří farmáři v Modrých horách to už vzdali - jejich zanedbaná pole zhoršují problém pro ty, kdo ještě ve východní oblasti ostrova zůstávají. Nahrávají larvám hmyzu škodícím kávovým zrnům - tato metla pochází ze střední Afriky a působí bolení hlavy pěstitelům kávy všude na světě.

Jamajka produkuje kávu, kterou znalci označují za jednu z nejjemnějších na světě; většinou se rodí na pozemcích jen o několika akrech v nadmořské výšce od 610 do 1525 metrů.

Vlhké a chladné klima v Modrých horách (Blue Mountains) prodlužuje období růstu z pěti na přibližně deset měsíců, což zase umožňuje cukrům uvnitř zrn, aby se rozvinuly. Mnozí milovníci kávy říkají, že bohatý nápoj má hladkou ořechovou chuť a hlubokou neobvyklou následnou příchuť.

Hnojivo je dražší než samotná káva

Libra pražených zrn je v USA často prodávána za 40 dolarů, tedy až za čtyřnásobek jiných labužnických druhů. V Japonsku, hlavním odbytišti modrohorské kávy, se tato zrna prodávala až po 34 dolarech za stogramový balíček.

Ovšem konzumenti ji teď kupují za nižší cenu vzhledem k poklesu globální ekonomiky.

A to vedlo i k propadu zájmu nákupčích, stejně jako k velkému poklesu cen placených jamajským pěstitelům. Podobně jako farmáři kdekoliv jinde i oni dostávají pouze malou část maloobchodní ceny - svůj kus z tohoto koláče berou i zprostředkovatelé, zpracovatelé, přepravci a další.

Mezitím ale náklady na produkci kávy na Jamajce prudce vzrostly - v posledním desetiletí inflace vyhnala vzhůru ceny hnojiv, insekticidů i mezd. Navíc mohutné bouře poškodily rostliny. V období let 2005–2009 se náklady na péči o jeden akr půdy téměř zdvojnásobily - z 3400 dolarů na 7070.

Národní asociace kávového průmyslu upozorňuje, že jamajští farmáři získávali v průměru 50,57 dolaru za 27kilogramový balík zrn modrohorské kávy z let 2006–2007. Vloni to bylo pouhých 28,91 dolaru.

V témže období se podle Světové kávové organizace cena kávy všeobecně zdvojnásobila, ovšem spotřebitelská poptávka se zaměřuje na levnější druhy kávy. Podle McLarena se problém natolik zhoršil, že by přistoupil i na placení v hnojivu místo v hotových penězích, aby mohl udržet svou kávovou farmu zdravou a zachovat i investice. "Hnojivo tady stojí víc než bedna naší kávy," vysvětluje.

VIDEO: Malování do kávy. Podívejte se, jak vypadají základní techniky latté artu

Malování do kávy. Podívejte se, jak vypadají základní techniky latté artu

Přešla Japonce chuť?

Poptávka po kávě z tohoto karibského ostrova poklesla hlavně v Japonsku, kde milovníci kávy za ni dlouho platili vysokou cenu. Právě Japonci kupovali 90 procent jamajské produkce, a pomáhali tak ostrovu rozvíjet toto odvětví. Teď japonští dovozci odebírají sotva 60 procent a za nižší ceny; zároveň přestali platit předem za zelenou kávu, čímž placení nákladů přesouvají na jamajské vývozce.

V letošním roce má Jamajka v plánu vyprodukovat 140 000 beden modrohorské kávy - každá bedna jí obsahuje 27 kilogramů. V roce 2003 těchto beden bylo 529 704. A ještě o rok později, kdy Jamajku zdevastoval hurikán Ivan, dokázala vyprodukovat 236 405 beden.

Podle úřadů by někteří jamajští farmáři mohli letos přijít i o polovinu úrody právě vinou tohoto brouka, který je menší než sezamové semínko a prospívá hlavně na opuštěných polích, odkud se šíří na obdělávané pozemky. Vedení průmyslu distribuuje kolem 50 000 lepivých lapačů, jež obsahují feromony lákající brouky. Snaží se také školit farmáře ohledně způsobů ruční likvidace brouků. Zapojuje se rovněž vláda - poskytuje menší finanční pomoc na nákupy hnojiva.

Poradce kávové asociace Gusland McCook zdůrazňuje, že ostrov musí snížit populaci škodících brouků, nebo "přeroste v katastrofu". Situaci zhoršuje propad cen modrohorské kávy. Podle předsedy všejamajské asociace pěstitelů kávy Derricka Simona má tento průmysl potíže z velké části proto, že se léta pošetile spoléhal téměř výhradně na japonský trh a nedokázal trhy diverzifikovat.

S tím souhlasí i McCook. "Reagovali jsme pomalu a měli bychom to napravit."

Nový trend: Udělej si sám

Jamajka se snaží rozšířit trh s modrohorskou kávou v Evropě i USA, kde si milovníci kávy mohou toto zboží objednat on-line u různých obchodníků. Nadějným trhem by mohla být i Čína, kde analytikové předpovídají nárůst spotřeby kávy.

Ceny poněkud začínají stoupat, ale stále jsou hodně hluboko pod sumou, kterou pěstitelé obvykle dostávali. Za každý box by se nakonec podle odborníků měla vyšplhat na 35,75 dolaru. Nicméně ne všichni pěstitelé mají těžkosti. Farmáři ve skupině "udělej si sám", kteří mají pole ve vyšších a chladnějších polohách, nepotřebují používat hubicí složky na brouky tak často.

Rodinná farma Davida Twymana má 150 akrů kávovníkových plantáží. Většinou spoléhá na on-line objednávky zákazníků v USA, Kanadě a na Tchaj-wanu. "Zjistili jsme, že jakmile lidé ochutnají naši kávu, vrátí se," říká. Jeho farma leží vysoko v horách, kde také provádí turisty a další návštěvníky. Exkurze zahrnují samozřejmě i šálek voňavé kávy. "Naši zákazníci chtějí osobnější přístup."