Španělsko je v krizi obrovských rozměrů, přiznává tamní ministr. Pomoc EU ale vylučuje

Oslabená španělská ekonomika je v krizi obrovských rozměrů a je možné, že tamní banky budou potřebovat ještě další pomoc.

Přiznávají to činitelé španělské vlády. Vylučují ale, že by země musela čerpat finanční pomoc od ostatních členů Evropské unie, jako například Řecko nebo Portugalsko. Vyhlídky Španělska zhoršilo nové snížení ratingu a pokračující růst nezaměstnanosti.

Čerstvá statistika ukázala, že nezaměstnanost ve Španělsku v prvním čtvrtletí vystoupila nad 24 procent. To je nejvíce za posledních 20 let a zároveň je to jedna z nejvyšších nezaměstnaností na světě. Už 21 měsíců v řadě se snižují maloobchodní tržby, což nasvědčuje tomu, že lidé nejsou ochotni utrácet.

Banky budou potřebovat další peníze

"Ta čísla jsou otřesná pro každého a otřesná jsou i pro vládu. Španělsko je v krizi obrovských rozměrů," přiznal v rozhovoru se španělským rozhlasem tamní ministr zahraničních věcí José Manuel García-Margallo.

Náměstek ministerstva hospodářství podotkl, že španělské banky možná ještě budou potřebovat další pomoc, do zahraničí pro ni ale prý nemusí.

"Použití evropských peněz rozhodně vylučuji," řekl náměstek Fernando Jiménez Latorre, jehož citovala agentura Reuters.

"Eventuální potřeba veřejných zdrojů by byla velmi omezená. Nic nenasvědčuje tomu, že by ministerstvo financí nemělo dost prostředků, pokud by nastala situace, kdy by se muselo těchto povinností ujmout," dodal.

Evropská komise v pátek vyjádřila Španělsku podporu a očekává, že země bude schopna letos i příští rok snížit rozpočtový deficit tak, jak původně slíbila. Ke snížení ratingu Španělska se komise nevyjádřila.

"Věříme slibu i odhodlání, které španělská vláda ukazuje v souvislosti s plněním závazků, jejichž cílem je splnit cíle na rok 2012 a 2013," řekla na pravidelném briefingu komise její mluvčí. Madrid by měl do příštího roku snížit rozpočtový deficit na tři procenta hrubého domácího produktu, vzhledem k hospodářskému propadu a sociálním nepokojům ale panují obavy, že toho země nedosáhne.

Příliš velké sousto

Eurozóna už má zkušenosti se záchranou Řecka, Irska a Portugalska. Potíž je ale v tom, že španělská ekonomika je asi dvakrát větší než všechny tři zmíněné země dohromady. Pokud by tedy bylo nutné zachraňovat i Španělsko, ostatní země eurozóny by stěží daly dohromady tolik peněz, aby to vůbec na záchranu stačilo.

I kdyby dala eurozóna dohromady dost peněz na to, aby pomohla Španělsku, byla by podle ekonomů tak finančně vyčerpaná, že by se do potíží snadno dostala Itálie. Její státní dluh se pohybuje kolem 1,9 bilionu eur (asi 47 bilionů Kč), což je více než dvakrát tolik, co dluží Španělsko.

Španělská vláda opakovaně vylučuje možnost, že by byla za současné krize nucena využít přechodných či trvalých záchranných fondů eurozóny. Řada analytiků ale tvrdí, že pokud se bude stav ekonomiky nadále zhoršovat, nic jiného Španělům asi nezbude.

Hodně napoví, jak se budou v následujících dnech na trhu vyvíjet výnosy španělských státních dluhopisů.

Ratingová agentura Standard & Poor's Španělsku snížila rating hned o dva stupně na známku BBB minus. Zdůvodnila to právě obavami z dalšího zhoršení stavu veřejných financí v důsledku poklesu výkonu ekonomiky a potíží v bankovním sektoru. Agentura zároveň EU vyzvala, aby Španělsku pomohla s podporou hospodářského růstu.