Česká ekonomika v roce 2015 poroste téměř o 3 procenta, plánuje vláda

Vyhlídky české ekonomiky nejsou tak chmurné. Po letošním mírném růstu by mělo hospodářství oživovat a v roce 2015 růst o 2,8 procenta.

Počítá s tím aktualizovaná verze Konvergenčního programu, který vláda do konce dubna předloží Evropské komisi.

Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.

V letošním roce by měl HDP růst o 0,2 procenta a v příštím roce o 1,3 procenta.

Úsporná opatření vlády, pokud budou schválena, by přitom měla podle MF v letošním roce omezit výkon ekonomiky o 0,2 až 0,4 procentního bodu a v roce 2013 o 0,1 až 0,3 procentního bodu. V roce 2014 podle MF ekonomika stoupne o 2,2 procenta.

Vláda v programu rovněž zlepšila vývoj deficitu veřejných financí v letošním roce, a to z dříve odhadovaných 3,5 procenta HDP na tři procenta. Pokud by se podařilo, splnilo by Česko po letech další kritérium nutné pro přijetí eura.

Náměstek ministra financí Ladislav Minčič ale v neděli v České televizi řekl, že deficit bude s větší pravděpodobností přes tři procenta.

"Letošní rok by neměl být, a doufáme, že nebude, dramaticky nad třemi procenty," uvedl Minčič. Na otázku, zda je letos reálný deficit na úrovni tří procent, odpověděl opatrně - "Možná to dosažitelné je."

Podle vládních odhadů by měl deficit příští rok klesnout na 2,9 procenta, v roce 2014 na 1,9 procenta a v roce 2015 na 0,9 procenta.

Bez škrtů to nepůjde

Vývoj je ovšem podmíněn schválením úsporných opatření, bez nich by deficit v následujících letech mohl podle MF stoupnout až nad šest procent. Pro přijetí eura je nutné mít deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP.

"Konsolidační snaha v celém horizontu programu může být rovněž nepříznivě ovlivněna neproplacením části peněžních prostředků z některých pozastavených operačních programů," uvedlo MF.

MF v aktualizované verzi konvergenčního programu zhoršilo i vývoj vládního dluhu. Jeho podíl na hrubém domácím produktu letos stoupne na 44 procent z loňských 41,2 procenta. Vrcholu by měl dluh dosáhnout v roce 2013, a to 45,1 procenta HDP. Následně by měl klesat na 43,4 procenta v roce 2015.

Plánované zvýšení daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod na 15 a 21 procent by mělo v příštím roce zvýšit inflaci o 0,7 procentního bodu na 2,3 procenta.

"V roce 2016 a dále by pak měly být obě sazby unifikovány na již schválených 17,5 procenta," upozornil Konvergenční program.

Z aktuálních údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že deficit veřejných financí loni klesl na 3,09 procenta HDP z předloňských 4,83 procenta. Podle maastrichtských kriterií pro přijetí eura by výše deficitu neměla překročit tři procenta HDP.

Součástí balíčku opatření, která mají snížit schodek rozpočtu, jsou i peníze získané od státních podniků. Podle Minčiče se sice nejedná o desítky miliard korun, ale i tak to bude vítaná pomoc při snaze vlády snížit tempo růstu veřejného dluhu. Například Lesy ČR budou každý rok do veřejných rozpočtů odvádět čtyři miliardy korun.

Snižování deficitu je podle Minčiče jedním z nejlepších prorůstových opatření.

"Tím, že se sníží deficit veřejných financí, tím se sníží vytěsňování soukromých úvěrů," uvedl Minčič. Vláda totiž nyní odčerpává z finančních trhů značné množství peněz, které slouží na nákup státních dluhopisů.

"Když nebude tento tlak na financování vlády prostřednictvím dluhopisů, tak způsobíme to, že budou dostupnější úvěry," dodal Minčič, podle kterého Česká národní banka zároveň nebude nucena zvyšovat úrokové sazby.

Srovnání konvergenčního programu duben 2012 a duben 2011:

Zdroj: Konvergenční program