Roubini: Jediné, čeho se nyní obávám víc než rozpadu eurozóny, je ropa

Poslední ekonomická data přicházející z USA ve mně vyvolávají smíšené pocity. Pozitivním signálem je tvorba nových pracovních míst; informace za uplynulé dva či tři měsíce znamenaly neustálé pozitivní překvapení, uvedl Nouriel Roubini v rozhovoru pro Foreign Policy.

Poslední data ovšem naznačují, že na místě je určitá opatrnost. Týká se to stagnující reálné spotřeby, utlumeného stavebnictví, nadále klesajících cen nemovitostí či horší než očekávané obchodní bilance.

více k tématu

Těžký život übermedvěda (a rally končí) – čtěte ZDE

Roubini soukromým věřitelům Řecka: Nemáte si na co stěžovat, dostali jste „sladší“ nabídku než ostatní – čtěte ZDE

Roubini opět chladí optimismus, nelíbí se mu Evropa, USA, ani Čína (+přehled CDS) – čtěte ZDE

Ekonom tak stále čeká, že růst bude anemický a pod trendem. Riziko recese je ale nyní menší než před půl rokem, rostlo by spíše kvůli možným externím šokům, které představuje krize v eurozóně, růst cen ropy či vývoj v Číně.

Čekat, že americká ekonomika poroste v následujících 12 měsících o 3 % či více, se ale podle Roubiniho nedá. Letošní růst bude asi 2% a příští rok přijde bez ohledu na to, kdo se stane prezidentem, výrazná fiskální brzda. Slabý růst se tak může projevit i v roce následujícím.

Ropa? Šance pro diplomacii

Roubini sice míní, že se snížilo riziko přímého defaultu Řecka či jeho odchodu z eurozóny. Recese na periferii měnové unie se však lepšit nebude a trhy tedy nakonec opět propadnou obavám.

"Nezaměstnanost roste, recese se prohlubuje, problémy mohou nastat v souvislosti s volbami ve Francii, s referendem v Irsku či s volbami v Řecku. Vidíme zde hodně elementů, které mohou trhy znovu vyděsit a vyvolat opětovný růst rizikových spreadů. Riziko kolapsu jihu eurozóny se snižuje, stále však pozorujeme, jak se jeho ekonomika pomalu obrací v trosky,“ uvedl ekonom.

Roubini si netroufal odhadnout pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu s Iránem. Druhá polovina roku 2012 bude ale zřejmě znamenat „poslední šanci pro diplomacii“. I bez přímého vojenského útoku válka slov probíhá a její intenzita roste.

"Cena ropy Brent bývala na 90 dolarech za barel a dnes se nachází v rozmezí mezi 120 – 125 dolary. Pokud bude válka slov nadále nabírat na obrátkách, dá se čekat, že ceny ropy vyšplhají dost vysoko na to, aby se staly pro ekonomiku problémem.“

V USA leží cena benzínu na úrovni 4 dolarů za barel, což podle ekonoma představuje důležitou psychologickou hranici. V létě se dá navíc čekat další růst o 20 – 30 centů. Cena ropy přitom není vysoko jen v USA, ale i v Evropě a dalších částech světa. „Pravděpodobnost konfliktu ať odhadnou jiní, podle mě je pravděpodobnější, že ceny ropy půjdou spíš dál nahoru, než aby začaly klesat. Jediné, čeho se obávám víc než eurozóny, je ropa,“ uvedl Roubini.