Řecko se musí vrátit k drachmě. S eurem nemá šanci uspět, říká německý expert

"Osobně si myslím, že Řecko nemá šanci být konkurenceschopné, pokud bude v eurozóně," řekl v New Yorku šéf vlivného německého institutu Ifo Hans-Werner Sinn.

S problémy se podle něj mohou setkat i další zadlužené země eurozóny, které zahájily hluboké výdajové škrty a rozhodly se zvýšit daně. Hans-Werner Sinn se domnívá, že možná nebudou schopné snížit mzdy a ceny tak, jak by potřebovaly.

"Snížit mzdy a ceny v takovém rozsahu, v jakém je to zapotřebí, se v některých jihovýchodních zemích nedá, i když politici říkají něco jiného," uvedl Sinn. "Politika nedokáže oklamat zákony ekonomie," dodal.

Drachma, měna kterou Řekové po staletích opustili kvůli euru

Další 2
fotografie

Řecko se před dvěma lety stalo první zemí eurozóny, která nezvládla splácet dluhy a musela požádat ostatní členy eurozóny a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. V různých formách pomoci má přislíbeno až 240 miliard eur (asi 6 bilionů Kč).

Řecké banky hlásí rekordní ztráty

Celých 50 miliard eur z druhého mezinárodního záchranného balíku pro Řecko je vyčleněno na podporu řeckých bank. Největší z nich – National Bank of Greece, Alpha Bank, Eurobank a Piraues Bank – v pátek ohlásily rekordní ztráty za loňský rok.

Ztráta National Bank of Greece dosáhla 12,3 miliardy eur, Piraues Bank 6,6 miliardy eur a Alpha Bank a Eurobank dohromady 9,3 miliardy eur.

Hluboko do záporných čísel je stáhly obří odpisy domácích státních dluhopisů v rámci březnové výměny dluhopisů za nové s mnohem nižší hodnotou.

Řecké banky jsou proto nyní výrazně podkapitalizované, nový kapitál mají získat právě díky druhému záchrannému balíku, který zemi poskytnou eurozóna a Mezinárodní měnový fond.

Už ve čtvrtek dostal Řecký fond finanční stability od Evropského fondu finanční stability prostřednictvím dluhopisů dalších 25 miliard eur. Tyto peníze může nyní rozdělit domácím bankám, kterým slíbil kapitálovou injekci.