Lobbistický boj kolem zákona o ovzduší vrcholí, poplatky za emise jsou zpět ve hře

Poplatky za znečišťování ovzduší oxidy síry a dusíku, jež v Česku platí firmy už od roku 1991, zřejmě přežijí i v tomto desetiletí. A to i přesto, že se je sněmovna rozhodla od roku 2015 zcela zrušit.

Osud poplatků řeší nový zákon o ovzduší, který právě prochází schvalovacím procesem v parlamentu. Tento týden jej projednají senátoři. Je velmi pravděpodobné, že opět zamíchají kartami v napínavé hře, v niž se schvalování zákona proměnilo.

Vláda původně navrhla poplatky za emise v příštích letech radikálně zvýšit. Proti tomu se zvedl silný protest průmyslníků. Poslanci jej vyslyšeli a plán zvrátili. Poplatky nejenže se rozhodli nezvyšovat, ale dokonce s nimi zcela skoncovali: emise síry, dusíku a těkavých látek mají být podle sněmovního návrhu zákona zpoplatněny jen do roku 2015, poplatky za emise prachu mají přetrvat do roku 2021.

Na poslaneckou změnu však s velkou nelibostí reagují průmyslové regiony. Proti zrušení poplatků se postavily radnice i krajská zastupitelstva Moravskoslezského a Ústeckého kraje. A tak senátoři slibují další obrat. Poplatky do zákona chtějí vrátit, byť v měkčí podobě, než jak navrhovala vláda.

„Poplatky po roce 2016 nerušíme, počítáme ale s jejich postupným klesáním. Hlavně emise oxidů síry a dusíku na nulu určitě neklesnou, do roku 2022 půjdou konstantně dolů na dvě třetiny současného stavu,“ charakterizuje svůj pozměňovací návrh předseda senátního podvýboru pro energetiku Jiří Bis (ČSSD).

Podobný kompromis je pravděpodobný. „Souhlasí s ním rozhodující průmyslové svazy,“ řekl HN jeden z lobbistů, kteří pro průmyslníky pracují.

Hraje se o velké peníze. „Kdyby vládní návrh na zvyšování poplatků prošel, zaplatily by na nich firmy jen do roku 2016 asi 2,5 miliardy korun a další 2,7 miliardy korun po roce 2016,“ říká viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj, který je členem představenstva hutí ArcelorMittal Ostrava (ty zaplatily za emise loni skoro 33 milionů korun).