Roubini věřitelům Řecka: Není nač si stěžovat, dostali jste sladší nabídku než ostatní

Znehodnocení až 74 % hodnoty řeckých dluhopisů držených soukromými věřiteli není až tak hrozné v porovnání s náklady, které ponesou veřejní věřitelé jako je eurozóna a MMF kvůli nevyhnutelné další restrukturalizaci dluhu Řecka. Takto okomentoval Nouriel Roubini výměnu řeckých dluhopisů ve sloupku pro deník Financial Times.

„Měli by si uvědomit, že to oni jsou „těmi šťastlivci“ v této ekonomické tragédii,“ apeloval na soukromé věřitele tento ekonom známý svými pesimistickými předpověďmi. Domnívá se totiž, že Řecká zadluženost bude neudržitelná i po úspěšné směně řeckých dluhopisů, která má dluh země snížit o více než 100 miliard eur.

více k tématu

Bude tato pomoc pro Řecko poslední? Tajná zpráva Trojky říká, že nemusí být – čtěte ZDE

Výměna řeckého dluhu byla úspěšná: Účast podepsalo 85,8 % věřitelů a vláda ji CAC navýší na 95,7 %. A co CDS? – čtěte ZDE

Vzor pro pokrizovou Evropu... – čtěte ZDE

„I po zapojení soukromých věřitelů zůstane veřejný dluh Řecka někde poblíž neudržitelných 140 % HDP: přinejlepším klesne do roku 2020 na 120 %, ale může také vzrůst až na 160 % HDP,“ upozornil Roubini s tím, že seškrtání 110 mld. EUR z dluhu Řecka v rukou soukromých věřitelů přišlo spolu s navýšením půjček od mezinárodních věřitelů o 130 mld. EUR.

Lákadlo pro věřitele

Proč si tedy soukromí věřitelé ani po směně dluhu nemohou stěžovat? Zatímco většina současných i budoucích ztrát plynoucích z restrukturalizace řeckého dluhu byla přenesena na veřejné věřitele, soukromým držitelům řeckého dluhu se ve skutečnosti dostalo v procesu směny velmi příznivých podmínek, domnívá se Roubini.

Pohledávky soukromých investorů byly sice v nominálním vyjádření pokráceny o 110 miliard eur, velká část nového řeckého dluhu jdoucího za veřejnými věřiteli ale připadne na vyrovnání se soukromým sektorem, upozorňuje ekonom.

Podmínkou uskutečnění PSI dohody bylo totiž bezpodmínečné uvolnění 30 miliard eur jako součásti druhého balíku finanční pomoci Řecku z fondu EFSF. Tato část zdrojů z celkových 130 mld. EUR byla vyčleněna, aby sloužila jako kolaterál a pobídky pro soukromé investory za jejich ochotu se do programu zapojit.

To jsou podle Roubiniho dostatečně atraktivní podmínky vzhledem k tomu, že jakékoli další náklady spojené s dosažením udržitelnosti řeckého dluhu ponese v nepoměrně vyšší míře veřejný sektor.

Další nesporné pozitivum je podle Roubiniho fakt, že nově vydané dluhopisy budou spadat pod anglický právní systém, zatímco původní dluhopisy byly předmětem řecké legislativy. To znamená pro věřitele záruku pro případ, že by Řecko nakonec opustilo eurozónu. V takovém případě již Atény nebudou moci přijmout legislativu umožňující jim konvertovat v euru denominovaný dluh na drachmy.