Nová škála pokut za nelegální zaměstnávání lidí na živnostenský list je příliš široká a dává úředníkům velkou moc.

Lepší by bylo, kdyby stát jasně definoval přestupky a stanovil za ně odpovídající pokuty. O tom je přesvědčeno 67 procent z celkem 107 firem, které oslovily ve svém průzkumu společnosti Deloitte a Ambruz & Dark.

Z něj také vyplynulo, že skoro dvě třetiny podniků by takzvaný švarcsystém zcela zlegalizovaly a že většina firem neplánuje kvůli postihům státu a úspoře nákladů za zaměstnance propouštění.

Je to příliš přísné, tvrdí firmy

Firmy mají nicméně obavy ze statisícových pokut, které jim od ledna hrozí za nelegální zaměstnávání.

"Řada firem se s novou politikou státních orgánů v oblasti švarcsystému těžce vyrovnává. Ozývají se nám i malé a střední firmy, které mají obavy z toho, že případné udělení sankcí významným způsobem zasáhne jejich podnikání," říká advokát Jan Procházka z kanceláře Ambruz & Dark.

Podle něj může být i minimální výše pokuty pro některé z nich likvidační. Ta je dnes stanovena na 250 tisíc korun, sankce se ale mohou vyšplhat až na 10 milionů. Jen desetina manažerů se přitom domnívá, že výše pokut je adekvátní.

Info

Firmy a nelegální zaměstnávání


 63 %

firem nesouhlasí s tím, aby stát postihoval nelegální zaměstnávání lidí na živnostenský list. Švarcsystém by raději legalizovaly.

 

10 MILIONŮ KORUN 

Až tolik může firma zaplatit, pokud kontrola prokáže, že zaměstnávala živnostníka formou švarcsystému. Minimální výše pokuty je 250 tisíc korun. Živnostník pak může zaplatit až 100 tisíc korun.

Sankce hrozí od začátku tohoto roku firmám, které si platí lidi (zejména živnostníky), s nimiž nemají uzavřenou pracovní smlouvu a přitom pro firmu vykonávají takzvanou závislou práci.

Ta je podle zákona charakterizována čtyřmi hlavními parametry: je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a daná osoba ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Aby přitom šlo o nelegální zaměstnávání, za něž se švarcsystém považuje, musí být všechna čtyři kritéria naplněna současně.

Co ten člověk dělá?

České podniky nyní zkoumají smlouvy, které v minulosti uzavřely. Podle právníků by se ale měly zaměřit i na konkrétní podobu spolupráce s živnostníky. Inspektory totiž zajímají nejen smlouvy, ale i to, co přesně daný člověk pro firmu dělá. Někdy totiž spolupráce mezi firmou a živnostníkem vypadá ve skutečnosti úplně jinak, než stojí ve smlouvě.

Sankcím za nelegální zaměstnávání se firmy snaží vyhnout různě. Některé se rozhodly živnostníky přijmout do běžného pracovního poměru, jiné s nimi narychlo uzavírají smlouvy o dílo. Mnohé podniky se přitom bojí i zpětných postihů, a nechtějí proto mluvit na jméno.

"My jsme pár spolupracovníků na živnostenský list měli. Spolupráci s nimi jsme ale raději přerušili," potvrdil například jednatel ostravské firmy Joros Roman Žalmánek.

Propouštění většina firem neplánuje. Šedesát procent manažerů si myslí, že se firmy raději přizpůsobí novým podmínkám a nebudou se kvůli úsporám nákladů na pracovní sílu zaměstnanců zbavovat. O opaku je přesvědčena čtvrtina firem.

Přísnější tresty za nelegální zaměstnávání a švarcsystém platí od ledna letošního roku. Za první dva měsíce prověřili inspektoři Státního úřadu inspekce práce 1700 podniků a prohřešky objevily u 120 z nich. Pokuty se celkem vyšplhaly na 870 tisíc korun. Celkově letos plánují inspektoři provést na 200 tisíc kontrol.

Velké téma o švarcsystému a o tom, jaké konkrétní postihy českým firmám kvůli novým pravidlům hrozí, čtěte v pátečních Hospodářských novinách.

ctete patek

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist